10 Azs 37/2023- 48 - text
10 Azs 37/2023 - 49 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobců: a) V. I., b) S. I., c) M. I., zast. žalobkyní b), d) A. I., zast. žalobkyní b), všichni zast. advokátem JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, Šafaříkova 666/9, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 8. 2022, čj. OAM 736/ZA
ZA10
ZA05
2022 a čj. OAM
737/ZA
ZA10
ZA05
2022, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2023, čj. 31 Az 6/2022 57,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobců JUDr. Ing. Jiřímu Špeldovi, advokátovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 12 366 Kč, která mu bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
[1] Žalobci, rodiče se dvěma nezletilými syny, jsou občané Ázerbájdžánu. V srpnu 2020 v Česku poprvé požádali o udělení mezinárodní ochrany. O mezinárodní ochranu původně požádali proto, že starší syn, tj. žalobce c), trpí dětskou mozkovou obrnou. Zdravotnictví v Ázerbájdžánu má problémy s korupcí a potřebnou zdravotní péči si tam žalobci nemohou finančně dovolit. Žalovaný však jejich žádosti zamítl a žalobci následně neuspěli ani před správními soudy (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 12. 2021, čj. 43 Az 2/2021 57, usnesení NSS ze dne 21. 7. 2022, čj. 8 Azs 15/2022 56).
[2] Dne 4. 8. 2022 žalobci podali opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Jako důvod znovu uvedli zdravotní stav žalobce c) a také obavy žalobce a) ze synů lékaře, kterého v Ázerbájdžánu fyzicky napadl. Žalovaný nicméně rozhodl, že opakované žádosti jsou nepřípustné podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a řízení o nich podle § 25 písm. i) téhož zákona zastavil. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobci bránili žalobou u krajského soudu. Během řízení o žalobě uvedl žalobce a) rovněž, že byl v Ázerbájdžánu jako bývalý zaměstnanec tajného oddělení ministerstva vnitra mučen a má obavy z tamní vlády. Krajský soud však žalobu zamítl. Tvrzení ohledně zdravotního stavu žalobce c) nepovažoval za nové skutečnosti, které by odůvodnily věcné přezkoumání nových žádostí o mezinárodní ochranu, žalobce a) zase mohl své obavy uvést již v první žádosti.
[3] Žalobci (stěžovatelé) podali proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Namítli, že stěžovatel a) v Ázerbájdžánu pracoval na tajném oddělení ministerstva vnitra, které bylo během války s Arménií zrušeno. Stěžovatele a) mučili a je v nebezpečí, protože pracoval s utajovanými informacemi. Stěžovatel a) také v Ázerbájdžánu napadl lékaře, kterému dal peníze na léčbu syna, ale léčba k ničemu nevedla. Synové lékaře pracují na prokuratuře a chtějí se stěžovateli a) pomstít. O obavách z lékařových synů se v první žádosti nezmínil, protože jednak nevěděl, zda se může bezpečně vyjádřit, jednak tehdy ještě neměl informace o postavení synů. Nadto zdravotní stav stěžovatele c) by se v případě návratu zhoršil natolik, že by šlo o následek srovnatelný s mučením. Zdravotní péče pro stěžovatele c) není finančně dostupná. Pro ostatní členy rodiny by pak jeho trápení či dokonce smrt byly významným zásahem do rodinného a soukromého života.
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá podle § 104a s. ř. s. otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (blíže k tomu usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a navazující judikatura).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] V případě opakované žádosti o mezinárodní ochranu ministerstvo zkoumá, zda žadatel uvedl nějaké nové skutečnosti nebo zda se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které (bez vlastního zavinění žadatele) ministerstvo neposuzovalo v první žádosti a které svědčí o tom, že by žadatel mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 či vážné újmě podle § 14a zákona o azylu. Pokud ministerstvo řízení zastaví, nezabývá se důvody opakované žádosti věcně (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 3. 2012, čj. 3 Azs 6/2011 96, č. 2642/2012 Sb. NSS, nebo rozsudek ze dne 9. 1. 2019, čj. 5 Azs 199/2019 27, bod 13).
[7] Přijatelnost kasační stížnosti nezakládá námitka ohledně zdravotního stavu stěžovatele c). Zdravotním stavem a omezenými možnostmi léčby stěžovatelé argumentovali již při podání první žádosti o mezinárodní ochranu. Nyní pouze nově tvrdili, že se zdravotní stav stěžovatele c) zhoršil, resp. že se díky pobytu v Česku stabilizoval. NSS sice již uznal, že novou skutečností nebo zjištěním může být též výrazné zhoršení zdravotního stavu, byť spojené s nemocí, kterou již ministerstvo posoudilo v předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany (rozsudek ze dne 23. 9. 2009, čj. 1 Azs 43/2009 66, č. 1956/2009 Sb. NSS, bod 27). Již krajský soud ale uvedl, že z podkladů, které nyní stěžovatelé předložili (především z lékařské zprávy z února 2022, která je též součástí správního spisu), neplyne, že by se zdravotní stav stěžovatele c) oproti řízení o předchozí žádosti výrazně zhoršil (a nejsou ani důvody se domnívat, že se situace ohledně zdravotní péče v Ázerbájdžánu od podání první žádosti změnila).
[8] Přijatelnost kasační stížnosti nezakládají ani obavy stěžovatele a). Již krajský soud uvedl, že tyto důvody mohl tvrdit v první žádosti, nebránila mu v tom žádná objektivní překážka. K obavám ze synů lékaře, kterého měl napadnout v roce 2007, sám stěžovatel a) pouze uvedl, že nevěděl, zda je při podání první žádosti mohl bezpečně sdělit (teprve v kasační stížnosti začal zcela obecně tvrdit, že se o možné hrozbě dozvěděl až po podání první žádosti o mezinárodní ochranu). O údajném působení na tajném oddělení ministerstva vnitra se pak stěžovatel a) zmínil až na jednání před krajským soudem v nynějším řízení.
[9] NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. Stěžovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměli úspěch; žalovanému žádné náklady řízení nad rámec běžné administrativní činnosti nevznikly (§ 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s.).
[10] Krajský soud žalobcům ustanovil advokáta JUDr. Ing. Jiřího Špeldu. Advokátovi NSS přiznává podle § 7 bodu 3, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), odměnu za zastupování za jeden úkon právní služby (sepsání kasační stížnosti). Protože advokát zastupoval čtyři osoby, zvyšuje se odměna za jeden úkon podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu na 9 920 Kč. K tomu náleží advokátovi i paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Advokát je plátcem DPH, proto se odměna a náhrada hotových výdajů zvyšuje o tuto daň. Celková částka 12 366 Kč bude k rukám advokáta proplacena z účtu NSS.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. dubna 2023
Zdeněk Kühn předseda senátu