11 Tcu 1/2026-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 1. 2026 návrh
Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3
zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění
pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a
evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana
České republiky M. K., rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika,
ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne 17. 5.
2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze
dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, v němž byl uznán vinným zločinem
převaděčství a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 355 odst. 2
písm. a), odst. 3, písm. d), s poukazem na § 138 písm. j), a § 289 odst. 2
slovenského trestního zákona (body 1. a 2. rozsudku), a tomu odpovídající část
úhrnného trestu odnětí svobody v trvání šesti let a deseti měsíců, hledí jako
na odsouzení soudem České republiky.
II. Naproti tomu se zamítá návrh Ministerstva spravedlnosti České
republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a
evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana
České republiky M. K., rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika,
ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne 17. 5.
2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze
dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, a to pro přečin nedovolené výroby
omamných a psychotropních látek, jedů anebo prekurzorů, jejich držení a
obchodování s nimi podle § 171 odst. 3 slovenského trestního zákona (bod 3.
rozsudku) a jemu odpovídající část úhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou
měsíců.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 31. 3.
2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne 17. 5. 2023, ve spojení s
usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 17. 5. 2023, sp.
zn. 2To/34/2023, jímž bylo jako nedůvodné zamítnuto odvolání odsouzeného podané
proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně, byl M. K. (dále též jen
„odsouzený“) uznán vinným jednak zločinem převaděčství podle § 355 odst. 2
písm. a), odst. 3 písm. d) slovenského trestního zákona s odkazem na § 138
písm. j) slovenského trestního zákona (bod 1. rozsudku), dále přečinem ohrožení
pod vlivem návykové látky podle § 289 odst. 2 slovenského trestního zákona (bod
2. rozsudku) a přečinem nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, jedů
anebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi podle § 171 odst. 3
slovenského trestního zákona (bod 3. rozsudku). Za uvedená jednání byl výše
jmenovaný pravomocně odsouzen jednak k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s minimálním
stupněm střežení, a současně k trestu zákazu činnosti v podobě řízení
motorových vozidel všeho druhu na dobu tří let.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Nitře se M. K. předmětné
trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
1) v úmyslu získat pro sebe finanční odměnu ve výši 30.000 Kč dne 20.
10. 2022 jako řidič nákladního motorového vozidla tov. zn. Opel Movano,
registrační značky XY, bílé barvy, registrovaného v České republice, VIN: XY,
umožnil 37 osobám původem ze Syrské arabské republiky, které byly bez dokladů
prokazujících jejich osobní totožnost a bez platných víz umožňujících osobám
pocházejícím ze třetích zemí vstup a setrvání na území Slovenské republiky,
nedovoleně překročit hraniční přechod mezi Maďarskem a Slovenskem, a to tím
způsobem, že dne 20. 10. 2022 v době kolem 03:00 hodin blíže neznámém místě na
území Maďarska v blízkosti srbsko-maďarských hranic umožnil těmto osobám
nastoupit do motorového vozidla tov. zn. Opel Movano, registrační značky XY, a
tyto osoby převezl přes hraniční přechod mezi Maďarskem a Slovenskem XY a
následně s těmito osobami pokračoval přes území Slovenské republiky po levické
silnici směrem na XY, kde bylo předmětné vozidlo zastaveno a kontrolováno
hlídkou Obvodního oddělení Policie Levice a v jeho nákladním prostoru se
nacházelo výše uvedených 37 osob,
2) dne 20. 10. 2022 v době kolem 07:40 hodin před městem XY na levické
silnici, řídil nákladní motorové vozidlo tov. zn. Opel Movano, registrační
značky XY, bílé barvy, načež bylo předmětné motorové vozidlo zastaveno a
kontrolováno hlídkou Obvodního oddělení Policie Levice z důvodu prověření
oznámení, že řidič tohoto vozidla je pod vlivem alkoholu, a při kontrole
policejní hlídkou se odsouzený podrobil dechové zkoušce s negativním výsledkem,
přičemž během komunikace s policejní hlídkou odsouzený jevil známky, že vozidlo
řídil po požití omamných a psychotropních látek, jeho pohyby byly trhané, měl
tiky v rukách, cvakal zuby, měl rozšířené zorničky, avšak na žádost policie se
odsouzený odmítl podrobit lékařskému vyšetření odběrem biologického materiálu,
3) dne 20. 10. 2022 v době kolem 07:40 hodin před městem XY na XY
silnici, při prohlídce nákladního motorového vozidla tov. zn. Opel Movano,
registrační značky XY, bílé barvy, které řídil odsouzený, měl ve vozidle na
předním sedadle spolujezdce bez povolení přítlačný plastový sáček obsahující
bílý krystalický materiál o hmotnosti 242 mg, s obsahem 120 mg čistého
metamfetaminu, což odpovídá nejméně třem běžným, obvykle jednorázovým dávkám
drogy, přičemž metamfetamin je ve smyslu zákona č. 139/1998 Sb., o omamných,
psychotropních látkách a přípravcích, ve znění pozdějších přepisů, zařazen do
II. skupiny psychotropních látek.
3. Dne 5. 1. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve
shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle §
4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve
znění pozdějších předpisů (dále též jen „citovaný zákon“ nebo „zákon“), o tom,
že se na odsouzení M. K. rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská
republika, ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne
17. 5. 2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská
republika, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, hledí jako na odsouzení
soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě
jsou ve vztahu k osobě odsouzeného splněny všechny zákonné podmínky pro
rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona, byť toliko částečně.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona
rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že
se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské
unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu,
který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno
závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18
přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1.
7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3
zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného
členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a
Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn.
zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu
přitom jednoznačně vyplývá, že M. K. je občanem České republiky, který byl
odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie,
přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 29.
6. 2023. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3
zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže
je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se
podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz
rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.).
Současně platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak
některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky,
hledí se v takovém případě jako na odsouzení soudem České republiky jen na část
odsouzení, které se týká toho skutku, u kterého je podmínka oboustranné
trestnosti řádně splněna.
8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka
oboustranné trestnosti činu splněna, následně určí Nejvyšší soud v rozhodnutí
podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého
tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na
cizozemské odsouzení (resp. na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské
unie) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem
České republiky, je přitom nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí
Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu
uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti
na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným
činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka
oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
9. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného M. K. dospěl k
závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna ve vztahu ke
skutku popsanému pod bodem 3) cizozemského rozhodnutí, ve kterém je pravomocným
rozsudkem Okresního soudu v Nitře ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, ve
spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře ze dne 17. 5. 2023, sp. zn.
2To/34/2023, spatřován přečin nedovolené výroby omamných a psychotropních
látek, jedů anebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi podle § 171
odst. 3 slovenského trestního zákona. Skutek popsaný pod bodem 3) rozsudku
příslušného slovenského soudu spočívající v tom, že odsouzený u sebe, resp. v
jím řízeném nákladním motorovém vozidle dne 20. 10. 2022 bez povolení, tedy
neoprávněně, přechovával přítlačný plastový sáček obsahující bílý krystalický
materiál o hmotnosti 242 mg, s obsahem 120 mg čistého metamfetaminu, který je
na Slovensku zařazen do II. skupiny psychotropních látek, totiž podle platné
české právní úpravy není trestným činem. Daný skutek by odpovídal trestnému
činu neoprávněného přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo jedu pro
vlastní potřebu podle § 284 odst. 1 českého trestního zákoníku pouze za
předpokladu, že by byl odsouzený usvědčen z toho, že by pro vlastní potřebu
přechovával pervitin (metamfetamin) v množství větším než malém. Tomu podle
stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014
Sb. rozh. tr., odpovídá množství více než 1,5 g této drogy, resp. více než 0,5
gramu účinné látky či 0,6 gramu hydrochloridu. Vzhledem k tomu, že u
odsouzeného bylo zajištěno toliko 242 mg této drogy s obsahem 120 mg účinné
látky (metamfetaminové báze), nebylo možné shledat naplnění zákonných znaků
skutkové podstaty tohoto trestného činu, přičemž v úvahu nepřichází ani použití
jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České
republiky. Ze skutkových zjištění slovenského soudu totiž není nikterak zřejmé,
že by daná látka byla odsouzeným neoprávněně vyrobena, dovezena, provezena či
přechovávána pro jiného (tedy držena za účelem její nedovolené distribuce jiným
osobám) ve smyslu zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu neoprávněné
výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami
nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku.
Vzhledem k těmto skutečnostem tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva
spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení stran
skutku popsaného pod bodem 3) citovaného rozsudku Okresního soudu v Nitře,
včetně tomuto skutku odpovídající alikvotní části celkově uloženého úhrnného
trestu odnětí svobody v rozsahu dvou měsíců, zamítl.
10. Naopak jde-li o zbylé skutky popsané pod body 1) a 2) rozsudku
Okresního soudu v Nitře, které byly právně kvalifikovány jednak jako zločin
převaděčství podle § 355 odst. 2 písm. a), odst. 3, písm. d), s poukazem na §
138 písm. j) slovenského trestního zákona a jednak jako přečin ohrožení pod
vlivem návykové látky podle § 289 odst. 2 slovenského trestního zákona, lze
konstatovat, že toto odsouzení se týká skutků, které vykazují zákonné znaky
trestného činu i podle právního řádu České republiky [konkrétně přečinu
organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340
odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (jednání popsané pod bodem 1) a přečinu
ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku (jednání
popsané pod bodem 2)], a jsou tedy oboustranně trestné. Ze skutkových zjištění
slovenského soudu totiž jasně plyne, že odsouzený jednak jinému umožnil či mu
pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a daný čin spáchal za úplatu
(jednání popsané pod bodem 1) a jednak vykonával ve stavu vylučujícím
způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které mohl
ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku (jednání
popsané pod bodem 2). Za daného stavu jsou tedy ve vztahu ke skutkům popsaným v
citovaném rozsudku slovenského soudu pod body 1) a 2) splněny všechny formální
podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
11. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného
zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost
trestné činnosti M. K. je zvyšována nejen způsobem provedení činu, když nelze
pominout, že jednání popsaného pod bodem 1) se dopustil vůči většímu počtu
osob, kterým vědomě napomáhal k nedovolanému překročení státní hranice, ale i
tím, že svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných
trestných činů. Přehlédnout nelze ani bohatší trestní minulost odsouzeného,
když z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let
2012 až 2021 byl na území České republiky celkem čtyřikrát trestně stíhán a
odsouzen, a to zpravidla pro trestnou činnost spočívající v ohrožení pod vlivem
návykových látek, byť v důsledku zahlazení těchto odsouzení je na něho třeba
hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného nicméně plynou zjevné
sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného
delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, přičemž ani několik
předchozích pravomocných odsouzení tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného
jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
12. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně
konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pod body 1) a 2)
pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Nitře ve spojení s
usnesením Krajského soudu v Nitře, uložena sankce odpovídající právnímu řádu
České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody.
13. S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud návrhu Ministerstva
spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě M. K. vyhověl pouze částečně,
tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na – byť převážnou –
část trestné činnosti, jíž byl M. K. uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v
Nitře, Slovenská republika, ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl
právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská
republika, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, hledí jako na odsouzení
soudem České republiky, v souladu s tím alikvotně snížil i původně uložený
úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání sedmi let na konečných šest
let a deset měsíců, který svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti
jednání odsouzeného popsanému pod body 1) a 2) citovaného rozsudku slovenského
soudu, v rámci něhož byl uznán vinným jednak zločinem převaděčství podle § 355
odst. 2 písm. a), odst. 3, písm. d) s poukazem na § 138 písm. j) slovenského
trestního zákona a jednak přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §
289 odst. 2 slovenského trestního zákona.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 1. 2026
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu