1 Azs 281/2004- 77 - text
1 Azs 281/2004-80
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: I. S., zastoupen Mgr. Petrem Poláchem, advokátem v Brně, Křenová 62a, 602 00 Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2003, čj. OAM-2018/VL-20-19-2003, o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2004, čj. 61 Az 145/2004 55,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Rozhodnutím ze dne 25. 5. 2003, čj. OAM-2018/VL-20-19-2003, žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Žalobce napadl toto rozhodnutí dne 1. 7. 2003 žalobou u Krajského soudu v Ostravě.
V žalobě žalobce zejména namítal, že správní orgán v řízení o jeho věci porušil ustanovení § 3 odst. 3 správního řádu, neboť se žádostí nezabýval odpovědně a svědomitě, ustanovení § 3 odst. 4 správního řádu, protože nevyšel ze spolehlivě zjištěného stavu věci a nevedl správní řízení tak, aby posílil důvěru žalobce ve správnost jeho rozhodování, ustanovení § 32 odst. 1 správního řádu, neboť nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si neopatřil potřebné podklady pro rozhodnutí, ustanovení § 46 správního řádu, protože napadené rozhodnutí nevyšlo ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu, a ustanovení § 47 odst. 3 správního řádu, neboť odůvodnění rozhodnutí není přesvědčivé a žalovaný se nevypořádal se všemi provedenými důkazy.
Žalobce rovněž namítl porušení § 12 a § 91 zákona o azylu: domnívá se totiž, že v jeho případě byly naplněny zákonné podmínky pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu nebo alespoň pro vztažení překážky vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona. Žalobce v žalobě ohledně skutkových důvodů odkázal na obsah správního spisu, zejména na žádost o udělení azylu a protokol o pohovoru.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 9. 2004, čj. 61 Az 145/2004-55, žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ani jednu z procesních námitek krajský soud neuznal za důvodnou, stejně pak uzavřel i ohledně námitek věcných. Prokázaným důvodem odchodu žalobce ze země původu byla jeho špatná ekonomická situace a problémy se soukromými osobami, nikoli důvody ve smyslu § 12 zákona o azylu. Krajský soud přitom žalobu věcně projednal poté, co Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 7. 2004, čj. 1 Azs 68/2004-41, zrušil dřívější usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 2004, čj. 24 Az 1667/2003-25, kterým krajský soud žalobu ve věci odmítl.
Proti rozsudku brojil žalobce (dále též „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností, a to z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Podle stěžovatele žalovaný nezjistil přesně a úplně skutkový stav. Takové porušení ustanovení o řízení před správním orgánem je závažné a pro ně měl krajský soud napadené rozhodnutí zrušit [§ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s]. Žadatelé o azyl jsou cizí státní příslušníci, kteří neznají český jazyk a český právní řád, a nemohou jim tak být známy všechny skutečnosti, které by měli a mohli uvádět ve svůj prospěch.
Žalovaný by proto neměl být vázán pouze skutečnostmi, které žadatel uvede, ale měl by sám zjišťovat i další pro věc významné skutečnosti, a to např. ty, které se týkají stavu ochrany práv v zemi původu. Jedině tak mohou být zachována procesní práva žadatelů o azyl. V souzené věci žalovaný pak nezjistil skutkový stav věci v otázce účinnosti ochrany poskytované ze strany ukrajinských státních orgánů (žalovaný zde své rozhodnutí založil na tom, že stěžovatel státní orgány v zemi původu nežádal o pomoc před pronásledováním soukromých osob, aniž se dále zabýval účinností případné pomoci) a v otázce překážky vycestování (žalovaný se nezabýval tím, že někteří odmítnutí žadatelé o azyl totiž byli na Ukrajině kvůli žádosti o azyl vystaveni administrativní šikaně a byli souzeni a trestáni).
Důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pak spočívá v tom, že se krajský soud nevěnoval žalobní námitce mířící proti vadnému úsudku ohledně překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu. Stěžovatel současně požádal, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že napadený rozsudek byl vydán zcela v souladu s právními předpisy. Připomněl, že potíže se soukromými osobami nelze považovat za důvod pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 30. května 2005
JUDr. Michal Mazanec předseda senátu