11 Tcu 100/2024-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 14. 11. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. K., rozsudkem Zemského soudu v Paderbornu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2022, sp. zn 08 KLs -22 Js 1775/21-26/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Zemského soudu v Paderbornu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2022, sp. zn 08 KLs -22 Js 1775/21-26/21, který nabyl právní moci 31. 3. 2022, byl J. K. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v množství větším než malém v jednočinném souběhu s napomáháním k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém podle § 52 a § 27 německého trestního zákona a § 30 odst. 1, bod 4, § 3 odst. 1 bod 1, § 1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky a § 25 JArbSchG, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se J. K. dopustil trestné činnosti tím, že: ačkoliv mu byl známo, že nemá povolení Spolkového ústavu pro léčiva a zdravotnické prostředky k obchodování s omamnými látkami, v úmyslu financovat z výnosu trestné činnosti své dluhy v celkové výši 2.000 euro, které nebyl schopen věřitelům splatit, souhlasil pod fyzickým a psychickým nátlakem s tím, že pro věřitele zajede jako kurýr do Nizozemska. Měl tam něco vyzvednout, a ačkoli v té době nevěděl, o jaké zboží půjde, byl si vědom, že půjde o nelegální transakci.
Za tím účelem dostal od věřitelů lístek, na němž bylo uvedeno místo a čas předání. Podle tohoto pokynu se měl dne 5. 9. 2021 v 10:00 hodin dostavit do XY, do blízkosti tamní prodejny sushi. Na financování cesty obdržel od svých zadavatelů 300 euro na cestovní náklady. Jelikož se obával podniknout cestu sám, navrhl svému bratru, spoluobviněnému P. K., aby s ním do Nizozemska odcestoval, přičemž předstíral, že se jedná o krátkou prázdninovou cestu, jejíž náklady ponese on sám. O zamýšleném převozu nelegálního zboží svého bratra neinformoval.
Počátkem září 2021 odsouzení J. K. a jeho bratr P. K., odjeli nejprve do XY a poté do XY, kde strávili noc ze 4. 9. 2021 na 5. 9. 2021 v hotelu. Ráno 5. 9. 2021 se J. K. vydal do města, kde v 10 hod. dopoledne čekal na místě schůzky vedle obchodu se sushi, které mu věřitelé sdělili a kam se dostavila dosud nezjištěná osoba mužského pohlaví (Arab), která se jej optala, zda je J. Po krátkém rozhovoru v angličtině mu předala nápadně těžkou tašku, v níž byly drogy, kterou měl dovézt do Prahy a předat ji tam třetí osobě.
Byl instruován, aby se za tímto účelem dostavil ve 3.00 hod. na náměstí vedle dosud blíže neurčené kavárny. Když odsouzený J. K. předanou tašku otevřel, zjistil, že obsahuje mimo jiné extázi. Kokain, který se rovněž nacházel v tašce, byl naopak ještě zabalen v černém neprůhledném obalu. Jednotlivé balíčky s kokainem neotevřel, byl si však vědom toho, že obsahují omamné látky a že se může jednat o kokain. Za účelem ukrytí předaných omamných látek v autě se poté vydal na parkoviště supermarketu „XY“, kde do motorového prostoru auta naložil celkem cca 2.000 g kokainu a značné množství tablet extáze.
Obsah účinné látky v omamných látkách – po odečtení odchylek při jejím stanovení - činil u kokainu 1,762 g hydrochloridu kokainu a u tablet extáze 216 g báze MDMA. Drogy byly určeny k dalšímu prodeji, čehož si byl odsouzený vědom. Poté se vrátil ke svému bratru P. K., do hotelového pokoje, jehož však neinformoval o omamných látkách, které mezitím uschoval v autě, ani o svém plánu je nelegálně převézt do Prahy. V pozdních odpoledních hodinách téhož dne odjeli oba odsouzení domů svým vozem, který řídil J.
K. a převezl omamné látky přes hranice na území Spolkové republiky Německo. Kolem 20:10 hod. byli oba zastaveni celními úředníky H. a A-K. na parkovišti XY. Při prvotní kontrole vozidla nebyly zjištěny žádné drogy. Protože však J. K. upoutal pozornost celníků svým mimořádně nervózním a rozrušeným chováním, provedli celníci na rukou odsouzených tzv.
stírací test na drogy, který byl v případě J. K. pozitivní na kokain a v případě P. K. pozitivní na kokain a amfetamin. Na základě výsledků drogového testu bylo jejich vozidlo opět podrobeno podrobné prohlídce, při níž celní úředník H. nakonec nalezl v motorovém prostoru ukryté omamné látky. Zatímco P. K. byl z nálezu drog zdrcený, nabídl J. K. svědkyni A-K. 10.000 euro za to, že je oba nechá uniknout, což svědkyně odmítla. Za účelem zabavení drog bylo následně vozidlo odtaženo a odsouzení převezeni do XY, kde na ně byl následující den vydán příkaz k zatčení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 12. 5. 2022 (viz č. l. 5 spisu a opis z evidence Rejstříku trestů ze dne 13. 3. 2024 č. l. 2 spisu). Odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. K. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podílely i další osoby, jakož i více druhy a množstvím pašovaných omamných látek určených k další distribuci. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 11. 2024
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu