10 Azs 232/2023- 25 - text
10 Azs 232/2023 - 26
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: M. K., zastoupené advokátkou Mgr. Alicí Jeziorskou, Svornosti 2, Havířov, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 20. 3. 2023, čj. OAM
1112/ZA
ZA10
K12
2022, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2023, čj. 19 Az 16/2023
60,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně, advokátce Mgr. Alici Jeziorské, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobkyně v řízení o kasační stížnosti ve výši 4 114 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobkyně v roce 2020, několik měsíců poté, co naposledy přicestovala do ČR, požádala o udělení mezinárodní ochrany. Uvedla, stručně řečeno, že se bojí návratu do domovského státu (Moldavské republiky), protože tam má být z důvodu své židovské národnosti obětována ďáblu na oltáři. Ten se prý nachází ve sklepě domu, který dříve vlastnila.
[2] Žalované ministerstvo jí svým prvním rozhodnutím žádnou formu mezinárodní ochrany neudělilo. První rozhodnutí ministerstva zrušil Krajský soud v Ostravě a s jeho postupem souhlasil i NSS (rozsudek ze dne 16. 4. 2021, čj. 1 Azs 402/2020
39). Ministerstvo se totiž nezabývalo tím, zda žalobkyně netrpí přechodnou duševní poruchou a zda jí není nezbytné ustanovit opatrovníka. Ve druhém rozhodnutí ministerstvo vysvětlilo, že opatrovníka neustanovilo, protože žalobkyně byla při doplňujícím pohovoru schopna vnímat smysl otázek a odpovídat na ně, chápala význam řízení, popsala zvládání každodenních situací a jakoukoliv pomoc jiného člověka odmítala. Ani druhým rozhodnutím ministerstvo neudělilo žalobkyni žádnou formu mezinárodní ochrany. Druhé rozhodnutí ministerstva obstálo jak u krajského soudu, tak u NSS (usnesení ze dne 23. 11. 2022, čj. 9 Azs 136/2022
55).
[3] V prosinci 2022 žalobkyně podala opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Uvedla, že důvody, pro které žádá o mezinárodní ochranu, se nijak nezměnily. Stále se obává toho, že bude pronásledována sektou, která ji obětuje ďáblu. Žalobkyně ministerstvu předala jména tří lidí, kteří v minulosti vlastnili dům s obětním oltářem a kteří údajně žalobkyni pronásledovali. Ministerstvo žalobkyni seznámilo s podklady pro své rozhodnutí (těmi byly – kromě opakované žádosti a konečného rozhodnutí o první žádosti – také informace o domovském státě a tiskové zprávy o tamějším aktuálním dění). Žalobkyně nenavrhovala doplnění podkladů ani nesdělila nové informace. Ministerstvo označilo opakovanou žádost žalobkyně za nepřípustnou a řízení zastavilo [§ 11a odst. 1, § 10a odst. 1 písm. e) a § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu]. Proti rozhodnutí ministerstva se žalobkyně bránila u krajského soudu. Ten její žalobu zamítl.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně kasační stížnost (nyní tedy vystupuje jako stěžovatelka). Tvrdí, že v žádosti uvedla nové skutečnosti, a že se nadto situace v Moldavsku podstatně zhoršila v důsledku rusko
ukrajinského konfliktu. Ministerstvo ve vyjádření ke kasační stížnosti naproti tomu zdůrazňuje, že kromě tří jmen svých tvrzených pronásledovatelů neuvedla stěžovatelka nic odlišného od předchozího řízení. Samotný seznam těchto jmen přitom jenom upřesňuje už dříve tvrzené potíže, s nimiž se ministerstvo v minulém rozhodnutí vypořádalo. Situace v Moldavsku se od té doby nezměnila.
[5] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje stěžovatelovy zájmy (§ 104a s. ř. s.). Není
li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006
39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021
28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11–12).
[5] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje stěžovatelovy zájmy (§ 104a s. ř. s.). Není
li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006
39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021
28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11–12).
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[7] Stěžovatelka v kasační stížnosti neuvádí, jaké důvody by měly svědčit pro její přijatelnost. Neoznačuje právní otázku, kterou se NSS dosud nezabýval, kterou NSS či krajské soudy řeší rozdílně nebo v níž je třeba učinit tzv. judikaturní odklon. Stěžovatelka ani netvrdí, že se krajský soud bezdůvodně odchýlil od ustálené judikatury nebo že hrubě pochybil při výkladu práva. Nic takového nezjistil ani NSS.
[8] Kasační stížnost nereaguje na rozsudek krajského soudu, uvádí jen velmi obecná tvrzení, neodkazuje na žádnou judikaturu. Krajský soud se přitom s žalobními námitkami (opakovanými v kasační stížnosti) řádně vypořádal (body 12 až 14 jeho rozsudku): obsahově jsou první i opakovaná žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany totožné, seznam tří jmen jen upřesňuje dříve tvrzené potíže, ministerstvo si opatřilo aktuální zprávy o Moldavsku a své rozhodnutí přezkoumatelně odůvodnilo. Krajský soud odkázal na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 3. 2012, čj. 3 Azs 6/2011
96 (č. 2642/2012 Sb. NSS).
[9] Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany je přípustná, pokud cizinec uvedl nebo pokud se objevily nové skutečnosti či zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění cizince zkoumány v předchozím pravomocně ukončeném řízení (§ 11a odst. 1 zákona o azylu). Při zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti musí správní orgán vždy zdůvodnit, že 1) žadatel v opakované žádosti neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, respektive že 2) uvádí jen takové nové skutečnosti či zjištění, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, a že 3) situace v zemi původu se nezměnila natolik, aby to mohlo zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany (3 Azs 6/2011, bod 19). Stěžovatelka k opakované žádosti sama výslovně uvedla, že ji podává ze stejných důvodů jako žádost předchozí. Seznam tří jmen (doplněný jen přibližným věkem zmíněných osob) ministerstvu předala, aniž vysvětlila, proč to neudělala už dříve, a aniž podrobněji popsala, jaké nové újmy a proč se od těchto osob obává. Přestože k tomu byla vyzvána, nenavrhla stěžovatelka doplnění podkladů ministerstva (z nichž vyplývalo, že Moldavsko je prozápadně orientováno a rusko
ukrajinský konflikt na něj dopadá zejména v podobě uprchlické krize). Proto krajský soud nijak nepochybil (natož hrubě), pokud souhlasil s tím, že opakovaná žádost stěžovatelky je nepřípustná a řízení o ní bylo třeba zastavit.
[10] V této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Krajský soud nijak nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost.
[10] V této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Krajský soud nijak nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost.
[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020
33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatelka úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ministerstvu žádné náklady nevznikly (§ 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s.).
[12] Krajský soud ustanovil stěžovatelce zástupkyni, advokátku Mgr. Alici Jeziorskou. Takto ustanovená advokátka zastupuje stěžovatelku i v řízení o kasační stížnosti a její hotové výdaje a odměnu za zastupování hradí stát (§ 35 odst. 10 a § 120 s. ř. s.). NSS přiznal advokátce odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč, a to sepsání kasační stížnosti [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Dále advokátce náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), v součtu tak odměna a náhrada hotových výdajů činí 3 400 Kč. Ustanovená advokátka je plátkyní DPH, a proto je odměnu třeba zvýšit o daň (ve výši 714 Kč). Celková odměna tedy činí 4 114 Kč. Tato částka bude advokátce vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2023
Michaela Bejčková
předsedkyně senátu