Opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci spočívající v umístění dopravní značky ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přijaté do 1. 4. 2008 nabývá účinnosti dnem, kdy došlo k faktickému umístění dopravní značky v terénu.
Prejudikatura: č. 1462/2008 Sb. NSS.
Navrhovatel je spoluvlastníkem nemovitosti nacházející se na ulici, na které došlo k přemístění dopravní značky B 28 Zákaz zastavení. Navrhovatel považoval umístění této značky za protiprávní, neboť bylo provedeno bez předchozího stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Navrhovatel se proto obrátil dopisem na odpůrce, a ten po předchozím vyjádření příslušného orgánu policie stanovil místní úpravu provozu na pozemní komunikace spočívající v uvedeném přemístění dopravní značky. Navrhovatel se v následujících měsících roku 2007 a 2008, na podzim roku 2011 a na jaře roku 2012 řadou podání adresovaných především odpůrci bezúspěšně snažil o odstranění této dopravní značky.
Navrhovatel podal u Krajského soudu v Ústí nad Labem návrh na zrušení uvedeného stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci. Tvrdil, že se jedná o opatření obecné povahy, které jej krátí na jeho vlastnickém právu a právu na podnikání, neboť mu neumožňuje zastavit u nemovitosti, kterou spoluvlastní.
Krajský soud v Ústí nad Labem návrh odmítl usnesením ze dne 29. 3. 2012, čj. 40 A 1/2012-17. Ačkoliv se ztotožnil s názorem navrhovatele, že se v dané věci jedná o opatření obecné povahy (s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 1. 2009, čj. 2 Ao 3/2008–100, č. 1794/2009 Sb. NSS),
poukázal na novelizaci s. ř. s. účinnou od 1. 1. 2012 provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., jež zavedla v § 101b odst. 1 s. ř. s. tříletou lhůtu k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout. Z toho podle názoru krajského soudu plynulo, že i v případě návrhu na zrušení opatření obecné povahy spočívající ve stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci, k němuž došlo před 1. 4. 2008, je nutno dodržet tříletou lhůtu k podání návrhu soudu, která je obligatorně zakotvena v § 101b odst. 1 s. ř. s. ve znění účinném po 1. 1. 2012. Za počátek běhu tříleté lhůty je podle názoru krajského soudu třeba považovat datum 26. 9. 2007, kdy odpůrce rozhodl o stanovení dotyčné místní úpravy provozu na pozemní komunikaci.
Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel (stěžovatel) kasační stížnost, v níž napadl především závěr krajského soudu, že opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne 26. 9. 2007. Soud zde podle stěžovatele „zaměnil opatření správního orgánu s jeho následkem“. Krajský soud se navíc nevypořádal s tím, že faktické užití značky předcházelo vydání předmětného opatření. Stěžovatel dále poukázal na sdělení odpůrce ze dne 27. 3. 2012 na výzvu krajského soudu, v němž odpůrce uvedl, že se v daném případě nejednalo o opatření obecné povahy a nebyla zde lhůta k nabytí účinnosti. Z vyjádření odpůrce
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 012
stěžovatel dále dovodil, že opatření obecné povahy nebylo nikdy zveřejněno a nebyly o něm informovány dotčené osoby.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost
zamítl.
Z odůvodnění:
(...) [16] Z popsaného procesního rámce přijímání nyní napadeného opatření obecné povahy pak přicházejí v úvahu dvě skutečnosti, na něž je možné vázat okamžik účinnosti. První je ono (písemné) stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci (formální aspekt, v projednávané věci dokument ze dne 26. 9. 2007), druhým pak faktická realizace místní úpravy silničního provozu v terénu (materiální aspekt, v projednávané věci tedy umístění dopravní značky B 28 Zákaz zastavení v křižovatce ulic Krušnohorská a Tovární). Pro výběr z těchto dvou alternativ je nutno vycházet z podstaty tohoto typu opatření, tj. stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci, resp. konkrétně zde umístění dopravní značky, a ze smyslu institutu účinnosti opatření obecné povahy. (...)
[18] Pokud jde o institut účinnosti, v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu je třeba tento pojem vykládat tak, že před jejím nabytím opatření obecné povahy není způsobilé vyvolat žádné právní účinky (rozsudek ze dne 24. 10. 2007, čj. 2 Ao 2/2007-73, č. 1462/2008 Sb. NSS). A contrario tedy okamžikem nabytí účinnosti opatření obecné povahy jsou jeho adresáti povinni se jím řídit.
[19] Nejvyšší správní soud shrnuje, že pod dopravní značkou je třeba rozumět jednoduchý piktogram, komunikační bázi, která je součástí komplexního systému pravidel silničního provozu upravených zákonem o silničním provozu a vyhláškou č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích. Povaha silničního provozu zpravidla jeho účastníkům neumožňuje vést disputace ohledně významu, platnosti či opodstatněnosti té které dopravní značky; zákon naopak v citovaném § 4 písm. c) stanovuje bezpodmínečnou po-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 12 / 2 012
vinnost všech účastníků silničního provozu řídit se těmito značkami. Tato povinnost nepochybně vzniká právě okamžikem, kdy je taková dopravní značka umístěna v terénu: od této chvíle je zřejmý její význam a platnost a především se stává součástí onoho systému pravidel silničního provozu. Pokud by se jí účastník silničního provozu neřídil, hrozilo by reálné nebezpečí, že by se tento systém stal v daném úseku nefunkčním. Odtud je již jen krůček k závažným poruchám v plynulosti a bezpečnosti silničního provozu či k dopravním nehodám.
[20] Pokud by soud připustil, že pro účinnost opatření obecné povahy – dopravní značky je rozhodný formální aspekt stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci, vedlo by to k absurdním a neřešitelným důsledkům. Z výše popsaného procesního rámce vyplývá, že k formálnímu stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci má dojít před faktickou realizací této úpravy. Mezi tímto formálním stanovením a materiálním umístěním dopravní značky však může být významná časová prodleva, nebo – jako v projednávaném případě – může dojít k umístění dopravní značky a až následně ke stanovení místní úpravy (soud se v tomto ohledu blíže nezabývá zákonností postupu odpůrce v této konkrétní věci). Mohlo by tedy docházet k situacím, kdy by se účastníci silničního provozu měli řídit dopravní značkou, o jejímž umístění bylo formálně rozhodnuto, ale která dosud umístěna nebyla. Nebo naopak již umístěná značka v terénu by nevyvolávala žádné právní účinky a účastníci silničního provozu by se jí řídit nemuseli, jelikož o jejím umístění dosud formálně rozhodnuto nebylo. S připočtením možných problémů při zjišťování toho, kdy bylo o umístění dopravní značky formálně rozhodnuto, by tedy odvozování účinnosti předmětného opatření obecné povahy od formálního aspektu věci vedlo k chaosu a k závažným poruchám v silničním provozu.
[21] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci spočívající v umístění dopravní značky ve
Tom H. proti Magistrátu města Teplice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy.