11 Tcu 106/2014-23
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal dne 29. října 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. V., rozsudkem Soudního dvora Savona, Italská republika, ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 113/2008, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Soudního dvora Savona, Italská republika, ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 113/2008, který nabyl právní moci dne 29. 3. 2008, byl D. V. uznán vinným trestnými činy obchodování s odcizenými věcmi a řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, podle italského trestního zákona, přičemž za trestný čin obchodování s odcizenými věcmi byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 2 (dvou) měsíců a k peněžitému trestu ve výši 600 euro a za trestný čin řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) dnů a k peněžitému trestu ve výši 400 euro.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený D. V. dopustil trestné činnosti skutky blíže popsanými v bodech A/ a B/ rozsudku v podstatě tím, že: A/ dne 22. 6. 2006, ačkoliv věděl o nelegálním původu osobního vozidla Fiat Brava, SPZ ......., který byl získán krádeží ke škodě poškozené I. O., toto vozidlo v zištném úmyslu koupil, přičemž předmětného jednání se dopustil přesto, že byl v předchozích pěti létech již za obdobnou trestnou činnost odsouzen, B/ dne 23. 6. 2006 v S. byl přistižen na veřejné komunikaci při řízení vozidla Fiat Brava uvedeného v bodě A/ ve stavu opilosti z důvodu konzumace alkoholických nápojů, přičemž se odmítl podrobit zkoušce na alkohol.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (podílnictví podle § 214 tr. zákoníku a ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. V. se pro svůj finanční prospěch dopustil jednak majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku, jednak závažného ohrožujícího trestného činu. Ačkoliv se těchto činů dopustil již v roce 2006, nutno s ohledem na povahu páchané trestné činnosti a zjištění vyplývající z opisu Rejstříku trestů, když byl opakovaně za úmyslnou trestnou činnost spáchanou v České republice soudně trestán, jakož i společenskou škodlivost jeho jednání, dovodit, že je dán zájem na tom, aby se na výše uvedené odsouzení D. V. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl cizozemským rozsudkem uložen citelný trest odnětí svobody Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. V. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2014
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík