U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. června 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. V., rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 11. 7. 2000, sp. zn. 1125 Ls 366 Js 32340/99, a to pro trestný čin nepovoleného obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle § 29a odst. 1 č. 2, § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 ve spojení s Přílohou I k § 1 Zákona o omamných prostředcích Spolkové republiky Německo a § 25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
Rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 11. 7. 2000, sp. zn. 1125 Ls 366 Js 32340/99, byl R. V. uznán vinným trestným činem nepovoleného obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle § 29a odst. 1 č. 2, § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 ve spojení s Přílohou I k § 1 Zákona o omamných prostředcích Spolkové republiky Německo a § 25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo.
Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 11. 2. 1999 při letu z P. do A. převzal od blíže neznámého polského státního občana jménem \" B.\" 14,65 kg hašiše, které podle dohody přepravil vlakem do M., přičemž věděl, že se jedná o hašiš, a že nemá potřebná povolení. Za to mu byla přislíbena odměna ve výši 5.000,-DM bez cestovních výdajů, z níž obdržel zálohu ve výši 1.000,?DM.
Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. V. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě většího množství omamné látky na území jiného státu, přičemž jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. června 2003
Předseda senátu :
JUDr. Antonín Draštík