č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákonů č. 138/2002 Sb., č. 25/2006 Sb. a č. 36/2008 Sb. Při zkoumání porušení povinnosti stanovené v $ 5d odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je nutné hodnotit, zda průměrný divák během zhlédnutí re- klamního spotu mohl bez jakýchkoli obtíží zaregistrovat zobrazený text „doplněk stravy“, a byl tak schopen ve své mysli zaznamenat informaci, že nabízený přípra- vek je doplňkem stravy.
č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákonů č. 138/2002 Sb., č. 25/2006 Sb. a č. 36/2008 Sb. Při zkoumání porušení povinnosti stanovené v $ 5d odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je nutné hodnotit, zda průměrný divák během zhlédnutí re- klamního spotu mohl bez jakýchkoli obtíží zaregistrovat zobrazený text „doplněk stravy“, a byl tak schopen ve své mysli zaznamenat informaci, že nabízený přípra- vek je doplňkem stravy.
C...) Ohledně skutkového stavu, jakož i po- vahy přípravku GS Dormian (mutace 2) není mezi účastníky řízení sporu. Reklamní spot zobrazuje noc; v ní se objeví kreslená ovečka s číslem 972, další ovečka s číslem 1526, hou- pající se ovečky na stromě, v levém horním rohu obrazovky je malé logo GS. Ve zvuku zní hudba a slova: „Usneře než napočítáte do tří? Nebo počítáte ovečky až do půl čtvrté do rá- na?“ Následuje střih s noční lampičkou a ru- 270 kou, která drží balení přípravku GS Dormian. Poté je vidět schématický obrázek hlavy a mozku s animací působení přípravku s ko- mentářem: „GS Dormian účinně ovlivňuje funkci spánkového receptoru v mozku“ Sou- časně je dole v obraze znázorněn text: „Ani mace znázorňuje působení látek na GABA receptor (tzv. spánkový receptor).“ Následuje závěrečný střih, v němž je zobrazena kreslená ovečka a vedle ní krabička přípravku, nad ni- mi velké logo GS Dormian, pod nimi výrazný text „účinné řešení nespavosti“, V dolní části obrazu je jednořádkový, obtížně čitelný text: „Přípravek je registrován Ministerstvem zdravotnictví ČR pod HEM-350-29.11.2004- 24520 jako doplněk stravy“ Podle $ 5d odst. 3 zákona o regulaci rekla- my musí reklama na doplněk stravy obsaho- vat zřetelný, v případě tištěné reklamy dobře čitelný, text „doplněk stravy“. SX“ V této věci Nejvyšší správní soud uvádí, že problematikou regulace reklamy podle záko- na 0 regulaci reklamy se podrobně zabýval vé svém rozsudku ze dne 25. 9. 2008, čj. 7 As 48/2008-72, č. 1772/2009 Sb. NSS. Zdejší soud v citovaném rozhodnutí především zdů- raznil, že zákon o regulaci reklamy je jednou z norem veřejného práva, která zasahuje do ji- nak převážně soukromoprávní úpravy pravi- del nekalé soutěže, jako jedné ze dvou hlav- ních částí soutěžního práva. Důvodem veřejnoprávní regulace v této oblasti je pře- devším snaha zákonodárce o ochranu spotře- bitele - adresáta informací plynoucích z re- klamních sdělení, která jsou formulována především za účelem nalákat a prodat co nej- více zboží, často bez ohledu na pravdivost po- skytnutých informací či jiné společenské hodnoty. Vlastní úprava nekalé soutěže je ob- sažena v $ 44 obchodního zákoníku v podo- bě generální klauzule. Nekalou soutěží, která je podle obchodního zákoníku zakázána, se podle citovaného ustanovení rozumí jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé při- vodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotře- bitelům. Na tuto generální klauzuli navazuje demonstrativní výčet základních skutkových podstat nekalosoutěžních deliktů, které dále generální klauzuli konkretizují. Mezi ně patří i klamavá reklama. V této souvislosti Nejvyšší správní soud rovněž podotýká, že naplnění některé ze skutkových podstat nekalosoutěž: ních deliktů je deliktem objektivní povahy, u něhož zákon nevyžaduje zavinění, a proto k nekalé soutěži dochází, jakmile jsou napl něny zákonem stanovené znaky skutkové podstaty konkrétního deliktu (srov. Eliáš, K.; Bejček, J.; Hajn, P.; Ježek, J. a kol. Kurs ob- chodního práva. Obecná část. Soutěžní prá- vo. 5.vyd. C. H. BECK : Praha, 2007). V návaznosti na výše uvedené se Nejvyšší správní soud v nyní projednávané věci zabý- val tím, zda reklama na doplněk stravy GS Dormian obsahovala zřetelný text „doplněk stravy“. Jelikož je pojem „zřetelný“ neurčitým právním pojmem, jak správně podotkla stě- žovatelka, musel se Nejvyšší správní soud za- bývat nejprve interpretací daného pojmu. Z hlediska gramatického výkladu pojem „zře- telný“ znamená „smysly (zvl. zrakem a slu- chem) dobře poznatelný, zřejmý, jasný“ (Fili- pec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia : Praha, 2001, s. 580). Dal- šími synonymy pak mohou být slova srozumi- telný, patrný, jasný nebo zřejmý (Pala, K.; Všian- ský, J. Slovník českých synonym. Nakladatelství Lidové noviny : Praha, 2001, s. 469). Dále se Nejvyšší správní soud zabýval te- leologickým výkladem $ 5d odst. 3 zákona o regulaci reklamy. Třetí odstavec $ 5d záko- na o regulaci reklamy byl do zákona o regula- ci reklamy vložen novelou provedenou záko- nem č. 25/2006 Sb., s účinností od 26. 1. 2006. Důvodová zpráva k této novele se o dů- vodech nutnosti včlenění třetího odstavce do $ 5d nezmiňuje, neboť jeho text byl do záko- na zapracován jako pozměňovací návrh hos- podářského výboru Poslanecké sněmovny na zasedání konaném dne 14. 9. 2005 (srov. in- formace o projednávání výše uvedené novely v Parlamentu České republiky dostupné na http://www.psp.cz/sgw/historie.sgw?o= 48T=957). Z důvodové zprávy k zákonu č. 25/2006 Sb. nicméně vyplývá, že cílem no- velizace zákona o regulaci reklamy byla snaha o jeho harmonizaci s právem Evropských společenství (sněmovní tisk 957/0, dostupný v digitálním repozitáři www.psp.cz). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humán- ních léčivých přípravků, dopadající na posu- zovaný případ, požadavek na zřetelný text „doplněk stravy“ v televizní reklamě na tyto přípravky nevyžaduje. Cílem $ 5d odst. 3 zákona o regulaci re- klamy nepochybně bylo přispět k lepší infor- movanosti spotřebitelů o povaze inzerované- ho přípravku. V případě televizní reklamy považoval zákonodárce za důležité chránit spotřebitele jako adresáty reklamního sděléní a s účinností od 26. 1.2006 včlenil do zákona o regulaci reklamy ustanovení, že reklama na doplněk stravy musí obsahovat zřetelnou in- formaci o tom, že nabízený přípravek je do- plňkem stravy. K tomu zdejší soud dodává, že si „je vědom náročnosti, kterou zákon 0 re- gulaci reklamy v oblasti ochrany spotřebite- le klade na zadavatele (čí zpracovatele) re- klamy na doplňky stravy, ovšem za daných zákonem stanovených pravidel je nezbytné zdůraznit ochranu spotřebitele jako subjek- tu, jemuž jsou mnohá reklamní sdělení ad- resována především za účelem zvýšení pro- deje výrobku, a nikoliv za účelem zlepšení zdravotního stavu či fyzické kondice adresá- tů. [] Zadavatel reklamy je samozřejmě oprávněn uvádět pravdivé informace ohled- ně vlastností nabízeného doplňku stravy, avšak je zároveň především povinen spotře- bitele zřetelně a jasně informovat o tom, že jde pouze o doplněk stravy, a nikoliv o léčí- vo, které by v případě onemocnění mělo léčivý účinek. [..) Proto v případě, kdy předmětná re- klama budí ohledně povahy doplňku stravy v tomto směru pochybnosti, je nutné upřed- nostnit ochranu zdraví spotřebitele“ (výše ci- tovaný rozsudek NSS čj. 7 As 48/2008-72). K námitce stěžovatelky, že zákon nezná k požadavku na zřetelnost reklamy žádný roz- víjející přívlastek, a že reklama buďto je, ne- bo není zřetelná, lze uvést následující. Zákon o regulaci reklamy v $ 5d odst. 3 požaduje, aby reklama na doplňky stravy obsahovala zřetelný text „doplněk stravy“. Stěžovatelka sama správně uvedla, že pojem „zřetelný“ je neurčitým právním pojmem, který musí být 271 2220 orgánem státní správy, případně následně soudem interpretován. Neurčité právní po- jmy „zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat. Jejich obsah se může měnit, bývá podmíněn úrovní poznání v technických vědách i ča- sem a místem aplikace normy“ (Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 5. vyd. C. H. Beck : Praha, 2003, s. 82). Neurčitými právními pojmy tak zákonodárce ponechává na orgánu aplikujícím danou právní normu, aby neurčitý pojem sám: interpretoval, při- čemž klade důraz na odbornost rozhodující- ho orgánu. Žalovaná v napadeném rozhodnu- tí interpretovala pojem zřetelný za použití synonym jako „viďitelný, výrazný, jasný, sro- zumitelný, patrný, nepochybný“. Následně dospěla k závěru, že zákon o regulaci reklamy „božaduje zřetelnost, tedy takovou vlastnost, která umožní divákovi vstřebat informaci — zaznamenat ji zrakem a zaznamenat ji v myslí,. Žalovaná při výkladu pojmu „zřetel ný“ žádný rozvíjející přívlastek nepoužila, pouze pomocí synonym pojmu „zřetelný“ učinila závěr o tom, že není-li adresátovi re- klamy umožněno zaznamenat zrakem a mys- lí, že inzerovaný přípravek je doplňkem stra- vy, došlo k porušení povinností vyplývajících z $ 5d odst. 3 zákona o regulaci reklamy. Ná- mitka je proto nedůvodná. Stěžovatelka brojila také proti výtce měst- ského soudu vůči zřetelnosti spočívající v tom, že se informace o doplňku stravy objevuje až v závěru věty, že přípravek je schválen Minis- terstvem zdravotnictví jako doplněk stravy. Stěžovatelka má sice pravdu v tom, že zákon neuvádí, že pojem „doplněk stravy“ musí být zobrazen samostatně. Je nepochybně možné, aby v reklamním spotu byl tento text obsažen ve větě, nicméně při současném požadavku na zřetelnost textu „doplněk stravy“: Nejvyšší správní soud. upozorňuje, že je-li v reklamě obsažen text „doplněk stravy“ sám o sobě, postačí adresátu reklamy menší časový oka- mžik na zaregistrování uvedeného textu a je- ho zachycení v mysli. Naopak je-li požadova- ný text součástí delší věty, jak tomu bylo V posuzovaném .případě, bude adresát re- klamního sdělení potřebovat zajisté delší ča- 272 Sový prostor pro vyhodnocení takového sdě- lení a jeho zachycení v mysli. Uvedená námit- ka je proto lichá, neboť také skutečnost; zda je text „doplněk stravy“ součástí věty, či toli- ko samostatným sdělením, může mít vliv na posouzení zřetelnosti uvedeného textu. Stěžovatelka rovněž uvedla, že existuje-li pochybnost při současném konstatování neur- čitosti zákonného ustanovení, nelze provést rozšiřující výklad v neprospěch stěžovatelky a uložit jí pokutu. Městský soud v napadeném rozsudku doplnil argumentaci žalované v tom smyslu, že adresát televizní reklamy by měl po odvysílání reklamy vědět o tom, že GS Dormian je doplňkem stravy. Dále městský soud konstatoval, že nelze nade vší pochyb- nost uzavřít, že si divák po zhlédnutí odvysí- laného spotu odnášel zcela nepochybně vjem o tom, že předmětný přípravek je doplňkem stravy, k čemuž přispěla i skutečnost, že text „doplněk stravy“ se v nezřetelném textu obje- vuje až v závěru věty. Stěžovatelka v kasační stížnosti zdůraznila, že pro samotné posouze- ní nemůže být důležité zjistit nade vší po- chybnost, jestli si divák určitý vjem odnesl, ale naopak zjistit, zda si průměrný divák ten- to vjem odnést mohl. Uvedenou argumentaci stěžovatelky shledal Nejvyšší správní soud důvodnou. Výše popsané úvahy městského soudu jsou zavádějící, neboť pro vyhodnoce- ní otázky zřetelnosti textu „doplněk stravy“ v předmětném reklamním spotu je nutné zkoumat, zda průměrný divák během zhléd- nutí reklamního spotu mohl bez jakýchkoli obtíží zaregistrovat zobrazený text „doplněk stravy“, a byl tak schopen ve své mysli zazna- menat informaci, že nabízený přípravek je doplňkem stravy. Úkolem žalované, resp. sou- du ve správním soudnictví, je hodnotit, zda si průměrný spotřebitel mohl odnést požadova- nou informaci, nikoliv zjišťovat zda bylo nade vší pochybnost jasné, že si informaci odnesl. V této části odůvodnění tedy městský soud nad rámec úvah provedených žalovanou v na- padeném rozhodnutí překročil nároky na zpracovatele reklamy kladené $ 5d odst. 3 zá- kona o regulaci reklamy. To však nic nemění na závěru o správnosti zamítavého závěru městského soudu. V předcházející argumen- taci odůvodnění rozsudku se městský soud ztotožnil se závěry žalované, které rovněž Nejvyšší správní soud shledal opodstatněný- mi, proto není výše popsané pochybení měst- ského soudu pro věc podstatné a nemůže mít vliv na rozhodnutí ve věci samé. K nutnosti uplatnění stěžovatelkou cito- vané zásady in dubio pro reo Nejvyšší správní soud uvádí, že tato zásada se nepochybně uplatní rovněž u deliktů správních, tj. ve správním trestání. Citovaná zásada však míří na nejasnosti ve skutkových zjištěních, niko- liv na nejasnosti ohledně výkladu právních otázek. V posuzovaném případě je výše po- psaný skutkový stav nesporný. Přicházíli v úvahu dvojí způsob výkladu právní normy, je namístě uplatnit zásadu 2m dubio mitius, tj. v případě pochybností postupovat mírněji, ovšem v daném případě lze $ 5d odst. 3 zákona o regulaci reklamy vyložit pouze způsobem vý- še uvedeným, neboť citované ustanovení pro- stor pro jiný možný výklad neposkytuje. Pro- to k aplikaci této zásady v posuzovaném případě Nejvyšší správní soud nepřistoupil. Ze všech shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v souzené věci došlo k naplnění skutkové podstaty jiného správního deliktu podle $ 5d odst. 3 zákona o regulaci reklamy. 2221 Rozhlasové a televizní vysílání: neoddělená reklama; označení sponzora: reklamní znělky k $ 2 odst. 1 písm. ) a n) -a $ 48 odst. 4 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhla- sového a televizního vysílání, ve znění zákonů č. 341/2004 Sb. a č. 235/2006 Sb. Při posuzování, zda provozovatel televizního vysílání porušil povinnost oddělit reklamu od ostatních částí programu [$ 48 odst. 4 písm. a) zákona č, 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), je zcela postačující, pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zhodnotí, zda předmětná část vysílání je rekla- mou ve smyslu $ 2 odst. 1 písm. n) citovaného zákona a dospěje-li k závěru, že se o re- klamu jedná, zda tato byla od ostatních částí programu oddělena. Uvedený závěr platí i pro případy, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání shledala, že neoddělenou reklamou je označení sponzora reklamní znělky. Obsahu:; je-li rozhodnutí v uvedených případech i argumentaci, že reklamní znělka není po- řadem ve smyslu $ 2 odst. 1 písm. 1) citovaného zákona a že není možné ji sponzoro- vat, jedná se o argumentaci nadbytečnou, jejíž věcná správnost či nesprávnost nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí, jímž je provozovatel televizního vysílání sankcionován za porušení $ 48 odst. 4 písm. a) citovaného zákona (odvysílání neod- dělené reklamy).
Společnost s ručením omezeným Kristián proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně. :