10 As 119/2025- 61 - text
10 As 119/2025 - 62 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, Praha 1, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, Sokolovská 58/219, Praha 9, proti rozhodnutí předsedy Rady žalovaného ze dne 29. 5. 2023, čj. ČTÚ 8 063/2023
603, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, čj. 9 A 104/2023 40,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k jejím rukám do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
[1] Žalovaný uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku ve formě pokračování, kterého se dopustila tím, že inzerovala pojištění obsahu zásilky Balík Komplet, ačkoliv podle poštovních a obchodních podmínek bylo možné sjednat pouze limit odpovědnosti za škodu. Tímto jednáním se dopustila klamavého chování a porušila zákaz nekalých obchodních praktik. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně rozklad. Předseda Rady žalovaného napadené rozhodnutí částečně změnil (ohledně vymezení období pokračování v přestupku) a ve zbytku jej potvrdil. Proti rozhodnutí předsedy Rady žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou městský soud shora označeným rozsudkem zamítl.
[2] Nyní žalobkyně (stěžovatelka) brojí proti rozsudku městského soudu kasační stížností. Tu však nelze projednat. Kasační stížnost je totiž opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (popř. městského) soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.). Musí tedy kvalifikovaně zpochybňovat právě rozhodnutí soudu, proti němuž brojí.
[3] Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy z důvodu nesprávného posouzení právní otázky. Kasační stížnost ovšem neobsahuje žádnou polemiku se závěry městského soudu v napadeném rozsudku. Stěžovatelka v kasační stížnosti pouze zestručňuje žalobu a v částech svoji žalobní argumentaci dokonce doslovně přebírá.
[4] Stěžovatelka v kasační stížnosti vysvětluje, že informace o pojištění, použitá v reklamní kampani, není věcně nesprávná a nepravdivá. Totožné (a místy doslovné) argumenty uvedla na str. 3 žaloby (viz např. zcela shodné shrnutí žalobních a kasačních tvrzení, že „informace o pojištění není věcně nesprávná a nepravdivá, jen je cílena na běžného spotřebitele v kontextu marketingové komunikace, a jako taková založena na obecném chápání slova pojištění, nikoliv na jeho právní definici“).
[5] Dále stěžovatelka v kasační stížnosti uvádí, že propagace pojištění zásilky je upozorněním na vlastnost poštovní služby, která je průměrnému spotřebiteli lépe srozumitelná. Obdobný argument stěžovatelka uvedla na str. 5 žaloby ve čtvrtém odstavci shora (srov. též str. 4 žaloby čtvrtý odstavec shora in fine, příp. text na str. 3 žaloby, podle něhož byl „výraz pojištění zvolen jako široce srozumitelné, jednoslovné vyjádření skutečnosti, že u služby Balík Komplet existuje právo na náhradu škody“).
[6] Stěžovatelka v kasační stížnosti rovněž sděluje, že ne vždy je odpovědnost za škodu součástí poštovní služby. Např. u služby obyčejný balík odpovědnost stěžovatelky neexistuje. Shodné tvrzení o nadstandardnosti služby Balík Komplet a o tom, že u obyčejné zásilky (resp. balíku) odpovědnost za škodu není, lze nalézt na str. 4 žaloby v posledním odstavci a na str. 5 v prvním a pátém odstavci.
[7] Další argument stěžovatelky se týká očekávání spotřebitele vyvolaného užitím pojmu „pojištění“, které se neliší od očekávání při exaktním popisu odpovědnosti za škodu. Podle stěžovatelky nebylo ekonomické chování spotřebitelů nijak narušeno a pojem „pojištění“ vyvolává očekávání, jež je v souladu s charakterem služby. Obdobná tvrzení o očekáváních spotřebitele, o tom, zda a jak jsou podstatné odlišnosti pojištění a odpovědnosti za škodu, a zda bylo jednání stěžovatelky způsobilé ovlivnit rozhodování spotřebitele, stěžovatelka uplatnila na str. 3 žaloby v třetím až pátém odstavci, na str. 5 žaloby v druhém odstavci shora a na str. 6 žaloby v prvních dvou odstavcích.
[8] S popsanou argumentací se vypořádal již městský soud [ostatně stěžovatelka ani neuplatnila kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Ten shrnul stěžovatelčina tvrzení pod dva žalobní body (zaprvé, informace o pojištění produktů není věcně nesprávná, resp. klamavá, a zadruhé, užití výrazu „pojištění“ není způsobilé přivést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, tedy očekávání spotřebitele mohla být odlišná). První žalobní námitce se městský soud věnoval zejm. v bodech 28 34 napadeného rozsudku. Ke druhé se vyjádřil v bodě 35 napadeného rozsudku.
[9] Role správních soudů nespočívá v tom, aby v reakci na stále stejná účastníkova tvrzení opisovaly do svých rozhodnutí závěry z napadených rozhodnutí, které přezkoumávají. Takový postup by účastníkovi nic nepřinesl. Je li však účastníkova argumentace stále totožná, mohou soudy jen stěží činit něco jiného. Věcí se totiž mohou zabývat jen se stejnou mírou péče, jakou svému podání věnoval sám účastník.
[10] V této věci tak nebyly uplatněny žádné skutečné kasační důvody. Kasační stížnost se nijak nesnaží polemizovat s rozsudkem, který napadá. Protože je drtivá část kasační argumentace převzata z žaloby, je zjevné, že kasační stížnost ani částečně nezpochybňuje rozhodovací důvody městského soudu, ale výlučně míří proti postupu a rozhodovacím důvodům předsedy Rady žalovaného. Taková kasační stížnost je nepřípustná (§ 104 odst. 4 s. ř. s.), neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. Podobné kasační stížnosti NSS již v minulosti odmítl a vysvětlil, proč není v takových případech třeba vyzývat účastníka k tomu, aby kasační důvody formuloval znovu a lépe (usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009 77, č. 2103/2010 Sb. NSS, ze dne 28. 5. 2020, čj. 9 Azs 101/2020 17, body 11
12, ze dne 30. 6. 2020, čj. 10 As 181/2019 63, č. 4051/2020 Sb. NSS, či ze dne 30. 7. 2024, čj. 4 Azs 360/2023 29, body 10
15).
[11] Přípustná není ani kasační námitka stěžovatelky ohledně použití shodného pojmu „pojištění“ ze strany společnosti Direct Parcel Distribution CZ s.r.o., a tedy diskriminačního přístupu žalovaného. Popsané argumenty totiž stěžovatelka uvedla poprvé až v kasační stížnosti, ačkoliv jí nic nebránilo přednést je již v řízení u městského soudu. NSS k nim tedy pro jejich nepřípustnost nemohl přihlédnout (viz § 104 odst. 4 s. ř. s.).
[12] Jelikož NSS uzavřel, že kasační stížnost stěžovatelky je nepřípustná ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s., odmítl ji podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta nebo řízení zastaveno. Současně platí, že byl li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí ze svého účtu zaplacený poplatek (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Proto NSS stěžovatelce vrátil soudní poplatek zaplacený za kasační stížnost.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. září 2025
Ondřej Mrákota předseda senátu