a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb.
I. Zákaz zveřejňovat výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době vymezené v $ 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parla- mentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nelze vykládat tak, že mu odporuje vyslovení jakéhokoliv zveřejněného vý- roku, v němž lze subjektivně vnímat jinotajné poselství o vítězství některé z kandidujících politických stran.
II. Jakkoli je třeba respektovat silný a legitimní veřejný zájem na tom, aby veřejnoprávní média působila v době voleb nestranně a vyváženě, je třeba tento zájem vyvažovat zejména se svobodou projevu. Výsledek tohoto vyvažování přitom zásadně nevede k tomu, aby se veřejný prostor médií, všichni jednotliví lidé v něm vystupující a všechna jejich jednotlivá slova a myšlenky stali názorově zcela sterilními a aby museli rezignovat i na ná- znaky humoru, ironie či osobitosti.
“ C...) Jak vyplývá z ustanovení $ 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb. a ze sa- motného smyslu předmětného právní- ho institutu, za základní předpoklady vy- hovění tomuto typu volební stížnosti je - v obecné rovině - nutno označit přede- vším tři následující: 1. protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení záko- na č. 247/1995 Sb.; 2. vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, je- hož zvolení je napadeno volební stížností, a 3. zásadní intenzitu této protizákonnos- ti, která ve svých důsledcích musí přinej- menším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta.
Jinak řečeno, ta- to intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k pro- tizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjed- nodušeně řečeno tedy tato intenzita způ- sobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění. Postupuje v souladu s tímto aigorit- mem, shledal zdejší soud, že výrok mo- » Vypuštěny pasáže totožné s odůvodněním předchozího rozhodnutí (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29.
6. 2006, čj. Vol 15/2006-20, č. 946/2006 Sb. NSS). 876 derátora Jana Krause, v němž navrhova- tel spatřuje porušení etických pravidel, zjevně nezakládá protizákonnost ve smyslu zákona č. 247/1995 Sb. Navrhovatel tuto | protizákonnost spatřuje jednak v tom, že předmětná vě- ta představovala poselství obdobné zve- řejnění volebních průzkumů, jež je zaká- záno ustanovením $ 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., a jednak v tom, že jejím pronesením bylo veřejnoprávní médi- um zneužito pro volební kampaň Ob- čanské demokratické strany, že bylo te- dy v tomto směru vysílání tendenční a nevyvážené.
S těmito tvrzeními se zdej- ší soud nemůže ztotožnit, a to z celé řady souběžně působících důvodů. Co se týče prvého tvrzení, je opřeno o nepřiměřené rozšiřování zákazu zve- řejňování volebních průzkumů v době voleb, a to až za samu mez absurdity. Ten- to zákaz vychází z ustanovení $ 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., jež zní: „V době počínající třetím dnem pře- de dnem voleb do Parlamentu České re- publiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřej- ňovány výsledky předvolebních a voleb- ních průzkumů.“ Na toto ustanovení pak navazuje sta- novení sankcí jednak fyzickým a jednak právnickým osobám za toto jednání, kte- ré je obsaženo v $ 16 odst. 5 a 7 tohoto zákona: „(5) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a voleb- ní průzkumy.
K projednání přestupku je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby, která předvoleb- ní a volební průzkumy zveřejňovala. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Na řízení při ukládá- ní pokut se vztahuje zvláštní právní předpis. C7) Jiného správního deliktu se do- pustí právnická osoba, která při provo- zování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo při vydávání tisku v době počínající třetím dnem přede dnem vo- leb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřej- ní předvolební a volební průzkumy.
Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu uloží kraj- ský úřad místně příslušný podle sídla právnické osoby. Řízení o uložení poku- ty lze zahájit do 3 měsíců a musí být pravomocně ukončeno do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pří sta- novení výše pokuty se přihlédne k zá- važnosti a způsobu protiprávního jed- nání. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpi- su. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
Pokuta je příjmem kraje, který ji uložil“ Zákaz obsažený v těchto ustanove- ních tak zjevně dopadá pouze na výsled- ky předvolebních a volebních průzku- mů, tedy na jednoznačně formulované odhady volebních výsledků, ať už for- mou odhadů v podobě čísel či procent, nebo v určení pořadí kandidujících sub- jektů z hlediska předpokládaných voleb- ních výsledků. Je sice pravda, že kritizo- vaný výrok zazněl - v premiérovém odvysílání pořadu „Uvolněte se, prosím“ - v době probíhajících voleb, dne 2. 6.
2006 ve 21:35, tedy v době, kdy již bylo zveřejňování volebních a předvolebních průzkumů, ať už veřejnoprávními či jiný- 877 947 mi médii či jakýmkoli jiným způsobem, zakázáno. Předmětný výrok však v žád- ném případě nelze na půdě racionální- ho a objektivního uvažování označit za volební průzkum či za odhad výsledku voleb. Navrhovatel touto kvalifikací da- ného moderátorova tvrzení podsouvá Ja- nu Krausovi, že se pokusil z obrazovky veřejnoprávního média sdělit svým divá- kům, tedy také pravděpodobně relativ- ně početné skupině voličů, alegorické poselství, že Občanská demokratická strana ve volbách zvítězí.
Toto poselství navrhovatel tuší v pronesené větě „Oblo- ha bude“. V ní má slovo „obloha“ vyvolat v divákovi asociaci modré barvy, ta má dále vyvolat asociaci té politické strany, jejímuž symbolu dominuje modrá barva, a tuto stranu má divák identifikovat s Občanskou demokratickou stranou. Sloveso „bude“ pak má být zaměněno slovem „zvítězí“. S takovou představou předurčenosti asociačních řetězců běžného diváka Čes- ké televize se nelze ztotožnit. Soud ne- popírá, že díky určité historické a socio- kulturní tradici disponují čeští umělci a jiné veřejně vystupující osoby značnou schopností hovořit v jinotajích a občané, zde v roli příjemců uměleckých posel- ství, odpovídající vyvinutou schopností tyto jinotaje dešifrovat a „číst mezi řád- ky“.
Toto oboustranné komunikační do- rozumění však nelze přeceňovat způso- bem, jakým to činí navrhovatel. Ten totiž předpokládá, že relevantní část diváků předmětného pořadu provede s mode- rátorovou dvouslovnou větou tutéž ná- ročnou myšlenkovou operaci jako navr- hovatel sám a odhalí v ní totéž poselství. S tímto závěrem se nelze ztotožnit už proto, že po provedení čtveřice jiných následných možných asociací vedených jiným směrem - a uvádění těchto před- stavitelných možností není úkolem sou- 878 du - lze dospět k nepřeberné škále ji- ných možných interpretací a není důvo- du se domnívat, že méně pravděpodob- ných, než je ta, kterou v moderátorově větě „odhalil“ navrhovatel.
Lze tak konsta- tovat, že předmětné tvrzení v sobě neob- sahuje žádné poselství o výsledku voleb, alespoň ne způsobem prokazatelným v mezích pravděpodobnosti a racionali- ty; tím spíše pak toto tvrzení nelze ozna- čit za zveřejnění výsledků předvoleb- ních a volebních průzkumů ve smyslu $ 16 odst. 3 zákona č. 247/1995. Zjevně mimo rámec reality se nachází i navrhovatelův předpoklad, že rozebíra- ným tvrzením moderátor Jan Kraus agito- val pro Občanskou demokratickou stranu. K tomu, aby se soud mohl s tímto tvrze- ním ztotožnit, by musel nejprve opět ak- ceptovat navrhovatelovu myšlenkovou zkratku mezi slovem „obloha“ a spojením „Občanská demokratická strana“ a dále by musel přistoupit na nereálnou absolutiza- ci požadavku vyváženosti vysílání veřejno- právních médií v době voleb.
Lze jistě souhlasit s tím, že na Českou televizi dopadá v době voleb požadavek legislativně specifikované nestrannosti, a to ze tří odlišných a samostatně se pro- jevujících zákonných zdrojů. 6) Česká televize tak musí v době před- volební a volební dostát jednak své trvalé povinnosti k poskytování objektivních, vyvážených a všestranných informací, jež pro ni vyplývá z její povahy veřejno- právního masmédia a jež působí ve spo- jení se zásadou vyváženosti a rovného přístupu kandidujících subjektů zvláště intenzivně v době probíhající volební kampaně; a jednak své specifické povin- nosti časově omezené na předvolební dobu k bezplatnému poskytnutí 14 ho- din rozdělených rovným dílem mezi kandidující subjekty, jež je jí uložena zá- konem č. 247/1995 Sb. Avšak ani ze vzá- jemné kombinace těchto ustanovení, te- dy ani ze souhry požadavků, jež dopadají na veřejnoprávní média vždy, a požadav- ků, jež na ně dále dopadají v době voleb, neplyne, že by jejich vyváženost mohla být chápána s tak nereálnou mírou přís- nosti, jakou na ně implicitně klade navr- hovatel.
Jakkoli je totiž silný a legitimní veřejný zájem na tom, aby (zejména) ve- řejnoprávní média působila v době vo- leb nestranně a vyváženě, nevede tento zájem k tomu, aby se tento veřejný pro- stor, všichni jednotliví lidé v něm vystu- pující, ba všechna jejich jednotlivá slova a myšlenky, stali názorově zcela sterilní- mi, aby museli rezignovat i na náznaky humoru, ironie či osobitosti. Tento silný a legitimní veřejný zájem totiž nepůsobí v reálném ani právním světě izolovaně, ale střetává se s dalšími veřejnými zájmy a subjektivními právy, zde zejména se svobodou projevu podle čl.
17 Listiny zá- kladních práv a svobod; a právě fakt to- hoto střetávání implikuje hledání vzá- jemné rovnováhy a vylučuje absolutizaci jediného z nich. Navrhovatelovo označení napadaného výroku moderátora Jana Krause za „nepří- pustné zneužití pro volební kampaň“ se nachází zcela mimo tuto rovnováhu, a soud je proto z výše nastíněných důvodů nemůže akceptovat. Daný výrok, ať už je vnímán samostatně či v kontextu výstupu ironizujícího absurdním příkladem právě absolutizaci vyváženosti vysílání, nebyl ani zveřejněním volebního průzkumu, ani volební agitací ve prospěch kterékoli stra- ny, a nemohl založit protizákonnost ve smyslu zákona č. 247/1995 Sb. (...) 948 Volby do Poslanecké sněmovny: pasivní legitinnace kandidátů; povinnosti médií vůči kandidujícím subjektům k $ 90 soudního řádu správního k $ 16 odst. 4 a $ 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (v textu též „volební zákon“)
I. Ustanovení $ 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamen- tu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, je třeba vykládat tak, že za určitých skutkových okolností lze vyslovit neplatnost volby všech zvolených kandidátů i jejich náhradníků. Za takové situace ne- ní důvodu k podání návrhu na zrušení tohoto ustanovení Ústavním sou- dem pro nemožnost podání návrhu na neplatnost voleb.
II. Ustanovení $ 16 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parla- mentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ne- zakládá subjektům volební kampaně právo na stejný přístup k mediální prezentaci prováděné nad rámec zde stanoveného vysílacího času. 948 III. Ústavní princip svobodné soutěže politických sil je v publicistické a zpravodajské činnosti veřejnoprávních médií naplněn objektivním a vy- váženým přístupem k volebním subjektům. Ten ovšem neznamená mecha- nickou rovnost v zastoupení ve všech pořadech, ale v odstupňování poskyt- nutých příležitostí odpovídajících reálnému postavení soutěžících subjektů v politickém a společenském životě.
Mgr. Jan D. proti Státní volební komisi o určení neplatnosti volby kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny.