Vol 20/2025- 9 - text
Vol 20/2025 - 10
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: J. J., Praha 5, a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Marek Benda, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025
I. Návrh na neplatnost volby kandidáta se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidáta Marka Bendy, zvoleného za koalici SPOLU ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025. Voleb se zúčastnil jako volič zapsaný ve volebním seznamu ve volebním okrsku č. 13026 ve volebním kraji Hlavní město Praha, obec Praha, městská část Praha 13.
[2] Navrhovatel se domnívá, že při zpracovávání preferenčních hlasů v Praze pravděpodobně došlo k nesprávnému postupu, a to ve formě přičítání preferenčních hlasů, které nebyly uvedeny na hlasovacích lístcích. To dle navrhovatele nelze přičíst jen na vrub běžné lidské nepozornosti nebo chybě, ale obyčejnému nadržování. Marek Benda totiž rozesílal svým příznivcům SMS zprávu následujícího znění s žádostí o podporu své osoby ve volbách: „Vážení a milí. Kandiduji letos ze 4. místa na kandidátce Spolu v Praze. Pojďme, prosím, k volbám a nebojme se podporovat kandidáty svým preferenčním hlasem“. Právě to mohlo být pro osoby mající vliv na sčítání hlasů pobídkou k postupu, který je neslučitelný s řádným průběhem voleb.
[3] Dále je dle navrhovatele další významnou indicií „osobnostní profil“ „věčného poslance“ M. Bendy, který svědčí tomu, že zveřejněné výsledky voleb nemohou odpovídat skutečné vůli voličů. Následně obsáhle rekapituloval „extremistické a ultrakonzervativní postoje“ M. Bendy, které rozdělil do následujících kategorií: „tolerance poslance M. Bendy, případně jeho lhostejnost, k nepoctivému způsobu jednání“, „úporná snaha poslance M. Bendy o ztěžování práce novinářům“, „neúcta poslance M. Bendy k zákonům, k veřejnému prostoru a zdraví spoluobčanů“, „nezájem poslance M. Bendy o ochranu práv občanů, nezájem o lidská práva, absence jeho sociálního cítění“, „přesvědčení poslance M. Bendy o nadřazenosti poslance nad běžnými občany státu, nulová sebereflexe“, „zjevně homofobní poslanec M. Benda“, „omezené až hloupé postoje poslance M. Bendy“, „poslanec M. Benda – poněkud nábožensky přepjatý“, a „poslanec M. Benda opakovaně neobstál v testech poslanecké integrity“. Poté navrhovatel uzavřel, že pokud by průměrný volič vzal v úvahu výše uvedené a v široké veřejnosti všeobecně známé skutečnosti, nemohl s čistým svědomím dát kandidátu Marku Bendovi svůj preferenční hlas. Proto navrhl, aby soud jeho volbu prohlásil za neplatnou.
II. Právní hodnocení
[4] Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“), platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována […]. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[5] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh byl podán osobou oprávněnou, je včasný a splňuje všechny zákonné náležitosti. Návrh tedy je projednatelný, avšak není důvodný.
[5] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh byl podán osobou oprávněnou, je včasný a splňuje všechny zákonné náležitosti. Návrh tedy je projednatelný, avšak není důvodný.
[6] Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby, (nález Ústavního soudu ze dne 23. července 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, či usnesení NSS ze dne 19. listopadu 2017, č. j. Vol 58/2017-187, č. 3682/2018 Sb. NSS). I proto je pro závěr o důvodnosti volební stížnosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoliv pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (usnesení NSS ze dne 15. února 2018, č. j. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS, body 20 až 22). Zároveň je nutné takové ovlivnění prokázat (usnesení NSS ze dne 10. 7. 2025, č. j. Vol 17/2024-59).
[7] Volební soud při přezkumu výsledků voleb vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu pak musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, nověji usnesení Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14). Je to navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne-li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (usnesení NSS ze dne 28. listopadu 2006, č. j. Vol 82/2006-51, nebo ze dne 19. listopadu 2017, č. j. Vol 58/2017-187). Za významnou indicii soud považuje například prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas. Zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (usnesení NSS ze dne 22. října 2014, č. j. Vol 18/2014-46).
[8] Nejvyšší správní soud proto v první řadě posuzoval, zda navrhovatel předložil dostatečnou indicii zpochybňující správnost výsledků zjištěných volebními orgány. Dospěl k závěru, že nikoliv.
[9] Podstatou první argumentační linie navrhovatele je, že členové okrskové volební komise při sčítání preferenčních hlasů „nadržovali“ kandidátu M. Bendovi a přičítali mu přednostní hlasy i v případě, že na hlasovacích lístcích nebyly vyznačeny. Navrhovatel toto své tvrzení odůvodňuje tím, že byli pobídnuti či inspirováni výše citovanou SMS zprávou, kterou M. Benda před volbami rozeslal svým příznivcům.
[9] Podstatou první argumentační linie navrhovatele je, že členové okrskové volební komise při sčítání preferenčních hlasů „nadržovali“ kandidátu M. Bendovi a přičítali mu přednostní hlasy i v případě, že na hlasovacích lístcích nebyly vyznačeny. Navrhovatel toto své tvrzení odůvodňuje tím, že byli pobídnuti či inspirováni výše citovanou SMS zprávou, kterou M. Benda před volbami rozeslal svým příznivcům.
[10] Takto obecně přednesená a nijak nedoložená argumentace však není s to řádně zpochybnit volební výsledek. Navrhovatel nijak nedokládá, že by zrovna členové okrskových volebních komisí patřili do okruhu osob, které dotčenou SMS zprávu obdržely. I pokud by tomu tak bylo, ani pak si nelze představit, že by jen na základě této SMS mohli porušit své povinnosti člena volební komise, navíc při vědomí možné trestní odpovědnosti (trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku). Zároveň by se tak muselo dít ve vzájemné domluvě všech nebo minimálně několika členů různých volebních komisí, přičemž tito členové jsou primárně nominováni volebními stranami (§ 14e odst. 3 volebního zákona), což zajišťuje vzájemnou kontrolu průběhu voleb v jednotlivých volebních okrscích (usnesení NSS ze dne 19. listopadu 2008, č. j. Vol 7/2008-13, č. 2194/2011 Sb. NSS; nověji pak ze dne 21. února 2023, č. j. Vol 99/2023-24, bod 12). Představa, že by došlo v této situaci k záměrnému přičítání přednostních hlasů některému kandidátovi jen na základě SMS žádající o podporu ve volbách, navíc jen nepřímo, je podle NSS zcela absurdní.
[11] Navrhovatel své podezření ještě podporuje tvrzením, že s ohledem na „osobnostní profil věčného poslance M. Bendy“ nemohou zveřejněné výsledky voleb odpovídat skutečné vůli voličů. Ani to však nelze považovat za zvlášť závažnou indicii. Ačkoliv je zřejmé, že navrhovatel s názory M. Bendy hrubě nesouhlasí, nelze z toho dovozovat nic o názoru jiných voličů. Podstatou voleb je právě střet různých pohledů na fungování státu, v němž se projevuje i různorodé složení společnosti. Přirozeně tak část voličů volí volební strany a jejich kandidáty, se kterými nesouzní jiná část společnosti, nebo je dokonce považuje za zcela nepřijatelné. Do demokratické společnosti patří i akceptace toho, že byl zvolen kandidát s opačnými názory, než jaké zastává konkrétní volič. To, že jsou názory M. Bendy neakceptovatelné pro navrhovatele, případně i pro jeho okolí, však nemůže vést k závěru, že jsou jistě neakceptovatelné i pro mnoho dalších voličů.
[12] Navrhovatelem uváděné informace proto nepředstavují zvlášť závažnou indicii, která by mohla vyvolat pochybnosti o výsledcích voleb zaznamenaných volebními komisemi ve smyslu výše citované judikatury.
III. Závěr a náklady řízení
[13] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že navrhovatel neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní stran předložení indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány. Proto volební stížnost zamítl.
[14] O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2025
Vojtěch Šimíček
předseda senátu