L. Mezi předpoklady k tomu, aby soud mohl vyhovět návrhu na neplat- nost volby kandidáta podle ustanovení $ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, patří nejen nezákonnost a vztah me- zi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, ale i zásadní intenzita této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě do- sahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen (tzv. „zatemnění“ volebních výsledků).
II. Jestliže nebyly vzaty v úvahu přednostní hlasy v případě tzv. váza- ných kandidátních listin u volebních stran, které nepřekročily uzavírací klauzuli, nemůže to mít žádný vliv na celkové volební výsledky. Taková sku- tečnost není proto důvodem neplatnosti voleb.
Z volební dokumentace (včetně všech odevzdaných hlasovacích lístků) vyžáda- né od Městského úřadu Znojmo a vztahu- jící se k volebnímu okrsku O. v okrese Znojmo soud zjistil, že volební strana č. 5 - Národní koalice obdržela celkem tři platné hlasy (žádný hlas neplatný), z nichž na jednom hlasovacím lístku nebyl uplat- něn žádný přednostní hlas a na dvou zbý- vajících lístcích byli řádně označeni kan- didáti č. 1 a 10 vždy jedním hlasem a kandidát č. 6 dvěma hlasy, což korespon- duje s tvrzením navrhovatelů.
Ze skuteč- nosti, že oba předmětné hlasovací lístky se nacházely v obálce označené jako „Platné hlasovací lístky s přednost. hlasy“, a z toho, že i na tzv. pomocném hlasovacím lístku byly u uvedených kandidátů řádně zazna- mcnány výše zmíněné přednostní hlasy, je zjevné, že okrsková volební komise oba ty- to hlasovací lístky posoudila jako hlasy, u nichž voliči využili svého práva před- nostního hlasování. K pochybení tak zjev- ně došlo až při zpracovávání celkových „Výsledků hlasování pro politické strany, politická hnutí a koalice ve volebním okr- sku“, kde je sice správně konstatováno, že předmětná volební strana obdržela cel- kem tři platné hlasy, nicméně skutečnost, že uvedeným kandidátům této strany byly uděleny přednostní hlasy, již zaznamená- na není.
Obsah tohoto protokolu, pode- psaný všemi členy okrskové volební komi- se, se následně stal podkladem pro další zpracování volebních výsledků. Na základě provedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím práv- ním závěrům. 914 Podle ustanovení $ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb. může navrhovatel podat návrh na neplatnost volby kandidáta, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidá- ta. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že předmětný návrh představuje prostředek soudní ochrany namířený proti zvolení konkrétního kandidáta (příp. kandidá- tů) do Evropského parlamentu, přičemž pokud by soud tomuto návrhu vyhověl, rozhodl by o neplatnosti volby kandidá- ta ($ 90 odst. 1 s.
ř. s.), tzn. s účinky ex tune. V projednávané věci sice navrhovate- lé volbu některého kandidáta výslovně nenapadají a Nejvyššímu správnímu sou- du nepřísluší rozhodovat způsobem vy- plývajícím z formulace petitu návrhu (tzn. nemůže „opravovat volební výsled- ky“), nicméně z obsahu návrhu lze dovo- dit, že navrhovatelé z prezentovaných důvodů zřejmě paušálně zpochybňují volbu všech zvolených kandidátů. Jak vyplývá z citované dikce ustano- vení $ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb. a ze samotného smyslu předmětného právního institutu, za základní předpo- klady vyhovění tomuto typu volební stíž- nosti je - v obecné rovině - nutno označit především tři následující: 1.
nezákon- nost, tzn. porušení některých ustanove- ní zákona č. 62/2003 Sb., 2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidá- ta, jehož zvolení je napadeno volební stížností, a 3. zásadní intenzitu této nezá- konnosti, která ve svých důsledcích mu- sí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak ře- čeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že po- kud by k nezákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen.
Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ voleb- ních výsledků, tzn. jejich zásadní zpo- chybnění. Optikou předchozích východisek na- zíral soud rovněž na námitky navrhova- telů, obsažené v jejich volební stížnosti. V projednávané věci tak je nutno přede- vším konstatovat, že navrhovatelé v pod- statě nezpochybňují volbu některého konkrétního kandidáta a svoji argumen- taci omezují na nepřihlédnutí k jejich preferenčním hlasům, odevzdaným pro kandidáty volební strany č. 5 - Národní koalice.
Již na tomto místě je proto mož- no učinit dílčí závěr, že posuzovaná stíž- nost nesplňuje základní předpoklady pro vyhovění, uvedené shora sub 2 a 3. Jádro uplatněné námitky totiž spočívá v tom, že nebyly zohledněny preferenčě- ní hlasy v rámci (dvou) hlasovacích líst- ků odevzdaných pro zmíněnou volební stranu. Protože však ani navrhovatelé sa- mi konkrétně netvrdí, že by se toto po- chybení mohlo jakkoliv projevit při zvo- lení některých kandidátů, je nutno tuto námitku posoudit tak, že mohla mít - teoreticky av obecné rovině - za urči- tých okolností vliv na pořadí kandidátů na kandidátní listině předmětné volební strany; nelze se nicméně důvodně ani domnívat, že by mohla vyvolat jakékoliv externí účinky, tzn. že by se mohla reál- ně projevit na volebních výsledcích - te- dy na tom, kteří kandidáti byli zvoleni za Českou republiku do Evropského parla- mentu, a to ani teoreticky.
Při hodnocení námitky navrhovatelů je totiž nutno především vidět skuteč- nost, že při volbách do Evropského parla- mentu se zákonodárce rozhodl pro tzv. vázané kandidátní listiny (oproti mož- nosti přísně vázané či naopak volné kan- didátní listiny). To znamená, že každý vo- lič disponuje pouze jedním hlasem, který odevzdává pro příslušnou volební stranu (tzn. pro politickou stranu nebo koalici politických stran), což se projevuje ze- jména v tom, že při aktu hlasování vloží do úřední obálky a následně i do volební schránky jeden hlasovací lístek.
Na tomto hlasovacím lístku však může zakroužko- váním pořadového čísla nejvýše u dvou kandidátů vyznačit, kterému z kandidá- tů dává přednost ($ 37 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb.). Při následném zjišťování výsledků voleb je rozhodné, kolik obdr- žela každá volební strana hlasů, přičemž přednostní (preferenční) hlasy se uplat- ní teprve tehdy, pokud volební strana překročí uzavírací klauzuli ve výši 5 % z celkového počtu odevzdaných plat ných hlasů (zákon č. 62/2003 Sb. zde vel- mi nepřesně hovoří o postupu do skruti- nia, $ 47 odst. 2).
Přitom k přednostním hlasům se ani v tomto případě nepřihlíží automaticky, nýbrž pouze tehdy, jestliže některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně „5% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu. V projednávané věci je nutno mít na zřeteli především skutečnost, že — jak vy- plývá z oficiálních výsledků voleb do Ev- ropského parlamentu konaných ve dnech 11. a 12. 6. 2004 (publikovaných v Hos- podářských novinách dne 16. 6. 2004) - Národní koalice obdržela celkem 2944 odevzdaných platných hlasů, což před- stavuje 0,12 % z celkově odevzdaných hlasů.
Je tedy zřejmé, že tato volební strana nepřekročila zmíněnou uzavírací klauzuli, takže k počtu udělených před- nostních hlasů nemohlo být vůbec při- hlíženo. Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud v činnosti předmětné okrskové volební 915 355 komise skutečně shledal pochybení v tom smyslu, že ve výsledném protokolu o vý- sledcích voleb nezaznamenala zmíněné přednostní hlasy, a věcná podstata ná- mitky navrhovatelů je proto oprávněná, jedná se o naprosto marginální porušení volebního zákona, mající toliko evidenč- ní a statistický význam, které se nicméně ze shora prezentovaných důvodů ne- mohlo nikterak projevit na zákonnosti volby některého ze zvolených kandidátů do Evropského parlamentu.
Proto soud dospěl k závěru, že poda- ná volební stížnost není důvodná. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh zamítl, a to bez nařízení jednání ($ 89 odst. 5 s. ř. s.). (ček)
Ing. Josef a Věra D. v O. proti Státní volební komisi o neplatnost volby kandidá- ta do Evropského parlamentu.