Vol 41/2025

Vol 41/2025- 41 - text

pokračování Vol 41/2025 - 48

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: Česká pirátská strana, se sídlem Na Moráni 360/3, Praha 2, zast. Mgr. Filipem Hajným, advokátem se sídlem Rubešova 83/10, Praha 2, a účastnic řízení: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Bc. Lucie Šafránková, zast. JUDr. Petrem Přikrylem, advokátem se sídlem Poděbradovo nám. 1374/8a, Prostějov, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátky ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025

I. Návrh na neplatnost volby kandidátky se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Navrhovatelka se domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidátky Bc. Lucie Šafránkové, zvolené poslankyně za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025. V návrhu uvedla, že v publikovaných výsledcích voleb je uvedeno, že ona sama ve volebním okrsku č. 28 ve městě Blansko získala 0 hlasů. Doložila však čestné prohlášení jednoho ze svých členů o tom, že pro ni v uvedeném okrsku hlasoval. Dále tvrdila, že získala také svědectví jedné z členek volební komise z okrsku č. 28 v Blansku, která uvedla, že hlasů pro navrhovatelku bylo přinejmenším několik.

[2] Navrhovatelka má za krajně nepravděpodobné, že by ji žádný volič v celém okrsku č. 28 v Blansku nevolil. Pochybnosti budí i skutečnost, že je v uvedeném okrsku jedinou parlamentní stranou, která dle výsledků voleb nezískala žádný hlas, ačkoliv subjekty s podobným výsledkem ve volbách (Motoristé sobě, STAN a SPD) získaly v tomto okrsku 15, 17, resp. 24 hlasů. Navrhovatelka má proto za to, že ve volebním okrsku č. 28 došlo k pochybení ve sčítání hlasů pro jednotlivé politické strany. Nadto zjistila, že i v dalších 9 okrscích v Jihomoravském kraji rovněž obdržela 0 hlasů, ačkoliv tomu tak v předešlých volbách nebylo. Má proto za to, že ani hlasy v těchto okrscích nebyly správně sečteny.

[3] Navrhovatelka zdůraznila, že mezi některými kandidáty, kteří v Jihomoravském kraji získali mandát, a kandidáty, kteří zvoleni nebyli, jsou rozdíly v řádu jednotek hlasů. V důsledku nesprávného sečtení hlasů v okrsku č. 28 v obci Blansko a dalších 9 okrscích, kde jí nebyl přičten ani jeden hlas jsou zpochybněny výsledky voleb v Jihomoravském kraji, jelikož kvůli malým rozdílům v počtu hlasů není zřejmé, kteří kandidáti byli skutečně zvoleni.

[4] Konkrétně uvedla, že má za to, že neměla být zvolena účastnice řízení 2), která získala 4 556 přednostních hlasů na kandidátní listině politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále „hnutí SPD“). Toto hnutí podle vyhlášených výsledků voleb dosáhlo v Jihomoravském kraji zisku 7,54 % hlasů a získalo dva mandáty. Navrhovatelka podle vyhlášených výsledků voleb dosáhla v Jihomoravském kraji podstatně vyššího zisku 9,45 % hlasů, ale získala také pouze dva mandáty. Přitom dokonce tři kandidáti navrhovatelky, kteří podle oficiálních výsledků voleb nebyli zvoleni, získali vyšší počet preferenčních hlasů než účastnice řízení 2). Jmenovitě paní Mgr. Bc. Kristina Javůrková 6 663; pan Mgr. Marek Lahoda 6 384; pan Jan Marek 4 613 preferenčních hlasů. Pokud by byly správně sečteny odevzdané hlasy, lze mít za to, že měl být zvolen jeden z těchto kandidátů. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že hnutí STAN, které podle oficiálních výsledků voleb dosáhlo v Jihomoravském kraji pouze nepatrně vyššího zisku než navrhovatelka (9,63 %), získalo v kraji tři mandáty, tj. o jeden víc než navrhovatelka a hnutí SPD.

II. Vyjádření účastníků a další průběh řízení

[4] Konkrétně uvedla, že má za to, že neměla být zvolena účastnice řízení 2), která získala 4 556 přednostních hlasů na kandidátní listině politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále „hnutí SPD“). Toto hnutí podle vyhlášených výsledků voleb dosáhlo v Jihomoravském kraji zisku 7,54 % hlasů a získalo dva mandáty. Navrhovatelka podle vyhlášených výsledků voleb dosáhla v Jihomoravském kraji podstatně vyššího zisku 9,45 % hlasů, ale získala také pouze dva mandáty. Přitom dokonce tři kandidáti navrhovatelky, kteří podle oficiálních výsledků voleb nebyli zvoleni, získali vyšší počet preferenčních hlasů než účastnice řízení 2). Jmenovitě paní Mgr. Bc. Kristina Javůrková 6 663; pan Mgr. Marek Lahoda 6 384; pan Jan Marek 4 613 preferenčních hlasů. Pokud by byly správně sečteny odevzdané hlasy, lze mít za to, že měl být zvolen jeden z těchto kandidátů. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že hnutí STAN, které podle oficiálních výsledků voleb dosáhlo v Jihomoravském kraji pouze nepatrně vyššího zisku než navrhovatelka (9,63 %), získalo v kraji tři mandáty, tj. o jeden víc než navrhovatelka a hnutí SPD.

II. Vyjádření účastníků a další průběh řízení

[5] Státní volební komise ve vyjádření k návrhu zrekapitulovala relevantní právní úpravu týkající se postupu při sčítání odevzdaných hlasů okrskovou volební komisí. Konstatovala, že je pouze na posouzení soudu, zda přikročí k přepočítání hlasů, či nikoliv. Dodala, že Český statistický úřad (dále „ČSÚ“) provádí školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování. Vydává různé pomocné materiály a v průběhu hlasování i sčítání se v případě problémů mohou volební komise obrátit na Ministerstvo vnitra nebo ČSÚ s aktuálními dotazy.

[6] Dále Státní volební komise uvedla, že navrhovatelčino tvrzení je doloženo pouze ve vztahu k volebnímu okrsku č. 28 v obci Blansko, a to přiloženým čestným prohlášením pana Ing. P. N. a údajným svědectvím paní M. K., která dle zjištění Státní volební komise byla delegována do okrskové volební komise navrhovatelkou a vykonávala funkci členky okrskové volební komise právě ve výše uvedeném okrsku. Paní K. jako členka okrskové volební komise delegovaná navrhovatelkou měla v této pozici možnost kontrolovat sčítání hlasů a v případě svých poznatků či pochybností o řádném sečtení hlasů odevzdaných navrhovatelce mohla a měla na tuto skutečnost upozornit a případně odepřít podpis zápisu a uvést důvody, které ji k tomu vedly. Ve vztahu k ostatním dotčeným okrskům pak navrhovatelka vychází pouze z porovnání aktuálních výsledků s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny konaných v roce 2021 z těchto okrsků (kdy v těchto okrscích kandidovala v rámci koalice).

[7] Účastnice řízení 2) ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že z výsledků voleb v roce 2021 nelze dovozovat závěry v roce 2025. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 navrhovatelka nezískala v Jihomoravském kraji ani jeden mandát – kandidovala tehdy v koalici s hnutím STAN (dále „PirSTAN“) a všechny mandáty získalo právě hnutí STAN. Dá se tedy předpokládat, že hlasy z navrhovatelkou uvedených volebních okrsků získalo v roce 2025 také hnutí STAN. Ani po přepočtu hlasů z těchto okrsků nelze předpokládat, že by bylo dosaženo zásadní intenzity nezákonnosti, která by mohla zpochybnit její volbu.

[8] Co se týká tvrzení navrhovatelky, že její kandidáti získali více přednostních hlasů, účastnice řízení 2) uvedla, že je to zcela irelevantní. Přednostní hlasy umožňují voličům ovlivnit pouze pořadí na hlasovacím lístku. Nelze tedy srovnávat počet přednostních hlasů v rámci různých hlasovacích lístků. Za relevantní nepovažovala ani to, že navrhovatelka měla vyšší procentuální výsledek v Jihomoravském kraji, a i přesto získala jen dva mandáty, stejně jako SPD. To je v praxi zcela běžné a odpovídá to předpisům upravujícím volby. Přestože navrhovatelka měla ke třetímu mandátu o něco blíže, nebyl tento rozdíl dostatečný a vzhledem k volebním výsledkům by na tom nic nezměnil ani přepočet hlasů v navržených volebních okrscích.

[9] S ohledem na potenciální vliv na volbu širšího okruhu kandidátů (usnesení NSS ze dne 6. listopadu 2018, č. j. Vol 76/2018

105) vyvěsil soud dne 27. října 2025 na úřední desce výzvu k uplatnění práv osob zúčastněných na řízení, k čemuž stanovil lhůtu do 31. 10. 2025. Navrhovatelka také označila konkrétní osoby, které by mohly být zvoleny místo účastnice řízení 2), pokud by se její návrh ukázal důvodným. Tyto osoby soud proto ještě vyzval adresně, vedle vyvěšení na úřední desce. Nikdo soudu v uvedené lhůtě nesdělil, že hodlá uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

III.A. Obecná východiska

[9] S ohledem na potenciální vliv na volbu širšího okruhu kandidátů (usnesení NSS ze dne 6. listopadu 2018, č. j. Vol 76/2018

105) vyvěsil soud dne 27. října 2025 na úřední desce výzvu k uplatnění práv osob zúčastněných na řízení, k čemuž stanovil lhůtu do 31. 10. 2025. Navrhovatelka také označila konkrétní osoby, které by mohly být zvoleny místo účastnice řízení 2), pokud by se její návrh ukázal důvodným. Tyto osoby soud proto ještě vyzval adresně, vedle vyvěšení na úřední desce. Nikdo soudu v uvedené lhůtě nesdělil, že hodlá uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

III.A. Obecná východiska

[10] Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“), platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována […]. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

[11] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh byl podán osobou oprávněnou, je včasný a splňuje všechny zákonné náležitosti.

[12] Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby (nález Ústavního soudu ze dne 23. července 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, či usnesení NSS ze dne 19. listopadu 2017, č. j. Vol 58/2017

187, č. 3682/2018 Sb. NSS). I proto je pro závěr o důvodnosti volební stížnosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoliv pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (usnesení NSS ze dne 15. února 2018, č. j. Vol 16/2018

33, č. 3717/2018 Sb. NSS, body 20 až 22). Zároveň je nutné takové ovlivnění prokázat (usnesení NSS ze dne 10. července 2024, č. j. Vol 17/2024

59, č. 4635/2024 Sb. NSS).

[12] Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby (nález Ústavního soudu ze dne 23. července 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, či usnesení NSS ze dne 19. listopadu 2017, č. j. Vol 58/2017

187, č. 3682/2018 Sb. NSS). I proto je pro závěr o důvodnosti volební stížnosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoliv pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (usnesení NSS ze dne 15. února 2018, č. j. Vol 16/2018

33, č. 3717/2018 Sb. NSS, body 20 až 22). Zároveň je nutné takové ovlivnění prokázat (usnesení NSS ze dne 10. července 2024, č. j. Vol 17/2024

59, č. 4635/2024 Sb. NSS).

[13] Volební soud při přezkumu výsledků voleb vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl

li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu pak musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, nověji usnesení Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14). Je to navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne

li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (usnesení NSS ze dne 28. listopadu 2006, č. j. Vol 82/2006

51, nebo č. j. Vol 58/2017

187). Za významnou indicii soud považuje například prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas. Zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (usnesení NSS ze dne 22. října 2014, č. j. Vol 18/2014

46).

III.B. K okrskům, v nichž NSS nepřistoupil k přepočtu hlasů

[14] Nejvyšší správní soud v souladu s judikaturou citovanou v předchozím bodě nejprve posuzoval, zda navrhovatelka předložila dostatečnou indicii zpochybňující správnost výsledků zjištěných volebními orgány. Ve vztahu k okrsku č. 28 v Blansku NSS shledal, že taková indicie existuje (viz dále část III.C), ve vztahu k devít okrskům Jihomoravského kraje, kde navrhovatelka pouze poukázala na odlišný výsledek oproti minulým volbám, však dospěl k závěru, že nikoliv.

[15] Navrhovatelka tvrdí, že v minulých volbách do Poslanecké sněmovny, kdy kandidovala v koalici spolu se STAN, získala v následujících okrscích určitý počet hlasů, a nyní nikoliv: okrsek č. 1 v Blanném, okrsek č. 1 ve Lhotě u Olešnice, okrsek č. 1 v Makově, okrsek č. 1 v Podmyčích, okrsek č. 2 v Prusech

Boškůvkách, okrsek č. 1 v Přeskačích, okrsek č. 2 v Tavíkovicích, okrsek č. 5 ve Velkých Opatovicích a okrsek č. 1 v Ústupu.

[16] Nejvyšší správní soud k prozkoumání volební dokumentace v těchto devíti volebních okrscích nepřistoupil. Dospěl totiž k závěru, že takové tvrzení je pouhou statistickou odchylkou, která dle ustálené volební judikatury sama o sobě nepředstavuje závažnou indicii pro zpochybnění výsledků voleb.

[17] Chování a preference voličů mohou být ovlivněny řadou faktorů, které lze statisticky jen stěží postihnout (usnesení č. j. Vol 18/2014

46). Volební soud přistoupil k přepočtu výsledků voleb v případě, že byl navrhovatelem předložený statistický výpočet spojen s konkrétním, logickým a pravděpodobně možným vysvětlením odchylky a k potvrzení takové odchylky nejprve došlo ve volebním okrsku, ve kterém byla navíc další významná indicie spočívající v nezapočtení uděleného hlasu. K tomu navíc přistupoval velmi těsný výsledek, pokud jde o přednostní hlasy. Soud naopak odmítl provést přepočet hlasů v okrscích, u kterých žádné indicie zpochybňující hlasování žádným z účastníků předloženy nebyly (usnesení č. j. Vol 58/2017

187, body 35 a 40). I pokud je vysoce pravděpodobné, či dokonce již zjištěné, že v některém volebním okrsku došlo k vadám při sčítání hlasů, nemůže to automaticky zpochybňovat práci všech okrskových volebních komisí v celém volebním kraji (usnesení NSS ze dne 14. listopadu 2013, č. j. Vol 120/2013

42, bod 18).

[18] Navrhovatelka své tvrzení odůvodnila pouze tím, že vzhledem k významným rozdílům oproti výsledkům z předchozích voleb do Poslanecké sněmovny má důvodné podezření, že hlasy v těchto okrscích rovněž nebyly sečteny správně, čímž mohla přijít o desítky hlasů. To však nepředstavuje konkrétní, logické a pravděpodobně možné vysvětlení odchylky, které by samo o sobě nasvědčovalo chybnému sečtení hlasů a navazovalo by na případné zjištění nesprávně sečtených hlasů v okrsku č. 28 v Blansku, kde navrhovatelka konkrétní indicii předložila (viz dále).

[19] Za této situace pak nelze výsledky hlasování v ostatních volebních okrscích zpochybňovat. Jinými slovy, z případné chybovosti při sčítání hlasů v jedné okrskové volební komisi, jež bývá způsobena jejím složením či organizací práce v ní, nelze usuzovat na pravděpodobnost stejné chybovosti v jiné okrskové volební komisi (usnesení NSS č. j. Vol 120/2013

42).

[19] Za této situace pak nelze výsledky hlasování v ostatních volebních okrscích zpochybňovat. Jinými slovy, z případné chybovosti při sčítání hlasů v jedné okrskové volební komisi, jež bývá způsobena jejím složením či organizací práce v ní, nelze usuzovat na pravděpodobnost stejné chybovosti v jiné okrskové volební komisi (usnesení NSS č. j. Vol 120/2013

42).

[20] Nejvyšší správní soud navíc podotýká, že je mylné i statistické východisko, z něhož navrhovatelka vychází. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 totiž kandidovala v koalici s hnutím STAN (dále „koalice PirSTAN“). Nelze tedy srovnávat výsledky PirSTAN a navrhovatelky, ale je třeba zohlednit i výsledky druhého člena koalice, tedy STAN. Níže lze odkázat na tabulku volebních okrsků, kde bylo odevzdáno alespoň 30 platných hlasů. Tabulka uvádí výsledky, které dosáhlo v těchto okrscích hnutí STAN, a ty srovnává s výsledky koalice PirSTAN v roce 2021:

Volební okrsek

Počet hlasů pro STAN ve volbách 2025

Počet hlasů pro PirSTAN ve volbách 2021

Změna procentních bodů

Přeskače (okrsek 1)

18 (25,35 %)

8 (12,5 %)

+ 12,85 p. b.

Podmyče (okrsek 1)

2 (3,03 %)

4 (7,01 %)

3,98 p. b.

Blanné (okrsek 1)

4 (9,52 %)

5 (10,86 %)

1,34 p. b.

Tavíkovice (okrsek 2)

4 (10,52 %)

3 (7,69 %)

+ 2,83 p. b.

Lhota u Olešnice (okrsek 1)

6 (17,64 %)

1 (3,44 %)

+14,2 p. b.

Prusy

Boškůvky (okrsek 2)

1 (3,03 %)

1 (2,85 %)

+ 0,18 p. b.

[21] Je na první pohled patrné, že srovnání výsledků původní koalice PirSTAN a výsledků jednoho jejího člena, pak došlo spíše k posílení zisku členů původní koalice jako celku. Uvedené proto nezavdává dokonce ani ze statistického pohledu pochybnost o nesprávnosti zjištění výsledků voleb v posuzovaných okrscích.

[22] Soud proto uzavírá, že ve vztahu ke zde posuzované části návrhu navrhovatelka odkázala pouze na statistickou odchylku ve výsledcích voleb, aniž by doložila rozumné vysvětlení svědčící o tom, že by situace v uvedených okrscích souvisela s pochybením v Blansku. Z výše provedeného srovnání navíc vyplývá, že ani samotné statistické údaje žádnému pochybení nenasvědčují.

III.C. K volebnímu okrsku č. 28 v Blansku

[23] Nejvyšší správní soud se dále zabýval tím, zda navrhovatelka předložila indicii ve smyslu judikatury citované v bodě [13] výše ve vztahu k volebnímu okrsku č. 28 v Blansku. Dospěl k závěru, že ano. Navrhovatelkou doložené čestné prohlášení voliče o tom, že pro ni hlasoval v okrsku, kde dle oficiálních výsledků voleb získala 0 hlasů, představuje dostatečně závažnou indicii pro přepočet hlasů v daném okrsku.

[24] Podle § 87 odst. 5 volebního zákona může podat návrh na neplatnost volby kandidáta navrhovatel, má

li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. Pro vyhovění volební stížnosti je tedy nutné, aby bylo v řízení prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato nezákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem.

[25] Judikatura ve věcech volebních dovodila ustálený algoritmus přezkumu voleb, ze kterého NSS ve své rozhodovací činnosti vychází. Nejvyšší správní soud dovodil, že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) nezákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces, (2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno (usnesení ze dne 2. července 2004 č. j. Vol 6/2004

12, č. 354/2004 Sb. NSS) a (3) zásadní intenzita této nezákonnosti, která hrubě ovlivnila výsledek volby (usnesení č. j. Vol 16/2018

33, č. 3717/2018 Sb. NSS). Všechny kroky tohoto algoritmu musí být splněny kumulativně (usnesení NSS ze dne 25. června 2019, č. j. Vol 16/2019

15).

III.C.1 Byla porušena ustanovení zákona upravujících volební proces

[26] S ohledem na výše uvedené se volební soud následně zabýval prvním krokem algoritmu, tedy otázkou nezákonnosti a tvrzeným porušením volebního zákona. Za účelem jejího posouzení nejprve zjistil z oficiálních výsledků voleb, zveřejněných na portálu ČSÚ volby.cz, že v okrsku č. 28 v obci Blansko, v okresu Blansko, v Jihomoravském kraji navrhovatelka (Česká pirátská strana) získala 0 hlasů.

[27] Následně si k ověření tvrzení navrhovatelky o tom, že jí měl být v Jihomoravském kraji udělen minimálně jeden hlas, podpořeného shora uvedenou indicií, vyžádal volební dokumentaci z volebního okrsku č. 28 v obci Blansko v Jihomoravském kraji a otevřel ji.

[28] Vzhledem k tvrzení o tom, že navrhovatelce nebyly započteny pro ni odevzdané hlasy, bylo třeba provést komplexní kontrolu volební dokumentace. V případě zjištění hlasů pro Piráty by totiž bylo třeba zjistit, jakým způsobem se to promítne do výsledků dalších volebních stran. Stejně tak by bylo třeba zjistit přednostní hlasy pro kandidáty navrhovatelky.

[29] Z volební dokumentace soud mimo jiné ověřil, že Ing. P. N., jehož čestné prohlášení navrhovatelka doložila, je zapsán v seznamu voličů v daném okrsku a zároveň okrsková volební komise vyznačila, že ve volbách hlasoval (zakroužkováním čísla před jeho jménem).

[30] Dále soud zjistil, že počet obálek nacházejících se ve volební dokumentaci odpovídá počtu odevzdaných obálek, zveřejněných v oficiálních výsledcích voleb (tj. 244). Oficiální výsledky pro okrsek č. 28 v Blansku dále uvádí, že platných hlasů bylo celkem 242. Volební dokumentace však neobsahuje žádný záznam o tom, které hlasovací lístky a proč okrsková volební komise za neplatné. Soud zjistil pouze jeden hlasovací lístek, který byl mírně natržený, nikoliv však přetržený ve smyslu § 41 odst. 2 volebního zákona. Z volební dokumentace soud nezjistil nic, co by nasvědčovalo například tomu, že by některý z hlasů považovala komise za neplatný proto, že byly do jedné obálky vloženy dva hlasovací lístky, nebo že by hlasovací lístek nebyl vložen v úřední obálce (totéž zákonné ustanovení). Počet úředních obálek totiž odpovídal právě počtu hlasovacích lístků. Volební soud proto vychází ze závěru, že všechny odevzdané hlasy v okrsku č. 28 v obci Blansko byly platné. Což znamená, že se celkový výsledek voleb v Jihomoravském kraji zvýší o 2 hlasy.

[31] Následně soud zkontroloval odevzdané hlasovací lístky. Při tom zjistil vady při sčítání hlasů pro kandidující volební strany a přednostních hlasů u následujících politických stran či hnutí: Svoboda a přímá demokracie (SPD), Česká pirátská strana (Piráti/navrhovatelka), ANO 2011 (ANO) a Starostové a nezávislí (STAN). Oficiální výsledky hlasování zveřejněné na portálu volby.cz se od výsledků zjištěných Nejvyšším správním soudem liší následovně:

Volební strana

Počet hlasů dle vyhlášených výsledků

Počet hlasů po přepočtu

6 SPD

24

25

16 Piráti

0

20

22 ANO

110

89

23 STAN

17

19

[32] Z toho vyplývá, že hlasy, které chybí SPD, Pirátům a STAN (celkem 23 hlasů), byly buď označeny za neplatné (2 hlasy) a všechny zbývající přičteny ANO (21 hlasů).

[33] Je tedy patrné, že ve volebním okrsku č. 28 v Blansku skutečně okrsková volební komise pochybily při sčítání hlasů, neboť v oficiálních výsledcích voleb je uvedeno, že navrhovatelka získala 0 hlasů, což neodpovídá zjištění NSS. Na těchto 20 hlasovacích lístcích bylo kandidátům navrhovatelky uděleno 19 přednostních hlasů, které také nejsou v oficiálních výsledcích voleb zohledněny:

Kandidát

Počet přednostních hlasů po přepočtu soudem

2 Lahoda

1

3 Svobodová

3

4 Marek

1

5 Javůrková

1

6 Haváč

4

7 Ferčíková Konečná

1

8 Havlová

2

12 Karlíková

1

23 Červová

2

26 Pokorný

2

33 Dohnálková

1

[33] Je tedy patrné, že ve volebním okrsku č. 28 v Blansku skutečně okrsková volební komise pochybily při sčítání hlasů, neboť v oficiálních výsledcích voleb je uvedeno, že navrhovatelka získala 0 hlasů, což neodpovídá zjištění NSS. Na těchto 20 hlasovacích lístcích bylo kandidátům navrhovatelky uděleno 19 přednostních hlasů, které také nejsou v oficiálních výsledcích voleb zohledněny:

Kandidát

Počet přednostních hlasů po přepočtu soudem

2 Lahoda

1

3 Svobodová

3

4 Marek

1

5 Javůrková

1

6 Haváč

4

7 Ferčíková Konečná

1

8 Havlová

2

12 Karlíková

1

23 Červová

2

26 Pokorný

2

33 Dohnálková

1

[34] Při kontrole hlasovacích lístků odevzdaných pro ANO soud dále zjistil významné pochybení v počtu přednostních hlasů udělených jednotlivým kandidátům. V tabulce níže jsou srovnány počty přednostních hlasů podle oficiálních výsledků voleb výsledky zjištěné po přepočtu. nejsou uvedeni ti kandidáti, kteří neměli podle uveřejněných výsledků ani podle přepočtu žádné přednostní hlasy.

Kandidát

Přednostní hlasy dle vyhlášených výsledků

Počet přednostních hlasů po přepočtu

rozdíl

1 Schillerová

9

10

+1

2 Trojan

3

2

1

3 Malá

6

3

4 Pařil

1

0

1

5 Dražilová

9

0

6 Outrata

8

4

7 Wenzl

2

1

8 Štolpa

3

1

2

9 Janulík

1

0

13 Žirovnický

7

9

+2

14 Kocourek

5

3

2

15 Absolonová

2

0

19 Rizner

4

0

23 Gerstner

2

0

2

26 Šulcová

2

0

2

31 Jordán

2

0

32 Smékal

2

0

33 Pokorný

3

2

1

34 Nešporová

2

0

Z toho tedy vyplývá, že hnutí ANO okrsková volební komise připsala kandidátům ANO celkem o 19 přednostních hlasů více, než jim udělili voliči a naopak 3 přednostní hlasy kandidátům tohoto hnutí ubrala. Soud zároveň dodává, že u STAN a SPD zjištěný počet přednostních hlasů odpovídá oficiálním výsledkům voleb.

[35] Ve volební dokumentaci se dále nachází zápis o průběhu a výsledku hlasování, ve kterém jsou uvedeny údaje odpovídající oficiálním výsledkům voleb, zveřejněným na portálu ČSÚ volby.cz. Zápis je podepsán všemi členy okrskové volební komise.

[36] Postup okrskové volební komise při zjišťování výsledků hlasování upravuje volební zákon v § 40 až 42. Podle § 40 odst. 4 a 5 okrsková volební komise po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů. Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková volební komise (§ 41 odst. 3 volebního zákona). Okrsková volební komise vyhotovuje ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování, ve kterém se uvádí mimo jiné i počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici a počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty [§ 42 odst. 2 písm. e) a f) volebního zákona].

[37] Z obsahu volební dokumentace tedy vyplývá, že okrsková volební komise postupovala v rozporu se zákonem, neboť minimálně řádně nezjistila výsledek hlasování ve smyslu § 40 volebního zákona, správně nesečetla hlasovací lístky odevzdané pro jednotlivé politické strany a nesprávně vyloučila dva hlasovací lístky jako neplatné. V návaznosti na to pak není správně vyhotoven ani zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 42 citovaného zákona: neuvádí totiž informaci o počtu hlasů získaném navrhovatelkou a obsahuje i další nesprávné závěry, které byly následně předány ČSÚ a zveřejněny jako oficiální výsledky voleb. První podmínka algoritmu přezkumu voleb je tedy splněna.

III.C.2. Nezákonnost souvisí se zvolením kandidáta, jehož volba je napadena

[38] Druhým krokem algoritmu je zkoumání, zda zjištěná nezákonnost mohla mít vztah k výsledkům voleb a ovlivnit zvolení kandidáta, jehož volba je napadena. S ohledem na to, že každé zjištění jiného počtu hlasů, než jaké bylo zveřejněno v oficiálních výsledcích voleb, může mít potenciální vliv na změnu volebních výsledků a v důsledku toho vést až k hrubému ovlivnění voleb, je tedy i v projednávané věci příčinná souvislost dána a druhá podmínka splněna.

III.C.3. Zjištěná nezákonnost hrubě neovlivnila výsledek voleb

[39] V třetím kroku algoritmu soud následně zkoumá, zda k hrubému ovlivnění výsledku voleb skutečně došlo. Z výše rekapitulovaných zjištění soudu je patrné, že v okrsku č. 28 v Blansku bylo zjištěno několik pochybení při sčítání hlasů. Z pohledu celkových krajských i celorepublikových počtů hlasů se může jevit, že se nejedná o významná čísla. S ohledem na relativně komplexní způsob rozdělování jednotlivých mandátů však nebylo možné předem jednoznačně vyloučit, že by zjištění soudu vliv na výsledek přidělení mandátů v žádném případě mít nemohla. To je možné až poté, co se původně zjištěné výsledky voleb upraví o nová zjištění a na jejich základě se znovu provede postup podle § 48 až § 51 volebního zákona, které upravují přidělení mandátů na základě výsledků voleb.

[40] Vzhledem ke komplexnosti této operace Nejvyšší správní soud požádal o součinnost ČSÚ a dne 30. 10. 2025 mu zaslal přepočtené hlasy k posouzení, zda zjištěné rozdíly mají vliv na výsledek rozdělení mandátů, se zohledněním jednotlivých kroků v rámci zjišťování výsledků voleb (§ 48 až 51 volebního zákona).

[41] ČSÚ na výzvu NSS odpověděl dne 31. 10. 2025. ČSÚ vyšel ze shora rekapitulovaných zjištění a na jejich základě provedl ověřovací propočet. Nejvyšší správní soud se s přepočtem seznámil a nezjistil ze strany ČSÚ žádné pochybení, a proto z něj pro účely tohoto usnesení vychází.

[42] Podle § 48 volebního zákona postupuje ČSÚ při přepočtu hlasů na mandáty následovně:

1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 43 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice, a vydělí ho počtem volených poslanců podle § 24. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

3) Nebyly

li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

[42] Podle § 48 volebního zákona postupuje ČSÚ při přepočtu hlasů na mandáty následovně:

1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 43 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice, a vydělí ho počtem volených poslanců podle § 24. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

3) Nebyly

li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

[43] Smyslem a účelem § 48 volebního zákona je rozdělit všechny mandáty pro účely prvního skrutinia do jednotlivých krajů, a to podle počtu odevzdaných hlasů. ČSÚ v první řadě zohlednil zjištění NSS a upravil celkový počet platných hlasů ve smyslu § 48 odst. 1 volebního zákona, který nově činí celkem 5 621 719, tedy o 2 hlasy více než oficiální volební výsledek zveřejněný Státní volební komisí. Tomu odpovídá i zvýšení celkového počtu hlasů odevzdaných v Jihomoravském kraji na 667 624. Tato změna neměla vliv na republikové mandátové číslo, které po zaokrouhlení na jednotky stále činí 28 109. V souladu s § 48 odst. 2 volebního zákona poté celkový počet hlasů odevzdaných v Jihomoravském kraji, dělen republikovým mandátovým číslem, po zaokrouhlení na celé číslo odpovídá počtu mandátů, které tomuto kraji připadnou, tedy 23. Postupem podle odst. 3 citovaného ustanovení následně Jihomoravskému kraji připadl jeden další mandát, coby kraji vykazujícímu pátý nejvyšší zbytek dělení (21 117). Nově zjištěné dva platné hlasy v Jihomoravském kraji tedy nemají vliv na určení počtu poslanců volených ve volebních krajích. Všem volebním krajům je určen stejný počet volených poslanců jako při zpracování provedeném na základě zápisů převzatých od volebních komisí ve dnech voleb.

[44] V souladu s § 49 odst. 1 a 2 volebního zákona následně postupují do prvního skrutinia politické strany či hnutí, které získaly více než 5 % z celkového počtu platných hlasů (či 8 % nebo 11 % v případě koalic). Nově zjištěné počty hlasů u SPD, navrhovatelky, ANO a STAN (viz tabulka v bodě [31] výše) však nemají na postup subjektů do prvního skrutinia vliv, neboť všechny i nadále překračují hranici 5 % odevzdaných hlasů. Do prvního skrutinia tak i po přepočtu postupují stejné politické strany, politická hnutí a koalice jako při zpracování provedeném ve dnech voleb.

[45] Níže je uveden přehled, jak se změnily platné hlasy pro volební strany postupující do prvního skrutinia, pokud jde o celou ČR a Jihomoravský kraj:

Hlasy pro strany v I. skrutiniu

Platné hlasy celkem před přepočtem NSS

Platné hlasy celkem po přepočtu NSS

Rozdíl

Celkem

5 208 114

5 208 116

+ 2

SPD

437 611

437 612

+ 1

Piráti

504 537

504 557

+ 20

ANO

1 940 507

1 940 486

21

STAN

631 512

631 514

+ 2

Hlasy pro strany v I. skrutiniu

Platné hlasy JMK před přepočtem NSS

Platné hlasy JMK po přepočtu NSS

Rozdíl

Celkem

616 210

616 212

+ 2

SPD

50 344

50 345

+ 1

Piráti

63 119

63 139

+ 20

ANO

215 586

215 575

21

STAN

64 307

64 309

+ 2

[46] V prvním skrutiniu jsou následně přidělovány mandáty v jednotlivých volebních krajích. Relevantní části § 50 volebního zákona zní:

1) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

2) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, politická hnutí a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny, zvětšeným o dvě; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je krajským volebním číslem.

3) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně, politickému hnutí nebo koalici se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana, politické hnutí nebo koalice získala.

4) Bylo

li takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2, odečtou se přebývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím nebo koalicím, které ve volebním kraji vykázaly nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je

li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

[47] Nově zjištěný počet platných hlasů neměl vliv na počet získaných mandátů volebních stran ve volebních krajích v prvním skrutiniu (§ 50 volebního zákona). Všem volebním stranám je v jednotlivých volebních krajích přikázán stejný počet získaných mandátů jako při zpracování provedeném na základě zápisů převzatých od volebních komisí.

[48] Mandáty, které nebyly přiděleny v prvním skrutiniu, jsou následně předmětem druhého – celostátního – skrutinia podle § 51 volebního zákona. Vybrané pasáže § 51 volebního zákona zní:

1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, se přikáží ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic pro ně odevzdaných, a nedostala

li politická strana, politické hnutí nebo koalice v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané.

2) Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé politické straně, politickému hnutí a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici.

3) Nebyly

li tímto způsobem přikázány všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 2 […]

5) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty přikázané politické straně, politickému hnutí nebo koalici kandidáti podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu […]

[49] Do druhého skrutinia se tedy převádí zbytky hlasů, které zůstaly po rozdělení mandátů v rámci skrutinia prvního. Z přepočtu ČSÚ je patrné, že k rozdělení ve druhém skrutiniu zůstalo i nadále celkem 12 mandátů. Republikové volební číslo podle § 51 odst. 2 volebního zákona činí 68 679. Aby tedy strana získala v této fázi druhého skrutinia dva mandáty, potřebovala zbytek hlasů ve výši alespoň 137 358, tedy dvojnásobku republikového volebního čísla. Toho dosáhla koalice SPOLU, hnutí ANO a STAN, zbývající volební strany získaly jeden mandát (takto bylo rozděleno 9 mandátů). K dalšímu rozdělení tedy zůstaly tři mandáty. Ty jsou následně podle § 51 odst. 3 téhož zákona přikázány volebním stranám, které vykázaly nejvyšší zbytek dělení republikovým volebním číslem. Těmi bylo hnutí SPD (zbytek dělení 67 975), navrhovatelka (64 687) a Motoristé sobě (59 127). Počet mandátů přidělených volebním stranám ve druhém skrutiniu se také nezměnil.

[50] V rámci volebních stran pak jsou podle § 51 odst. 5 volebního zákona následně mandáty přikázány podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení. Ani tam nedošlo ke změně. Pokud jde o navrhovatelku, pak nejvyšší zbytky dělení v prvním skrutiniu i po připočtení nově zjištěných hlasů v Jihomoravském kraji vykazoval Moravskoslezský kraj (21 140) a Kraj Vysočina (20 373). I pokud by jí čistě hypoteticky mělo v druhém skrutiniu připadnout více mandátů, následovaly by kraje Středočeský (20 163 hlasů), Liberecký (18 892 hlasů) a teprve poté Jihomoravský (15 739).

[51] V této souvislosti proto není relevantní argumentace navrhovatelky, že v Jihomoravském kraji získala podle vyhlášených výsledků voleb 9,45 % hlasů a dva mandáty, tedy stejně jako SPD, jejíž výsledek však byl podstatně nižší (7,54 % hlasů), a proto jí měly připadnout mandáty tři. Podstatný je zákonem stanovený způsob přepočtu hlasů na mandáty, ve kterém se prolínají výpočty na celostátní i na krajské úrovni. Nelze tedy vycházet jen z výsledků dosažených v konkrétním kraji.

[52] Volební soud pro úplnost poukáže na výsledky SPD, jelikož neplatnosti volby jeho kandidátky se navrhovatelka domáhá. SPD obdrželo nižší celkový počet hlasů než navrhovatelka (celorepublikově o 66 945 hlasů a v Jihomoravském kraji o 12 794 hlasů). V důsledku propočtu dle volebního zákona mu byly v prvním skrutiniu v Jihomoravském kraji přiznány dva mandáty stejně jako navrhovatelce. Krajské volební číslo totiž činí 22 260 a je tak obsaženo dvakrát jak v počtu hlasů získaném SPD (50 345), tak navrhovatelkou (63 139).

[53] Ve druhém skrutiniu byl SPD podle § 51 odst. 2 přikázán jeden mandát, jelikož republikové volební číslo bylo v celorepublikovém zbytku hlasů převedených do druhého skrutinia obsaženo jedenkrát. V další fázi druhého skrutinia (§ 51 odst. 3 volebního zákona) SPD vykázala nejvyšší zbytek dělení (67 975 hlasů), a proto jí byl přidán další jeden mandát (srov. bod [49] výše). Stejně tomu bylo i v případě navrhovatelky, která získala druhý nejvyšší zbytek dělení (64 687 hlasů).

[54] Na základě uvedeného výpočtu je patrné, že celkový počet získaných hlasů ve volebním kraji není zdaleka jedinou proměnnou, která má vliv na výsledek přidělení mandátů volebním stranám. Ba naopak, v rámci postupu při určování počtu poslanců ve volebních krajích vystupují proměnné (krajské volební číslo, republikové volební číslo, nejvyšší zbytek dělení), které na základě příslušných matematických operací v několika krocích rozhodují o rozdělení jednotlivých mandátů jinak než na základě prostého nejvyššího počtu hlasů v kraji.

[55] Vliv na výsledek zisku mandátů neměla ani zjištění soudu o jiném počtu udělených přednostních hlasů pro kandidáty navrhovatelky a hnutí ANO. Ani po přičtení a odečtení přednostních hlasů oproti původně zjištěným výsledkům voleb se totiž nezměnila rozhodná procenta získaných přednostních hlasů natolik, aby vedla k jinému pořadí kandidátů, které má vliv na získání mandátů a pořadí náhradníků (§ 50 odst. 5 až 7 a § 51 odst. 5 a 7 volebního zákona).

[56] Obdobně nemohlo být relevantní ani to, že kandidáti navrhovatelky Mgr. Bc. Kristina Javůrková, Mgr. Marek Lahoda a Jan Marek získali více preferenčních hlasů než účastnice řízení 2), a proto měl být někdo z nich zvolen místo ní. Počet přednostních hlasů je relevantní pro přidělování mandátů v rámci jedné volební strany, nikoliv napříč nimi. Nemá proto žádný vliv na výše popsaný zákonný postup přikazování mandátů volebním stranám v rámci krajů, jelikož zákon v tomto procesu operuje pouze s počtem hlasů, který strana obdržela.

[57] ČSÚ ověřovací propočet uzavřel tak, že „nově zjištěné výsledky hlasování ve volebním okrsku č. 28 v obci Blansko nemají žádný dopad na rozdělení mandátů jednotlivým volebním stranám a jejich jednotlivým kandidátům. Beze změny by zůstalo také pořadí jednotlivých zvolených poslanců a jejich náhradníků. Pochybení okrskové volební komise volebního okrsku č. 28 v obci Blansko při sčítání hlasů tak jednoznačně nijak hrubě neovlivnilo celkový výsledek voleb ani volbu konkrétního kandidáta (konkrétních kandidátů).“ Nejvyšší správní soud po provedeném posouzení dospěl ke stejnému zjištění. Je proto zřejmé, že výsledek rozdělení mandátů se ani po zohlednění pochybení, kterého se v nyní řešené věci dopustila okrsková volební komise, nemohl změnit ve prospěch navrhovatelky takovým způsobem, že by měla získat v Jihomoravském kraji třetí mandát na úkor SPD a účastnice řízení 2), ani jiným způsobem.

[58] Třetí krok algoritmu přezkumu voleb tedy není naplněn, neboť zjištěné pochybení volební komise nemělo vliv na zvolení účastnice řízení 2) poslankyní, na celkový výsledek voleb v Jihomoravském kraji ani na výsledek celorepublikový. Z toho následně plyne, že nezákonnost, které se volební komise v okrsku č. 28 v Blansku dopustila, nedosahuje takové intenzity, která by hrubě ovlivnila výsledek voleb.

[59] Nad rámec uvedeného soud dodává, že pochybení volební komise v okrsku č. 28 v Blansku je i přes jeho nepatrný vliv na celkový výsledek voleb typově velmi závažné. Z volební dokumentace totiž vyplynulo, že veškeré hlasy pro jednu volební stranu (Piráty) nebyly předány ČSÚ k započtení do oficiálních výsledků voleb, stejně jako 1 hlas pro SPD a 2 hlasy pro STAN. Hlasy byly naopak připočteny jinému kandidujícímu hnutí (ANO) Soud se může pouze domnívat, co bylo motivací volební komise k takovému postupu. O přehlédnutí či chybě v psaní by bylo možné uvažovat zejména v případě, pokud by takto byly nesprávně přiřazeny nižší jednotky hlasů. V nyní projednávané věci se však jedná o chybně přidělených celkem 44 hlasů (mínus 23 hlasů, plus 21 hlasů), což rozhodně nelze považovat za zanedbatelný počet ve volebním okrsku, kde bylo celkem odevzdáno 244 hlasů. Vzhledem k množství přednostních hlasů pro navrhovatelku, které musí okrsková komise také počítat, se dále jeví jako nepravděpodobné, že by pouze omylem byly chybně přiřazeny hlasy pro ANO například zařazením na nesprávnou „kupičku“. Při počítání přednostních hlasů by totiž mělo být zjevné, že se náhle mezi lístky odevzdanými pro ANO objevují jména zcela jiných kandidátů. Stejně tak jsou pouhým omylem těžko vysvětlitelné změny v přednostních hlasech pro ANO. Ačkoliv z velké části odpovídají přednostním hlasům odevzdaným ve prospěch přednostních hlasů kandidátů Pirátů se stejným pořadovým číslem, není tomu tak ve všech případech.

IV. Závěr a náklady řízení

[59] Nad rámec uvedeného soud dodává, že pochybení volební komise v okrsku č. 28 v Blansku je i přes jeho nepatrný vliv na celkový výsledek voleb typově velmi závažné. Z volební dokumentace totiž vyplynulo, že veškeré hlasy pro jednu volební stranu (Piráty) nebyly předány ČSÚ k započtení do oficiálních výsledků voleb, stejně jako 1 hlas pro SPD a 2 hlasy pro STAN. Hlasy byly naopak připočteny jinému kandidujícímu hnutí (ANO) Soud se může pouze domnívat, co bylo motivací volební komise k takovému postupu. O přehlédnutí či chybě v psaní by bylo možné uvažovat zejména v případě, pokud by takto byly nesprávně přiřazeny nižší jednotky hlasů. V nyní projednávané věci se však jedná o chybně přidělených celkem 44 hlasů (mínus 23 hlasů, plus 21 hlasů), což rozhodně nelze považovat za zanedbatelný počet ve volebním okrsku, kde bylo celkem odevzdáno 244 hlasů. Vzhledem k množství přednostních hlasů pro navrhovatelku, které musí okrsková komise také počítat, se dále jeví jako nepravděpodobné, že by pouze omylem byly chybně přiřazeny hlasy pro ANO například zařazením na nesprávnou „kupičku“. Při počítání přednostních hlasů by totiž mělo být zjevné, že se náhle mezi lístky odevzdanými pro ANO objevují jména zcela jiných kandidátů. Stejně tak jsou pouhým omylem těžko vysvětlitelné změny v přednostních hlasech pro ANO. Ačkoliv z velké části odpovídají přednostním hlasům odevzdaným ve prospěch přednostních hlasů kandidátů Pirátů se stejným pořadovým číslem, není tomu tak ve všech případech.

IV. Závěr a náklady řízení

[60] Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud v činnosti okrskové volební komise shledal pochybení v tom smyslu, že ve výsledném zápisu o výsledku hlasování nesprávně zaznamenala nikoliv nepatrnou část hlasů, a věcná podstata námitek navrhovatelky je proto důvodná, jedná se o porušení volebního zákona, které se neprojevilo na zákonnosti volby účastnice řízení 2) poslankyní, ani kohokoliv jiného, a proto neovlivnilo výsledek voleb.

[61] Nejvyšší správní soud proto návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátky zamítl. Jednání nebylo třeba nařizovat s ohledem na § 90 odst. 3 s. ř. s.

[62] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá žádný z účastníků v řízení ve věcech volebních právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2025

Vojtěch Šimíček

předseda senátu

Právní věta

Plný text rozhodnutí