a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb. Psychiatrická léčebna je podle $ 6 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o vol- bách do Parlamentu České republiky, povinna předat údaje o voličích zde umístěných příslušnému obecnímu úřadu za účelem zapsání do zvláštního voličského seznamu, a to bez ohledu na obsah zdravotnické dokumentace jednotlivých pacientů. Jakákoliv omezení práv pacienta je totiž nutno vní- mat velmi restriktivně a samotná skutečnost, že fyzická osoba je omezena ve svojí způsobilosti k právním úkonům a nachází se v psychiatrické léčeb- ně, ještě neznamená, že je vystavena svévolnému posouzení lékařů, zda bu- de moci vykonat svoje aktivní volební právo. Takový postup by protiřečil základním atributům demokratického právního státu, založeného na pri- mátu občana nad státem.
C.) K procesní stránce věci je dále nutno uvést, že navrhovatel je veden ve stálém voličském seznamu u Obecního úřadu v Křemži, tzn. v Jihočeském kraji, 764 nicméně v době voleb do Poslanecké sněmovny byl hospitalizován v Psychia- trické léčebně Dobřany, tzn. v Plzeň- ském kraji. Navrhovatel je tedy aktivně legitimován k podání návrhu podle $ 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změ- ně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“), přičemž za si- tuace konkurence možnosti volby navr- hovatele tam, kde byl veden ve stálém se- znamu voličů (Jihočeský kraj), a volby v místě svého aktuálního pobytu (Plzeň- ský kraj) zdejší soud dospívá k závěru, že musí mít přednost stav faktický před sta- vem formálním v tom smyslu, že volič je oprávněn podat svůj procesní prostře- dek tam, kde skutečně volil, příp. kde tvrdí, že volit chtěl, a tato volba byla bez- důvodně znemožněna.
V projednávané věci měl proto Nej- vyšší správní soud s ohledem na obsah návrhu za to, že navrhovatel zpochybňu- je platnost volby všech kandidátů zvole- ných ve volbách do Poslanecké sněmov- ny v Plzeňském kraji, tzn. tam, kde měl realizovat svoje aktivní volební právo. (...) Podle ustanovení $ 2 volebního zákona „překážkami ve výkonu volební- ho práva jsou a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdra- ví lidu, b) zbavení způsobilosti k právním úkonům“ Podle ustanovení $ 6 téhož zákona platí: „(I) Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřadď“) pro voli- če, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písme- nech b) až d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsánm, a který a) vykonává v obvodu obce, v hlav- ním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu, b) je v nemocnici, porodnici, sanato- riu, ústavu sociální péče nebo v obdob- ném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územ- ně členěných statutárních městech v ob- vodu městské části nebo městského obvodu, c) je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odně- tí svobody, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných sta- tutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu, d) volí na voličský průkaz (f 6a).
(2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zaří- zení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potře- by je aktualizují. G3) Velitel, správa příslušného ústa- vu, objektu nebo zařízení zašle ve spo- lupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlá- šen k zápisu do zvláštního seznamu“ Z obsahu citovaných zákonných usta- novení je především patrno, že překáž- kou výkonu aktivního volebního práva ve volbách do Poslanecké sněmovny ne- ní omezení, nýbrž toliko zbavení způso- bilosti k právním úkonům.
Jak vyplývá ze shora provedené rekapitulace skutko- vých zjištění, navrhovatel způsobilosti k právním úkonům zbaven nebyl, takže zmíněná překážka ve výkonu volebního práva u něj vůbec nenastala. Za této situace proto měl být navrho- vatel zapsán do zvláštního seznamu voli- čů, a to na základě údajů poskytnutých Psychiatrickou léčebnou Dobřany. Tuto 765 924 2 7 <- svoji zákonnou povinnost nicméně označené zařízení, nesplnilo a v důsled- ku toho navrhovateli skutečně bylo zne- možněno vykonat aktivní volební právo.
Důvodem nezapsání navrhovatele do zvláštního seznamu totiž za stávající právní úpravy může být v daném případě pouze zbavení způsobilosti k právním úkonům, a nikoliv vlastní uvážení zdra- votnického zařízení, vycházející ze zdra- votnické dokumentace. Tákovýto po- stup zdravotnického zařízení je zjevnou svévolí, porušující práva navrhovatele. Jakákoliv omezení práv pacienta je totiž nutno vnímat velmi restriktivně a samot- ná skutečnost, že fyzická osoba je ome- zena ve svojí způsobilosti k právním úkonům a nachází se v psychiatrické lé- čebně, ještě neznamená, že je vystavena svévolnému posouzení lékařů, zda bude moci vykonat svoje aktivní volební prá- vo.
Takový postup by protiřečil základ- ním atributům demokratického právní- ho státu, založeného na primátu občana nad státem. Nejvyšší správní soud rovněž připo- míná, že všeobecnost volebního práva je zaručena čl. 21 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (obdobně viz čl. 25 Mezi- národního paktu o občanských a politic- kých právech), který umožňuje zákonem stanovit podmínky výkonu volebního práva. Zbavení způsobilosti k právním úkonům proto již nemůže představovat ex lege stanovený důvod pro zbavení voleb- ního práva, jak tomu bylo v minulosti (viz např. císařské nařízení č. 207/ 1916ř.
z., řád o zbavení svéprávnosti, nebo $ 2 odst. 2 zá- kona č. 47/1990 Sb., o volbách do Federál- ního shromáždění), nýbrž představuje to- liko omezující podmínku pro jeho výkon. Nejvyšší správní soud tak dospívá k závěru, že v projednávané věci skuteč- ně došlo k porušení volebního zákona. 766 Zároveň však platí, že podle ustanovení $ 87 odst. 5 téhož zákona návrh na ne- platnost volby kandidáta může podat na- vrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby toho- to kandidáta.
Jak vyplývá z dikce tohoto ustanovení a ze samotného smyslu před- mětného právního institutu, za základní předpoklady vyhovění tomuto typu vo- lební stížnosti je - v obecné rovině - nutno označit především tři následující: (1) protizákonnost, tzn. porušení někte- rých ustanovení volebního zákona; (2) vztah mezi touto protizákonností a zvo- lením kandidáta, jehož zvolení je napa- deno volební stížností; a (3) zásadní in- tenzitu této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším vý- razně zpochybňovat volbu předmětné- ho kandidáta.
Jinak řečeno, tato intenzi- ta musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvod- ně domnívat, že pokud by k protizákon- nému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjedno- dušeně řečeno tedy tato intenzita způso- buje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění. V projednávané věci tak je nutno pře- devším konstatovat, že navrhovatel vů- bec nezpochybňuje volbu některého konkrétního kandidáta a svoji argumen- taci omezuje na znemožnění výkonu své- ho aktivního volebního práva.
Jakkoliv však je tato argumentace důvodná a vůči navrhovateli postupovala Psychiatrická léčebna Dobřany skutečně protizákon- ným způsobem, nelze v této nezákon- nosti spatřovat vztah ke zvolení kterého- koliv kandidáta v Plzeňském kraji, kde měl navrhovatel svoje volební právo vy- konat, a zmíněné porušení volebního zá- kona není - celkově nazíráno - natolik intenzivní, aby mohlo jakkoliv „zatemňo- vat“ konečné volební výsledky, ať by již navrhovatel hlasoval pro kteroukoliv kandidující volební stranu.
Jak totiž vy- plývá ze Zápisu o výsledku voleb do Po- slanecké sněmovny (publikován v Hospo- dářských novinách dne 6. 6. 2006), mezi žádnou z volebních stran nebyl zjištěn tak těsný rozdíl odevzdaných hlasů, aby se přiznání jednoho hlasu navíc jakkoliv projevilo na zisku jakéhokoliv mandátu. 925 Volby do zastupitelstev obcí: zánik mandátu k $5 odst. 2 a 3, $ 55 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb. Skutečnost, že zaměstnanec pověřeného obecního úřadu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, která se týká obce, v níž je současně za- stupitelem, nemá vliv na zánik jeho mandátu člena zastupitelstva podle $ 55 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně ně- kterých zákonů.
Ing. Jan T. proti Státní volební komisi o neplatnost voleb do Poslanecké sněmov-
í úkon jako jsou svobodné volby.“ Proto údaje navrhovatele, které by umožnily jeho zařazení do zvláštního seznamu voličů, nebyly zaslány Městskému úřadu v D.
K těmto vyjádřením opatrovník navrhovatele soudu sdělil, že omezení způsobilosti k právním úkonům se nevztahuje na výkon jeho volebního práva a jakkoliv opatrovník není oprávněn hodnotit zdravotní stav navrhovatele, má na základě obsahu jeho písemností za to, že mu je znám obsah volebního úkonu a že ho proto mohl učinit. Na základě provedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům. Podle ustanovení § 2 zákona č. 247/1995 Sb. „překážkami ve výkonu volebního práva jsou a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, b) zbavení způsobilosti k právním úkonům.“ Podle ustanovení § 6 cit. zákona platí:
„(1) Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen "obecní úřad") pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) až d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který a) vykonává v obvodu obce, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu, b) je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu, c) je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody, 5a) umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu, d) volí na voličský průkaz (§ 6a).
(2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují.
(3) Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu.“
Z obsahu citovaných zákonných ustanovení je především patrno, že překážkou výkonu aktivního volebního práva ve volbách do Poslanecké sněmovny není omezení, nýbrž toliko zbavení způsobilosti k právním úkonům. Jak vyplývá ze shora provedené rekapitulace skutkových zjištění, navrhovatel způsobilosti k právním úkonům zbaven nebyl, takže zmíněná překážka ve výkonu volebního práva u něj vůbec nenastala.
Za této situace proto měl být navrhovatel zapsán do zvláštního seznamu voličů, a to na základě údajů poskytnutých Psychiatrickou léčebnou D. Tuto svoji zákonnou povinnost nicméně označené zařízení nesplnilo a v důsledku toho navrhovateli skutečně bylo znemožněno vykonat aktivní volební právo. Důvodem nezapsání navrhovatele do zvláštního seznamu totiž za stávající právní úpravy může být v daném případě pouze zbavení způsobilosti k právním úkonům a nikoliv vlastní uvážení zdravotnického zařízení, vycházející ze zdravotnické dokumentace.
Takovýto postup zdravotnického zařízení je zjevnou svévolí, porušující práva navrhovatele. Jakákoliv omezení práv pacienta je totiž nutno vnímat velmi restriktivně a samotná skutečnost, že fyzická osoba je omezena ve svojí způsobilosti k právním úkonům a nachází se v psychiatrické léčebně, ještě neznamená, že je vystavena svévolnému posouzení lékařů, zda bude moci vykonat svoje aktivní volební právo. Takový postup by protiřečil základním atributům demokratického právního státu, založeného na primátu občana nad státem.
Nejvyšší správní soud rovněž připomíná, že všeobecnost volebního práva je zaručena čl. 21 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (obdobně viz čl. 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech), který umožňuje zákonem stanovit podmínky výkonu volebního práva. Zbavení způsobilosti k právním úkonům proto již nemůže představovat ex lege stanovený důvod pro zbavení volebního práva, jak tomu bylo v minulosti (viz např. císařské nařízení č. 207/1916 ř. z., řád o zbavení svéprávnosti nebo § 2 odst. 2 zákona č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění), nýbrž představuje toliko omezující podmínku pro jeho výkon.
Nejvyšší správní soud tak dospívá k závěru, že v projednávané věci skutečně došlo k porušení zákona č. 247/1995 Sb. Zároveň však platí, že podle ustanovení § 87 odst. 5 tohoto zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Jak vyplývá z dikce tohoto ustanovení a ze samotného smyslu předmětného právního institutu, za základní předpoklady vyhovění tomuto typu volební stížnosti je – v obecné rovině - nutno označit především tři následující: (1.) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona č. 247/2005 Sb.; (2.) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a (3.) zásadní intenzitu této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta.
Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.
V projednávané věci tak je nutno především konstatovat, že navrhovatel vůbec nezpochybňuje volbu některého konkrétního kandidáta a svoji argumentaci omezuje na znemožnění výkonu svého aktivního volebního práva. Jakkoliv však je tato argumentace důvodná a vůči navrhovateli postupovala Psychiatrická léčebna D. skutečně protizákonným způsobem, nelze v této nezákonnosti spatřovat vztah ke zvolení kteréhokoliv kandidáta v P. kraji, kde měl navrhovatel svoje volební právo vykonat, a zmíněné porušení volebního zákona není – celkově nazíráno – natolik intenzivní, aby mohlo jakkoliv „zatemňovat“ konečné volební výsledky, ať by již navrhovatel hlasoval pro kteroukoliv kandidující volební stranu. Jak totiž vyplývá ze Zápisu o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny (publikován v H. dne 6. 6. 2006), mezi žádnou z volebních stran nebyl zjištěn tak těsný rozdíl odevzdaných hlasů, aby se přiznání jednoho hlasu navíc jakkoliv projevilo na zisku jakéhokoliv mandátu.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud připomíná, že zákon č. 247/1995 Sb. neumožňuje provést opakované hlasování jen v některém volebním okrsku, jak požaduje navrhovatel, a dokonce ani v některém volebním kraji. Tato nemožnost není náhodná a nepředstavuje ani opomenutí zákonodárce, nýbrž je logickým důsledkem volebního systému do Poslanecké sněmovny, kdy pro určení počtu poslanců ve volebních krajích je rozhodná volební účast (§ 48 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb.). Zásadní zpochybnění této volební účasti v některém z krajů by proto ani nemohlo být systémově řešitelné novými volbami v tomto kraji, nýbrž pouze a jedině novými volbami do celé Poslanecké sněmovny.
Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud v projednávané věci v jednání Psychiatrické léčebny D. shledal shora popsané protizákonné pochybení, nemohlo se toto pochybení nikterak projevit na zákonnosti volby některého ze zvolených kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny v P. kraji. Proto soud dospěl k závěru, že podaná volební stížnost není důvodná. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh zamítl, a to bez nařízení jednání (§ 89 odst. 5 s. ř. s.). Podle ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků právo. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. června 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu