11 Tcu 10/2025-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. 2. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. M., rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 10. 2021, sp. zn. (249 Ls) 232 Js 1740/21 (8/21), hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Obvodového soudu v Tiergartenu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 10. 2021, sp. zn. (249 Ls) 232 Js 1740/21 (8/21), který nabyl právní moci dne 12. 5. 2022, byl J. M. uznán vinným trestným činem těžkého ublížení na zdraví v pěti případech, v jednom případě ve stadiu pokusu, pokusem útoku na veřejné činitele v jednočinném souběhu s kladením odporu veřejným činitelům s pokusem o ublížení na zdraví a úmyslným ublížením na zdraví podle § 113, § 114, § 223, § 224, § 21, § 22, § 23, § 52 a § 53 německého trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený J. M. dopustil trestné činnosti tím, že:
1. v sobotu dne 25. 5. 2019 kolem 12:00 hod. silně podnapilý před supermarketem „XY“ na XY v XY, náhle udeřil poškozeného K. plastovou taškou naplněnou skleněnými lahvemi do obličeje poté, co tento k odsouzenému, který spal na lavičce naproti pekárně, přistoupil, začal na něj mluvit a probudil ho. Poškozenému se podařilo odrazit úder pravou rukou, takže nebyl zasažen do hlavy, ale pouze do ruky. V důsledku úderu se rozbily skleněné lahve v igelitové tašce a poškozený utrpěl krvácející řeznou ránu na pravém palci. V důsledku řezné rány došlo i k poranění vřetenního povrchového nervu, které by bylo možné napravit pouze operací, což však poškozený odmítl, a proto dodnes trpí nepříjemnými pocity a necitlivostí postiženého palce,
2. ve čtvrtek dne 29. 8. 2019 kolem 22:15 hod. na adrese XY, XY, se podnapilý odsouzený rozběhl proti policejnímu komisaři S. se zdviženými pěstmi v úmyslu jej zezadu udeřit poté, co policejní komisař předtím vykázal svědkyni H. za to, že opakovaně házela předměty na silnici a nasadil jí pouta, aby jí zabránil v dalším házení předmětů. Policista se však dokázal úderu vyhnout a pohrozil mu použitím slzného plynu, pokud od dalších útoků neupustí. Když odsouzený opět zvedl levou pěst v úmyslu jej udeřit, policejní komisař tento útok odrazil za použití plynového spreje, 3. v pátek dne 18. 10. 2019 kolem 11:30 hod. v hotelovém vestibulu hotelu XY na adrese XY v XY odsouzený bezdůvodně dvakrát udeřil pravou pěstí do obličeje poškozeného P., který zde byl zaměstnán jako vrátný, a který jej požádal, aby hotel opustil. V důsledku toho utrpěl otok a bolest dolního rtu, s čímž byl odsouzený přinejmenším srozuměn,
4. ve čtvrtek dne 12. 12. 2019 kolem 21:30 hod. na vánočním trhu na adrese XY v XY hodil podnapilý odsouzený prázdnou skleněnou láhev sektu 0,75 l plnou silou směrem ke stánku se svařeným vínem, kde stáli svědci B. a F. s dalšími dvěma přáteli. Láhev dopadla na zem asi jeden až dva metry od nich a rozbila se. Letící střepy zasáhly svědkyni F. do nohy, ale nezpůsobily jí zranění ani bolest. Při hození lahví na rušném vánočním trhu byl přinejmenším srozuměn s tím, že zasáhne a zraní kolemstojící, jako byli svědci B. a F.,
5. ve čtvrtek dne 8. 10. 2020 kolem 03:30 hod. vyhledal odsouzený pod vlivem alkoholu poškozené F. a H. spící v parku XY poblíž dětského hřiště XY v XY, nejdříve dřevěnou větví o délce cca 95 cm bodal do jejich věcí a následně do poškozeného F., kterého několikrát zasáhl a způsobil mu bolest nohou a horní části těla, s čímž byl minimálně srozuměn,
6. v pátek dne 9. 4. 2021 kolem 12:30 hod. ve vlaku linky metra U2 ve stanici metra XY, XY, požádal silně podnapilého odsouzeného, který neměl na ústech a nose roušku, poškozený B., aby opustil metro. Přitom zatáhl za držadlo přenosného rádia odsouzeného, které se utrhlo, a když rádio spadlo na zem, kopl do něj nohou, což způsobilo jeho pád z metra na nástupiště. V reakci na to odsouzený zaútočil na zátylek poškozeného B., který stál zády k němu, skleněnou lahví a způsobil mu bolestivou a krvácející tržnou ránu na hlavě, s čímž musel být minimálně srozuměn,
7. jen několik minut po činu č. 6, kolem 12:50 hodin, když se znovu setkali u stanice metra XY, XY, udeřil poškozeného B. přenosným rádiem do hlavy, čímž mu způsobil opětovné bolesti hlavy, s čímž musel být minimálně srozuměn.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 14. 7. 2023 (viz č. l. 7 spisu a opis z evidence Rejstříku trestů ze dne 17. 1. 2024 č. l. 5 spisu). Odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším pokusu trestného činu těžké újmy na zdraví podle § 145 tr. zákoníku, trestných činů ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 tr. zákoníku a násilí proti orgánu veřejné moci podle § 323 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. M. se bezdůvodně dopustil zavrženíhodného jednání spočívajícího v bezdůvodném fyzickém násilí vůči jiným osobám, mj. též v souvislosti s výkonem pravomoci orgánu veřejné moci. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil více útoky, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, je zřejmé, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 2. 2025
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu