Vol 87/2023- 22 - text
Vol 87/2023 - 23
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: J. P., a účastníků řízení: 1) Ing. Petr Pavel, M.A. a 2) Ing. Tomáš Kulhánek, MBA, oba zastoupeni JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem, sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, a 3) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky konané ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo),
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Navrhovatel doručil dne 7. 2. 2023 Nejvyššímu správnímu soudu podání označené jako „volební stížnost“, v němž namítal, že si zvolený prezident ještě před inaugurací a před ukončením termínu podávání volebních stížností přisvojil práva orgánu, která mu dosud nenáleží, a to mimo jiné jednáními se zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. K podání dále přiložil kopii trestního oznámení a sdělení adresovaných různým státním zastupitelstvím.
[2] Nejvyšší správní soud podání posoudil podle jeho obsahu [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)] jako návrh na neplatnost volby prezidenta ve smyslu § 90 odst. 5 s. ř. s. a § 66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky).
[3] Podle § 66 zákona o volbě prezidenta republiky se může každý občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan, do sedmi dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky Státní volební komisí, podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta domáhat ochrany u soudu, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta.
[4] Navrhovatel ve svém návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta. Navrhovatel v návrhu neupřesnil, jakého rozhodnutí soudu se domáhá.
[5] Soud proto navrhovatele usnesením ze dne 9. února 2023 vyzval k odstranění uvedených vad. Zároveň jej poučil o tom, že pokud nebudou vady podání odstraněny nejpozději do tří dnů od právní moci usnesení, bude jeho návrh odmítnut.
[6] Usnesení bylo podle § 93 odst. 5 s. ř. s., vyvěšeno na úřední desce soudu dne 9. února 2023, čímž nabylo právní moci.
[7] Navrhovatel na výzvu reagoval až dne 15. února 2023. Uvedl, že se domáhá neplatnosti prezidentských voleb a odkázal na přílohy obsahující trestní oznámení. Totožné podání (vyjma příloh) učinil i dne 17. února 2023 (společně dále jen „doplnění“).
[8] Navrhovatel v doplnění a jeho přílohách označených jako „trestní oznámení“ či „doplněk trestních oznámení“, které byly adresovány státním zastupitelstvím a Policii České republiky, opět namítá dlouhodobě nevyvážené vysílání veřejnoprávních médií, manipulování s voliči a „napadání volebních shromáždění hnutí ANO organizovanými bojůvkami ze STAN“. Dále uvádí, že v důsledku konání „dětských voleb“ na školách docházelo k napadání dětí, které volily špatného kandidáta. Rovněž zopakoval, že si Petr Pavel ještě před inaugurací přisvojil pravomoci prezidenta republiky, a proto na něj podal trestní oznámení a požaduje zneplatnění voleb a jejich opakování. Další trestní oznámení navrhovatel podal na Českou televizi, Český rozhlas, Člověka v tísni, další neziskové organizace, „na všechny ze zahraničí financované organizace působící v ČR a škodící ČR“ a na hnutí STAN. Zbývající obsah doplnění se týká počínání vlády, vývoje po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021, pandemie koronaviru, politické situace na Slovensku, vztahů České republiky s Ruskem a také podnětu k rozpuštění hnutí STAN.
[9] Nejvyšší správní soud znovu připomíná, že navrhovatel, který se domáhá neplatnosti voleb prezidenta republiky, musí kromě dalších náležitostí návrhu zejména tvrdit konkrétní skutečnosti, z nichž vyplývá porušení zákona o volbě prezidenta republiky, a to takovým způsobem, že došlo k hrubému ovlivnění výsledků volby. Přestože soud navrhovatele poučil, že návrh odmítne, pokud neodstraní jeho vady, navrhovatel nedoplnil dostatečně určité skutečnosti, které by byl soud schopen věcně přezkoumat.
[10] Z obsahu jednotlivých podání navrhovatele, ač značně obsáhlých, není zřejmé, že by přímo zpochybňoval průběh či výsledek volby, neboť jeho hlavní námitka směřuje vůči údajně trestnému jednání vítězného kandidáta Petra Pavla až po volbách. Nejvyšší správní soud uvádí, že nemá pravomoc k projednání a vyřízení trestních oznámení. Samotné trestní řízení probíhá podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a provádí ho orgány činné v trestním řízení, kterým Nejvyšší správní soud není (srov. § 12 odst. 1 trestního řádu).
[11] Souvislost s volbou prezidenta republiky, tím spíše pak s případným porušením zákona, nelze dovodit ani z dalších zcela obecných tvrzení navrhovatele týkajících se činnosti vlády a parlamentu, hnutí STAN, narušování shromáždění hnutí ANO, nevyváženého televizního vysílání, pandemie koronaviru, konání simulovaných voleb ve školách, osobních zkušeností navrhovatele z dob komunismu atd. Soudu nepřísluší, aby za navrhovatele takto obecně formulovaná tvrzení domýšlel.
[12] S ohledem na výše uvedené soud návrh odmítl, neboť navrhovatel ani přes výzvu soudu a poučení neodstranil vytýkané vady a pro tento nedostatek není možné v řízení pokračovat [§ 37 odst. 5 s. ř. s.].
[13] Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že otázkou objektivity a vyváženosti veřejnoprávních i soukromoprávních médií se zabýval například v usnesení ze dne 14. února 2023, č. j. Vol 39/2023-27, střety příznivců a odpůrců prezidentských kandidátů v některých městech pak například v usnesení ze dne 21. února 2023, č. j. Vol 88/2023-24.
[14] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého nemá v řízení ve věcech volebních žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s.). Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. února 2023
Tomáš Langášek
předseda senátu