10 As 191/2016- 9 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Pavla Molka v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2016, čj. 29 A 54/2016-27, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 7. 2016, čj. 29 A 103/2016-28,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce se podáním označeným jako „správní žaloba“ domáhal u Krajského soudu v Brně zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2016 uvedeného v záhlaví. Krajský soud v Brně tímto rozhodnutí odmítl žalobcovu žalobu proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2016, čj. 4 As 277/2015-33.
[2] Krajský soud podaný návrh podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustný odmítl, neboť žalobou napadené rozhodnutí soudu není úkonem správního orgánu ve smyslu § 65 s. ř. s.
[3] Žalobce vznesl proti usnesení krajského soudu námitku zmatečnosti, ve které se domáhal jeho zrušení. Krajský soud podání dle jeho obsahu vyhodnotil jako kasační stížnost a postoupil jej k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.
[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nyní projednávaná kasační stížnost je další z řady věcí, v nichž žalobce (dále jen „stěžovatel“) podává opakované žaloby proti aktům rozhodovací činnosti soudů. Jak je zdejšímu soudu známo z jeho činnosti, stěžovatel obdobný postup volil i v mnoha jiných věcech (srov. např. řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 1 As 61/2016, 1 As 55/2016, 1 As 5/2015, 6 As 261/2014, 6 As 251/2014, 3 As 179/2014, 2 As 163/2014, 2 As 162/2014, 7 As 134/2014 atd.). Stěžovatel v těchto věcech napadá rozhodnutí soudů vydaná (zejména) ve správním soudnictví.
Po odmítnutí žaloby krajským soudem stěžovatel buď usnesení o odmítnutí napadne další žalobou, nebo proti němu podá kasační stížnost. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti stěžovatele v těchto věcech opakovaně odmítá, případně řízení o nich zastavuje pro nezaplacení soudního poplatku (po zamítnutí žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků z důvodu „zjevně neúspěšného návrhu“ ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s.). Tato rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stěžovatel napadá dalšími „správními žalobami“, čímž v konečném důsledku vytváří jakýsi „bludný kruh“, v němž se zcela ztrácí podstata věci, ve které se původně soudil.
Nejvyšší správní soud tuto situaci popsal například v usnesení ze dne 29. 10. 2014, čj. 2 As 162/2014-42, „z procesního postupu stěžovatele, a to nejen v nyní posuzované věci, je zřejmé, že mu jde zejména o generování dalších a dalších soudních rozhodnutí, o (…) bezobsažné souzení se pro souzení.“; a též v usnesení ze dne 18. 2. 2015, čj. 1 As 5/2015-36: „z podání stěžovatele nelze dovozovat, že by jeho snahou byla ochrana jeho veřejných subjektivních práv, ale pouze zpochybňování jednotlivých rozhodnutí soudů v nekonečně se řetězícím procesu, jevícím znaky obstrukční hry bez smysluplného významu“.
[5] V projednávané věci stěžovatel podává kasační stížnost opět proti usnesení, kterým krajský soud odmítl jeho „správní žalobu“ proti usnesení Krajského soudu v Brně. Přestože je kasační stížnost formálně přípustná, s ohledem na okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá práva (a to zejména právo na soudní ochranu), nelze považovat podání kasační stížnosti za výkon subjektivního práva v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, které Nejvyšší správní soud vymezil např. v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, čj. 1 Afs 107/2004
48, č. 869/2006 Sb. NSS. Zneužitím práva se rozumí „situace, kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 13. 11. 2014, čj. 10 As 226/2014-16).
[6] Z výše uvedených důvodů soud kasační stížnost jako nepřípustnou odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) za použití § 120 s. ř. s. (shodně též cit. usnesení NSS čj. 10 As 226/2014-16). V souladu se zásadou hospodárnosti řízení NSS nepřistoupil k provedení dalších procesních úkonů, tj. stěžovatele nevyzýval k zaplacení soudního poplatku, ani k doložení zastoupení advokátem.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první za použití § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. srpna 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu