Vol 13/2019- 8 - text
Vol 13/2019 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudců Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelů: 1) Mgr. et Bc. K. S., 2) M. D., 3) T. D., 4) R. B., a 5)
V. P., za účasti: 1) Dita Charanzová, 2) Martina Dlabajová, 3) Martin Hlaváček, 4) Radka Maxová, 5) Ondřej Knotek, 6) Ondřej Kovařík, 7) Jan Zahradil, 8) Alexandr Vondra, 9) Evžen Tošenovský, 10) Veronika Vrecionová, 11) Marcel Kolaja, 12) Markéta Gregorová, 13) Mikuláš Peksa, 14) Luděk Niedermayer, 15) Jiří Pospíšil, 16) Stanislav Polčák, 17) Hynek Blaško, 18) Ivan David, 19) Tomáš Zdechovský, 20) Michaela Šojdrová, 21) Kateřina Konečná a 22) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost volby všech zvolených kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu,
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Navrhovatelé se návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu 6. 6. 2019 domáhali vyslovení neplatnosti volby všech zvolených kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 24. 5. 2019 a 25. 5. 2019.
[2] Navrhovatelé uvedli, že Ministerstvo vnitra rozhodnutím neoprávněně vyřadilo Moravskou a Slezskou pirátskou stranu, jíž jsou navrhovatelé členy a byli jejími kandidáty do voleb, z účasti ve volbách do Evropského parlamentu. Tím došlo k porušení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „volební zákon“) a k hrubému ovlivnění výsledků volby všech zvolených kandidátů. Vyřazením Moravské a Slezské pirátské strany se Nejvyšší správní soud již zabýval, avšak soud nejednal nestranně, a porušil tak právo na spravedlivý proces. Závěrem navrhli, aby Nejvyšší správní soud vyslovil, že Ministerstvo vnitra úmyslně porušilo volební zákon, porušení zákona neoprávněně vyřadilo Moravskou a Slezskou pirátskou stranu z voleb do Evropského parlamentu, došlo k hrubému ovlivnění výsledků volby zvolených kandidátů a Ministerstvo vnitra určí přiměřené zkrácené lhůty pro opakování voleb s účastí neoprávněně vyřazené Moravské a Slezské pirátské strany. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[3] Návrh na neplatnost volby všech kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu není důvodný.
[4] Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je volební zákon. Podle § 57 odst. 2 volebního zákona „[n]ávrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta“.
[5] Nejvyšší správní soud předesílá, že navrhovatelé sice formálně brojí proti platnosti volby zvolených kandidátů podle § 90 s. ř. s., nicméně svůj návrh opírají o důvody týkající se registrace kandidátní listiny (§ 23 volebního zákona ve spojení s § 89 s. ř. s.). Navrhovatelé se také domáhají opakování voleb, což je v případě voleb do Evropského parlamentu nepřípustný výrok soudu. Kromě toho však navrhovatelé výslovně uvádí, že se svým návrhem domáhají neplatnosti volby zvolených kandidátů. Nejvyšší správní soud proto podání posoudil vstřícně, aby navrhovatelům zachoval přístup k soudu, a projednal je věcně jako návrh na neplatnost volby zvolených kandidátů.
[6] Nejvyšší správní soud ustáleně judikuje, že v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb podle § 90 s. ř. s. nelze brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny. K napadení registrace slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace podle § 89 s. ř. s. ve spojení s § 23 volebního zákona. Ve volebním soudnictví se totiž „uplatňuje zásada souslednosti jednotlivých přezkoumávaných volebních fází, což znamená, že po uzavření některé fáze volebního procesu nelze tutéž fázi znovu otevírat a zpětně zpochybňovat. Tato zásada se projevuje v právní úpravě třemi samostatnými řízeními, která spadají pod volební soudnictví: řízení o ochraně ve věcech seznamu voličů (§ 88 s. ř. s.), řízení o ochraně ve věci registrace kandidátů a kandidátních listin (§ 89 s. ř. s.) a konečně řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta nebo hlasování (§ 90 s. ř. s.)“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, čj. Vol 4/2016 191, č. 3522/2017 Sb. NSS).
[7] Z výše uvedeného vyplývá, že v tomto řízení (tj. ve věci neplatnosti volby zvolených kandidátů) se již nelze zabývat námitkami navrhovatelů týkajícími se údajného neoprávněného vyřazení kandidátní listiny politické strany v proběhlých volbách. Nadto tyto skutečnosti již Nejvyšší správní soud v podrobnostech přezkoumal a ve věci rozhodl usnesením ze dne 23. 4. 2019, čj. Vol 1/2019-28. Soud v této věci dospěl k závěru, že „odpůrce postupoval v souladu se zákonem, vyškrtl-li kandidáty, kteří nepředložili doklad o státním občanství do 50 dnů přede dnem voleb do Evropského parlamentu.
Protože se vyškrtnutí týkalo všech kandidátů, kandidátní listina navrhovatele 1) nesplňovala náležitosti podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o volbách do Evropského parlamentu, což nevyhnutelně vedlo k jejímu odmítnutí podle § 23 odst. 5 písm. b) téhož zákona. Důsledek neodstranění závad kandidátní listiny v zákonem stanovené lhůtě nemohlo zvrátit ani jejich částečné odstranění 8. a 9. 4. 2019, kdy se navrhovatelé 2) a 3) dostavili na Ministerstvo vnitra k ověření svého státního občanství, ani doplnění chybějících náležitostí kandidátní listiny v podání doručeném odpůrci 8.
4. 2019 či v návrhu adresovaném Nejvyššímu správnímu soudu. K uvedenému totiž došlo opožděně (méně než 50 dnů přede dnem voleb do Evropského parlamentu)“.
[8] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 1/2019 následně přezkoumal Ústavní soud, jenž vady v napadeném rozhodnutí neshledal a správnost závěrů Nejvyššího správního soudu potvrdil (usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 6. 2019, Pl. ÚS 3/19).
[9] Navrhovatelé mimo výše uvedenou argumentaci neuvedli žádné další konkrétní tvrzení a důkazy, které by byly způsobilé vnést pochybnost do výsledku volby uvedených kandidátů. Lze tedy uzavřít, že navrhovatelé neprezentují žádné skutečnosti, které by svědčily o porušení volebního zákona způsobem, který by bylo možné přezkoumat v rámci řízení o neplatnosti volby kandidáta.
III. Závěr a náklady řízení
[10] Nejvyšší správní soud neshledal z výše uvedených důvodů návrh na neplatnost volby všech zvolených kandidátů důvodným, a proto jej zamítl.
[11] Podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5, věta druhá, s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. června 2019
Josef Baxa předseda senátu