Vol 20/2019- 5 - text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatele: L. F., proti odpůrcům: 1) Dita Charanzová, 2) Martina Dlabajová, 3) Martin Hlaváček, 4) Radka Maxová, 5) Ondřej Knotek, 6) Ondřej Kovařík, 7) Jan Zahradil, 8) Alexandr Vondra, 9) Evžen Tošenovský, 10) Veronika Vrecionová, 11) Marcel Kolaja, 12) Markéta Gregorová, 13) Mikuláš Peksa, 14) Luděk Niedermayer, 15) Jiří Pospíšil, 16) Stanislav Polčák, 17) Hynek Blaško, 18) Ivan David, 19) Tomáš Zdechovský, 20) Michaela Šojdrová, 21) Kateřina Konečná a 22) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost volby všech zvolených kandidátů a neplatnost voleb do Evropského parlamentu,
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 6. 2019 se navrhovatel domáhá, aby Nejvyšší správní soud rozhodl o neplatnosti volby všech zvolených kandidátů a aby volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 24. 5. a 25. 5. 2019 byly neplatné. Svůj návrh odůvodnil tak, že celý průběh voleb byl ve vztahu k hendikepovaným voličům diskriminační.
[2] Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Podle § 57 odst. 1 volebního zákona se může podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[3] V posuzované věci navrhovatel napadá neplatnost voleb do Evropského parlamentu konaných ve dnech 24. 5. a 25. 5. 2019 a neplatnost volby všech zvolených kandidátů. K tomu nejvyšší správní soud uvádí, že v případě voleb do Evropského parlamentu není přípustný návrh na neplatnost těchto voleb jako celku. Navrhovatel se může domáhat pouze neplatnosti volby zvoleného kandidáta.
[4] K vyhlášení výsledků těchto voleb Státní volební komisí došlo v souladu s § 49 odst. 3 volebního zákona dne 28. 5. 2019, a to publikací ve Sbírce zákonů pod č. 132/2019. Lhůta pro podávání návrhů tedy začala běžet dne 29. 5. 2019 a uplynula dne 7. 6. 2019. Podle § 67 odst. 3 volebního zákona je lhůta určená podle dnů zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu (v daném případě u Nejvyššího správního soudu), a to nejpozději do 16:00 hodin.
[5] Navrhovatel podal návrh u Nejvyššího správního soudu dne 7. 6. 2019, nicméně až ve 23:09 hodin, tedy opožděně. Podle § 67 odst. 4 volebního zákona lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
[6] Z uvedených důvodů Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než podaný návrh pro jeho opožděnost odmítnout [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
[7] Podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. června 2019
Tomáš Langášek předseda senátu