Vol 13/2025- 12 - text
Vol 13/2025 - 13
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: P. K., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., 3) Mgr. Petr Hladík, 4) PhDr. Jiří Horák, Ph.D., 5) prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, 6) Ing. Jana Filipovičová, 7) Ing. Jana Bačíková, MBA, 8) Mgr. Libor Hoppe, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů zvolených za koalici SPOLU a za politické hnutí Stačilo! ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025
I. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se kandidátů zvolených za koalici SPOLU v Jihomoravském kraji zamítá.
II. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se kandidátů zvolených za koalici SPOLU v ostatních volebních krajích a všech kandidátů zvolených za politické hnutí Stačilo! odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, konaných ve dnech 3. a 4. října 2025. Namítal, že ve volbách se opakovaně slučovalo několik politických subjektů do koalic. Voliči proto nebyli informováni, kterou konkrétní stranu ve skutečnosti volí, což mohlo vést k zásadnímu omylu ve volbě. Každá volební strana by měla kandidovat pod svým názvem a s vlastním programem, a teprve po vyhlášení výsledků voleb utvářet koalice. Dále navrhovatel poukázal na nezpůsobilost Andreje Babiše vést hnutí ANO 2011 a být jmenován premiérem, a to kvůli trestnímu stíhání za trestný čin dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo.
[2] Navrhovatel na základě výzvy soudu k odstranění nedostatků svůj návrh doplnil tak, že směřuje proti volbě kandidátů zvolených za koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Stačilo! (Komunistická strana Čech a Moravy, Sociální demokracie a další menší politické subjekty). Koalice používaly označení, symboly a vizuální styl, které neumožnily jasně identifikovat, které politické strany je tvoří. Prezentovaly se jako nové samostatné subjekty, což mohlo voliče klamat, pokud jde o jejich skutečné složení a programovou kontinuitu. Na volebních materiálech a v kampani často chyběly informace o všech členech koalice. To vše ovlivnilo rozhodování voličů, kteří mohli odevzdat hlas subjektu, o němž se domnívali, že představuje „jejich“ původní stranu, aniž by věděli o nové stranické skladbě.
II. Právní hodnocení
[3] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu, kterým se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů zvolených za koalici SPOLU a za politické hnutí Stačilo! do Poslanecké sněmovny Parlamentu ve smyslu § 87 odst. 1 volebního zákona.
[4] Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále „volební zákon“), platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[4] Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále „volební zákon“), platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[5] Proto je podaný návrh, který směřuje proti platnosti volby všech kandidátů koalice SPOLU, věcně projednatelný jen ve vztahu k těm kandidátům koalice SPOLU, kteří byli zvoleni ve volebním kraji, kde je navrhovatel zapsán do stálého seznamu, tzn. v Jihomoravském kraji, kde má navrhovatel trvalé bydliště. Těmito kandidáty jsou dle sdělení Státní volební komise č. 374/2025 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 3. a 4. října 2025, prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.; Mgr. Petr Hladík; PhDr. Jiří Horák, Ph.D.; prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR; Ing. Jana Filipovičová; Ing. Jana Bačíková, MBA; a Mgr. Libor Hoppe. Zbývající část návrhu (tzn. ve vztahu k volbě kandidátů za koalici SPOLU v ostatních 13 volebních krajích) proto Nejvyšší správní soud odmítl z důvodu chybějící aktivní legitimace navrhovatele.
[6] Shodně soud postupoval ve vztahu ke kandidátům za politické hnutí Stačilo!. Návrh na neplatnost volby kandidáta dle § 87 odst. 1 volebního zákona musí směřovat proti kandidátům, kteří byli ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu zvoleni ve volebním kraji, v němž se nachází okrsek, ve kterém je navrhovatel zapsán ve stálém seznamu voličů (usnesení NSS ze dne 5. 11. 2021, č. j. Vol 23/2021-21, bod 11). Nelze tedy navrhovat neplatnost volby osoby, která nebyla zvolena, a to ani jako náhradník. Zákonná hranice pro přidělení poslaneckých mandátů pro politická hnutí je v prvním skrutiniu alespoň 5 % v celé České republice [§ 49 odst. 1 písm. a) volebního zákona]. Politické hnutí Stačilo! získalo v celorepublikovém výsledku voleb 4,30 % hlasů (viz výsledky od Českého statistického úřadu dostupné online na https://www.volby.cz/app/ps2025/cs/results/). Nepřekročilo tak 5% uzavírací klauzuli, pročež žádný jeho kandidát nebyl zvolen (§ 49 odst. 2 volebního zákona). Pokud nebyl žádný kandidát zvolen, pak neexistuje subjekt, jehož zvolení by mohl navrhovatel označit za neplatné.
[7] Pokud navrhovatel požadoval, aby Andrej Babiš nevedl politické hnutí ANO 2011 a nebyl jmenován premiérem, pak tento návrh jde nad rámec pravomoci NSS při přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, která vyplývá ze shora citovaného § 87 odst. 1 volebního zákona. Soud pro úplnost dodává, že navrhovatel by nemohl navrhnout ani neplatnost volby Andreje Babiše, protože byl zvolen v Moravskoslezském kraji, zatímco navrhovatel je zapsán do stálého seznamu v Jihomoravském kraji.
[7] Pokud navrhovatel požadoval, aby Andrej Babiš nevedl politické hnutí ANO 2011 a nebyl jmenován premiérem, pak tento návrh jde nad rámec pravomoci NSS při přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, která vyplývá ze shora citovaného § 87 odst. 1 volebního zákona. Soud pro úplnost dodává, že navrhovatel by nemohl navrhnout ani neplatnost volby Andreje Babiše, protože byl zvolen v Moravskoslezském kraji, zatímco navrhovatel je zapsán do stálého seznamu v Jihomoravském kraji.
[8] Soud se tedy návrhem dále zabýval jen ve vztahu ke kandidátům zvoleným za koalici SPOLU v Jihomoravském kraji, kde je stěžovatel zapsán do stálého seznamu voličů. Z návrhu je patrné, v čem navrhovatel spatřuje porušení volebního zákona, neplatnost volby kterých kandidátů navrhuje a jakého rozhodnutí se po soudu domáhá. Soud tento návrh věcně posoudil. Dospěl však k závěru, že není důvodný.
[9] Podle § 31 odst. 1 volebního zákona mohou kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
[10] Volební zákon tedy výslovně připouští účast koalic ve volbách do Poslanecké sněmovny. Proto ji nelze označit za odporující volebnímu zákonu. Nelze opomenout, že volební zákon obsahuje pravidla, jejichž cílem je zajistit, aby volič věděl, které politické strany či hnutí tvoří koalici a které kandidáty navrhly, a neudělil hlas omylem někomu, komu nechtěl. Dle § 38 odst. 2 volebního zákona musí být na každém hlasovacím lístku uveden název volebního kraje, číslo určené losem podle § 8 odst. 2 písm. c), nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Každý volič tudíž mohl nejpozději před samotnou volbou z hlasovacích lístků zjistit, zdali se jedná o hlasovací lístek koalice, její nezkrácený název, označení členů koalice, a údaje o kandidátech, včetně jejich politické příslušnosti a názvu politického subjektu, který je navrhl. Pokud by upřednostňoval pouze určitého člena koalice, mohl využít preferenční hlasy k zakroužkování kandidátů příslušejících k tomuto členovi koalice nebo jím navržených. Taková volba je zcela transparentní, volič se může svobodně rozhodnout, zdali udělí svůj hlas koalici několika stran, nebo nikoli. Volební zákon nebyl porušen zapojením koalice SPOLU do volební soutěže.
[10] Volební zákon tedy výslovně připouští účast koalic ve volbách do Poslanecké sněmovny. Proto ji nelze označit za odporující volebnímu zákonu. Nelze opomenout, že volební zákon obsahuje pravidla, jejichž cílem je zajistit, aby volič věděl, které politické strany či hnutí tvoří koalici a které kandidáty navrhly, a neudělil hlas omylem někomu, komu nechtěl. Dle § 38 odst. 2 volebního zákona musí být na každém hlasovacím lístku uveden název volebního kraje, číslo určené losem podle § 8 odst. 2 písm. c), nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Každý volič tudíž mohl nejpozději před samotnou volbou z hlasovacích lístků zjistit, zdali se jedná o hlasovací lístek koalice, její nezkrácený název, označení členů koalice, a údaje o kandidátech, včetně jejich politické příslušnosti a názvu politického subjektu, který je navrhl. Pokud by upřednostňoval pouze určitého člena koalice, mohl využít preferenční hlasy k zakroužkování kandidátů příslušejících k tomuto členovi koalice nebo jím navržených. Taková volba je zcela transparentní, volič se může svobodně rozhodnout, zdali udělí svůj hlas koalici několika stran, nebo nikoli. Volební zákon nebyl porušen zapojením koalice SPOLU do volební soutěže.
[11] Kromě toho Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že navrhovatel nemohl být úspěšný ani z dalšího důvodu. Občan, na rozdíl od politické strany nebo hnutí, může podat návrh jen ve vztahu ke kandidátům zvoleným ve volebním kraji tam, kde mohl vykonat svoje aktivní volební právo (usnesení NSS ze dne 26. června 2006, č. j. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS; ze dne 3. listopadu 2021, č. j. Vol 105/2021-17, body 13 až 16; ze dne 3. listopadu 2021, č. j. Vol 190/2021-16, body 12 až 16; a nejnověji pak usnesení NSS ze dne 22. 10. 2025, č. j. Vol 6/2025-18, body 16 až 22). Nezákonnost, na kterou navrhovatel poukazuje, se ale nedotýká pouze volebního kraje, ve kterém volil, nýbrž voleb v celostátním měřítku. I pokud by soud navrhovateli přisvědčil, případné prohlášení neplatnosti zvolených kandidátů pouze za koalici SPOLU v Jihomoravském kraji by vedlo k neřešitelným důsledkům při novém rozdělování mandátů na celorepublikové úrovni. Navrhovatel by tedy nemohl být úspěšný ani z tohoto druhého důvodu.
III. Závěr a náklady řízení
[12] Nejvyšší správní soud proto zčásti odmítl podaný návrh jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a zčásti jej zamítl jako nedůvodný, neboť nebyla zjištěna nezákonnost napadené volby kandidátů zvolených v Jihomoravském kraji za koalici SPOLU.
[13] O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2025
Vojtěch Šimíček
předseda senátu