Vol 9/2019- 6 - text
Vol 9/2019
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Josefa Baxy a soudců Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj), Milana Podhrázkého a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: Ing. S. V., v řízení o stížnosti ve věci voleb do Evropského parlamentu konaných ve dnech 24. a 25. 5. 2019,
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Dne 5. 6. 2019 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen ručně psaný návrh označený jako „stížnost na účastníka voleb do Evropského parlamentu pod číslem 6 – ANO vytrollíme europarlament“. Navrhovatelka si stěžuje na účast tohoto politického hnutí ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 24. a 25. 5. 2019 a navrhuje, aby tomuto politickému hnutí nebyla přiznána finanční odměna, neboť volby mají být důstojné a tento subjekt důstojnost voleb znevážil.
[2] Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Podle § 57 odst. 1 volebního zákona se může podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[3] Navrhovatelka se ovšem nedomáhá vyslovení neplatnosti volby konkrétního kandidáta, nýbrž podává pouze obecnou stížnost, v níž kritizuje politické hnutí, jehož kandidáti nebyli podle výsledků voleb zveřejněných ve Sbírce zákonů pod č. 132/2019 vůbec zvoleni, takže se nelze domáhat neplatnosti jejich volby. Navrhovatelka se ostatně neplatnosti jejich volby ani nedomáhá, nýbrž pouze obecně brojí proti údajnému znevážení důstojnosti voleb účastí daného politického hnutí. Pravomoc prošetřovat obecné stížnosti na průběh volby do Evropského parlamentu, které nesměřují k vyslovení neplatnosti volby zvolených kandidátů, však zákon Nejvyššímu správnímu soudu nesvěřuje. Nejvyšší správní soud proto navrhovatelku vyzval usnesením ze dne 6. 6. 2019, č. j. Vol 9/2019 - 4, aby návrh doplnila o označení konkrétních kandidátů, proti jejichž zvolení návrh směřuje, uvedla konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje porušení zákona, a formulovala výrok rozhodnutí, jehož vydání se domáhá. Na tuto výzvu však navrhovatelka ve lhůtě nezareagovala.
[4] Nejvyšší správní soud proto musel navrhovatelčin návrh odmítnout, neboť navrhovatelka se zde domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu o návrh nepřípustný [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]; k tomu viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2013, č. j. Vol 120/2013 - 42. Vzhledem k tomu, že v návrhu není ani uvedeno, kdo by měl být odpůrcem, jednal Nejvyšší správní soud pouze s navrhovatelkou coby jedinou účastnicí řízení.
[5] Podle ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. června 2019
Josef Baxa předseda senátu