Prejudikatura: č. 354/2004 Sb. NSS.
volby kandidáta.
Navrhovatel se svým návrhem domáhal vyslovení neplatnosti volby odpůrce 2), který byl zvolen poslancem za Občanskou demokratickou stranu ve volebním kraji Středočeský kraj. Důvodem neplatnosti volby odpůrce 2) měla být skutečnost, že na něj bylo v červenci roku 2013 podáno trestní oznámení v souvislosti s prodejem nemocnice v Nové Vsi pod Pleší, což voliči zřejmě nevěděli.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 3 / 2 014
správní soud uvádí, že správní orgány jsou podle § 2 odst. 1 správního řádu povinny v řízení postupovat v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (České republiky). Nařízení prezidenta Čínské lidové republiky pod uvedený výčet norem, podle kterých jsou správní orgány povinny postupovat, nespadá, a proto podle tohoto nařízení nelze v posuzované věci postupovat ani se jej jakkoliv dovolávat, jak to činí žalovaný ve vyjádření v žalobě, na které odkázal ve vyjádření ke kasační stížnosti. Obsah tohoto cizozemského předpisu ostatně nebyl soudu ani nijak doložen.
Nejvyšší správní soud návrh na vyslovení neplatnosti volby odpůrce 2) poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve volbách konaných 25. 10. 2013 a 26. 10. 2013 zamítl.
Z odůvodnění:
(...) [3] Pro přezkum voleb používá Nejvyšší správní soud třístupňový algoritmus:
Zdeněk H. proti 1) Státní volební komisi a 2) Ing. Petrovi Bendlovi o návrh na neplatnost udělené jí stěžovatelem. Toto jednání je proto třeba přičítat samotnému stěžovateli, který byl v posuzované věci oprávněn vyřídit (a také tak učinil, jak již bylo uvedeno výše) veškeré záležitosti spojené s podáním své žádosti (tedy i předložení svého cestovního dokladu) prostřednictvím své zástupkyně. Převzetí cestovního dokladu prostřednictvím zástupkyně stěžovatele tak podle názoru Nejvyššího správního soudu spadá pod zacházení s cestovním dokladem podle zákona o pobytu cizinců, ke kterému je stěžovatel oprávněn, a toto jednání tudíž nemůže být protiprávní.
[30] K poukazu žalovaného na nařízení prezidenta Čínské lidové republiky Nejvyšší