Vol 2/2019- 15 - text
pokračování Vol 2/2019 - 16
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatelky: Moravská a Slezská pirátská strana, se sídlem Zvoníčkova 1927/5, Praha 6, za kterou jedná předseda Mgr. et Bc. K. S., proti účastníkům řízení: 1) Ministerstvo vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, 2) Česká pirátská strana, se sídlem Na Moráni 360/3, Praha 2, ve věci návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny České pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 24. a 25. května 2019,
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Dne 10. 4. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud navrhovatelčino podání nazvané „Žaloba proti registraci České pirátské strany a jejích kandidátů z voleb do Evropského parlamentu dle § 89 s. ř. s.“. Navrhovatelka zde uvedla, že podala svoji kandidátní listinu pro volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 24. a 25. května 2019. Česká pirátská strana byla k účasti v těchto volbách zaregistrována dne 5. 4. 2019. Navrhovatelka jí vyčetla, že proti ní vede na sociálních sítích diskuse, jak ji zrušit a zničit, na čemž se podílí i místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za tuto politickou stranu Vojtěch Pikal. Místopředseda této strany Mikuláš Peksa založil na sociálních sítích skupinu napadající zakladatele navrhovatelky. Pokud je proti těmto aktivitám podáno trestní oznámení, nic se neděje, přestože dochází i k fyzickým útokům. Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš se dobře zná s vedoucím odboru voleb Ministerstva vnitra Mgr. P. V. Příznivci České pirátské strany se už i přiznali, že tyto aktivity proti navrhovatelce organizují, a to s finanční podporou ze zahraničí. Vzhledem ke vztahu mezi Ministerstvem vnitra a Policií ČR nepřekvapí, že není šetřena trestná činnost České pirátské strany, ani krádež malého vozidla patřícího kandidátovi navrhovatelky. Tato činnost je v rozporu se zákony, které se týkají i voleb do Evropského parlamentu, proto navrhovatelka požaduje, aby byla zrušena registrace České pirátské strany a jejích kandidátů pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019.
[2] Ministerstvo vnitra ve svém vyjádření k návrhu zrekapitulovalo průběh řízení o registraci České pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu, konkrétně odstraňování některých formálních nedostatků na kandidátní listině, které byly všechny včas odstraněny, takže Ministerstvo vnitra rozhodlo dne 5. 4. 2019 o registraci její kandidátní listiny. Okolnostmi, které ve svém návrhu zmiňuje navrhovatelka, se Ministerstvo vnitra při postupu podle § 23 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, nemusí ani nemůže zabývat.
[3] Česká pirátská strana ve vyjádření k návrhu uvedla, že návrh působí zmateně a není zřejmé, na základě jakých důvodů má soud o zrušení registrace její kandidátní listiny rozhodnout. Navrhuje proto, aby byl návrh zamítnut. II. Hodnocení Nejvyššího správního soudu
[4] Podle § 56 zákona o volbách do Evropského parlamentu platí: Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, rozhodnutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti rozhodnutí o registraci kandidátní listiny se může politická strana, politické hnutí nebo koalice, které podaly kandidátní listinu, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.
[5] Podle § 89 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), platí: Návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, (…) domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, (…). Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná.
[6] Soud musí nejprve zvážit, zda je navrhovatelka aktivně legitimována k podání návrhu podle § 89 odst. 4 s. ř. s. Její vlastní registrace pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019 sice byla zamítnuta, nicméně proti tomuto zamítnutí brojí nyní samostatným návrhem projednávaným pod sp. zn. Vol 1/2019. Splňuje tedy podmínky pro aktivní legitimaci ke zpochybnění registrace jiného subjektu, jak byly ve vztahu k registraci kandidátů (byť pro volby prezidenta republiky) vymezeny v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2012, č. j. Vol 7/2012 - 69, č. 2797/2013 Sb. NSS: „I kandidát na funkci prezidenta republiky, který neuspěl v registračním řízení u Ministerstva vnitra, ale má současně pochybnosti o správnosti registrace jiného kandidáta, je aktivně legitimován podat k soudu návrh na zrušení registrace ‚konkurenčního‘ kandidáta [§ 89 odst. 1 písm. c) a odst. 4 s. ř. s.].“
[7] Navrhovatelka je tedy aktivně legitimována k podání návrhu podle § 89 odst. 4 s. ř. s. Její návrh je nicméně zjevně nedůvodný. Výše rekapitulovaná tvrzení navrhovatelky týkající se údajných útoků České pirátské strany proti ní, známosti jejích představitelů s orgány výkonné moci a údajně nedostatečného vyšetřování trestné činnosti související s navrhovatelkou totiž nemají vůbec žádnou souvislost s řízením o registraci České pirátské strany a nijak nezpochybňují splnění požadavků na registraci kandidátních listin zakotvených v § 21 až § 23 zákona o volbách do Evropského parlamentu touto stranou. Lze tedy pouze přitakat Ministerstvu vnitra, že pro řízení o projednání a registraci kandidátní listiny České pirátské strany byla tato tvrzení irelevantní. Stejně tak nemohou výsledek tohoto řízení nijak zpochybnit ani v rámci soudního přezkumu registračního řízení podle § 89 s. ř. s. III. Závěr a náklady řízení
[8] Nejvyšší správní soud návrh navrhovatelky zamítl, protože neobsahoval žádnou relevantní argumentaci vztahující se k registraci České pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 24. a 25. května 2019.
[9] O nákladech řízení soud rozhodl ve výroku II. na základě § 93 odst. 4 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
[10] Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5, věta druhá, s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. dubna 2019
JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu