10 Afs 204/2022 – Nejvyšší správní soud

10 Afs 204/2022- 31 - text

10 Afs 204/2022 - 35 pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: Sdružení Valašsko

Horní Vsacko, Radniční náměstí 42, Karolinka, zastoupený advokátem doc. JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D., Čápkova 47/44, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí ministryně žalovaného ze dne 9. 4. 2020, čj. MPSV 2020/62253

832, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2022, čj. 9 A 65/2020 79,

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Vymezení věci

[1] Žalobce podal žádost o podporu pro projekt s názvem „Zlepšení strategického řízení mikroregionu V

HV“. Ministerstvo práce a sociálních věcí (poskytovatel dotace) v souladu s § 14 č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“), vydalo rozhodnutí o poskytnutí dotace.

[2] Následně žalobce provedl zadávací řízení na veřejnou zakázku podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Předmětem veřejné zakázky bylo zpracování rozvojového dokumentu mikroregionu Valašsko Horní Vsacko. Následně žalobce uzavřel smlouvu s dodavatelem s nejvýhodnější nabídkou.

[3] Ministerstvo práce a sociálních věcí opatřením ze dne 7. 2. 2020 oznámilo žalobci nevyplacení části dotace z důvodu krácení podle § 14e rozpočtových pravidel na základě porušení pravidel pro žadatele a příjemce v rámci Operačního programu Zaměstnanost (dále jen „pravidla OPZ“). Opatřením bylo rozhodnuto o nevyplacení části dotace ve výši 25 % výdajů z dané zakázky. Poskytovatel dotace uvedl, že žalobce porušil povinnosti při zadávání veřejné zakázky. Toto porušení spatřoval poskytovatel jednak v tom, že zadávací podmínky veřejné zakázky nedávaly uchazečům jasnou představu, jak budou hodnoceny nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita nabízeného řešení (nejednalo se o transparentní hodnotící kritéria), dále v tom, že smlouva s vítězným dodavatelem neobsahovala všechny náležitosti podle kapitoly 20.9 pravidel OPZ.

[4] Proti oznámení o nevyplacení části dotace podal žalobce námitky, které ministryně žalovaného rozhodnutím ze dne 9. 4. 2020 zamítla.

[5] Proti rozhodnutí ministryně podal žalobce žalobu k městskému soudu, který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.

2. Kasační řízení Kasační stížnost [6] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Namítl, že městský soud posuzoval věc formalisticky. Stěžovatel se domnívá, že transparentně vymezil hodnotící kritéria. Vyjádřil se k subjektivním hodnotícím kritériím. Z rozhodnutí vyplývá, že žalovaný uznává jen kritérium ceny, což je v rozporu s jeho metodikou. Nastavení hodnotících kritérií bylo podle názoru stěžovatele v souladu s požadavky na subjektivní hodnotící kritéria, která vyplývají z rozsudku NSS ze dne 19. 9. 2020, čj. 4 As 85/2020 38, a z rozhodnutí SDEU ze dne 14. 7. 2016 ve věci C 6/15, TNS Dimarso NV. Podstatné je podle stěžovatele to, že dodavatelé nabídku popsali, nikdo si na daný způsob hodnocení nestěžoval a zadavatel byl schopen vybrat nejvýhodnější nabídku. [7] K výtce, že součástí smlouvy není zpracování údajů z nabídky, stěžovatel uvedl, že při aplikaci smlouvy se používají podklady zadání a podklady nabídky, které jsou při plnění smlouvy závazné. Fakticky jsou tedy součástí smlouvy a při jejím plnění se používají. [8] Stěžovatel namítl, že správní orgány nedostatečně odůvodnily výši korekce dotace. [9] Stěžovatel navrhl provedení důkazu správním spisem a spisem městského soudu. [10] Stěžovatel navrhl, aby NSS zrušil rozsudek městského soudu i rozhodnutí správních orgánů. Vyjádření žalovaného [11] Žalovaný uvedl, že použití kvalitativních ukazatelů nezakazuje ani nevylučuje. Použití subjektivních kritérií naopak vítá, neboť při správném použití takových kritérií je za danou cenu podána pro zadavatele kvalitnější nabídka. Při snaze zvolit nejvhodnějšího dodavatele však nelze rezignovat na dodržování zákonných zásad a nenastavit zadávací podmínky v souladu se zákonem a pravidly OPZ, tedy precizně popsat, co zadavatel požaduje, jakým způsobem bude nabídnuté plnění posuzováno a jaké požadavky musí splňovat požadovaný dokument. Z výzvy pro podání nabídek není patrné, co mají účastníci výběrového řízení ve svých nabídkách předložit, jaký má být rozsah či jaké mají být minimální obsahové náležitosti dokumentu. U zvoleného způsobu hodnocení nabídek není zřejmé, na které skutečnosti klade stěžovatel důraz, resp. které skutečnosti bude lépe hodnotit. Stěžovatel v podstatě uvedl pouze to, že nejlépe bude hodnocena nejlepší nabídka, aniž by rozvedl, co za tuto nejlepší nabídku považuje. Uvedl pouze obecná a nekonkrétní kritéria. Rovněž bodová škála, podle níž měla hodnotící komise nabídky bodovat, je v rozporu s kap. 20.8 pravidel OPZ, neboť umožňuje přidělení nulové hodnoty a předem stanoví bodovou stupnici, která předvídá úroveň zpracování nabídek. V souladu s pravidly OPZ však musí přidělený počet bodů vycházet z porovnání nejvhodnější a hodnocené nabídky. Komise nadto ani nedodržela postup, který zadavatel v popisu hodnocení stanovil, neboť své hodnocení neodůvodnila. [12] Žalovaný se dále vyjádřil k výši korekce. K odkazu na rozsudek sp. zn. 4 As 85/2020 uvedl, že daný postup s sebou nese zvýšené riziko svévole zadavatele a se snižující se jednoznačností hodnotících kritérií stoupají požadavky na kvalitu odůvodnění závěrů hodnotící komise. [13] Nedostatky smlouvy nepovažuje žalovaný za formální pochybení, protože smlouva neobsahovala náležitosti požadované pravidly OPZ. Žalovaný ovšem připustil, že se jednalo o porušení povinnosti, které bylo méně závažné, a proto byla stanovena pouze nižší korekce. [14] Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.

3. Právní hodnocení [15] Kasační stížnost není důvodná. [16] Podle § 14e odst. 1 věty první a druhé rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta. [17] Podle ustanovení § 14 odst. 4 písm. g) rozpočtových pravidel v rozhodném znění vyhoví li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit. Podle odst. 5 téhož ustanovení v rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. [18] Poskytovateli dotace je ve smyslu § 14e rozpočtových pravidel dána pravomoc výlučně s konečnou platností rozhodovat o porušení podmínek stanovených v právních předpisech a v rozhodnutí o poskytnutí dotace, jejichž porušení by při neoprávněném použití či zadržení dotačních prostředků bylo spojeno s povinností odvodu za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44a rozpočtových pravidel. Ke krácení dotace z důvodu porušení povinnosti spočívající v porušení pravidel pro zadávání veřejné zakázky dochází před proplacením žádosti o platbu, v níž jsou výdaje na předmětnou zakázku nárokovány (usnesení rozšířeného senátu ze dne 18. 4. 2017, čj. 6 Afs 270/2015 48, č. 3579/2017 Sb. NSS, a navazující rozsudek NSS v témže řízení ze dne 7. 6. 2017, čj. 6 Afs 270/2015 78, či rozsudek NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 10 Afs 376/2017 49). [19] Mezi základní principy veřejných zakázek náleží princip transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 odst. 1 a 2 zákona o zadávání veřejných zakázek) či princip proporcionality (viz k tomu např. rozsudky NSS ze dne 26. 8. 2022, čj. 6 As 242/2020 47, bod 29 a tam citovaná judikatura, ze dne 19. 5. 2023, čj. 5 As 70/2021 73, bod 20, či ze dne 18. 4. 2024, čj. 9 Afs 201/2022 28, bod 24). Tyto zásady mají sloužit k naplňování smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým je jednak účelné vynakládání veřejných prostředků, jednak spravedlivost tržního prostředí (viz např. rozsudky NSS ze dne 12. 10. 2016, čj. 1 Afs 116/2016 34, bod 29, a ze dne 26. 10. 2016, čj. 1 Afs 117/2016 30, bod 31). Základní principy se uplatňují při stanovení odvodů již vyplacených dotací i v případě preventivního nevyplacení dotace (či její části) poskytovatelem dotace postupem podle § 14e rozpočtových pravidel (srov. např. rozsudek NSS ze dne 26. 7. 2023, čj. 6 Afs 135/2022 27). Proto i v této věci bude NSS vycházet i z judikatury, která se týká porušení rozpočtové kázně. K principu transparentnosti [20] Zadavatel se musí zdržet stanovení takových zadávacích podmínek, které by omezily hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním (konkurenční výhoda) nebo znevýhodněním (překážka hospodářské soutěže) určitých dodavatelů. [21] Povinnost vypracovat transparentní zadávací dokumentaci znamená, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná. Musí z ní tedy vyplývat, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná (rozsudek NSS ze dne 25. 3. 2009, čj. 2 Afs 86/2008 222). [22] Zadavatel je dále povinen uvést poměrnou váhu, kterou bude přikládat každému z kritérií pro zadání zakázky, jež byla vybrána k určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím. Pokud není podle názoru veřejného zadavatele stanovení poměrné váhy z prokazatelných důvodů možné, uvede kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti. Veřejný zadavatel však není povinen informovat potenciální uchazeče o metodě hodnocení, kterou použije při posouzení a konkrétním seřazení nabídek na základě kritérií pro zadání zakázky a jejich poměrné váhy. Zvolená metoda však nemůže vést ke změně kritérií pro zadání zakázky a jejich poměrné váhy (rozsudek SDEU ze dne 14. 7. 2016 ve věci C 6/15, TNS Dimarso NV proti Vlaams Gewest). [23] Pokud stanovený způsob hodnocení kritérií kvality připouští uvážení hodnotící komise, neznamená to nutně, že by se jednalo o netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu takového uvážení. Jestliže je samotné kritérium kvality či způsob jeho hodnocení natolik vágní či nejednoznačný, že umožňuje svévoli hodnotící komise, lze jistě hovořit o netransparentním vymezení zadávacích podmínek. Je však nutno rozlišovat mezi tím, kdy zadávací podmínky ponechávají hodnotící komisi prostor pro svévoli a kdy jí pouze ponechávají právem aprobovaný prostor pro uvážení. Otázku, zda lze prostor pro uvážení hodnotící komise ještě považovat za transparentní, či zda naopak již svědčí o možné svévoli, je přitom vždy nutné posuzovat s ohledem na jedinečné aspekty každé veřejné zakázky. Daný postup s sebou nese zvýšené riziko svévole zadavatele a je tedy nutné jej podrobit přísné kontrole. Obecně platí, že méně transparentní kritéria lze použít pouze tam, kde transparentnější kritéria nepostačují k dosažení legitimního cíle. Je nutné také připomenout že se snižující se jednoznačností hodnotících kritérií stoupají požadavky na kvalitu odůvodnění závěrů hodnotící komise (rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2020, čj. 4 As 85/2020 38). [24] NSS uvádí, že z výše uvedených závěrů plyne, že subjektivní hodnotící kritéria jsou přípustná. To nezpochybňovaly ani správní orgány. Na taková kritéria je však nutné klást zvýšené nároky ohledně transparentnosti. Zadavatel musí dopředu dostatečně jasně uvést, jakou váhu přikládá jednotlivým kritériím, případně uvést tato kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti. Není však povinen na základě právních předpisů uvádět metodu hodnocení. To ovšem neznamená, že taková povinnost nevyplyne z podmínek poskytnutí dotace. Uchazeči musí tedy dopředu vědět, jakým způsobem budou jednotlivá kritéria hodnocena. U subjektivních hodnotících kritérií je podstatné také to, jakým způsobem odůvodní své závěry hodnotící komise. [25] V projednávané věci pravidla OPZ ve své kapitole 20.2 výslovně stanovila, že jednou ze základních zásad, které je zadavatel povinen při zadávání veřejné zakázky dodržet, je zásada transparentnosti. Ta je podle této kapitoly spatřována mimo jiné v: „definování přesných podmínek tak, aby všichni potenciální dodavatelé předem věděli, jak bude řízení probíhat (tedy např. jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek atp.).“ [26] V projednávané věci stěžovatel ve výzvě k podání nabídek uvedl: Hodnotící kritéria se skládají ze dvou základních kritérií, a to 1) kvalita nabízeného řešení (váha 60 %) a 2) nabídková cena v Kč včetně DPH (váha 40 %) Bude hodnocena konkrétnost a komplexnost předloženého řešení zakázky, logická provázanost jednotlivých částí řešení a exaktnost celkového zpracování, stejně tak jako míra součinnosti se zadavatelem a odborná úroveň a schopnost dodavatele řešit jednotlivé odborné oblasti. Dokument musí obsahovat takové informace, aby bylo možné provést hodnocení nabídek. Nejlépe bude hodnocena nabídka, která nejzřetelněji vyniká odbornou znalostí dodavatele řešit dané odborné téma, u které půjde konstatovat, že pracovní postupy nejlépe vyhovují naplnění účelu zakázky s cílem dosáhnout nejlepšího výsledku řešení, s nejlogičtějším rozdělením jednotlivých fází a dílčích aktivit, u které jednotlivé práce představují ucelený systém na sebe navazujících fází. Z navržené specifikace řešení plnění veřejné zakázky musí vyplynout prokazatelná znalost tématu a schopnosti dodavatele řešit veřejnou zakázku. Nejlepší dodavatel získá 100 bodů, ostatním nabídkám bude udělen takový počet bodů, který odpovídá míře naplnění těchto požadavků v porovnání s nejlépe hodnocenou nabídkou. Každý člen komise přidělí dodavateli body dle bodovací stupnice a zdůvodní své hodnocení a. Za vynikající se považuje nabídka, jejíž kvalita řešení splnila veškeré požadavky zadavatele a obsahuje výrazný inovativní prvek. b. Za velmi dobrou se považuje nabídka, jejíž kvalita řešení splnila veškeré požadavky zadavatele. c. Za uspokojivou se považuje nabídka, která obsahuje méně závažné nedostatky ve zpracování nabízeného řešení. d. Za neuspokojivou se považuje nabídka, která má vážné nedostatky ve zpracování nabízeného řešení. e. Za velmi neuspokojivou se považuje nabídka, která neodpovídá požadavkům na řešení uvedeným v parametrech. Hodnotitelé přidělí následující body podle zásad jejich hodnocení výše uvedených: 0 bodů = velmi neuspokojivé 20 bodů = neuspokojivé 50 bodů = uspokojivé 80 bodů = velmi dobré 100 bodů = vynikající V daném kritériu získá nabídka číselnou hodnotu, která vznikne tak, že ze součtu bodů daného kritéria od všech hodnotitelů bude vytvořen aritmetický průměr a ten vynásoben váhou kritéria v % a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa. Výsledný počet bude vepsán do tabulky celkového hodnocení. [27] NSS souhlasí se správními orgány i městským soudem, že z výzvy není zřejmé, které parametry budou hodnoceny jako nejvýhodnější, jak vyžaduje kapitola 20.6 pravidel OPZ (hodnotící kritéria musí být v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně přesně popsána, a to včetně metody a způsobu hodnocení nabídek podle těchto hodnoticích kritérií tak, aby bylo zřejmé, jaké parametry nabídky bude v daném kritériu hodnotit zadavatel jako nejvýhodnější; … a dále musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.“ To stěžovatel jednoznačně nestanovil. Požadavky na nejlepší nabídku stěžovatel jen obecně formuloval, aniž popsal, které kritérium bude mít jakou váhu či jak budou sestupně seřazena. Za dostatečně stanovené parametry hodnocení nelze považovat např. obecně největší odbornou znalost dané tématiky, ani nejlepší pracovní postupy, neboť stěžovatel nepopsal, na základě jakých kritérií budou tyto parametry hodnoceny – tzn., na co bude kladen důraz, jak vyžadovala pravidla OPZ. Stěžovatel v tomto ohledu nepostupoval v souladu s principem transparentnosti. [28] NSS také dospěl ve shodě s městským soudem k závěru, že stěžovatel postupoval v rozporu s pravidly OPZ ohledně hodnocení nabídek. Podle kapitoly 20.8 pravidel OPZ: „Pro hodnocení subjektivních (nečíselných) kritérií se použije bodová stupnice 1 až 100. Nejvhodnější nabídce je vždy přiřazena hodnota 100 bodů (pozn. soudu: dle poznámky k této větě musí nejvýhodnější nabídka v tomto kritériu získat 100 bodů), ostatním jsou přiřazeny body odpovídající výsledku jejich porovnání s touto nejvhodnější nabídkou v daném kritériu. Hodnotící komise je povinna do zápisu dostatečně zdůvodnit své hodnocení tak, aby bylo přezkoumatelné.“ Přitom mj.: „Přidělený počet bodů musí vždy vycházet z porovnání nejvhodnější a hodnocené nabídky“, „Hodnocení subjektivních kritérií nelze nastavit ani způsobem, kdy by mezi první, druhou a dalšími nabídkami byly předem stanoveny fixní bodové rozdíly (pozn. soudu: poznámka k této větě uvádí, že: „např. nelze stanovit, že první nabídka obdrží 100 bodů, druhá nabídka 75 bodů atd., nebo že mezi nabídkami bude předem stanoven rozestup o určitém množství bodů tak, že nejvýhodnější nabídka obdrží 100 bodů a každá další nabídka v pořadí o určitý počet bodů méně“).“ a:„Dále není možné přidělení nulové bodové hodnoty“. Dále z této kapitoly vyplývá, že o posouzení a hodnocení nabídek musí být sepsán „Zápis o posouzení a hodnocení nabídek“, v němž musí být uvedeno mj.: „hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií včetně dostatečného odůvodnění hodnocení subjektivních kritérií včetně výsledku hodnocení“. [29] Pravidla OPZ tedy v kapitole 20.8 výslovně stanoví, že není možné přidělení nulové bodové hodnoty, stejně jako že není možné hodnocení subjektivních kritérií (jakým bezpochyby kritérium Kvalita nabízeného řešení je) nastavit tak, aby mezi nabídkami byly předem fixní bodové rozdíly, neboť přidělený počet bodů musí vždy vycházet z porovnání nejvhodnější a hodnocené nabídky. Z výzvy přitom vyplývá, že stěžovatel počítal s možností přidělení nula bodů v případě velmi neuspokojivé nabídky a určil bodovací stupnici, která předem stanovovala, kolik bodů bude možné jednotlivým nabídkám přidělit. Stěžovatel tak ve výzvě ohledně hodnocení nabídek postupoval v rozporu s pravidly OPZ. [30] Také hodnotící komise postupovala v rozporu s pravidly OPZ ohledně hodnocení nabídek. V zápisu o hodnocení totiž bylo jen zopakováno to, co bylo k hodnocení kritéria Kvalita nabízeného řešení ve výzvě. Dále již zápis obsahoval k tomuto hodnocení pouze tabulku s aritmetickými průměry jednotlivých nabídek a jejich počtem bodů získaných za kritérium. Komise však nepopsala, jak jednotlivá kritéria hodnotila, přestože při stanovení subjektivních hodnotících kritérií jsou na hodnotící komise kladeny vyšší nároky ohledně odůvodnění přijatých závěrů. K principu proporcionality [31] Rozšířený senát ohledně stanovení odvodu při porušení rozpočtové kázně dospěl k závěru, že při stanovení výše odvodu je třeba zvažovat všechny podstatné okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu přiměřenosti, tedy rozumného poměru mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Pokud tedy okolnosti konkrétního případu vyvolávají otázky ohledně závažnosti porušení dané povinnosti, musí správce daně zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti. V každém případě však půjde o porušení rozpočtové kázně. Princip proporcionality se proto nepoužije při rozhodování, zda rozpočtová kázeň byla porušena, či nikoli (usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 10. 2018, čj. 1 Afs 291/2017 33). [32] Při výkladu § 14e rozpočtových pravidel se uplatňuje rovněž princip proporcionality. To znamená, že v případě formálních porušení povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržení účelu dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta, jsou výše finančních korekcí za porušení povinností odstupňovány podle závažnosti pochybení, jak ve vztahu k nynější věci dále rozvedeno v části týkající se výše korekce. [33] Podle kapitoly 20.9 pravidel OPZ musí smlouva příjemce dotace s dodavatelem mj. obsahovat: „závazek dodavatele předkládat k proplacení pouze faktury, které obsahují název a číslo projektu“ a: „zapracování údajů z nabídky, které byly předmětem posouzení/hodnocení kvalifikace (tj. v okamžiku uzavření smlouvy i během realizace zakázky musí obsah smluvního vztahu odpovídat alespoň těm parametrům nabídky, které zadavatel posuzoval nebo hodnotil).“. Ke druhému citovanému bodu poznámka doplňuje, že: „Je povinné pouze v případě, kdy zadavatel stanoví takové kvalifikační předpoklady nebo takové hodnotící kritérium, u kterého je relevantní zavázat vybraného dodavatele k jeho dodržování i během plnění zakázky. Příklad: Pokud zadavatel stanovil jako kvalifikační požadavek určité vlastnosti realizačního týmu, je nutné, aby byla smluvně upravena případná změna osob v realizačním týmu při plnění zakázky. Osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace, může být nahrazena pouze osobou s minimálně shodnou kvalifikací. Na tuto obchodní podmínku je doporučeno navázat smluvní pokutu.“ [34] Ve výzvě stěžovatel mimo jiné vyžadoval, aby uchazeč splňoval technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek tak, že doloží řádně ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském programu a zkušenost min. 10 let praxe v oblasti tvorby a realizací projektů a strategií pro samosprávy, města, mikroregiony a kraje. Dále z výzvy vyplývá, že stěžovatel vyžadoval, aby se takto kvalifikovaná osoba skutečně podílela na realizaci předmětu veřejné zakázky v rozsahu své odbornosti a její nahrazení podmiňoval svým předchozím souhlasem, přičemž nová osoba by musela splňovat stejnou odbornost. [35] Dané skutečnosti o předkládání faktur a technické kvalifikaci ve smlouvě nejsou. To nezpochybňuje ani stěžovatel. Toto pochybení představuje porušení stanovení povinností, ačkoli se nejedná o pochybení vysoké intenzity. Poskytovatel dotace neměl však jinou možnost než učinit korekci dotace dle pravidel OPZ. Intenzitu porušení pravidel promítl ve výši korekce. K výši korekce [36] NSS konstatuje, že výši korekce poskytovatel dotace dostatečně odůvodnil. [37] Podle kapitoly 20.14, tabulky č. 17, bodu 9 pravidel OPZ jsou li základní hodnotící kritéria stanovena v rozporu se základními zásadami stanovenými v kapitole 20.2 pravidel OPZ (mj. zásadou transparentnosti), je možné učinit podle závažnosti porušení pravidel korekci ve výši 25 %, 10 % či 5 %. Poskytoval dotace dospěl k závěru, že zásada transparentnosti v hodnotících kritériích byla zásadně porušena, neboť nebylo dopředu jednoznačně zřejmé, jakým způsobem budou jednotlivá subjektivní hodnotící kritéria posouzena. Proto se rozhodl pro korekci na horní hranici ve výši 25 %. Vzhledem k tomu, že se jedná zcela zásadní porušení základních zásad veřejných zakázek, protože jednotlivým osobám nebyly dány dostatečné informace k tomu, aby si mohly vytvořit úsudek o tom, zda nabídku podat, nebo ne, byla výše na horní hranici správně zvolená a také odůvodněná. [38] Podle bodu 21 písm. f) tabulky činí sankce, resp. odvod za pochybení spočívající ve skutečnosti, že smlouva není zpracována v minimálně požadovaném rozsahu dle kap. 20.9 (kromě požadavku na závazek dodavatele na faktuře vyznačit identifikaci projektu) 10 % nebo 5 % s ohledem na závažnost porušení. Podle uvedené kapitoly pravidel OPZ dále platí, že: „v případě porušení více pravidel OPZ, ke kterým došlo při zadávání či realizaci zakázky, bude sankce uložena za porušení pravidla s nejvyšší horní hranicí“. Správní orgány i městský soud považovaly zmíněná pochybení ohledně smlouvy za taková, která nedosahují vysoké intenzity, a proto volily nejnižší možnou sankci, tedy 5 %. Tomuto postupu není možné nic vytknout. Nižší korekci už poskytoval dotace ani neměl možnost dát. Vzhledem k tomu, že u stěžovatele byla již provedena korekce ohledně nedostatečně nastavených hodnotících kritérií ve výši 25 %, byla celková korekce stanovena na 25 % (sankce za jednotlivá pochybení se v souladu s Pravidly OPZ nesčítaly, nýbrž byla uložena sankce za porušení, pro něž byla tabulkou stanovena vyšší horní hranice). K návrhu na provedení důkazu [39] NSS k návrhu na provedení důkazu konstatuje, že správním spisem či spisem městského soudu se dokazování neprovádí (srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008 117, č. 2383/2011 Sb. NSS, či ze dne 1. 12. 2021, čj. 6 Azs 218/2021 26).

4. Závěr a náklady řízení [40] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není důvodná, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl, přičemž v podrobnostech odkazuje na rozsudek městského soudu a rozhodnutí žalovaného, s nimiž se ztotožňuje. [41] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.); žalovanému nevznikly v tomto řízení náklady nad rámec jeho běžné činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. května 2024 Ondřej Mrákota v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Alena Filipová

Plný text rozhodnutí