Vol 50/2023- 25 - text
pokračování Vol 50/2023 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: E. B., a účastníků řízení: 1) Ing. Petr Pavel, M.A. a 2) Ing. Tomáš Kulhánek, MBA, oba zastoupeni JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem, sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, a 3) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky konané ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo),
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 3. února 2023 podání navrhovatelky, kterým se domáhá vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky konané ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a ve dnech 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo) [dále též „volební stížnost“].
[2] Navrhovatelka ve volební stížnosti napadá postup Ministerstva vnitra při rozhodování o registraci kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky a způsob přezkumu tohoto postupu soudem. Domnívá se, že o vyřazení některých kandidátů z registrace rozhodovala neoprávněná osoba, která nebyla státní institucí, přičemž i její výběr byl nezákonný. Následný soudní přezkum byl nedostatečný, v rozporu se zákonem a provedl jej nepříslušný soud, který není součástí soudní soustavy v České republice.
[3] Dále pak navrhovatelka zpochybňuje obsah obálky s hlasovacími lístky, kterou obdržela před prvním kolem volby prezidenta. Namítá, že na obdržených listinách (včetně hlasovacích lístků) bylo uvedeno „volba prezidenta republiky“ s malým „r“ a bez „ČR“. Na hlasovacích lístcích na rozdíl od obálky chybělo přesné datum konání volby a uváděl se zde pouze rok 2023. Lístky byly opatřeny falešným otiskem razítka Ministerstva vnitra bez „ČR“, tedy neexistující instituce. Navíc se nejednalo o takový inkoust, který by zajistil, aby listina nemohla být namnožena a zneužita. Jde o další důkaz podvodů při volbě prezidenta. Zatímco v prvním kole byly některé náležitosti uvedeny alespoň na obálce a v listině obsahující informace o způsobu hlasování, v druhém kole volby byly hlasovací lístky absolutně neakceptovatelné, falešné, vadné a neprávoplatné. Žádná z obdržených listin v obou kolech volby nemá zákonné náležitosti, a nelze je proto považovat za právoplatné, stejně tak jako celý systém volby prezidenta.
[4] Podle vyjádření účastníků řízení 1) a 2) ze skutečností uváděných navrhovatelkou neplyne, že by se nejednalo o platné hlasovací lístky, a proto nesouhlasí s tím, že volba prezidenta republiky byla falešná a neprávoplatná. Navrhují, aby Nejvyšší správní soud návrh zamítl.
[5] Státní volební komise ve svém vyjádření uvedla, že podobu a náležitosti hlasovacího lístku pro volbu prezidenta stanoví § 28 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). V prováděcí vyhlášce č. 294/2012 Sb. je pak uveden vzor hlasovacího lístku. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem úředního razítka Ministerstva vnitra. Součástí oficiálního názvu ministerstev není dovětek „České republiky“ nebo zkratka „ČR“ (viz § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky). Hlasovací lístky, které byly doručeny pro první kolo volby prezidenta republiky voličům na adresu jejich trvalého pobytu, a jejichž vzory jsou zveřejněny na webových stránkách ministerstva, a rovněž i hlasovací lístky pro druhé kolo odpovídaly požadavkům zákona. S ohledem na to navrhl účastník 3), aby soud volební stížnost zamítl. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud nejdříve konstatuje, že jsou splněny všechny podmínky řízení. Návrh obsahuje zákonem stanovené náležitosti [§ 37 odst. 3 a § 93 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a byl podán osobou oprávněnou (§ 90 odst. 5 s. ř. s.) ve lhůtě sedmi dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky (§ 66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky) u věcně a místně příslušného soudu (§ 68 zákona o volbě prezidenta republiky a § 92 s. ř. s.).
[7] Nejvyšší správní soud pro úplnost podotýká, že na konci návrhu je kromě navrhovatelky uveden i Ing. R. B., což svědčí o tom, že mělo jít o druhého navrhovatele. Návrh však byl odeslán z e mailové adresy X a byl elektronicky podepsán pouze E. B., a jen z její strany tak jde o účinné podání. Podle § 93 odst. 2 s. ř. s. lze totiž návrh, jímž se zahajuje řízení ve věcech volebních, provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu; v tomto řízení se neuplatní § 37 odst. 2 věta druhá s. ř. s., podle níž lze podání učiněné v jiné formě do tří dnů doplnit písemným podáním shodného obsahu nebo originálem (obdobně usnesení ze dne 7. prosince 2017, č. j. Vol 87/2017 5, bod 6). Jelikož Ing. R. B. e mailové podání elektronicky nepodepsal, nelze k jeho návrhu vůbec přihlížet.
[8] Podle § 66 zákona o volbě prezidenta republiky se návrhem na neplatnost volby prezidenta může domáhat ochrany u soudu mimo jiné každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů. Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí. Návrh na neplatnost volby prezidenta může podat navrhovatel, má li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta.
[9] V části volební stížnosti napadá navrhovatelka výlučně proces registrace kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky. Nejvyšší správní soud však setrvale judikuje, že v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s. ř. s. nelze brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny (viz například usnesení ze dne 13. února 2018, č. j. Vol 30/2018 21). K napadení registrace slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace podle § 89 s. ř. s. a § 65 zákona o volbě prezidenta republiky. Ve volebním soudnictví se totiž „uplatňuje zásada souslednosti jednotlivých přezkoumávaných volebních fází, což znamená, že po uzavření některé fáze volebního procesu nelze tutéž fázi znovu otevírat a zpětně zpochybňovat. Tato zásada se projevuje v právní úpravě třemi samostatnými řízeními, která spadají pod volební soudnictví: řízení o ochraně ve věcech seznamu voličů (§ 88 s. ř. s.), řízení o ochraně ve věci registrace kandidátů a kandidátních listin (§ 89 s. ř. s.) a konečně řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta nebo hlasování (§ 90 s. ř. s.)“ (usnesení ze dne 10. listopadu 2016, č. j. Vol 4/2016 191, č. 3522/2017 Sb. NSS).
[10] Rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci kandidátních listin pro nyní proběhlou volbu prezidenta byla předmětem přezkumu v několika řízeních před Nejvyšším správním soudem, který rozhodl o registraci kandidátní listiny kandidáta Karla Diviše (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 7/2022 87), zamítl návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidátní listiny kandidáta Karla Janečka (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 9/2022 38), zamítl návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidátní listiny kandidáta Pavla Zítka (usnesení ze dne 7. prosince 2022, č. j. Vol 10/2022 20) a zrušil rozhodnutí o registraci kandidátní listiny kandidátky Denisy Rohanové (usnesení ze dne 13. prosince 2022, č. j. Vol 16/2022 48). S výjimkou prvního byly proti všem těmto rozhodnutím podány ústavní stížnosti, které Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněné (usnesení ze dne 3. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 36/22, ve věci Karla Janečka, usnesení ze dne 3. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 35/22, ve věci Pavla Zítka, a usnesení ze dne 10. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 37/22, ve věci Denisy Rohanové).
[11] V důsledku rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci kandidátních listin, respektive o odmítnutí jejich registrace, a navazujících rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byly pro volbu prezidenta republiky zaregistrovány kandidátní listiny devíti kandidátů. Část z nich Nejvyšší správní soud přezkoumal v řízení k tomu určeném, ty zbývající žádný z oprávněných navrhovatelů nezpochybnil. V obou případech jsou rozhodnutí o registraci pravomocná a ve fázi posuzování platnosti volby prezidenta podle § 90 s. ř. s. se již nelze zabývat tím, zda v registračním řízení byl, či nebyl porušen zákon. To ostatně plyne i z § 66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky, který spojuje zjišťované porušení zákona s hrubým ovlivněním výsledku volby (již registrovaného) kandidáta na prezidenta.
[12] Navrhovatelka nebyla oprávněna návrh ve věci registrace kandidátních listin podat, neboť nespadá do okruhu aktivně legitimovaných subjektů v řízení podle § 89 s. ř. s. Tím spíše pak nemůže zpochybňovat registraci kandidátních listin prostřednictvím návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta, tedy v řízení se zcela odlišným předmětem. Nedostatek aktivní legitimace k podání návrhu ve věci registrace kandidátní listiny nelze obcházet prostřednictvím návrhu na přezkum postupu registračního orgánu v rámci řízení podle § 90 s. ř. s. (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. února 2013, č. j. Vol 30/2013 47). Jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 9. prosince 2004, č. j. Vol 11/2004
31, č. 471/2005 Sb. NSS, tento závěr je plně v souladu se smyslem a účelem registračního řízení, v jehož rámci vzniká vztah pouze mezi těmi, kdo navrhují registraci kandidátních listin, a příslušným registračním orgánem.
[13] V druhé části volební stížnosti navrhovatelka zpochybňuje pravost a správnost volebních lístků, které obdržela v prvním i druhém kole volby. Zákon o volbě prezidenta hned v prvním ustanovení (§ 1), vymezujícím předmět úpravy, hovoří o volbě „prezidenta republiky“, tedy s malými písmeny a bez „ČR“. Dále pak v § 6 odst. 1 písm. b) označuje za jeden z volebních orgánů „Ministerstvo vnitra“, opět tedy bez „ČR“. Stejně tak zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, označuje Ministerstvo vnitra bez „ČR“.
[14] Prováděcí vyhláška k zákonu o volbě prezidenta č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, upravuje v příloze č. 2 náležitosti hlasovacího lístku. Nestanoví však, že by měl obsahovat přesné datum konání volby prezidenta, ale požaduje pouze uvedení roku volby. Lístek má být označen jako „Hlasovací lístek pro volbu prezidenta republiky konanou v roce …“. I zde se prezident republiky uvádí s malými písmeny a bez dodatku „ČR“. Co se týče inkoustu u otisku úředního razítka Ministerstva vnitra, zde zákon i vyhláška mlčí a žádné speciální požadavky nestanoví.
[15] S ohledem na shora uvedené je tedy zřejmé, že navrhovatelkou zpochybňované volební lístky splňují všechny požadavky zákona i vyhlášky a nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o falešné, podvržené či „neprávoplatné“ listiny, jak navrhovatelka namítala. Nejvyšší správní soud nenalezl žádné indicie, na základě nichž by bylo možné usuzovat, že při volbě prezidenta republiky konané ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a ve dnech 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo) byly použity hlasovací lístky, které nemají stanovené náležitosti, nebo že by se dokonce jednalo o falzifikáty. Pokud měla navrhovatelka pochybnosti o pravosti lístků, které nalezla ve své poštovní schránce, nic jí nebránilo v tom, aby si při samotném výkonu volebního práva vyžádala volební lístky od volební komise a nabyla tak jistotu o „pravosti“ použitých hlasovacích lístků.
III. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud shledal, že navrhovatelčiny výtky k hlasovacím lístkům použitým při volbě prezidenta, nejsou důvodné. V souladu se svou dosavadní judikaturou pak návrh zamítl, neboť ani v části, kde navrhovatelka tvrdila vady v procesu registrace kandidátních listin, nemohl být s ohledem na shora uvedené úspěšný.
[17] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. února 2023
Tomáš Langášek
předseda senátu