10 As 264/2024- 12 - text
10 As 264/2024 - 13 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: J. T., proti žalované: Česká advokátní komora, Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2024, čj. 10.01 000291/24
0002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, čj. 11 A 82/2024 36,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně se správní žalobou [doručenou NSS, který ji postoupil Městskému soudu v Praze (městský soud)] domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, kterým nebylo vyhověno její žádosti o určení advokáta k podání ústavní stížnosti proti dalším rozhodnutím soudů. Městský soud usnesením ze dne 9. 9. 2024 žalobkyni vyzval k odstranění vad podání a následně k úhradě soudního poplatku, neboť žalobkyně nesplnila předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z toho důvodu v záhlaví označeným usnesením zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce soudem. Nadto konstatoval, že podaná žaloba trpí vadami, které neumožňují její věcné projednání soudem, a proto ji odmítl.
[2] Proti usnesení městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. V té předně namítá, že jí byla „odňata možnost jednat před soudem, předkládat návrhy, navrhovat důkazy, přičemž nebyla právně zastoupena.“ Brojí proti „veškerým špatným rozhodnutím od prvního porušení práva na spravedlivý proces“ vydáním rozsudku Okresním soudem v Sokolově v roce 2012. Dále tvrdí, že žalovaná svým postupem škodí stěžovatelce v domáhání se práv u soudů. Nadto poznamenala, že v důsledku soudních procesů došlo k poškození celé rodiny. Kasačnímu soudu proto navrhuje, aby rozhodl o zmatečnosti napadeného usnesení a dalších soudních rozhodnutí.
[3] NSS se při posouzení kasační stížnosti stěžovatelky zabýval otázkou její přípustnosti. Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. Podle § 103 odst. 1 s. ř. s. lze kasační stížnost podat pouze: - z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], - z důvodu vážných vad správního řízení, pro které mělo být rozhodnutí správního orgánu soudem zrušeno [§ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], - z důvodu zmatečnosti řízení před soudem [§ 103 odst. 1 písm. c)], - z důvodu nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí nebo vážných procesních vad v řízení před soudem [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], - a konečně též z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.].
[4] NSS podotýká, že v případě stěžovatelky představuje jediný v úvahu připadající důvod pro podání kasační stížnosti tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Tento závěr vyplývá z ustálené judikatury NSS (srov. např. rozsudky ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 98, či ze dne 22. 9. 2004, č. j. 1 Azs 24/2004 49). Ani takový důvod však stěžovatelka ve své kasační stížnosti neuvádí.
[5] Stěžovatelka totiž podala kasační stížnost takřka totožného obsahu, jaký měla kasační stížnost v další její věci, již rozhodnuté NSS (viz usnesení ze dne 9. 1. 2025, č. j. 9 As 242/2024 15, kterým NSS kasační stížnost stěžovatelky odmítl pro její opožděnost). Drtivá většina textu kasační stížnosti je pouze zkopírována z předchozí kasační stížnosti stěžovatelky mířící proti rozhodnutím krajských soudů v různých věcech, z čehož nicméně vyplývá, že kasační stížnost nemíří proti důvodům, na nichž je konkrétně založeno napadené usnesení. Z její „typizované“ kasační stížnosti lze tedy dovozovat nanejvýš tolik, že nesouhlasí se samotným posouzením předpokladů pro její případné osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
[6] NSS proto konstatuje, že kasační stížnost stěžovatelky se opírá pouze o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s., což ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. způsobuje její nepřípustnost. Soud přitom neshledal důvody pro postup podle § 106 odst. 3 s. ř. s., tj. k výzvě, aby stěžovatelka kasační stížnost doplnila o další kasační námitky. Podaná kasační stížnost totiž nějaké odůvodnění obsahuje, byť jde o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. K uvedené výzvě proto nebyl dán zákonný důvod (srov. např. usnesení NSS ze dne 11. 2. 2021, č. j. 8 Ads 223/2020 37, nebo ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019 63). Její podstata však zjevně směřuje proti zcela jiným řízením a rozhodnutím, než je usnesení městského soudu označené v záhlaví tohoto rozhodnutí.
[7] Nad rámec výše uvedeného NSS ostatně podotýká, že z podání stěžovatelky nelze ani dovozovat, že by její snahou byla ochrana jejích veřejných subjektivních práv, když jeho obsahem je pouze zpochybňování jednotlivých rozhodnutí soudů a osob soudců (viz např. usnesení NSS ze dne 18. 2. 2015, č. j. 1 As 5/2015 36).
[8] Z uvedených důvodů proto NSS kasační stížnost jako nepřípustnou odmítl [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s.)].
[9] O náhradě nákladů řízení NSS rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Podle prvého uvedeného ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. února 2025
Vojtěch Šimíček předseda senátu