10 Ads 147/2020- 32 - text
10 Ads 147/2020 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: AMITTY ZN s.r.o., Korunní 1208/74, Praha 10, zast. advokátem JUDr. Jiřím Vlasákem, nám. Republiky 2, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2019, čj. MPSV 2019/184965
421/1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2020, čj. 5 Ad 2/2020 35,
I. Kasační stížnost s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Úřad práce ČR – krajská pobočka v Plzni rozhodnutím ze dne 1. 7. 2019 neposkytl žalobkyni příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 2. čtvrtletí roku 2018. O odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodl tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí úřadu práce potvrdil.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který ji postoupil Městskému soudu v Praze. Městský soud řízení o žalobě v záhlaví uvedeným usnesením zastavil, neboť žalobkyně ve stanovené lhůtě nezaplatila soudní poplatek.
[3] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla usnesení městského soudu kasační stížností. Namítla, že městský soud měl ověřit, zda žalobkyně nenapadá rozhodnutí správního orgánu, která naplňují podmínky srovnatelnosti věcí popsané v nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. I. ÚS 664/03. V takovém případě by postačilo, pokud by žalobkyně zaplatila soudní poplatek jednou, a v dalších věcech by žalobkyně soudní poplatek platit nemusela (viz rozsudek NSS ze dne 24. 3. 2010, 1 Afs 113/2009
69). Žalobkyně podala žaloby také proti rozhodnutím týkajícím se jiných období roku 2018 ve věci poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Pokud tuto skutečnost městský soud neposoudil, zatížil napadené usnesení nepřezkoumatelností. Žalobkyně navrhla, aby NSS napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Kasační stížnost není důvodná.
[5] Zákon o soudních poplatcích vztahuje povinnost hradit soudní poplatek za žalobu proti správnímu rozhodnutí ve vztahu ke každému napadenému správnímu rozhodnutí (§ 6 odst. 9 zákona o soudních poplatcích, ve znění novely provedené zákonem č. 218/2011 Sb. stanoví: „Je
li ve věcech správního soudnictví podána žaloba proti více rozhodnutím, je každé napadené rozhodnutí samostatným základem poplatku; to platí obdobně pro návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části.“). Pro celkovou výši poplatku je proto rozhodný počet rozhodnutí správního orgánu, který žalobce napadá. Stěžovatelka v kasační stížnosti odkazovala především na rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 113/2019, který se však (stejně jako nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. I. ÚS 664/03.) vztahuje k předcházející právní úpravě a nelze jej na tuto věc aplikovat. Současné znění § 6 odst. 9 zákona o soudních poplatcích je jednoznačné a neposkytuje prostor pro jiný výklad.
[6] Městský soud tedy postupoval správně, pokud stěžovatelku usnesením ze dne 5. 2. 2020, čj. 5 Ad 2/2020
32, i v této věci vyzval k zaplacení soudního poplatku. Stěžovatelce poté marně uplynula lhůta k zaplacení soudního poplatku, a proto městský soud správně řízení o žalobě ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.
[7] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky není důvodná, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
[8] Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.); žalovanému nevznikly v tomto řízení náklady nad rámec jeho běžné činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. prosince 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu