Nejvyšší správní soud usnesení sociální

10 Ads 299/2023

ze dne 2024-02-19
ECLI:CZ:NSS:2024:10.ADS.299.2023.38

10 Ads 299/2023- 38 - text

 10 Ads 299/2023 - 39 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudců Faisala Husseiniho a Michaely Bejčkové ve věci žalobkyně: I. R., zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Duškou, Václavská 316/12, Praha 2, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 6. 2022, čj. X v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, čj. 4 Ad 22/2022 48,

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Žalobkyně se u Městského soudu v Praze domáhala žalobou doručenou soudu dne 24. 8. 2022 zrušení rozhodnutí žalované ze dne 10. 6. 2022, čj. X, jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 4. 2022 čj. R 20. 4. 2022 411/X, kterým byl žalobkyni od 6. 8. 2021 přiznán starobní důchod ve výši 11 664 Kč měsíčně a od 1. 1. 2022 ve výši 12 161 Kč měsíčně.

[2] Městský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 14. 6. 2022 a žalobu odmítl pro opožděnost. Žalobkyně v žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí jí bylo doručeno dne 25. 6. 2022. Později ve vyjádření ze dne 23. 2. 2023 uvedla, že napadené rozhodnutí jí bylo doručeno dne 14. 6. 2022. Ve vyjádření k možné opožděnosti žaloby opět trvala na tom, že jí bylo rozhodnutí doručeno až dne 25. 6. 2022.

[3] Žalobkyně (v tomto řízení stěžovatelka) napadá usnesení městského soudu kasační stížností.

[4] Ve věcech, v nichž před krajským (městským) soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje stěžovatelovy zájmy (§ 104a s. ř. s.). Není li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11–12).

[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[6] Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá pouze nesprávné posouzení opožděnosti žaloby. Stěžovatelka trvá na tom, že žalobou napadené rozhodnutí jí bylo doručeno až dne 24., resp. 25. 6. 2022. Také uvedla, že dne 14. 6. 2022 jí byla doručena jiná písemnost od žalované, a to vyrozumění o vyúčtování důchodu.

[7] Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. platí, že žalobu proti rozhodnutí lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení rozhodnutí správního orgánu, nebo jiným zákonným způsobem, nestanoví li zvláštní zákon lhůtu jinou. Včasnost žaloby je podmínkou řízení (viz např. bod 16 rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 5. 2016, čj. 5 As 9/2015

59, č. 3409/2016 Sb. NSS) a Nejvyšší správní soud se tak touto otázkou musí zabývat dokonce i bez námitky [§ 109 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.] (rozsudek NSS ze dne 4. 7. 2012, čj. 6 Ads 51/2012 30.

[8] Městský soud poté, co mu vznikly pochybnosti o včasnosti žaloby, v souladu s ustálenou judikaturou NSS (viz např. rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2011, čj. 6 Ads 124/2011

47) vyzval stěžovatelku, aby se vyjádřila k možné opožděnosti žaloby (č. l. 42 soudního spisu). Městský soud rovněž stěžovatelku poučil o následcích neprokázání včasnosti podané žaloby. V žádném případě ale nebylo povinností soudu, aby žalobkyni sděloval, jakými způsoby má jí tvrzené skutečnosti dokazovat, jak namítá stěžovatelka v kasační stížnosti.

[9] Stěžovatelka v replice k žalobě uvedla, že žalovaná jí zaslala celkem tři doporučené dopisy s dodejkou – dne 28. 4. 2022 převzala rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a určení jeho výše; dne 14. 6. 2022 převzala oznámení o vyúčtování důchodu a rozpis výpočtu doplatku; dne 24. 6. 2022 bylo stěžovatelce doručeno rozhodnutí o zamítnutí námitek (napadené rozhodnutí). Městský soud však ze správního spisu zjistil, že napadené rozhodnutí bylo vyhotoveno dne 10. 6. 2022 a vypraveno dne 13. 6. 2022. Dále zjistil, že součástí spisu je originál i kopie dodejky, která je opatřena číslem jednacím a datem napadeného rozhodnutí (RN X

315

MSC, 10. 6. 2022), a je na ní uvedeno, že obálka s písemností byla doručena dne 14. 6. 2022, a potvrzení žalobkyně, že zásilku převzala dne 14. 6. 2022 s uvedením jejího jména a podpisu. Na tomto místě NSS připomíná, že podle ustálené judikatury NSS platí, že správním spisem se nedokazuje (viz rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Není tedy nutné, aby listiny ze správního spisu byly součástí i spisu soudního, jak požaduje stěžovatelka.

[10] NSS dává stěžovatelce za pravdu, že obecně platí zásada „v pochybnostech ve prospěch žalobce“ (vyjádřená např. v rozsudku NSS ze dne 8. 11. 2007, čj. 9 Afs 64/2007

77). Ovšem v nynější věci městskému soudu, ostatně ani NSS, pochybnosti o dni doručení napadeného rozhodnutí nevznikly. Správní spis obsahuje originál žalobou napadeného rozhodnutí a originál dodejky, která je opatřena stejným číslem jednacím a datem, jaké náleží k rozhodnutí, na dodejce je uvedeno celé jméno a podpis stěžovatelky. Z originálu dodejky vyplývá, že stěžovatelka napadené rozhodnutí převzala dne 14. 6. 2022. Součástí správního spisu je také písemnost (Souhrn rozhodnutí o důchodech, č. l. 40 správního spisu), která byla dle dodejky vložené u této listiny doručována právě 24. 6. 2022. Ke stejným zjištěním došel i městský soud. Nelze tak se stěžovatelkou souhlasit, že by se městský soud nijak nezabýval možným obsahem dopisu, který jí byl doručen dne 24. 6. 2022. Co bylo obsahem této písemnosti doručené 24. 6. 2022, jasně plyne ze správního spisu.

[11] Z vše uvedeného vyplývá, že lhůta pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí uplynula žalobkyni dnem 15. 8. 2022, žaloba byla podána městskému soudu dne 24. 8. 2022 a tato žaloba je tak opožděná.

[12] Městský soud se tedy nedopustil žádného zásadního právního pochybení, a NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020

33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Stěžovatelka úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšné žalované právo na náhradu nákladů nenáleží (i kdyby jí snad nějaké náklady vznikly), protože jde o věc sociální péče (§ 60 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. února 2024

Ondřej Mrákota předseda senátu