kterých zákonů Lhůta pro podání návrhu soudu podle ustanovení $ 56 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, je lhůtou hmotněprávní, nikoli procesněprávní. V této lhůtě proto - nepostačuje podat návrh k poštovní přepravě, nýbrž návrh v jejím průbě- hu musí být dodán soudu.
Nejvyšší správní soud se nejprve za- býval otázkou splnění procesních náleži- tostí podaného návrhu. V tomto směru zjistil, že návrh byl podán k poštovní pře- pravě dne 29. 4. 2004 a soudu byl doru- čen dne 3. 5. 2004. Z obsahu správního spisu přitom vyplývá, že napadené roz- hodnutí odpůrce bylo vydáno dne 24. 4. 2004 a stejného dne bylo rovněž vyvěše- no na úřední desce. Podle ustanovení $ 23 odst. 4 zákona č. 62/2003 Sb. se rozhodnutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině zašle to- mu, kdo je proti němu oprávněn domá- hat se ochrany u soudu; současně minis- terstvo zveřejní rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, vyvěsí ho na úřední desce ministerstva v budově, v níž sídlí Státní volební komise, a vyzna- čí na něm den vyvěšení.
Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne jeho vyvěšení. Podle ustanovení $ 56 stejného záko- na se oprávněný subjekt může do 2 dnů od doručení rozhodnutí proti rozhod- nutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvlášt- ním právním předpisem je v posuzova- né věci zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. V projednávané věci je zřejmé, že na- padené rozhodnutí odpůrce bylo doru- čeno třetím dnem od jeho vyvěšení, tedy dne 27.
4. 2004. Návrh k soudu proto by- lo možno podat do 29. 4. 2004, což sice navrhovatel učinil, nicméně návrh podal toliko k poštovní přepravě, a nikoliv pří- mo věcně a místně příslušnému soudu, kterému byl tento návrh doručen až dne 3. 5. 2004. 682 Při hodnocení citovaných lhůt Nej- vyšší správní soud vycházel z ustálené ju- dikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ve volebních věcech, přičemž je nutno uvést, že tato judikatura se sice tý- ká interpretace a aplikace jiných voleb- ních zákonů, upravujících volby do od- lišných zastupitelských sborů, nicméně jedná se o používání materiálně iden- tických právních institutů, takže právní názory v této judikatuře obsažené jsou plně přenosné i na posuzování lhůt v rámci soudní kontroly voleb podle zá- kona č. 62/2003 Sb. V této souvislosti si je totiž Nejvyšší správní soud vědom skutečnosti, že jedním ze základních at- ributů demokratického právního státu je zásada předvídatelnosti rozhodovací činnosti soudů, což především znamená, že není přípustné ve skutkově obdob- ných případech a za - z obsahového hle- diska - zcela srovnatelné právní úpravy vydávat odchylná soudní rozhodnutí, neboť takovýto postup nutně negativně poznamenává právní jistotu ve společ- nosti.
Proto Nejvyšší správní soud z důvodu stručnosti odkazuje na podrobné odů- vodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2002, sp. zn. II. ÚS 330/02, v němž je především uvedeno, že voleb- ní zákon upravuje výrazně specifické vztahy spojené s přípravou, průběhem a důsledky voleb, „tedy spojené s vyme- zeným relativně krátkým časovým údo- bím, jež charakterizuje sekvence velké řady právních úkonů, které na sebe na- vazují a vzájemně se podmiňují“ Ko- gentním veřejným zájmem tedy podle názoru Ústavního soudu je, aby volby proběhly bez poruch a řádně, a optikou tohoto veřejného zájmu je nutno vyklá- dat i pravidla o Ihůtách.
Pokud jde tedy o způsob podání návrhu, je nutno úkon učinit ve stanovené lhůtě přímo u pří- slušného orgánu, tzn. u soudu. Lhůta je proto zachována tehdy, jestliže je návrh doručen soudu v poslední den lhůty, z čehož plyne, že nepostačuje podání ná- vrhu k poštovní přepravě, není-li záro- veň naplněn předpoklad, že v téže lhůtě byl návrh doručen soudu (obdobně viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 1996, sp. zn. Ovs 13/96, nebo ze dne 10. 7. 2002, sp. zn. Zp 38/2002). Proces registrace kandidátních listin podle volebních předpisů totiž předsta- vuje značně specifický druh správního řízení, který je příznačný především sna- hou o maximální důraz na zachování právní jistoty všech aktérů politického procesu.
Jestliže totiž jednou ze základ- ních funkcí voleb je konstituování, a te- dy legitimizace zastupitelských orgánů, je nutno důsledně trvat na dodržování předem stanovených, dostupných a před- vídatelných pravidel tento proces ovlá- dajících. Jakkoliv tedy v registračním procesu musí být dbáno ústavních kau- tel, kterými jsou především záruky svo- bodné soutěže politických sil (viz čl. 22 Listiny), je nutno zároveň vidět, že i tato svobodná soutěž může být fakticky napl- něna jen v rámci určité právní a politic- ké kultury, nutně předpokládající dodt- žování stanovených pravidel.
Úkolem volebního soudnictví je v tomto kontex- tu bdít nad dodržováním zmíněných pravidel, a nacházet tak v konkrétních případech spravedlivou rovnováhu na škále mezi - myšleno v obecné rovině - přepjatým Ipěním na omezujících for- málních podmínkách na straně jedné a svévolným nerespektováním základ- ních pravidel na straně druhé. Na pozadí těchto právních názorů Nejvyšší správní soud v projednávané věci konstatuje, že rovněž lhůtu pro po- dání návrhu podle citovaného ustanove- ní $ 56 zákona č. 62/2003 Sb. je nutno vykládat jako lhůtu hmotněprávní, a ni- koliv procesněprávní, tedy v tom smys- lu, že v této lhůtě nepostačuje podat ná- vrh k poštovní přepravě, nýbrž že tento návrh v jejím průběhu musí být doručen soudu.
Pro uvedený závěr svědčí rovněž autonomnost úpravy lhůt obsažené v zá- koně č. 62/2003 Sb., která představuje vůči úpravě lhůt zakotvené v soudním řádu správním úpravu speciální, a je nut- no ji proto aplikovat přednostně ($ 40 odst. 6 s. ř. s.). Opačný výklad (tzn. pro- cesněprávní povaha lhůty podle $ 56 zá- kona č. 62/2003 Sb.) by ve svých důsled- cích mohl znamenat značnou právní nejistotu prakticky všech aktérů volební- ho procesu, potenciální prostor pro ob- strukce a narušení celého volebního procesu, který představuje kontinuální sled vzájemně se podmiňujících fází.
Z ústavněprávního hlediska je nutno ak- centovat rovněž skutečnost, že ani shora provedený výklad hmotněprávní povahy předmětné lhůty neznamená, že by opráv- něné subjekty byly fakticky zbaveny prá- va na soudní ochranu, a že by tedy hrozi- la denegatio tustitiae. Jak totiž již bylo vyloženo dříve, předmětná rozhodnutí Ministerstva vnitra jsou doručována ne- jen v písemné podobě, nýbrž také způ- sobem umožňujícím dálkový přístup (tzn. jsou umístěna na internetové strán- ce ministerstva), takže účastníci regist- račního řízení mají reálnou možnost se s nimi dostatečně a neprodleně sezná- mit a následně podat včas příslušný ná- vrh k soudu.
V souzené věci však byl předmětný návrh podán soudu až po marném uply- nutí citované lhůty, takže se jedná o ná- vrh opožděný. Přitom podle ustanovení $ 93 odst. 3 s. ř. s. zmeškání lhůty k po- dání návrhu nelze prominout. (ček)
Politická strana N. proti Ministerstvu vnitra o vyškrtnutí kandidáta z kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu.