10 Afs 54/2022- 44 - text
10 Afs 54/2022 - 46 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Kateřiny Štěpánové a Michaely Bejčkové ve věci žalobce: J. K., zastoupeného advokátem JUDr. Jaroslavem Sýkorou, Zahradnická 74, Příbram, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 12. 2018, čj. 37325 2/2018
900000
312, ze dne 10. 1. 2019, čj. 707/2019 900000
312, a ze dne 6. 5. 2019, čj. 23560/2019 900000
312, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2022, čj. 54 Af 7/2019 99,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do rukou advokáta JUDr. Jaroslava Sýkory, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Popis věci
[1] Celní úřad pro Středočeský kraj celkem 102 platebními výměry vyměřil žalobci clo a daň z přidané hodnoty v souvislosti s nezákonným dovozem zboží (automobilů) ze Švýcarské konfederace.
[2] Žalovaný odvolání zamítl a platební výměry potvrdil.
[3] Správní orgány na základě provedeného dokazování k postupu žalobce uzavřely, že předmětná vozidla identifikovaná VIN kódem pocházela ze Švýcarské konfederace („Švýcarsko“), kde byla v dražbě pojišťovny vydražena svědkem (H. K.) na základě pokynů žalobce, následně si žalobce zboží převzal (sám nebo prostřednictvím další osoby) a převezl do České republiky. To bylo potvrzeno výpovědí svědka, jakož i krátkými časovými obdobími (zhruba 14 dnů) od vydražení konkrétního vozidla do následné žádosti žalobce o schválení technické způsobilosti vozidla u příslušného městského úřadu, jemuž žalobce předkládal padělané písemnosti, které nahrazovaly zahraniční technické průkazy a které prokazovaly prokazující unijní (francouzský) původ vozidel.
Svědkova výpověď byla shledána důvěryhodnou, byť se ji žalobce snažil v řízení zpochybnit, a byla podpořena dalšími důkazy, především znaleckým posudkem z oboru kybernetiky, z něhož vyplynulo, že žalobce svědka úkoloval ve vztahu k zakoupení vozidel na příslušné aukci. Žalobcem namítaný nedostatečný objem komunikace se svědkem byl nepodstatný, neboť smyslem odkazu na znalecký posudek nebylo prokázat komunikaci žalobce a svědka u každého jednotlivého vozu, ale podpořit, že výpověď svědka se zakládá na pravdě.
Obecný odkaz na znalecký posudek nezakládá nepřezkoumatelnost postupu celního úřadu při dokazování. Tvrzení žalobce o nákupu vozidel na území České republiky či o účelovosti výpovědi svědka jsou nepodložená. Dokumenty ze smluvní dokumentace žalobce získané v trestním řízení nebyly pravé, což bylo zjištěno v rámci mezinárodní spolupráce.
[4] Žalobce měl svými žalobami před krajským soudem napadená rozhodnutí za nezákonná, vydaná na základě nedostatečně zjištěného skutkové stavu, nesprávně právně posouzená, bez opory v provedeném dokazování a nepřezkoumatelná. Jeho žalobní námitky se shodovaly s těmi odvolacími.
[5] Žalobce se svými námitkami u krajského soudu neuspěl; i ten po spojení věcí ke společnému projednání přisvědčil celním orgánům a žaloby zamítl. Celní orgány zjistily skutkový stav dostatečně. Soud vyzdvihl obecnost žalobních tvrzení a zdůraznil, že dokazování bylo v souladu s čl. 202, odst. 3, druhou odrážkou, nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství („celní kodex“), vedeno vůči žalobci nikoli pro nezákonný dovoz zboží, ale k tomu, zda se žalobce zúčastnil protiprávního vstupu zboží na území EU a mohl si toho být vědom (či si vědom byl), což bylo ve správních řízeních prokázáno bez důvodných pochybností. Celní úřad vysvětlil, proč neprovedl či neobstaral důkazy navržené žalobcem. Žalobní námitky hodnotil krajský soud i jako příliš obecné.
[6] Z hlediska dalšího procesního postupu NSS zdůrazňuje, že krajský soud rozsudkem vypořádal všechny dílčí žalobní námitky.
1. Popis věci [1] Celní úřad pro Středočeský kraj celkem 102 platebními výměry vyměřil žalobci clo a daň z přidané hodnoty v souvislosti s nezákonným dovozem zboží (automobilů) ze Švýcarské konfederace. [2] Žalovaný odvolání zamítl a platební výměry potvrdil. [3] Správní orgány na základě provedeného dokazování k postupu žalobce uzavřely, že předmětná vozidla identifikovaná VIN kódem pocházela ze Švýcarské konfederace („Švýcarsko“), kde byla v dražbě pojišťovny vydražena svědkem (H. K.) na základě pokynů žalobce, následně si žalobce zboží převzal (sám nebo prostřednictvím další osoby) a převezl do České republiky. To bylo potvrzeno výpovědí svědka, jakož i krátkými časovými obdobími (zhruba 14 dnů) od vydražení konkrétního vozidla do následné žádosti žalobce o schválení technické způsobilosti vozidla u příslušného městského úřadu, jemuž žalobce předkládal padělané písemnosti, které nahrazovaly zahraniční technické průkazy a které prokazovaly prokazující unijní (francouzský) původ vozidel. Svědkova výpověď byla shledána důvěryhodnou, byť se ji žalobce snažil v řízení zpochybnit, a byla podpořena dalšími důkazy, především znaleckým posudkem z oboru kybernetiky, z něhož vyplynulo, že žalobce svědka úkoloval ve vztahu k zakoupení vozidel na příslušné aukci. Žalobcem namítaný nedostatečný objem komunikace se svědkem byl nepodstatný, neboť smyslem odkazu na znalecký posudek nebylo prokázat komunikaci žalobce a svědka u každého jednotlivého vozu, ale podpořit, že výpověď svědka se zakládá na pravdě. Obecný odkaz na znalecký posudek nezakládá nepřezkoumatelnost postupu celního úřadu při dokazování. Tvrzení žalobce o nákupu vozidel na území České republiky či o účelovosti výpovědi svědka jsou nepodložená. Dokumenty ze smluvní dokumentace žalobce získané v trestním řízení nebyly pravé, což bylo zjištěno v rámci mezinárodní spolupráce. [4] Žalobce měl svými žalobami před krajským soudem napadená rozhodnutí za nezákonná, vydaná na základě nedostatečně zjištěného skutkové stavu, nesprávně právně posouzená, bez opory v provedeném dokazování a nepřezkoumatelná. Jeho žalobní námitky se shodovaly s těmi odvolacími. [5] Žalobce se svými námitkami u krajského soudu neuspěl; i ten po spojení věcí ke společnému projednání přisvědčil celním orgánům a žaloby zamítl. Celní orgány zjistily skutkový stav dostatečně. Soud vyzdvihl obecnost žalobních tvrzení a zdůraznil, že dokazování bylo v souladu s čl. 202, odst. 3, druhou odrážkou, nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství („celní kodex“), vedeno vůči žalobci nikoli pro nezákonný dovoz zboží, ale k tomu, zda se žalobce zúčastnil protiprávního vstupu zboží na území EU a mohl si toho být vědom (či si vědom byl), což bylo ve správních řízeních prokázáno bez důvodných pochybností. Celní úřad vysvětlil, proč neprovedl či neobstaral důkazy navržené žalobcem. Žalobní námitky hodnotil krajský soud i jako příliš obecné. [6] Z hlediska dalšího procesního postupu NSS zdůrazňuje, že krajský soud rozsudkem vypořádal všechny dílčí žalobní námitky.
2. Kasační řízení [7] Žalobce podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost (NSS jej dále označuje jako stěžovatele). [8] V kasační stížnosti důrazně odmítl, že by motorová vozidla dopravoval na území EU sám či s třetí osobou bez splnění celních formalit. Vozidla koupil na základě řádně uzavřených smluv v České republice, zde zaplatil kupní cenu a vozidla převzal, na nákupu vozidel ve Švýcarsku či jejich vývozu, resp. dovozu, se nepodílel. [9] Kasační námitky kopírují námitky žalobní (resp. odvolací), jak bude rozvedeno níže v bodě [14] usnesení. [10] Žalovaný svým vyjádřením souhlasil se závěry krajského soudu; i podle něj zjistily celní orgány skutkový stav dostatečně. Podotkl, že kasační námitky jsou obsahově totožné s těmi žalobními a odvolacími. Žalovaný na základě řetězce nepřímých důkazů prokázal, že v souvislosti s dovozy motorových vozidel ze Švýcarska zboží protiprávně vstoupilo na území EU, a vznikl tedy celní dluh. Žalobce byl identifikován jako osoba, která se zúčastnila protiprávního vstupu zboží, resp. byl dle čl. 202, odst. 3, druhé odrážky, celního kodexu určen jako osoba dlužníka. K protokolu o výslechu svědka K. ze dne 31. 5. 2021, jímž má být vyvrácena jeho původní výpověď, žalovaný zdůraznil, že stěžovatel takto neargumentoval v žalobách.
3. Právní hodnocení [11] Kasační stížnost nelze projednat. [12] Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Musí tedy kvalifikovaně zpochybňovat právě rozhodnutí soudu, proti němuž byla podána. [13] Pokud krajský soud postupoval procesně bezvadně a zamítl žalobu řádně zdůvodněným rozsudkem, může se neúspěšný žalobce pokusit prosadit své argumenty ještě jednou. Kasační stížnost však má reagovat právě na argumenty soudu krajského. [14] V obsáhlé kasační stížnosti, často se i vnitřně opakující, stěžovatel opisuje své žalobní námitky, aniž by ovšem úvahy krajského soudu relevantně zpochybňoval. NSS identifikoval následující shody mezi žalobou (resp. žalobami) a kasační stížností: obsah námitky kasační stížnost žaloby absence důkazu o tom, že by vozidla nebyla proclena a nebyla odvedena DPH strana 3, odstavec 3 strana 6 a 8, body 4, 5 a 8 nemožnost/nereálnost vyvezení takového množství vozidel ze Švýcarska bez celní či jiné kontroly strana 3, odstavec 3; strana 6, odstavec 2 a 3 strana 5, bod 5 nutnost doplnění dokazování z důvodu negativní odpovědi švýcarské celní správy strana 3 odst.4 strana 5, bod 3 tvrzení žalobce/stěžovatele, že vozidla zakoupil v České republice, kde zaplatil sjednanou kupní cenu a vozidla převzal; na nákupu vozidel ve Švýcarsku se nepodílel strana 3, odstavec 5 strana 8, bod 7, odstavec 2 tvrzení žalobce/stěžovatele, že v případě jiných transakcí ze Švýcarska splnil celní formality strana 3, odstavec 6 strana 8, bod 7, odstavec 3 absence motivu k nákupu vozidel či obcházení zákonných povinností strana 3, odstavec 7 a 8 strana 8, bod 7, odstavec 3 a 4 absence důkazu o tom, kdo uskutečnil protiprávní vstup zboží a kde byl protiprávní vstup uskutečněn; tvrzení, že clo a DPH bylo zaplaceno strana 3, odstavec 10 strana 5, bod 2, odstavec 2 návrh vyžádat od švýcarské pojišťovny zprávu o tom, kdo v jednotlivých případech prováděl platbu, kdo byl majitelem účtu, jednotlivé faktury za účelem zjištění, kdo se stal majitelem vydražených vozidel a zda na fakturách byla tzv. preferenční věta, komu byla vozidla vydávána strana 4, odstavec 2; strana 6 odstavec 5 strana 6, bod 4 absence navrhovaného důkazu dotazem na příslušné celní úřady ve Francii, popř. dalších státech sousedících se Švýcarskem strana 4, odstavec 3 strana 6, bod 4 nutnost nově vyslechnout svědka K., jelikož žalobce/stěžovatel nebyl o jeho původním výslechu informován strana 4 odstavec 4; strana 6 odstavec 5; strana 7 odstavec 1 strana 4, bod 2, odstavec 3; strana 9, bod 9, odstavec 3; strana 4, odstavec 3 nevěrohodnost/nepravdivost/účelovost obsahu svědecké výpovědi svědka K. strana 5 odst. 6 strana 4, odstavec 2 nesouhlas se závěrem o padělku listiny „fiche“ a úředního razítka strana 5, odstavec 1; strana 7 odstavec 5, 6, 7 a 8 strana 7, body 5 a 6 popření relevantnosti znaleckého posudku z oboru kybernetiky, nedostatečný rozsah komunikace; časový nesoulad; nepřezkoumatelnost závěrů žalovaného/krajského soudu strana 5, odstavec 4, 5 a 6 strana 9, bod 9, odstavce 4 a 5 tvrzení, že žalobce/stěžovatel nedopravil zboží na území EU, resp. nepřevzal odpovědnost za přepravu strana 6 odstavec 4 a 5 strana 3, bod 2, odstavec 2 a 3 absence přímých důkazů/nepřímé důkazy strana 7, odstavec 3 strana 9, odstavec 4 [15] NSS se proto kasační námitkami stěžovatele nezabýval. [16] Krajský soud se v nynější věci podrobně vypořádal s žalobními tvrzeními a stěžovateli detailně vysvětlil, proč správní orgány nepochybily. Z jeho rozsudku plyne, že zjištění z obsahu správních spisů korespondují s argumentací žalovaného. Krajský soud uzavřel, že se stěžovatel bez důvodných pochybností účastnil (přinejmenším jako organizátor) protiprávního vstupu v napadených rozhodnutích identifikovaných motorových vozidel a že si byl této protiprávnosti vědom. Žalobní námitky důvodné pochybnosti nezaložily, zůstaly pouze v rovině nepodložených tvrzení, zatímco důkazní prostředky shromážděné správními orgány ve svém souhrnu potvrzují skutkové závěry, z nichž napadená rozhodnutí vyšla. [17] Rozsudek krajského soudu je též přezkoumatelný. Krajský soud ve svém rozsudku nabídl srozumitelné odůvodnění a je z něj zřejmé, proč krajský soud žaloby zamítl. Z porovnání obsahu žalob a odůvodnění rozsudku krajského soudu vyplývá, že závěry soudu lze vztáhnout na všechny body žalob. [18] Kasační stížnost na závěry soudu nijak nereaguje. Její důvody kopírují text žalob či odvolání proti rozhodnutí žalovaného, resp. stěžovatelova podání učiněná v paralelně probíhajícím trestním řízení (mnohdy jsou v textu kasační stížnosti správní orgány zaměněny svým označením za orgány trestní). [19] Relevantní kasační námitku přitom nemůže založit ani, oproti žalobě „nový“, odkaz stěžovatele na protokol o výslechu svědka K. ze dne 31. 5. 2021 (srov. stranu 4, odstavec 5 kasační stížnosti), který proběhl v trestním řízení vedeném proti stěžovateli pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny, a u něhož byl stěžovatel i jeho advokát přítomen. Z protokolu stěžovatel dovozuje, že svědek skutečnosti předjímané žalovaným a následně i soudem nepotvrdil. [20] NSS poukazuje na nepřípustnost takové námitky. Napadená rozhodnutí žalovaného byla vydána v prosinci 2018, lednu a květnu 2019, a stěžovatel uvedenou skutečnost nijak neuplatnil v řízení před krajským soudem, které bylo zahájeno jeho žalobami z března, resp. června 2019, přičemž napadený rozsudek byl vydán 25. 1. 2022. NSS připomíná, že je v nynější věci vázán ustanovením § 75 odst. 1 s. ř. s. a při přezkumu napadeného rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Námitka není ani důvodná. Stěžovatel rovněž netvrdí, v čem konkrétně má daná svědecká výpověď zvrátit závěr krajského soudu, resp. žalovaného, o tom, že se stěžovatel účastnil protiprávního vstupu motorových vozidel a byl si vědom této protiprávnosti. Zmínka stěžovatele o výpovědi svědka ze dne 31. 5. 2021 tak plně zůstává v linii jeho předchozí argumentace, nepřináší k věci nic nového, a není s to skutkové či právní závěry krajského soudu ohrozit. Dlužno dodat, že dřívější svědkova výpověď z 9. 12. 2014 byla shledána důvěryhodnou, byť se ji stěžovatel snažil zpochybnit jak v řízení před správními orgány, tak před krajským soudem, a byla podpořena dalšími důkazy, především znaleckým posudkem z oboru kybernetiky.
[21] V nynější věci tak stěžovatel neuplatnil žádné skutečné kasační důvody: kasační stížnost se nijak nesnaží polemizovat s rozsudkem, který napadá. Protože je celý její argumentační obsah převzat z žalob (a nic dalšího relevantního v kasační stížnosti nezaznívá), je zjevné, že kasační stížnost ani částečně nezpochybňuje rozhodovací důvody krajského soudu, ale výlučně míří proti rozhodovacím důvodům žalovaného. Taková kasační stížnost je nepřípustná (§ 104 odst. 4 s. ř. s.), protože se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s.
[22] Podobné kasační stížnosti už Nejvyšší správní soud v minulosti odmítl; současně vysvětlil, proč není v takových případech třeba vyzývat advokáta k tomu, aby kasační důvody formuloval znovu a lépe. Například usnesení ze dne 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS; ze dne 28. 5. 2020, čj. 9 Azs 101/2020-17, body 11 a 12; ze dne 30. 6. 2020, čj. 10 As 181/2019-63, č. 4051/2020 Sb. NSS; nebo ze dne 24. 1. 2023, čj. 10 Afs 132/2021-38. )
[23] Možno ve shodě s předchozí rozhodovací praxí NSS uzavřít, že role Nejvyššího správního soudu nespočívá v tom, aby v reakci na stále stejná účastníkova tvrzení opisoval do svého rozsudku argumenty soudu krajského či žalovaného. Tento postup by účastníku nic nepřinesl – šlo by jen o předstírání kasačního přezkumu. Současně by ale soud stěží mohl udělat něco jiného: může se totiž věcí zabývat jen se stejnou mírou péče, jakou svému podání věnoval sám účastník (respektive jeho advokát). Kasační stížnost zůstává i nadále mimořádným opravným prostředkem.
[24] Soud proto odmítl kasační stížnost jako nepřípustnou.
[25] Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo, byla li kasační stížnost odmítnuta (§ 60 odst. 3 s. ř. s.).
[26] Soud současně vrátil stěžovateli soudní poplatek, který za podání kasační stížnosti zaplatil (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. ledna 2024
Ondřej Mrákota předseda senátu