11 Tcu 105/2025-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2025
návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst.
3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění
pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a
evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České
republiky D. B., rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika
Německo, ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl
právní moci dne 6. 10. 2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze
dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl právní moci dne
6. 10. 2023, byla D. B. (dále též jen „odsouzená“) uznána vinnou trestným činem
podvodu prováděného zločineckou skupinou za účelem pravidelného výdělku,
spáchaným ve stadiu pokusu, a to ve vícečinném souběhu s trestným činem
zneužití dokladů totožnosti podle § 263 odst. 1, 2, 3 věta druhá č. 1 odst. 5,
§ 281 odst. 1, § 22, § 23, § 25 odst. 2 a § 53 německého trestního zákoníku
(StGB), za což byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v
trvání dvou let a jedenácti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Mnichově se odsouzená D.
B. shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustila v podstatě
tím, že:
1) V určitém blíže nezjistitelném okamžiku před 27. 2. 2023 se odsouzená
spolčila s dalšími dosud neznámými spolupachateli, aby od té doby organizovaně
a na základě rozdělení práce páchali podvody podle modu operandi „šokující
telefonát“; podle společné dohody se měly tyto podvody v budoucnu zaměřit na
velké množství neznámých osob, přičemž mělo dojít k co největším majetkovým
ztrátám těchto poškozených osob, přičemž odsouzená jednala s úmyslem získat si
prostřednictvím pokračujícího páchání trestné činnosti zdroj příjmů značného
rozsahu a trvání. Obecný průběh podvodu typu „šokující telefonát“ je zpravidla
takový, že skupina pachatelů s několika členy (podle dosavadních poznatků vždy
tři nebo čtyři pachatelé) pracuje dokonale koordinovaně a je neustále v
kontaktu prostřednictvím mobilních telefonů, načež neznámý volající, tzv.
„Chytač“, zavolá poškozenému, a vydává se obvykle za policistu nebo za
příbuzného a okamžitě oznámí nouzovou situaci, když se většinou jedná o těžkou
dopravní nehodu, kterou způsobil sám tento příbuzný; dále je poškozenému
sděleno, že je nezbytné zaplatit vysokou částku, jinak budou zahájeny právní
kroky nebo bude příbuzný uvězněn. U poškozených pak dochází v důsledku popsané
situace ke stavu, který výrazně ztěžuje racionální uvažování a jednání. Tento
volající má většinou po boku druhého spolupachatele (tzv. logistika), který je
v kontaktu s tzv. výběrčími, kteří jsou připraveni na místě, pokud oběť projeví
ochotu zaplatit. Tyto týmy výběrčích se podle zkušeností skládají z nejméně
dvou osob, z nichž jedna jde přímo k oběti, aby převzala peníze, a druhá
sleduje okolí. Přísné oddělení komunikace mezi volajícím, který kontaktuje
poškozené, a logistikem, který koordinuje týmy výběrčích, má zabránit nebo
ztížit odhalení souvislostí mezi jednotlivými trestnými činy. Volající a
logistik se převážně zdržují v Polsku, při tom jsou pachatelé (výběrčí mezi
sebou a s logistikem) v neustálém kontaktu přes mobilní telefony a zanechávají
stopy komunikace.
Konkrétně se odsouzená prostřednictvím popsaného rozdělení rolí jako výběrčí
podílela na jednání, kdy dne 27. 2. 2023 kolem 14:16 hod. byl poškozený B. S.,
telefonicky kontaktován jemu neznámým mužem, který se vydával za policejního
důstojníka „M. H.“. Neznámý volající mu vědomě lhal, že jeho syn měl dopravní
nehodu, při které zemřel jeden člověk, načež po poškozeném neznámý volající
požadoval 150.000 EUR, jinak bude jeho syn muset být uvězněn. Poškozený však
podvod rozpoznal a předstíral, že má doma hotovost ve výši 2.000 EUR, 22 mincí
Krüger Rand, 2 mince císaře Willhelma, 1 minci Liberty, 4 zlaté cihly po 100
gramech, 1 zlatou cihlu po 200 gramů a 1 zlatou cihlu o hmotnosti 250 gramů,
tedy cennosti odpovídající celkové hodnotě 66.500 EUR. Neznámý volající přitom
požádal poškozeného, aby uložil hotovost a cennosti do látkového sáčku a předal
jej paní „W.“. Téhož dne kolem 17:40 hod. se odsouzená, vedená svým logistikem,
dostavila ke vchodovým dveřím domu poškozeného a představila se jako ohlášená
paní „W.“, načež převzala od poškozeného kořist. Odsouzená však byla zadržena
ještě před domem poškozeného policisty, kteří byli na místě, přičemž sama za
tento čin obdržela přibližně 1.200 EUR.
2) dne 28. 2. 2023 kolem 08:10 hod. byla odsouzená převezena k dalšímu
šetření do prostor XY na adrese XY v Mnichově, kde na dotaz hlavního
policejního komisaře F. uvedla podle dokladu totožnosti vystaveného na jméno
jiné osoby osobní údaje S. A., čímž odsouzená chtěla zamaskovat svoji skutečnou
totožnost.
3. Dne 2. 12. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán
ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a
odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve
znění pozdějších předpisů (dále též jen „citovaný zákon“), o tom, že se na výše
citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika
Německo, ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl
právní moci dne 6. 10. 2023, ve vztahu k osobě D. B. hledí jako na odsouzení
soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném
případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3
shora citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona
rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že
se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské
unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu,
který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno
závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18
přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1.
7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 shora
citovaného zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného
členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a
Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn.
zaznamenáno do jeho evidence).
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu
totiž jednoznačně vyplývá, že D. B. je občankou České republiky, byla odsouzena
cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž
toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 18. 11. 2023 (viz
č. l. 15 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které vykazují znaky
trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně
zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku [jednání
popsané pod bodem 1)] a přečinu poškození cizích práv, spáchaného ve stadiu
pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 2)]. Ze
skutkových zjištění německého soudu je totiž zřejmé, že odsouzená v případě
jednání popsaného pod bodem 1) sebe a jiného obohatila tím, že uvedla někoho v
omyl, daný čin spáchala jako členka organizované skupiny (tj. sdružení nejméně
tří trestně odpovědných osob, jejichž vzájemná součinnost na realizaci trestné
činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající
rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují
pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu) a současně jím způsobila
značnou škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku škodu
dosahující částky nejméně 1.000.000 Kč]. V případě skutku popsaného pod bodem
2) pak její jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení vážné újmy na právech
jiného tím, uvedla někoho v omyl (konkrétně při svém výslechu na policii se po
předložení osobního dokladu vystaveného na jméno jiné osoby vydávala za tuto
jinou osobu, aby zakryla svoji skutečnou identitu, a to s plným vědomím, že
jsou vůči ní činěny úkony v souvislosti s jejím předchozím zadržením pro
podezření ze spáchání závažné majetkové trestné činnosti, čímž ohrozila
subjektivní občanská práva jiné osoby, konkrétně dobrou pověst a jméno osoby,
za kterou se záměrně nepravdivě při úkonu prováděném před policejním orgánem
vydávala). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky
předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 výše citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného
zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné
činnosti odsouzené je vedle způsobu provedení činu a jeho charakteru současně
zvyšována nejen celkovou výší způsobené škody, která výrazným způsobem
překročila spodní hranici značné škody ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr.
zákoníku (která je definována částkou dosahující nejméně 1.000.000 Kč), ale i
tím, že svým jednáním souběžně naplnila zákonné znaky skutkových podstat více
úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani její bohatou trestní minulost,
neboť v letech 2003 až 2020 byla na území České republiky celkem pětkrát
pravomocně odsouzena, a to zpravidla pro trestnou činnost majetkového
charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na ni
třeba zčásti hledět tak, jako by nebyla odsouzena. Současně platí, že výše
jmenovaná byla v letech 2012 až 2023 celkem ve čtrnácti případech pravomocně
odsouzena za další trestnou činnost výhradně majetkového charakteru též na
území Spolkové republiky Německo, Nizozemí, Itálie, Francie a Švédska. Z výše
uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzené k porušování závazných právních
norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více
států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného
výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, jí nezabránilo ve spáchání
dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat,
že odsouzené byla za jednání, jímž byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem
Okresního soudu v Mnichově, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České
republiky, konkrétně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou
let a jedenácti měsíců. Za tohoto stavu, zejména s přihlédnutím k povaze a
závažnosti trestných činů, jimiž byla uznána vinnou, její trestní minulosti,
jakož i druhu a výši pravomocně uloženého trestu, tak lze dospět k
jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky
pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. B. příslušným soudem Spolkové
republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze všech shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu
Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzené zcela
vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2025
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu