Vol 40/2023- 23 - text
pokračování Vol 40/2023 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka (soudce zpravodaj), Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Mgr. Karel Janeček, MBA, Ph.D., zastoupeného JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem, sídlem Malostranské náměstí 5/28, Praha 1, a účastníků řízení: 1) Ing. Petr Pavel, M.A., a 2) Ing. Tomáš Kulhánek, MBA, oba zastoupeni JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem, sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, a 3) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky,
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Předmětem projednávané věci je otázka, zda může kandidát na funkci prezidenta republiky, jehož kandidátní listina byla Ministerstvem vnitra odmítnuta z důvodu nesplnění podmínek pro registraci, napadat výsledky prezidentských voleb námitkami týkajícími se jeho registrace. I. Vymezení věci a argumentace účastníků řízení
[2] Navrhovatel podal dne 1. 2. 2023 u Nejvyššího správního soudu návrh, kterým se domáhá vyslovení neplatnosti zvolení Ing. Petra Pavla, M.A., prezidentem republiky a opakování voleb.
[3] Návrh obsáhle odůvodňuje odmítnutím své kandidátní listiny na funkci prezidenta republiky, čímž byl dle jeho názoru hrubě ovlivněn výsledek voleb. Jeho argumentace napadá podmínky pro registraci, nerovnost tzv. občanských kandidátů a kandidátů s podporou poslanců či senátorů, způsob výběru vzorků při kontrole správnosti a úplnosti podpisů občanů na petičních listinách a poukazuje na dopady současného (dle jeho názoru neústavního a nezákonného) výkladu zákona upravujícího volbu prezidenta republiky na odmítnutí jeho kandidátní listiny.
[4] Účastníci 1) a 2) ve svém vyjádření uvádí, že v průběhu volby prezidenta republiky nedošlo k žádnému porušení zákona a argumenty navrhovatele se shodují s těmi, které uvedl ve svém návrhu v řízení o ochraně ve věci registrace své kandidátní listiny pro volbu prezidenta republiky. Neshledávají tak důvod, aby se jimi soud znovu zabýval. Návrh navrhují jako nedůvodný zamítnout. II. Právní posouzení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud nejdříve konstatuje, že jsou splněny všechny podmínky řízení. Návrh obsahuje zákonem stanovené náležitosti [§ 37 odst. 3 a § 93 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a byl podán osobou oprávněnou (§ 90 odst. 5 s. ř. s.) ve lhůtě sedmi dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky [§ 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbě prezidenta“)] u věcně a místně příslušného soudu (§ 68 zákona o volbě prezidenta republiky).
[6] Návrh není důvodný.
[7] Volební stížnost jako taková napadá výlučně proces registrace kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky. Nejvyšší správní soud však setrvale judikuje, že v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s. ř. s. nelze brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny (z poslední doby například usnesení ze dne 13. února 2018, č. j. Vol 30/2018 21). K napadení registrace slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace podle § 89 s. ř. s. a § 65 zákona o volbě prezidenta republiky. Ve volebním soudnictví se totiž „uplatňuje zásada souslednosti jednotlivých přezkoumávaných volebních fází, což znamená, že po uzavření některé fáze volebního procesu nelze tutéž fázi znovu otevírat a zpětně zpochybňovat. Tato zásada se projevuje v právní úpravě třemi samostatnými řízeními, která spadají pod volební soudnictví: řízení o ochraně ve věcech seznamu voličů (§ 88 s. ř. s.), řízení o ochraně ve věci registrace kandidátů a kandidátních listin (§ 89 s. ř. s.) a konečně řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta nebo hlasování (§ 90 s. ř. s.)“ (usnesení ze dne 10. listopadu 2016, č. j. Vol 4/2016 191, č. 3522/2017 Sb. NSS).
[8] Rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci kandidátních listin pro nyní proběhlou volbu prezidenta byla předmětem přezkumu v několika řízeních před Nejvyšším správním soudem, který rozhodl o registraci kandidátní listiny kandidáta Karla Diviše (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 7/2022 87), zamítl návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidátní listiny nynějšího navrhovatele Karla Janečka (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 9/2022 38), zamítl návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidátní listiny kandidáta Pavla Zítka (usnesení ze dne 7. prosince 2022, č. j. Vol 10/2022 20) a zrušil rozhodnutí o registraci kandidátní listiny kandidátky Denisy Rohanové (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 16/2022 48). S výjimkou prvního byly proti všem těmto rozhodnutím podány ústavní stížnosti, které Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněné (usnesení ze dne 3. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 36/22, ve věci Karla Janečka, usnesení ze dne 3. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 35/22, ve věci Pavla Zítka a usnesení ze dne 10. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 37/22, ve věci Denisy Rohanové).
[9] V důsledku rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci kandidátních listin, respektive o odmítnutí jejich registrace, a navazujících rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byly pro volbu prezidenta republiky zaregistrovány kandidátní listiny devíti kandidátů. Část z nich Nejvyšší správní soud přezkoumal v řízení k tomu určeném, ty zbývající žádný z oprávněných navrhovatelů nezpochybnil. V obou případech jsou rozhodnutí o registraci pravomocná a ve fázi posuzování platnosti volby prezidenta podle § 90 s. ř. s. se již nelze zabývat tím, zda v registračním řízení byl, či nebyl porušen zákon. To ostatně plyne i z § 66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky, který spojuje zjišťované porušení zákona s hrubým ovlivněním výsledku volby (již registrovaného) kandidáta na prezidenta.
[10] Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel nemůže v řízení o vyslovení neplatnosti volby prezidenta úspěšně uplatnit argumentaci ohledně svého „nevpuštění“ do prezidentské volby.
[11] Stranou nelze ponechat ani to, že navrhovatel v projednávaném případě je jeden z nezaregistrovaných kandidátů, který se u Nejvyššího správního soudu bránil proti svému nezaregistrování již dříve. Současný návrh je tak fakticky jeho snahou zvrátit pravomocné usnesení potvrzující jeho nezaregistrování, které obstálo i v přezkumu před Ústavním soudem. Dle něj „napadená rozhodnutí byla patřičně odůvodněna, správní orgán i soud srozumitelně a logicky uvedly, z jakých skutečností vycházely, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Ústavní soud neshledává, že by ústavní stížností napadená rozhodnutí byla projevem svévole, či v extrémním rozporu s principy spravedlnosti“ (usnesení ÚS sp. zn. Pl. ÚS 36/22, bod 45.). Pro úplnost lze dodat, že Ústavní soud se již v předchozím řízení vypořádal s námitkami vůči navrhovatelovu nezaregistrování, které jsou obsahem i nyní projednávaného návrhu (body 47. až 49. citovaného usnesení).
III. Závěr a náklady řízení
[12] Jelikož navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky z důvodů, které v tomto typu řízení není možné uplatnit (nezaregistrování navrhovatele jako kandidáta), Nejvyšší správní soud shledal návrh nedůvodným, a proto jej zamítl.
[13] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. února 2023
Tomáš Langášek
předseda senátu