10 Afs 41/2022

10 Afs 41/2022- 148 - text

10 Afs 41/2022 - 152

pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Lenky Oulíkové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: STROJON s.r.o., Dělnická 535, Pardubice, zastoupené advokátkou Mgr. Irenou Pavlíkovou, Brodecká 1668, Dobříš, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, Budějovická 7, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2021, čj. 1397-4/2021-900000-311, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17. 1. 2022, čj. 52 Af 28/2021-98,

I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17. 1. 2022, čj. 52 Af 28/2021-98, se ruší.

II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2021, čj. 1397-4/2021-900000-311, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 38 600 Kč k rukám její zástupkyně Mgr. Ireny Pavlíkové, advokátky, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

[1] Předmětem sporu je doměření antidumpingového cla za dovoz bezešvých ocelových trubek.

[2] Žalobkyně (stěžovatelka) nakoupila od indického dodavatele Krystal Steel bezešvé ocelové trubky, konkrétně bezešvé teplosměnné trubky z nerezavějící oceli, tažené za studena, s kruhovým příčným průřezem, vnější průměr 25 mm, síla (tloušťka) stěny 2,5 mm, 387 ks s délkou 6 m, 112 ks s délkou 3 m. Společnost Krystal Steel byla zároveň i jejich deklarovaným výrobcem. Celní úřad na základě celního prohlášení 18CZ59000018WB0WJ6 ze dne 28. 6. 2018 propustil v tuzemsku zboží do volného oběhu v souladu s návrhem stěžovatelky pod kódem HS 7304 41 00 s deklarovaným původem v Indii.

[3] Celní úřad pro Pardubický kraj provedl mezi lety 2019 a 2020 kontrolu po propuštění zboží do oběhu zaměřenou na údaje o zemi původu zboží. Vycházel ze zprávy z vyšetřovací mise Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ze dne 19. 6. 2019, čj. OCM (2019)14897-04/07/2019 (závěrečná zpráva OLAF). Z ní plyne, že Krystal Steel dovážela v letech 2015 až 2018 čínské bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli do Indie a následně je reexportovala do Evropské unie. Pokud v Indii došlo k nějakému zpracování, bylo nedostatečné k tomu, aby zboží nabylo indický původ. Exportem zboží s nepravdivým označením původu v Indii obcházely šetřené společnosti (včetně Krystal Steel) povinnost odvést antidumpingové clo, které v případě původu tohoto zboží v Číně činí 71,9 %, zatímco má-li zboží indický původ, konvenčnímu ani antidumpingovému clu nepodléhá. Celní úřad dospěl k závěru, že trubky, které stěžovatelka dovezla, nemohly nabýt nepreferenční původ v Indii a měly ve skutečnosti původ v Čínské lidové republice.

[4] Celní úřad dodatečným platebním výměrem ze dne 30. 1. 2020, čj. 11335-4/2020-590000-51, doměřil stěžovatelce antidumpingové clo. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání.

[5] Žalovaný napadeným rozhodnutím přeformuloval výrok rozhodnutí celního úřadu. Shodně jako celní úřad však doměřil stěžovatelce antidumpingové clo ve výši 417 732 Kč. Na základě předložených listin měl za prokázané, že trubky dovezené z Číny byly v Indii přepracovány na trubky jiných rozměrů (průměr a tloušťka stěny), a nejednalo se tedy o prostý reexport čínského zboží. Krystal Steel vyrobila dovezené trubky tarifního čísla 7304 z čínských trubek tarifního čísla 7304 jejich přepracováním úběrem za studena, tato zpracovatelská operace však nebyla na základě čl. 60 odst. 2 celního kodexu nařízení Evropského parlamentu Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů

ve spojení s čl. 32 nařízení DA nařízení Komise (EU) 2015/2446 ze dne 28. 7. 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie

a jeho přílohou 22-01 dostatečnou zpracovatelskou operací pro získání indického původu. Finální výrobek totiž nebyl odlišně tarifně zařazen a ani nebyl vyroben z dutých profilů. Zejména certifikátem čínského výrobce ZHEJIANG ZHONGWU STEEL TUBE MANUFACTURING CO., LTD., ze dne 25. 1. 2018 měl žalovaný za prokázané, že zásilka trubek propuštěná do volného oběhu na základě výše uvedeného celního prohlášení (trubky položky HS 7304 41) byla vyrobena v Indii z čínských trubek dokončených za tepla položky HS 7304 49 vyrobených podle standardu ASTM A 312, nikoli z dutých profilů téže položky. Přestože čínské trubky prošly v Indii energeticky i technologicky náročným zpracováním, nezískaly tím podle platných právních předpisů indický původ. Žalovaný proto dospěl k závěru, že dovezené trubky jsou čínského původu a doměření antidumpingového cla bylo důvodné.

[6] Proti rozhodnutí žalovaného podala stěžovatelka žalobu u krajského soudu. V ní zejména s odkazem na šetření Komise a nařízení 2093 prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2093 ze dne 15. 11. 2017 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingového opatření uložených prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272

brojila proti závěru žalovaného, že zpracování v Indii nebylo dostatečné pro získání indického původu.

[6] Proti rozhodnutí žalovaného podala stěžovatelka žalobu u krajského soudu. V ní zejména s odkazem na šetření Komise a nařízení 2093 prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2093 ze dne 15. 11. 2017 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingového opatření uložených prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272

brojila proti závěru žalovaného, že zpracování v Indii nebylo dostatečné pro získání indického původu.

[7] Krajský soud žalobu zamítl. Přisvědčil výše uvedeným závěrům žalovaného, z nichž vyplývá, že indický dodavatel stěžovatelky dovážel z Čínské lidové republiky trubky, nikoliv duté profily, jejichž následné zpracování v Indii nebylo z hlediska celních předpisů dostatečné pro získání indického původu. Stěžovatelka byla podle čl. 15 odst. 2 celního kodexu odpovědná za správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení. Bylo proto na ní, aby vyvrátila pochybnosti o původu zboží založené skutečnostmi plynoucími ze závěrečné zprávy OLAF a prokázala deklarovaný původ, což se jí nepodařilo. Celní orgány postupovaly v souladu s platnou právní úpravou. Šetření Komise, které předcházelo vydání nařízení 2093, se zaměřovalo na hospodářskou opodstatněnost dovážení trub, trubek a dutých profilů z Číny do Indie po zavedení antidumpingových cel na toto zboží. Komise zkoumala, zda dovozem zboží přes Indii nedochází k obcházení antidumpingových opatření, a nezabývala se otázkou původu zboží. Výsledky šetření Komise tak nebyly způsobilé založit dobrou víru stěžovatelky, že zboží od Krystal Steel nebude zatíženo antidumpingovým clem. Původ zboží podle ustanovení o původu zboží dle celního kodexu a nařízení DA zkoumal až OLAF. Vzhledem k tomu, že oba unijní orgány prošetřovaly jiné skutečnosti, nemohou být nařízení 2093 a závěrečná zpráva OLAF v rozporu.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[8] Proti napadenému rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost.

[9] Namítá, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť krajský soud neuvedl konkrétní úvahy, na jejichž základě se ztotožnil s technickým a právním posouzením žalovaného, a nezohlednil faktická zjištění Komise obsažená v nařízení 2093.

[10] Stěžovatelka trvá na tom, že faktická zjištění Komise a zprávy OLAF jsou rozporná. Domnívá se, že krajský soud nesprávně posoudil jejich vzájemný vztah. Podle názoru stěžovatelky zjištění Komise ohledně charakteru meziproduktů a procesu zpracování do hotových trubek odůvodňují stanovení původu zboží v Indii. Komise oproti OLAF prověřila výrobní prostory a postupy přímo na místě. Zjistila, že indičtí výrobci nakupovali duté profily tvářené za tepla (meziprodukty) a tváření za studena prováděli v Indii. Tváření za studena prováděné v Indii podstatně pozměňuje výrobek a nevratně mění jeho základní vlastnosti. Stěžovatelka se domnívá, že závěry OLAF jsou založeny na nesprávné interpretaci technických norem a výrobních standardů, jsou příliš zobecňující, nejsou opřeny o šetření na místě a nevypořádávají se s vyjádřením Krystal Steel. Znalecký posudek, z něhož vycházely, neuvádí relevantní zdroje, znalec ve výrobních prostorách nebyl, výrobní postupy neviděl a jsou u něj dány pochybnosti o nepodjatosti.

[11] Na podporu své argumentace stěžovatelka poukazuje na rozhodnutí Finančního soudu v Düsseldorfu sp. zn. 4 K 3205/20-Z, jímž tento soud v obdobné věci s odkazem na nařízení 2093 zrušil rozhodnutí o doměření antidumpingového cla. Dospěl k závěru, že trubky dovážené z Číny by měly být považovány za duté profily ve smyslu přílohy 22-01 nařízení DA, které byly významně opracovány v Indii, čímž dovezené zboží získalo indický původ. Zprávu OLAF nepovažoval za přesvědčivou a přiklonil se ke zjištěním Komise v nařízení 2093.

[12] S odkazem na uvedený rozsudek Finančního soudu v Düsseldorfu stěžovatelka též argumentuje, že dovážené výrobky splňovaly požadavky čl. 60 odst. 2 celního kodexu na získání indického původu zboží. Má za to, že výčet pravidel pro určení původu zboží podle nařízení DA je demonstrativní a že ke změně původu zboží může dojít i bez tzv. tarifního skoku. Dle přesvědčení stěžovatelky nejen že zpracovaný meziprodukt spadá pod definici tzv. dutých profilů ve smyslu nařízení DA, ale proces zpracování naplňuje též nadále platné obecné pravidlo čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

[13] Stěžovatelka považuje za nepřijatelné, aby skutkově obdobné případy byly rozhodovány v jednotlivých členských státech rozdílně. Již v řízení před krajským soudem poukázala na rozsudky italských soudů, které doměření cla na základě zprávy OLAF zrušily. Soud by se měl obrátit na Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce s ohledem na odlišné závěry Komise, OLAF a orgánů jednotlivých členských států.

[14] V dalších podáních stěžovatelka setrvala na svém stanovisku, na jehož podporu dále poukázala na závazné informace o původu zboží vydané pro indické dodavatele Krystal Steel a Maxim Tubes belgickým a polským celním úřadem a na rozhodnutí rumunského soudu.

[15] Žalovaný navrhl kasační stížnost zamítnout. Rozsudek krajského soudu považuje za náležitě odůvodněný a s jeho závěry se plně ztotožňuje.

[16] V několika svých vyjádřeních žalovaný s odkazem na vysvětlivky k harmonizovanému systému podrobně argumentuje, že parametry a základní tvar produktů dovezených do Indie, které zjistil z čínského certifikátu kvality, svědčí o tom, že se jednalo o trubky, nikoli o duté profily. Zdůrazňuje, že Komise na základě pověření v čl. 62 celního kodexu v čl. 32 a násl. nařízení DA a příloze 22-01 stanovila podrobná obecně závazná pravidla původu pro výrobky, na jejichž výrobě se podílí více než jedna země. Způsob zpracování v Indii podmínky pro získání indického původu dané přílohou 22-01 nesplňoval. Výsledky šetření Komise a šetření OLAF nemohou být ve vzájemném rozporu, neboť každý z orgánů zkoumal jiné skutečnosti podle jiné právní úpravy. Podle žalovaného Komise v nařízení 2093 s termínem duté profily v jeho původním významu vůbec nepracuje. Pokud Komise vyslovila, že tváření za studena podstatně pozměňuje výrobek ve smyslu čl. 13 základního nařízení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie

, znamená to, že zpracování čínské produkce v Indii mělo hospodářské odůvodnění a nejednalo se o účelové operace s cílem obejít antidumpingová opatření, a proto nebyl důvod zatížit indický export antidumpingovými cly bez ohledu na deklarovaný indický původ bez jeho ověřování. Neznamená to však, že se jednalo o podstatné zpracování také ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu, které Komise podrobně upravila v čl. 32 a násl. DA včetně přílohy 22-01.

[17] Dále žalovaný s odkazem na výsledky komunikace s OLAF a výňatky z evidence cla poukázal na to, že členské státy antidumpingová cla doměřují. Důvodem zrušení některých rozhodnutí celních orgánů jiných členských států o doměření cla správními soudy byla především různá pochybení příslušných orgánů. Závazné informace o původu zboží, na které poukázala stěžovatelka, byly vydány později a nevychází ze stejného skutkového stavu.

[18] Pro případ, že by se NSS neztotožnil se závěry žalovaného a krajského soudu, žalovaný navrhl položit SDEU předběžnou otázku, zda může být výrobek položky 7304 49 odpovídající standardu ASTM A 312 ve tvaru soustředného mezikruží na příčném průřezu s konstantní tloušťkou stěny po celé délce a obvodu výrobku s přihlédnutím k obvyklým (normovaným) rozměrovým tolerancím daným způsobem výroby (tváření za tepla) klasifikován jako dutý profil ve smyslu přílohy 22-01 DA, případně zda může být přeměna výrobků položky HS 7304 49 na výrobky položky HS 7304 41 dostatečnou zpracovatelskou operací pro získání indického původu ve smyslu přílohy 22-01 DA bez ohledu na definici dutého profilu dle vysvětlivek k HS.

[19] V návaznosti na rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2023, čj. 4 Afs 119/2023-48, žalovaný namítl, na posuzovaný případ nedopadají závěry rozsudku SDEU ze dne 21. 9. 2023 ve věci C-210/22, Stappert Deutschland GmbH, neboť v Indii se nepřepracovávaly trubky položky 7304 49, ale pokročileji zpracované čínské trubky položky HS 7304 11. Podle žalovaného NSS v rozsudku čj. 4 Afs 119/2023-48 tento zásadní rozdíl pominul. Po zásahu SDEU vede ke změně původu přepracování jakýchkoliv výrobků položky HS 7304 49; přepracování trubek položky HS 7304 11 však ani po zásahu SDEU nezakládá změnu původu. V případě položky HS 7304 11 nedochází k žádné diskriminaci mezi dvěma druhy výrobků totožné položky, neboť zahrnuje výhradně trouby a trubky pro ropovody a plynovody, nikoli duté profily. Žalovaný proto navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl, případně položil SDEU předběžnou otázku, zda výrobky mohou získat nepreferenční původ v důsledku studeného přepracování trubek položky HS 7304 11 na trubky položky HS 7304 41.

III. Posouzení kasační stížnosti

[20] Kasační stížnost je důvodná.

[21] NSS se nejprve zabýval vytýkanou nepřezkoumatelností napadeného rozsudku (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Je třeba zdůraznit, že zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů skutečně nelze rozhodnutí věcně přezkoumat (např. rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013, čj. 1 Afs 92/2012 45, bod 28). Takovou vadou rozsudek krajského soudu netrpí. Krajský soud vysvětlil, proč neshledal namítaný rozpor mezi závěry Komise a OLAF a proč nemohla být stěžovatelka na základě nařízení Komise v dobré víře, že dovážené trubky jsou indického původu (viz zejména bod 31 napadeného rozsudku). Míra precizace žalobních bodů do značné míry předurčila, jak krajský soud k jejich vypořádání přistoupil (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, bod 32). Krajský soud přisvědčil žalovanému, že podle zprávy OLAF dovážely indické společnosti (včetně Krystal Steel) z Čínské lidové republiky trubky, nikoliv duté profily, jejichž následné zpracování v Indii nebylo z hlediska celních předpisů dostatečné pro získání indického původu zboží. Podle něj bylo na stěžovatelce, aby vyvrátila pochybnosti o původu zboží založené skutečnostmi plynoucími ze zprávy OLAF a prokázala správnost informací tvrzených v celním prohlášení, tedy i indického původu. To, že zpracovatelské změny dostačovaly k získání indického původu zboží, se však stěžovatelce předloženými důkazy prokázat nepodařilo. K tomu krajský soud odkázal na konkrétní části rozhodnutí žalovaného věnované posouzení výrobků zpracovávaných v Indii. Odkaz na podrobné odůvodnění rozhodnutí žalovaného, s nímž se krajský soud ztotožnil, nezpůsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku (viz např. rozsudky NSS ze dne 27. 7. 2007, čj. 8 Afs 75/2005

130, č. 1350/2007 Sb. NSS, či ze dne 2. 7. 2007, čj. 4 As 11/2006-86). Z napadeného rozsudku lze seznat, jakými úvahami se krajský soud při posouzení věci řídil, jaký názor zaujal na skutkové a právní otázky podstatné pro rozhodnutí a proč nepovažoval žalobní námitky za důvodné (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016-123, č. 3668/2018 Sb. NSS). Správnost a úplnost skutkových a právních úvah, na nichž žalovaný a krajský soud svá rozhodnutí založili, je již otázkou zákonnosti jejich rozhodnutí, nikoli přezkoumatelnosti. NSS proto rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelným neshledal a přistoupil k jeho věcnému přezkumu.

[22] NSS předesílá, že se obdobnou otázkou zabýval již v rozsudku čj. 4 Afs 119/2023-48 a neshledal důvod odklonit se od závěrů v něm vyslovených.

[23] V posuzované věci byla žalobní argumentace stěžovatelky poměrně stručná a směřovala především k tomu, že čínské výrobky zpracovávané v Indii měly být posouzeny jako duté profily a že na základě nařízení Komise 2093 byla stěžovatelka důvodně přesvědčena, že jde o zboží indického původu. NSS však vnímá podstatu argumentace tak, že podle stěžovatelky bylo zpracování čínských výrobků, k němuž došlo v Indii a které představuje zásadní změnu výrobku, dostatečné pro získání indického původu, a nebyl proto důvod k uložení antidumpingového cla. NSS tedy považuje argumentaci, kterou stěžovatelka dále rozvinula v kasační stížnosti, za řádně uplatněnou. V tomto směru pak bylo třeba v posuzované věci promítnout závěry rozsudku SDEU ve věci Stappert, který byl vydán v průběhu řízení o kasační stížnosti.

[24] Podle čl. 60 odst. 2 celního kodexu zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

[25] Podle čl. 62 celního kodexu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 59, považuje za zcela získané v jedné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60.

[26] Podle čl. 32 nařízení DA se má za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22-01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno.

[27] Z kapitoly 73 přílohy 22-01 nařízení DA plyne, že se země původu stanoví dle základních pravidel. U položky 7304 41 HS Dle kapitoly 2.1 zařazení zboží do čísel a položek harmonizovaného systému se řídí všeobecnými pravidly pro výklad harmonizovaného systému (HS) a příslušnými poznámkami k třídám, kapitolám a položkám uvedeného systému. Uvedená pravidla a poznámky jsou součástí kombinované nomenklatury, která je stanovena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

je uvedeno základní pravidlo, že zboží Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) nabude zemi původu CTH nebo změnou dutých profilů položky 7304 49. Zkratka CTH přitom dle glosáře přílohy 22-01 znamená změnu daného čísla přesunutím z jakéhokoli jiného čísla.

[28] Pro úplnost NSS podotýká, že dle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení o celní a statistické nomenklatuře každá podpoložka KN má osmimístný číselný kód, přičemž prvních šest míst jsou číselné kódy vztahující se k číslům a položkám nomenklatury harmonizovaného systému.

[29] Platností základního pravidla pro určení původu zboží, které je stanoveno v nařízení DA pro zboží položky HS 7304 41, do které bylo zařazeno zboží dovezené stěžovatelkou, se zabýval SDEU v rozsudku Stappert.

[30] SDEU v uvedené věci vyložil aktuálně účinnou právní úpravu (tedy zejména čl. 60 odst. 2 a čl. 62 celního kodexu a nařízení DA), která se použije i na nyní projednávanou věc. Potvrdil přitom, že i za účinnosti nového právního rámce se uplatní závěry dřívější judikatury, podle níž Komise sice disponuje určitým prostorem pro uvážení, pokud jde o stanovení podrobnějších pravidel určení původu konkrétního druhu zboží, ovšem přijatá pravidla nemohou být založena na zjevně nesprávném posouzení ve vztahu ke kritériím obsaženým v čl. 60 odst. 2 celního kodexu. Země původu výrobků totiž musí být v každém případě určena podle rozhodujícího kritéria, kterým je poslední podstatné zpracování nebo opracování dotyčného zboží. Tento výraz musí být sám o sobě chápán tak, že odkazuje na fázi výroby, během níž toto zboží získá své určení, jakož i specifické vlastnosti a složení, které dosud nemělo a které nemají později projít významnými kvalitativními změnami. SDEU zdůraznil, že přepracování zboží, v jehož důsledku nastane tzv. tarifní skok, svědčí o tom, že došlo k podstatnému zpracování či opracování zboží ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu. K tomu však může dojít i v případech, kdy v důsledku provedených operací nedochází k tzv. tarifnímu skoku.

[31] SDEU vyšel z toho, že základní pravidlo použitelné pro zboží položky HS 7304 41 má dvě alternativy: pravidlo tzv. tarifního skoku je doplněno pravidlem, že změnu původu zboží zakládá i zpracování dutých profilů položky HS 7304 49. Právě tato druhá alternativa základního pravidla vztahující se na duté profily položky HS 7304 49 zakládá neodůvodněnou nerovnost. V jejím důsledku se totiž jinak přistupuje k situaci, kdy dutý profil položky HS 7304 41 vznikne úpravou za studena dutého profilu položky HS 7304 49, a jinak k situaci, kdy trouba či trubka položky HS 7304 41 vznikne úpravou za studena z jiné trouby či trubky položky HS 7304 49, ačkoliv v obou situacích je povaha zpracovatelských operací obdobná a vlastnosti vstupního a výstupního zboží jsou odlišné. SDEU odkázal na nařízení 2093, v němž se konstatuje, že tváření za studena prováděné v Indii podstatně pozměňuje výrobek a nevratně mění jeho základní vlastnosti. Při tomto postupu výrobek mění své rozměry a své fyzické, mechanické a metalurgické vlastnosti. SDEU dovodil neplatnost základního pravidla obsaženého v nařízení DA platného pro zboží položky HS 7304 41 pro rozpor s čl. 60 odst. 2 celního kodexu, a to v rozsahu, v němž vylučuje, aby vliv na původ zboží mělo opracování trub a trubek položky HS 7304 49 za studena, jehož výsledkem jsou trouby a trubky spadající do položky HS 7304 41. SDEU závěrem vysvětlil, že základní pravidlo pro určení původu, které se vztahuje na duté profily položky HS 7304 49, musí být rozšířeno rovněž na trouby a trubky položky HS 7304 49.

[32] Z výše uvedeného vyplývá, že krajský soud a žalovaný dospěli k nesprávnému závěru, podle nějž rozsah zpracování a opracování zboží společností Krystal Steel v Indii nemohlo založit indický původ zboží, jelikož v jeho důsledku nedošlo k tzv. tarifnímu skoku a nejednalo se ani o opracování dutých profilů.

[33] Pro posouzení původu zboží dovezeného stěžovatelkou na celní území Evropské unie se plně uplatní závěr, k němuž dospěl SDEU v rozsudku Stappert. Žalovaný v napadeném rozhodnutí na straně 17 a opakovaně na stranách 23, 24 a 36 uvedl, že po vyhodnocení listin založených ve správním spisu, zejména stěžovatelkou předloženého čínského certifikátu, má za prokázané, že zásilka trubek propuštěná do volného oběhu na základě celního prohlášení stěžovatelky (trubky položky HS 7304 41) byla vyrobena v Indii z čínských trubek o vnějším průměru 48,3 mm dokončených za tepla položky HS 7304 49, které společnost Krystal Steel pořídila u čínského dodavatele a které byly vyrobeny v Číně, nikoli z dutých profilů stejné položky. Jedná se tedy o obdobný případ jako ve věci řešené v rozsudku čj. 4 Afs 119/2023-48.

[34] Podle rozsudku Stappert i přepracování trubek položky HS 7304 49 na trubky položky HS 7304 41 má za následek, že výsledné zboží má původ v zemi, kde došlo k opracování, které založilo tuto změnu tarifního zařazení. V daném případě bylo toto opracování provedeno v Indii v zařízení společnosti Krystal Steel. Pokud tedy žalovaný dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že trubky položky HS 7304 41 dovezené stěžovatelkou na celní území Evropské unie z Indie byly v Indii přepracovány z čínských trubek položky HS 7304 49, nemůže obstát jeho závěr, že měly původ v Čínské lidové republice a vztahuje se na ně antidumpingové clo. Rozsudek krajského soudu stejně jako napadené rozhodnutí jsou proto nezákonné.

[35] Tvrzení žalovaného v podání navazujícím na rozsudek Stappert, že v napadeném rozhodnutí opakovaně uvedl, že dovezené trubky položky HS 7304 41 byly v Indii přepracovány z čínských trubek položky HS 7304 11, není pravdivé a nemá oporu v napadeném rozhodnutí. Žalovaný zcela jednoznačně na pěti místech napadeného rozhodnutí na základě stěžovatelkou předložených listin uzavřel, že vstupním materiálem pro výrobu trubek v Indii společností Krystal Steel byly čínské trubky položky 7304 49. Naopak nikde v napadeném rozhodnutí nevyslovil, že by trubky dovezené stěžovatelkou do České republiky byly vyrobeny v Indii z čínských trubek položky HS 7304 11. K této položce žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze zmínil, že s ohledem na obsah spisu nemůže obstát tvrzení Krystal Steel, že ve skutečnosti dovážela z Číny duté profily položky HS 7304 49 a pouze omylem je deklarovala pod položkou HS 7304 11, neboť z listin předložených stěžovatelkou jednoznačně vyplynulo, že Krystal Steel v daném případě zpracovala čínské trubky dokončené za tepla tarifního čísla 7304 (položka 7304 49). Z napadeného rozhodnutí rovněž neplyne, že by žalovaný považoval pro posouzení původu stěžovatelkou dovezených trubek za relevantní vyjádření Krystal Steel, že trubky do průměru 42 mm dovážela z Číny s částečnou studenou úpravou (jak žalovaný uvádí v podání ze dne 9. 10. 2023). Na základě stěžovatelkou předložených listin žalovaný v napadeném rozhodnutí dovodil, že trubky uvedené v celním prohlášení stěžovatelky byly zpracovány v Indii z čínských trubek tvářených za tepla o průměru 48,3 mm. Ostatně i formulace navržené předběžné otázky ve vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti svědčí o tom, že žalovaný považoval dovážené trubky položky HS 7304 41 za zpracované z čínských trubek položky HS 7304 49.

[36] NSS tedy uzavírá, že žalovaný v napadeném rozhodnutí učinil jasný a jednoznačný závěr, že trubky položky HS 7304 41 dovezené stěžovatelkou byly v Indii přepracovány z čínských trubek položky HS 7304 49. Na jeho základě pak chybně dovodil, že takovým zpracováním v Indii tyto trubky nemohly získat indický nepreferenční původ, jsou čínského původu, a proto podléhají antidumpingovému clu.

[37] Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí nemůže ve světle závěrů rozsudku Stappert obstát, nemá za této situace význam zabývat se dalšími dílčími kasačními námitkami stěžovatelky ani pokládat další předběžné otázky SDEU týkající se výkladu či platnosti práva EU.

IV. Závěr a náklady řízení

[37] Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí nemůže ve světle závěrů rozsudku Stappert obstát, nemá za této situace význam zabývat se dalšími dílčími kasačními námitkami stěžovatelky ani pokládat další předběžné otázky SDEU týkající se výkladu či platnosti práva EU.

IV. Závěr a náklady řízení

[38] Kasační stížnost je důvodná, proto NSS zrušil napadený rozsudek krajského soudu (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Současně NSS zrušil i napadené rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení [§ 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 4 s. ř. s.]. Žalovaný je vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 2 ve spojení s § 78 odst. 5 s. ř. s.).

[39] NSS je posledním soudem, který o věci rozhodl, a proto musí určit náhradu nákladů celého soudního řízení (§ 110 odst. 3 věta druhá s. ř. s.). Podle § 60 odst. 1 ve spojení § 120 s. ř. s. má úspěšný účastník (stěžovatelka) řízení právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl.

[40] Náklady stěžovatelky v řízení o žalobě tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, odměna advokáta za čtyři úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, repliky a tripliky [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], tedy 4 x 3 100 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], a paušální částka ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tedy 4 x 300 Kč. Náklady řízení o kasační stížnosti sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny advokáta za pět úkonů právní služby [sepis doplnění kasační stížnosti a vyjádření ve věci ze dne 24. 5. 2022, 21. 6. 2022, 27. 6. 2022 a 24. 8. 2022, v nichž stěžovatelka reagovala na jednotlivá vyjádření žalovaného, případně poukazovala na další podklady z jiných členských států, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] ve výši 3 100 Kč za úkon, celkem tedy 15 500 Kč, a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tedy 1 500 Kč. Náklady spojené se sepsáním vyjádření ze dne 30. 9. 2022 NSS nehodnotil jako účelně vynaložené, neboť v něm stěžovatelka již pouze shrnula svou předchozí argumentaci. Zástupkyně stěžovatelky nepředložila osvědčení o registraci plátkyně DPH, přičemž ani dle údajů Administrativního registru ekonomických subjektů není plátcem této daně. Žalovaný je tedy povinen stěžovatelce k rukám její zástupkyně uhradit náhradu nákladů ve výši celkem 38 600 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2024

Ondřej Mrákota

předseda senátu

Právní věta

Plný text rozhodnutí