Vol 18/2023- 177 - text
Vol 18/2023
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelů: a) R. K. b) J. J., c) E. B., d) H. K., e) S. Š., f) A. Š., g) M. Z., h) J.H., Z. H., i) E. Č., j) A. L., k) A. K., l) J. K., m) P. M., n) H. M., o) J. M., p) T. Z., q) E. R., r) L. P., s) P. P., t) J. J., u) MUDr.
I. O., v) L. K., w) M. B., x) P. B., y) D. B., z) E. H., a účastnice řízení: Státní volební komise, sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrzích na neplatnost volby prezidenta republiky spojených s návrhy na vydání předběžného opatření
I. Návrhy se odmítají.
II. Návrhy na vydání předběžného opatření se odmítají.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 25. ledna 2023 podání výše označených navrhovatelů. Z jejich obsahu vyplývá, že jde o návrhy na neplatnost volby prezidenta republiky podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a § 66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), spojené s návrhy na to, aby soud vydal předběžné opatření – konkrétně aby odložil volbu prezidenta republiky na dobu potřebnou k prověření postupu při registraci všech přihlášených kandidátů. Návrhy jsou obsahově totožné (často včetně chyb či ponechaných pokynů zpracovatele „pokud jste nesázeli, zbytek vynechat!!!!!“), některé se odlišují jen nepodstatnými doplňky či úpravami, proto byly zaevidovány pod jednu spisovou značku. V návrzích je jako účastník řízení označeno Ministerstvo vnitra, odbor voleb, v řízeních podle § 90 s. ř. s. však účastníky řízení vymezuje zákon tak, že je jím příslušný volební orgán, tedy Státní volební komise.
[2] Podle § 66 odst. 1 věty druhé zákona o volbě prezidenta republiky lze návrh na neplatnost volby prezidenta podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby Státní volební komisí. Zároveň platí, že lhůta pro podání návrhu začíná běžet den následující po vyhlášení celkového výsledku volby (§ 40 odst. 1 s. ř. s.); dříve podané návrhy jsou proto předčasné (z četných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu viz usnesení ze dne 19. října 2016, čj. Vol 1/2016 6, ze dne 1. února 2018, čj. 9/2018 5 a čj. Vol 10/2018 13, či ze dne 8. února 2018, čj. Vol 12/2018 17).
[3] Státní volební komise vyhlásila výsledek volby prezidenta ve Sbírce zákonů dne 31. ledna 2023. Lhůta pro podávání návrhů na neplatnost volby prezidenta tedy začala běžet až následující den (§ 66 odst. 1 zákon o volbě prezidenta republiky a § 40 odst. 1 s. ř. s.), tj. dne 1. února 2023. Protože navrhovatelé podali své návrhy před začátkem této lhůty, už dne 25. ledna 2023, šlo o návrhy předčasné.
[4] Nejvyšší správní soud proto návrhy jako předčasné odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
[5] Někteří navrhovatelé přiložili také žádosti o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, což zdůvodňovali většinou tím, že si vsadili na zvolení Pavla Zítka, avšak kvůli odmítnutí jeho kandidatury nemohli vyhrát. K projednání těchto návrhů však Nejvyšší správní soud nemá pravomoc. Obecné nároky na náhradu škody projednávají soudy rozhodující v občanském soudním řízení, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem je nadto třeba uplatnit nejprve u příslušného orgánu [viz § 14 odst. 1 a § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb.], což Nejvyšší správní soud není. I v tomto rozsahu je proto třeba návrhy odmítnout.
[6] Protože byly odmítnuty návrhy na neplatnost volby prezidenta, odmítl Nejvyšší správní soud i návrhy na vydání předběžného opatření, které jsou vůči hlavním návrhům v akcesorickém vztahu a sdílejí jejich osud (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. prosince 2004, čj. 3 As 52/2003 278, č. 983/2006 Sb. NSS, a ze dne 10. července 2008, čj. 4 As 64/2007 65).
[7] Někteří navrhovatelé vznesli námitku podjatosti předsedy senátu Tomáše Langáška z důvodu jeho studia na Středoevropské univerzitě (CEU). Nejvyšší správní soud však nepředkládal tuto námitku podle § 8 s. ř. s. předsedovi soudu k přidělení tříčlennému senátu, aby o ní rozhodl. O námitce obdobného obsahu totiž soud rozhodl již dříve (usneseními ze dne 2. listopadu 2021, čj. Nao 234/2021 31, a ze dne 7. prosince 2022, čj. Nao 172/2022 24) tak, že Tomáš Langášek nemá žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který by zakládal pochybnosti o jeho nepodjatosti (obdobně viz též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 35/22, bod 14). Protože navrhovatelé netvrdí žádné nové důvody pro vyloučení předsedy senátu, postačí na citovaná usnesení odkázat.
Poučení:
Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. února 2023
Tomáš Langášek
předseda senátu