Vol 34/2023- 44 - text
Vol 34/2023 - 45
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelů: a) G. D., b) J. D., c) J. H., d) L. K., e) M. K., f) K. H., a účastníka řízení: Státní volební komise, sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrzích na neplatnost volby prezidenta republiky spojených s návrhy na vydání předběžného opatření,
I. Návrhy se odmítají.
II. Návrhy na vydání předběžného opatření se odmítají.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 31. 1. 2023 podání 6 výše označených navrhovatelů, z jejichž obsahu vyplývá, že jde o návrhy na neplatnost volby prezidenta republiky podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a § 66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), spojené s návrhy na vydání předběžného opatření v podobě odkladu konání volby prezidenta republiky na dobu potřebnou k prověření kontroly registrace všech přihlášených kandidátů. Návrhy jsou obsahově totožné (často včetně chyb), některé se odlišují jen nepodstatnými doplňky či úpravami, proto byly zaevidovány pod jednu spisovou značku. V návrzích je jako účastník řízení označeno Ministerstvo vnitra, odbor voleb, v řízeních podle § 90 s. ř. s. však účastníky řízení vymezuje zákon tak, že je jím příslušný volební orgán, tedy Státní volební komise.
[2] Podle § 66 odst. 1 věty druhé zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), lze návrh na neplatnost volby prezidenta podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby Státní volební komisí. Zároveň platí, že lhůta pro podání návrhu začíná běžet den následující po vyhlášení celkového výsledku volby (§ 40 odst. 1 s. ř. s.); dříve podané návrhy jsou proto předčasné (z četných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu viz například usnesení ze dne 1. února 2018, č. j. Vol 9/2018 5, ze dne 1. února 2018, č. j. Vol 10/2018 13, ze dne 19. října 2016, č. j. Vol 1/2016 6, či ze dne 8. února 2018, č. j. Vol 12/2018 17).
[3] V nynější volbě prezidenta byly celkové výsledky volby ve smyslu citovaného § 66 zákona o volbě prezidenta republiky vyhlášeny 31. 1. 2023, tedy v den doručení návrhů Nejvyššímu správnímu soudu. Teprve den poté (viz výše citovaný § 40 odst. 1 s. ř. s.) ovšem začala běžet lhůta pro podávání návrhů na neplatnost volby prezidenta.
[4] Nejvyšší správní soud proto návrhy odmítl jako předčasné [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
[5] K některým návrhům pak byla přiložena také žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a někteří navrhovatelé požadovali též náhradu škody způsobené tím, že si vsadili na zvolení Pavla Zítka, avšak kvůli odmítnutí jeho kandidatury nemohli vyhrát. K projednání těchto návrhů však Nejvyšší správní soud nemá pravomoc. Obecné nároky na náhradu škody projednávají soudy rozhodující v občanském soudním řízení, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem je nadto třeba uplatnit nejprve u příslušného orgánu [viz § 14 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb.], což Nejvyšší správní soud není. I v tomto rozsahu je tudíž třeba návrhy odmítnout.
[6] Jelikož byly odmítnuty návrhy na neplatnost volby prezidenta, odmítl Nejvyšší správní soud i návrhy na vydání předběžného opatření, které jsou vůči hlavním návrhům v akcesorickém vztahu a sdílí jejich osud (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. prosince 2004 č. j. 3 As 52/2003 278, č. 983/2006 Sb. NSS, a ze dne 10. července 2008 č. j. 4 As 64/2007 65).
[7] Nejvyšší správní soud dále uvádí, že námitku podjatosti předsedy senátu Tomáše Langáška z důvodu jeho studia na Středoevropské univerzitě (CEU), kterou vznesli někteří navrhovatelé, nepředkládal podle § 8 s. ř. s. předsedovi soudu k přidělení tříčlennému senátu, aby o ní rozhodl. O námitce obdobného obsahu však již Nejvyšší správní soud usneseními ze dne 7. prosince 2022, č. j. Nao 172/2022 24, a ze dne 2. 11. 2021, č. j. Nao 234/2021 31, rozhodl tak, že Tomáš Langášek nemá žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který by zakládal pochybnosti o jeho nepodjatosti (obdobně viz též usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/22 ze dne 3. ledna 2023, bod 14). Jelikož navrhovatelé netvrdí žádné nové důvody pro vyloučení předsedy senátu, postačí na citovaná usnesení bez dalšího odkázat.
Poučení:
Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 7. února 2023
Tomáš Langášek
předseda senátu