k nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby do- vozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník)**» k Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Pro- tokolu o její změně [č. 160/1988 Sb. (v textu též „Harmonizovaný systém“)] Při zařazování zboží podle celního sazebníku ($ 58 zákona č. 13/1993 Sb., celní zá- kon) bylo třeba postupovat podle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmoni- zovaného systému (nařízení vlády č. 480/2001 Sb., celní sazebník) a vždy nejprve ur- čit rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složku členění zboží. Při zařazení směsí, jejichž složení odpovídá různým číslům ve smyslu pravi- dla 2b Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, bylo tře- ba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné rysy. Přitom bylo třeba vzít v úvahu zejména povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Směs dvou látek obsahující 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice bylo třeba dle Kombinované no- menklatury (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokol o její změně, vyhlášené pod č. 160/1988 Sb.) sazebně za- řadit do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00 - třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10- výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostní sacharózy, bez přísady jiných látek. XX
k nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby do- vozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník)**» k Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Pro- tokolu o její změně [č. 160/1988 Sb. (v textu též „Harmonizovaný systém“)] Při zařazování zboží podle celního sazebníku ($ 58 zákona č. 13/1993 Sb., celní zá- kon) bylo třeba postupovat podle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmoni- zovaného systému (nařízení vlády č. 480/2001 Sb., celní sazebník) a vždy nejprve ur- čit rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složku členění zboží. Při zařazení směsí, jejichž složení odpovídá různým číslům ve smyslu pravi- dla 2b Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, bylo tře- ba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné rysy. Přitom bylo třeba vzít v úvahu zejména povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Směs dvou látek obsahující 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice bylo třeba dle Kombinované no- menklatury (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokol o její změně, vyhlášené pod č. 160/1988 Sb.) sazebně za- řadit do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00 - třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10- výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostní sacharózy, bez přísady jiných látek. XX
Rozšířený senát v prvé řadě zkoumal, zda je oprávněn ve věci rozhodovat. Stěžovatel to- tiž poukazuje na odlišnost skutkového stavu v obou případech spočívající v jiném hmot- nostním složení dovážených směsí. V prvém případě se jednalo o směs obsahující 1,2 % hmotnostních extraktu z lékořice a 98,6 % hmotnostních sacharózy, v tomto případě o směs obsahující a 0,1 % hmotnostních vý- tažku z lékořice a 99,9 % hmotnostních sa- charózy. Rozšířený senát však nespatřuje ve složení směsí natolik podstatný rozdíl; pokud žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti tvt- dí, že zjištění celně technickou laboratoří ne- odpovídá skutečnosti pro nekonzistentnost odebraného vzorku, je třeba připomenout, že takovou námitku v žalobě vůbec nevznesl. Zejména však je třeba vycházet ze skutečnos- ti, že důvodem předložení věci rozšířenému senátu není jen rozpor v zařazení toho které- ho zboží, ale zejména způsob užitý pro jeho zařazení. Rozšířený senát proto shledal po- stoupení věci důvodným. C.) Celní sazebník tedy používá pro účely klasifikace kombinovanou nomenklaturu Ev- ropské unie, která vychází z Harmonizované- ho systému. Ten rozděluje zboží do 21 tříd C až XXD) a 97 kapitol (01 až 97). Každá kapi- tola se dále hierarchicky člení na čtyřmístná čísla a šestimístné položky. Kombinovaná no- menklatura doplňuje hierarchii Harmonizo- vaného systému o dvoumístné číselné ozna- čení, tj. na osmimístné podpoložky. Součástí celního sazebníku jsou Všeobecná pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému (dále též „Všeobecná pravidla“). Podle v pořadí prvního všeobecného pravidla (pravidlo 1) má znění názvů tříd, kapitol a podkapitol pouze orientační charakter; pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám, jakož i Všeobecných pravidel, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zně- ním uvedených čísel a poznámek. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, čj. 2 As 59/2003- -70, publikovaném pod č. 628/2005 Sb. NSS, kterého se dovolávají účastníci i krajský soud, pokud je pro zařazování zboží do celního sa- zebníku rozhodující na prvém místě znění čí- sel, míní se čísly právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizo- vaného systému. Rozšířený senát se s tímto názorem ztotož- ňuje; při zařazování zboží do celního sazební- ku je nutné vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění první- ho Všeobecného pravidla. Poznámky k jedno- tlivým třídám a kapitolám lze tedy aplikovat až v případě, že je určeno rozhodné číslo. V daném případě je sporné, zda dovážené zboží mělo být zařazeno do čísla 1701- „třtt- nový nebo řepný cukr a chemicky čístá sa- charóza v pevném stavu“, nebo do čísla 1704 „cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsa- hující kakao“, přičemž do čísla 1704 by ho bylo možno zařadit na základě poznámky vy- lučující ho z čísla 1302 - „rostlinné šťávy a výtažky; peklinové látky, pekltináty a pek- tany; agar-agar a ostatní slízy a zahušťova- dla získané z rostlin, též upravené“. Užití výkladového pravidla 24) Všeobec- ných pravidel v tomto případě nepřichází vů- bec v úvahu, neboť se týká nekompletních a nezpracovaných výrobků nebo dokonče- ných výrobků dovážených v nesmontovaném nebo rozloženém stavu. Výkladové pravidlo 2b) stanoví, že každé uvedení materiálu nebo látky v některém z čísel se vztahuje také na tento materiál nebo látku ve směsi nebo v kombinaci s jinými materiály nebo látkami. Každé uvedení zboží z určitého materiálu ne- bo látky se vztahuje na zboží sestávající zcela nebo částečně z tohoto materiálu nebo látky. Zařazování zboží sestávajícího z více než jed- noho materiálu nebo látky se provádí podle zásad uvedených v pravidle 3. Pravidlo 2b) te- dy upravuje mj. zařazování směsí a odkazuje v dalším postupu na pravidlo 3 Všeobecných pravidel, které ad a) stanoví, že pokud lze zboží podle pravidla 2b) prima facie zařadit do dvou nebo více čísel, pak číslo obsahující nejspecifičtější popis má přednost před čísly S popisem obecnějším. Vztahuje-li se každé ze dvou nebo více čísel pouze na část mate- riálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží (...), považují se čísla za stejně specifická. U těchto dvou složek směsi lze vá- žit zařazení do čísla 1302 - „rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pek- tany; agar-agar a ostatní slízy a zahušťova- dla získané z rostlin, též upravené“, nebo do čísla 1701 - „třtinový nebo řepný cukr a che- micky čistá sacharóza v pevném stavu“, ne- bo do čísla 1704 „cukrovinky (včetně bílé čo- kolády) neobsahující kakao“. Žádné z těchto čísel však není s ohledem na složení směsi číslem více specifickým. Pokud šestý senát v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, čj. 6 Afs 1/2004-69, vycházel ze specifičnosti „čísla 1704 90 10“, jedná se o podpoložku, jejíž uži- 61 1755 tí při zařazování je možné až po určení pří- slušného čísla a položky. V daném případě te- dy nelze označit za specifické číslo 1302 a v tom případě nelze vycházet ani z poznám- ky k tomuto číslu, vylučující z něho „výtažky lékořicové, obsahující více než 10 % hmot- nostních sacharózy nebo upravené jako cuk- rovinky“ do čísla 1704. Při vyloučení možnosti postupu podle pravidla 34) Všeobecných pra- videl je třeba postupovat podle pravidla 3b), podle kterého se směsi, které nelze zařadit podle pravidla 3a), zařadí podle materiálu ne- bo komponentu, který jim dává podstatné ry- sy, lze-li takový materiál nebo komponent ur- čit. Shodně postupoval Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 20. 6. 2006, čj. 7 Afs 134/2004-67. Není skutečně rozhodné, jak bylo zboží označeno deklarantem. V daném případě se jednalo o směs výtažku z lékořice a cukru. V prvém případě posuzovaném šestým sená- tem šlo o směs 98,6 a více hmotnostních pro- cent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice, v případě posu- zovaném prvním senátem jde o směs obsahu- jících 99,96 hmotnostních procent sacharózy a 0,1 hmotnostních procent výtažku z lékoři- ce. Dále je tedy třeba vážit číslo 1701 „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu“ a číslo 1704 „cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“, přičemž pro užití tohoto čísla již není roz- hodná poznámka uvedená v kapitole 13, ne- bot její rozšiřující znění ve vztahu k číslu 1704 nelze uplatnit tam, kde podle čísla 1302 po- stupováno nebylo. Při určení podstatných rysů daných směsí je třeba zejména vycházet z povahy směsi a z hmotnostního podílu jednotlivých složek směsi. Rozhodujícím hlediskem pro určení podstatného komponentu směsi může být na- př. i její předpokládané či obvyklé užití; to však v daném případě není pro zařazení rozhodné, neboť ve spise není obsaženo ani žalobcem tvrzeno nic bližšího, než že se jedná o potravi- nářkou nebo cukrárenskou směs. Složení smě- sí bylo zjištěno celně technickou laboratoří Ca nebylo jiným důkazem vyvráceno). Podle tohoto zjištění šlo o směs tvořenou drobnými 62 bílými krystalky bílé barvy, přičemž rozpuš- těním se získal mírně nažloutlý roztok sladké chuti bez patrné příchuti lékořice. Ze zjištěného složení obou směsí jedno- značně vyplývá, že mají charakter sacharózy. Vyloučení čísla 1704 nasvědčuje i definice lé- kořicových cukrovinek obsažená v 12 písm. j) vyhlášky č. 334/1997 Sb., kterou se provádí $ 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změ- ně a doplnění některých souvisejících záko- nů, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky. Lékořicové cukrovinky podle tohoto ustano- vení jsou cukrovinky ze směsi cukru, bonbo- nářského sirupu a mouky, popřípadě dalších surovin, jejichž charakteristickou složku tvo- ří výtažek z lékořice. Číslo 1701 zahrnuje třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistou sacharózu v pevném stavu. Do tohoto čísla tedy patří i cukr (sa- - charóza) s příměsemi. I zde je možné pod- půrně odkázat na definici obsaženou ve zmí- něné vyhlášce č. 334/1997 Sb. - podle $ 1 písm. b) je cukrem sacharóza upravená ze- jména do krystalů, moučky, kostek, homolí, popřípadě doplněná přídatnými látkami ur- čenými k aromatizaci nebo kořením. Podpo- ložka 1701 91 00 pak zahrnuje látky uvedené v čísle 1701 „s přísadou aromatických pří- pravků nebo barviva“. V daném případě je obtížně určitelné, zda výtažek z lékořice v koncentraci zjištěné v posuzovaném přípa- dě měl mít funkci aromatické látky nebo bar- viva. Technicky vyloučeno není ani jedno z toho, aromatické látky mohou být podle $ 1 písm. c) vyhlášky č. 52/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a ko- feinu, i látky přírodní. Je obecně známo, že lékořice (z ní užívaný kořen) disponuje urči- tým aromatem a výluh z ní není čirý. I když nažloutlou barvu roztoku získaného rozpuš- těním směsí lze přičítat lékořicovému výtaž- ku, odporuje logice, že by cílem smísení obou látek bylo získání zabarveného cukru. Lze předpokládat, že tímto cílem byla aroma- tizace cukru. Smyslové posouzení směsi obsa- žené v posudku celně technické laboratoře tomu sice nenasvědčuje, ovšem tento výsle- dek je zjevně ovlivněn zanedbatelným množ- stvím výtažku z lékořice obsaženým ve směsi. xe% Rozšířený senát ze všech těchto důvodů dospěl k závěru, že způsob zařazování směsi výtažku lékořice a sacharózy, jejichž složení lze shrnout tak, že se v obou hodnocených případech jednalo o směs dvou látek obsahu- jící 98,6 a více hmotnostních procent sacha- rózy a 1,2 a méně hmotnostních procent vý- tažku z lékořice, musel v rozhodné době vycházet ze Všeobecných pravidel pro inter- pretaci Harmonizovaného systému a vždy muselo být nejprve určeno rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složka členění zboží. Vzhledem k tomu, že složení směsí odpovídalo různým číslům, pak ve smyslu pravidla 2b) Všeobecných pravidel bylo třeba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým slože- ním odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího smě- si podstatné rysy. Při vyloučení specifičnosti některého z čísel [pravidlo 3a)], bylo třeba vzít v úvahu zejména podstatné rysy směsi [pravidlo 3b)], a to povahu zboží, přesně zjiš- těný podíl jednotlivých složek směsi, případ- ně i její předpokládané či obvyklé užití. Vý- sledkem tohoto procesu je zařazení do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00- „třtinový ne- bo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10 - „výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmot- nostní sacharózy, bez přísady jiných látek“. 1754 Celní řízení: uplatnění celního dluhu vůči ruč celního dluhu o vs Ms teli; lhůta pro vyměření k $ 2601 odst. 1 a $ 268 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákonů č. 1/2002 Sb. a č. 354/2003 Sb. Platební výměr vydaný podle $ 2601 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, vů- či celnímu ručiteli má stejnou právní povahu a účinky jako rozhodnutí vydané ve vyměřovacím řízení vůči celnímu dlužníkovi. Proto rozhodnutí adresované ručiteli mu musí být doručeno v propadné lhůtě tří let od konce roku, v němž celní dluh vznikl ($ 268 odst. 2 citovaného zákona).
Společnost s ručením omezeným SIBO proti Celnímu ředitelství Ostrava o clo, v řízení o kasační stížnosti žalovaného.