Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 105/2025

ze dne 2025-12-16
ECLI:CZ:NS:2025:11.TCU.105.2025.1

11 Tcu 105/2025-28

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2025

návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst.

3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění

pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a

evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České

republiky D. B., rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika

Německo, ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl

právní moci dne 6. 10. 2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze

dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl právní moci dne

6. 10. 2023, byla D. B. (dále též jen „odsouzená“) uznána vinnou trestným činem

podvodu prováděného zločineckou skupinou za účelem pravidelného výdělku,

spáchaným ve stadiu pokusu, a to ve vícečinném souběhu s trestným činem

zneužití dokladů totožnosti podle § 263 odst. 1, 2, 3 věta druhá č. 1 odst. 5,

§ 281 odst. 1, § 22, § 23, § 25 odst. 2 a § 53 německého trestního zákoníku

(StGB), za což byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v

trvání dvou let a jedenácti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Mnichově se odsouzená D.

B. shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustila v podstatě

tím, že:

1) V určitém blíže nezjistitelném okamžiku před 27. 2. 2023 se odsouzená

spolčila s dalšími dosud neznámými spolupachateli, aby od té doby organizovaně

a na základě rozdělení práce páchali podvody podle modu operandi „šokující

telefonát“; podle společné dohody se měly tyto podvody v budoucnu zaměřit na

velké množství neznámých osob, přičemž mělo dojít k co největším majetkovým

ztrátám těchto poškozených osob, přičemž odsouzená jednala s úmyslem získat si

prostřednictvím pokračujícího páchání trestné činnosti zdroj příjmů značného

rozsahu a trvání. Obecný průběh podvodu typu „šokující telefonát“ je zpravidla

takový, že skupina pachatelů s několika členy (podle dosavadních poznatků vždy

tři nebo čtyři pachatelé) pracuje dokonale koordinovaně a je neustále v

kontaktu prostřednictvím mobilních telefonů, načež neznámý volající, tzv.

„Chytač“, zavolá poškozenému, a vydává se obvykle za policistu nebo za

příbuzného a okamžitě oznámí nouzovou situaci, když se většinou jedná o těžkou

dopravní nehodu, kterou způsobil sám tento příbuzný; dále je poškozenému

sděleno, že je nezbytné zaplatit vysokou částku, jinak budou zahájeny právní

kroky nebo bude příbuzný uvězněn. U poškozených pak dochází v důsledku popsané

situace ke stavu, který výrazně ztěžuje racionální uvažování a jednání. Tento

volající má většinou po boku druhého spolupachatele (tzv. logistika), který je

v kontaktu s tzv. výběrčími, kteří jsou připraveni na místě, pokud oběť projeví

ochotu zaplatit. Tyto týmy výběrčích se podle zkušeností skládají z nejméně

dvou osob, z nichž jedna jde přímo k oběti, aby převzala peníze, a druhá

sleduje okolí. Přísné oddělení komunikace mezi volajícím, který kontaktuje

poškozené, a logistikem, který koordinuje týmy výběrčích, má zabránit nebo

ztížit odhalení souvislostí mezi jednotlivými trestnými činy. Volající a

logistik se převážně zdržují v Polsku, při tom jsou pachatelé (výběrčí mezi

sebou a s logistikem) v neustálém kontaktu přes mobilní telefony a zanechávají

stopy komunikace.

Konkrétně se odsouzená prostřednictvím popsaného rozdělení rolí jako výběrčí

podílela na jednání, kdy dne 27. 2. 2023 kolem 14:16 hod. byl poškozený B. S.,

telefonicky kontaktován jemu neznámým mužem, který se vydával za policejního

důstojníka „M. H.“. Neznámý volající mu vědomě lhal, že jeho syn měl dopravní

nehodu, při které zemřel jeden člověk, načež po poškozeném neznámý volající

požadoval 150.000 EUR, jinak bude jeho syn muset být uvězněn. Poškozený však

podvod rozpoznal a předstíral, že má doma hotovost ve výši 2.000 EUR, 22 mincí

Krüger Rand, 2 mince císaře Willhelma, 1 minci Liberty, 4 zlaté cihly po 100

gramech, 1 zlatou cihlu po 200 gramů a 1 zlatou cihlu o hmotnosti 250 gramů,

tedy cennosti odpovídající celkové hodnotě 66.500 EUR. Neznámý volající přitom

požádal poškozeného, aby uložil hotovost a cennosti do látkového sáčku a předal

jej paní „W.“. Téhož dne kolem 17:40 hod. se odsouzená, vedená svým logistikem,

dostavila ke vchodovým dveřím domu poškozeného a představila se jako ohlášená

paní „W.“, načež převzala od poškozeného kořist. Odsouzená však byla zadržena

ještě před domem poškozeného policisty, kteří byli na místě, přičemž sama za

tento čin obdržela přibližně 1.200 EUR.

2) dne 28. 2. 2023 kolem 08:10 hod. byla odsouzená převezena k dalšímu

šetření do prostor XY na adrese XY v Mnichově, kde na dotaz hlavního

policejního komisaře F. uvedla podle dokladu totožnosti vystaveného na jméno

jiné osoby osobní údaje S. A., čímž odsouzená chtěla zamaskovat svoji skutečnou

totožnost.

3. Dne 2. 12. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán

ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a

odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve

znění pozdějších předpisů (dále též jen „citovaný zákon“), o tom, že se na výše

citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika

Německo, ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl

právní moci dne 6. 10. 2023, ve vztahu k osobě D. B. hledí jako na odsouzení

soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném

případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3

shora citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona

rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že

se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské

unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu,

který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno

závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18

přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1.

7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 shora

citovaného zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného

členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a

Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn.

zaznamenáno do jeho evidence).

7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu

totiž jednoznačně vyplývá, že D. B. je občankou České republiky, byla odsouzena

cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž

toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 18. 11. 2023 (viz

č. l. 15 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které vykazují znaky

trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně

zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku [jednání

popsané pod bodem 1)] a přečinu poškození cizích práv, spáchaného ve stadiu

pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 2)]. Ze

skutkových zjištění německého soudu je totiž zřejmé, že odsouzená v případě

jednání popsaného pod bodem 1) sebe a jiného obohatila tím, že uvedla někoho v

omyl, daný čin spáchala jako členka organizované skupiny (tj. sdružení nejméně

tří trestně odpovědných osob, jejichž vzájemná součinnost na realizaci trestné

činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající

rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují

pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu) a současně jím způsobila

značnou škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku škodu

dosahující částky nejméně 1.000.000 Kč]. V případě skutku popsaného pod bodem

2) pak její jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení vážné újmy na právech

jiného tím, uvedla někoho v omyl (konkrétně při svém výslechu na policii se po

předložení osobního dokladu vystaveného na jméno jiné osoby vydávala za tuto

jinou osobu, aby zakryla svoji skutečnou identitu, a to s plným vědomím, že

jsou vůči ní činěny úkony v souvislosti s jejím předchozím zadržením pro

podezření ze spáchání závažné majetkové trestné činnosti, čímž ohrozila

subjektivní občanská práva jiné osoby, konkrétně dobrou pověst a jméno osoby,

za kterou se záměrně nepravdivě při úkonu prováděném před policejním orgánem

vydávala). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky

předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 výše citovaného zákona.

8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného

zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné

činnosti odsouzené je vedle způsobu provedení činu a jeho charakteru současně

zvyšována nejen celkovou výší způsobené škody, která výrazným způsobem

překročila spodní hranici značné škody ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr.

zákoníku (která je definována částkou dosahující nejméně 1.000.000 Kč), ale i

tím, že svým jednáním souběžně naplnila zákonné znaky skutkových podstat více

úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani její bohatou trestní minulost,

neboť v letech 2003 až 2020 byla na území České republiky celkem pětkrát

pravomocně odsouzena, a to zpravidla pro trestnou činnost majetkového

charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na ni

třeba zčásti hledět tak, jako by nebyla odsouzena. Současně platí, že výše

jmenovaná byla v letech 2012 až 2023 celkem ve čtrnácti případech pravomocně

odsouzena za další trestnou činnost výhradně majetkového charakteru též na

území Spolkové republiky Německo, Nizozemí, Itálie, Francie a Švédska. Z výše

uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzené k porušování závazných právních

norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více

států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného

výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, jí nezabránilo ve spáchání

dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

9. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat,

že odsouzené byla za jednání, jímž byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem

Okresního soudu v Mnichově, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České

republiky, konkrétně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou

let a jedenácti měsíců. Za tohoto stavu, zejména s přihlédnutím k povaze a

závažnosti trestných činů, jimiž byla uznána vinnou, její trestní minulosti,

jakož i druhu a výši pravomocně uloženého trestu, tak lze dospět k

jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky

pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. B. příslušným soudem Spolkové

republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Ze všech shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu

Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzené zcela

vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 12. 2025

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu