kých hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. Výplatou příspěvků za mandáty do voleb Zastupitelstva hl. m. Prahy ne- došlo k narušení volné soutěže politických stran, ani k jejich zvýhodnění ve volebním boji, které by vedlo k neplatné volbě jejich kandidátů. vx,
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnu- tích, v $ 20 odst. 1 přiznává nárok na státní příspěvek politickým stranám a hnutím; novelou provedenou zákonem č. 104/2001 Sb. byl změněn text $ 20 odst. 7 a 8 tak, že nárok na příspěvek byl nadále spojen nejen s mandátem do kraj- ského zastupitelstva, ale i s mandátem do zastupitelstva hl. m. Prahy. Navrhovateli lze přisvědčit v tom, že rozhodná právní úprava voleb do Zastu- pitelstva hl. m. Prahy je poněkud kom- plikovaná.
Charakterem voleb do tohoto zastupitelstva i nárokem na příspěvky za mandáty se ovšem Nejvyšší správní soud již zabýval, a to při posouzení kasační stížnosti Ministerstva financí proti roz- sudku Městského soudu v Praze právě v souvislosti s nárokem „Evropských de- mokratů“, na jejichž případ navrhovatel rovněž poukazuje v návrhu. V rozsudku ze dne 24. 5. 2006, čj. 1 -Afs 147/2005- -107*, Nejvyšší správní soud po zhodno- +) Publikováno pod č. 923/2006 Sb. NSS. 944 cení ústavněprávních východisek do- spěl k závěru, že při možnosti různého výkladu je třeba vždy zvolit výklad ústav- ně konformní respektující ústavní prin- cipy.
K charakteru voleb do Zastupitel- stva hl. m. Prahy zde soud uvedl, že v rámci konkurence dvou zákonů, podle kterých by mohl být tento orgán volen, do- stal převážně z pragmatických důvodů přednost zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, před zákonem č. 130/2000 Sb., o volbách do. zastupitelstev — krajů a o změně některých zákonů. Citovaný rozsudek dále řeší otázku příspěvku za mandát jiných aktérů než politických stran a hnutí, neboť ve vztahu k nim (po- litickým stranám a hnutím) považuje ná- rok souvisící s volbou Zastupitelstva hl.
m. Prahy za oprávněný, a to s odkazem na výše citované ustanovení a na zásadu rovnosti všech forem, v nichž zákono- dárce umožnil politickým stranám podá- vat kandidátní listiny v jednotlivých ty- pech voleb. Od těchto závěrů o nároku na příspěvek za mandát do Zastupitel stva hl. m. Prahy nemá Nejvyšší správní soud racionální důvod se odchýlit. Stojí-li tak návrh na názoru, že volbu označených kandidátů je třeba považo- vat za neplatnou proto, že politické stra- ny, za něž kandidovali, byly ve volebním boji zvýhodněny tím, že neoprávněně obdržely příspěvky za volby do zastupi- telstva hl.
m. Prahy, nelze mu přisvědčit. Výplatou příspěvků nedošlo k narušení volné soutěže politických stran ve smys- lu čl. 5 Ústavy či svobodné soutěže poli- tických sil ve smyslu čl. 22 Listiny zá- kladních práv a svobod. Ustanovení $ 16 odst. 2 volebního zákona předpokládá čestný a poctivý průběh volební kampa- ně s tím, že zejména nesmí být o kandi- dátech a politických stranách nebo koali- cích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. V daném případě lze z návrhu do- vodit, že navrhovatel spatřuje nečestnost volební kampaně v předpokladu použití neoprávněně získaných prostředků ve prospěch volby jím označených kandidá- tů.
Nehledě k tomu, že užití předmět- ných příspěvků právě k tomuto účelu je pouhou spekulací, Nejvyšší správní soud se s názorem na neoprávněnost výplaty neztotožnil. Mimo to by skutečně bylo možno těžko shledat příčinnou souvis- lost mezi výplatou příspěvku a zvolením označených kandidátů. Nedošlo tak k po- rušení podmínek volební kampaně tvrze- ným způsobem, a tím ani k neplatné vol- bě označených kandidátů ve smyslu $ 87 volebního zákona. 960 Volby do Poslanecké sněmovny: rozsah soudního přezkumu voleb; neplatnost volby kandidáta; relevantní protiprávnost k čl.
20 Ústavy České republiky k $ 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb. Výklad ustanovení $ 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Par- lamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, není možno provést tak, že kompetence soudu přezkoumávat platnost vol- by kandidáta je omezena výhradně na porušení tohoto zákona. Soud by tak nemohl vůbec zohlednit porušení právních předpisů jiných, k němuž by došlo v konečném důsledku třeba i ve výrazně větší míře, což by zcela ne- govalo smysl soudního přezkumu.
Soud je proto oprávněn v rámci svojí kompetence hodnotit též tvrzené porušení jiných právních předpisů než výhradně shora uvedeného zákona, a to v těch případech, kdy se z obsaho- vého hlediska jedná o právní předpisy vážící se na volební proces, pokud tyto případy z hlediska závažnosti dosahují ústavní intenzity, příp. se jedná o případy přímé aplikace ústavních norem bez jejich konkretizace v před- pisech jednoduchého práva (tzv. relevantní protiprávnost).
Ing. Karel B. proti 1) Státní volební komisi, 2) Kandidátům ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL zvoleným ve volebním kraji Hlavní město Praha, o návrhu na vyslo- vení neplatnosti voleb kandidátů do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
Stojí-li tak návrh na názoru, že volbu označených kandidátů je třeba považovat za neplatnou proto, že politické strany, za něž kandidovali, byly ve volebním boji zvýhodněny tím, že neoprávněně obdržely příspěvky za volby do zastupitelstva hl. m. Prahy, nelze mu přisvědčit. Výplatou příspěvků nedošlo k narušení volné soutěže politických stran ve smyslu čl. 5 Ústav, či svobodné soutěže politických sil ve smyslu čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Ust. § 16 odst. 2 volebního zákona předpokládá čestný a poctivý průběh volební kampaně s tím, že zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje.
V daném případě lze z návrhu dovodit, že navrhovatel spatřuje nečestnost volební kampaně v předpokladu použití neoprávněně získaných prostředků ve prospěch volby jím označených kandidátů. Nehledě k tomu, že užití předmětných příspěvků právě k tomuto účelu je pouhou spekulací, Nejvyšší správní soud se s názorem na neoprávněnost výplaty neztotožnil. Mimo to by skutečně bylo možno těžko shledat příčinnou souvislost mezi výplatou příspěvku a zvolením označených kandidátů. Nedošlo tak k porušení podmínek volební kampaně tvrzeným způsobem a tím ani k neplatné volbě označených kandidátů ve smyslu § 87 volebního zákona.
Proto byl návrh podle § 90 s. ř. s. zamítnut.
Podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků právo. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. června 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu