10 As 42/2026- 27 - text 10 As 42/2026 - 28 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci navrhovatelky: Mgr. A. M., zastoupená advokátem JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., Bráfova tř. 770/52, Třebíč, proti odpůrci: město Vlachovo Březí, náměstí Svobody 56, Vlachovo Březí, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 3 Územního plánu Vlachovo Březí, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 2. 2026, čj. 57 A 31/2025-154, o návrhu navrhovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto:
I. Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává. II. Navrhovatelce se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka u krajského soudu požadovala zrušení opatření obecné povahy – změny č. 3 Územního plánu Vlachovo Březí. Krajský soud její návrh zamítl.
[2] Navrhovatelka (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka v návrhu uvedla, že se změna územního plánu bezprostředně dotýká jejího vlastnického práva. Realizace záměrů vycházejících ze změny může vést k zásahům do právního postavení stěžovatelky. Důsledky by bylo velmi obtížné či nemožné odstranit. Přiznání odkladného účinku nepředstavuje nepřiměřený zásah do práv jiných osob ani není v rozporu s veřejným zájmem.
[3] Odpůrce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[4] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nezbytnou podmínkou pro přiznání odkladného účinku je splnění povinnosti stěžovatele tvrdit a prokázat vznik újmy (např. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32). Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma, než jaká by vznikla jiným osobám, a vysvětlení, v čem konkrétně tato újma spočívá, včetně uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozhodnutím soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Vedle výše uvedeného tíží stěžovatele též důkazní břemeno k tvrzením uplatněným v návrhu. K jeho unesení je nutno, aby stěžovatel svá tvrzení, jimiž odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, řádně doložil (např. usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50, bod 5, či ze dne 24. 11.
2021, čj. 6 Ads 334/2021-22, bod 7). Současně platí, že hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (např. usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20, bod 10).
[6] Uvedená kritéria pro přiznání odkladného účinku posuzovaný návrh nesplňuje. Stěžovatelka nijak nekonkretizovala, jaká újma by jí v případě nepřiznání odkladného účinku hrozila. Její tvrzení jsou pouze obecná a hypotetická.
[7] S ohledem na shora uvedené okolnosti dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.
[8] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně NSS nebo
- [OBRÁZEK]bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100404226. V Brně dne 14.
dubna 2026 Ondřej Mrákota předseda senátu