U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. prosince
2001 v trestní věci obviněných F. N., R. H., J. F., M. S., J. S., M. P., J. H.,
M. H., M. Š., Z. S. a Ing. T. J., stíhaných pro trestný čin zkrácení daně,
poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1, odst. 3 tr. zák. účinného ke dni
31. 12. 1997, dílem dokonaného, dílem ve fázi pokusu podle § 8 odst. 1 tr.
zák., ve sporu o příslušnost mezi Krajským soudem v Brně a Krajským soudem v
Hradci Králové, t a k t o :
Podle § 24 tr. ř. je k projednání a rozhodnutí věci příslušný Krajský soud v
Brně.
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové podal u
Krajského soudu v Hradci Králové obžalobu na obviněné F. N., R. H., J. F., M.
S., J. S., M. P., J. H., M. H., M. Š., Z. S. a Ing. T. J. pro trestný čin
zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1, 3 tr. zák., ve
znění účinném do 31. 12. 1997, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu
pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., jehož se měli dopustit celkem v deseti
případech způsobem popsaným v žalobním návrhu. Krajský soud v Hradci Králové
usnesením ze dne 18. 6. 2001, č. j. 8 T 42/2001 - 2576, postoupil věc podle §
188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně i místně
příslušnému. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 12. 2001, č. j. 50 T
17/2001-2646, analogicky podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. vyslovil svou
místní nepříslušnost a za tohoto stavu věc předložil Nejvyššímu soudu k
rozhodnutí sporu o příslušnost.
Nejvyšší soud shledal, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský
soud v Brně.
V posuzované věci není sporu o věcné příslušnosti krajského soudu jako soudu
prvního stupně (§ 17 tr. ř.). Spornou se činí otázka místní příslušnosti.
Krajský soud v Hradci Králové důvodně dospěl k závěru, že není dána jeho místní
příslušnost a nijak nepochybil, pokud věc postoupil Krajskému soudu v Brně jako
soudu místně příslušnému.
Nejvyšší soud se ztotožnil se závěry Krajského soudu v Hradci Králové v tom,
že místem spáchání žalované trestné činnosti (§ 18 odst. 1 tr. ř.) není ani v
jednom případě obvod tohoto soudu a že místo spáchání činu se nachází mimo jiné
i v obvodu Krajského soudu v Brně. Za této situace je pak nepodstatné, že čin
byl popřípadě spáchán též v obvodu několika dalších krajských soudů, neboť
platí, že pokud věc byla postoupena nepříslušným soudem jednomu z těch soudů,
který je ve věci příslušný, pak se tento soud stává příslušným ke konání řízení
(§ 22 tr. ř.). Místní příslušnost Krajského soudu v Brně tak vyplývá z
ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř. a § 22 tr. ř.
K úvahám Krajského soudu v Brně o tom, že čin byl spáchán též v obvodu
Krajského soudu v Hradci Králové, neboť v jeho obvodu údajně byly opatřovány
podklady k daňovému řízení (zejména fiktivní kupní smlouvy, fiktivní faktury),
je třeba z tohoto pohledu uvést, že za místo činu je třeba považovat především
to místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku
trestného činu (srov. rozhodnutí č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Objektivní stránka
žalovaného trestného činu (ve znění účinném do 31. 12. 1997) je naplněna
jednáním pachatele, který ve větším rozsahu zkrátí např. daň. Krajský soud v
Hradci Králové správně poukazuje na to, že k tomuto jednání obviněných došlo v
sídle jednotlivých finančních úřadů, z nichž ani jedno se nenachází v jeho
obvodu a že v tomto místě nastal anebo měl nastat následek trestného činu v
podobě zkrácení daně, resp. neoprávněného vrácení části daně z přidané hodnoty.
K tomu lze dodat, že samotné opatření fiktivních podkladů pro účely jejich
pozdějšího použití v rámci daňového řízení ještě neznamená, že místo, kde došlo
k jejich získání lze již pokládat za místo spáchání činu ve smyslu ustanovení §
18 odst. 1 tr. ř. Jejich opatřením ještě nedošlo k naplnění výše popsané
objektivní stránky stíhaného trestného činu. Jestliže úvahy Krajského soudu v
Brně by měly být důsledně uplatněny, pak by to znamenalo, že místem činu by
byla např. všechna místa, kterými pachatelé s těmito fiktivní podklady
projížděli (tzn. v posuzované věci prakticky území celé České republiky). Navíc
závěr Krajského soudu v Brně, že k jednání některých obviněných spočívajícím v
opatřování těchto fiktivních podkladů (v jejich vyhotovení, podepsání a
orazítkování) došlo v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové nejsou
přesvědčivě doloženy konkrétními poznatky. Jen z toho faktu, že tyto podklady
byly pachatelům, kteří je později uplatnili v daňovém řízení dodány již
vyhotovené, nelze jednoznačně odůvodnit závěr, že k jejich vypsání, podepsání
či orazítkování došlo právě v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, že k projednání a rozhodnutí
věci je příslušný Krajský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 20. prosince 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík