Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 106/2021

ze dne 2021-10-26
ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.106.2021.1

11 Tcu 106/2021-16

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 26. 10. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. R., narozeného dne XY ve XY, okres XY, trestním příkazem Okresního soudu Bratislava III, Slovenská republika, ze dne 5. 8. 2019, sp. zn. 1T 2/2019, ve spojení s trestním příkazem Okresního soudu Bratislava IV, Slovenská republika, ze dne 21. 10. 2017, sp. zn. 0T/120/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

1. Trestním příkazem Okresního soudu Bratislava III (dále také jen „cizozemský soud“) ze dne 5. 8. 2019, sp. zn. 1T 2/2019, který nabyl právní moci dne 15. 8. 2019, byl M. R. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 212 odst. 1 písm. a), b) slovenského trestního zákona.

2. Za uvedený trestný čin – při zahrnutí trestu uloženého trestním příkazem Okresního soudu Bratislava IV ze dne 21. 10. 2017, č. j. 0T/120/2017-53, který nabyl právní moci téhož dne, jenž byl trestním příkazem cizozemského soudu podle § 42 odst. 2 slovenského trestního zákona zrušen v rámci ukládaného souhrnného trestu – uložil cizozemský soud odsouzenému podle § 212 odst. 1 slovenského trestního zákona, § 36 písm. l), § 37 písm. h), § 38 odst. 2 slovenského trestního zákona, za použití § 42 odst. 1 slovenského trestního zákona, souhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců, pro jehož výkon jej podle § 48 odst. 2 písm. b) slovenského trestního zákona zařadil do ústavu pro výkon trestu se středním stupněm ostrahy. Podle § 42 odst. 2 slovenského trestního zákona cizozemský soud současně zrušil výrok o trestu uloženém odsouzenému shora označeným trestním příkazem Okresního soudu Bratislava IV, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 287 odst. 1 slovenského trestního řádu soud odsouzenému uložil povinnost nahradit poškozené společnosti VZDUCHO, s. r. o., Nobelova 34, 836 05 Bratislava, IČO: 35 688 955, škodu ve výši 2 629,72 EUR.

3. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu tím, že:

v 13:03 hod. dne 1. 10. 2017 v Bratislavě na ulici XY, v areálu I. v sídle společnosti V., v administrativních prostorech, vlastním tělem vyrazil v oblasti zámku dveře do kanceláře této společnosti, vešel do kanceláře k pracovnímu stolu zaměstnankyně společnosti paní B., z jehož zásuvky odcizil kovovou pokladničku neznámé značky, modré barvy, o rozměrech 30x20x10 cm v hodnotě 7 EUR, v níž se nacházela finanční hotovost ve výši 2 629,72 EUR a příjmové a výdajové doklady z účetnictví společnosti, a následně odešel na neznámé místo, uvedeným jednáním poškozené společnosti V., se sídlem XY Bratislava, způsobil škodu krádeží ve výši 2 636,72 EUR a škodu poškozením dveří v nezjištěné výši.

4. Výše uvedeným trestním příkazem Okresního soudu Bratislava IV ze dne 21. 10. 2017, č. j. 0T/120/2017-53, který nabyl právní moci téhož dne, byl odsouzený uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 212 odst. 2 písm. f) slovenského trestního zákona, za což byl odsouzen podle § 212 odst. 2 slovenského trestního zákona, při použití § 36 písm. l), § 38 odst. 3 slovenského trestního zákona, k trestu odnětí svobody ve výměře 4 (čtyř) měsíců, jehož výkon podle § 49 odst. 1 písm. a) slovenského trestního zákona podmíněně odložil a podle § 50 odst. 1 slovenského trestního zákona mu stanovil zkušební dobu v trvání 1 (jednoho) roku.

5. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Bratislava IV se odsouzený dopustil daného trestného činu následovně:

dne 19. 10. 2017 v době okolo 14:30 hod. v prodejně T. v ulici XY, Bratislava, během prodejní doby, pod vlivem alkoholu vzal z prodejní plochy 1 ks lahve alkoholu St. Nicolaus Borovička v hodnotě 4,39 EUR a 1 ks lahve St. Nicolaus Kopaničiarska v hodnotě 4,99 EUR, tedy zboží v celkové hodnotě 9,38 EUR, toto zboží si skryl pod bundu a takto prošel přes podkladní zónu, kde byl zastaven pracovníkem prodejny, kterému odcizené zboží následně vydal, to vše bez zaplacení za dané zboží, čímž způsobil poškozené obchodní společnosti T., se sídlem XY, Bratislava, škodu, přičemž

tohoto jednání se odsouzený dopustil navzdory tomu, že mu byl dne 14. 10. 2017 Obvodním oddělením Policejního sboru Bratislava Trnávka vydán blok na pokutu nezaplacenou na místě č. 11075935 za spáchání přestupku proti majetku ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, za odcizení zboží v hodnotě 8,79 EUR v prodejně H. T., XY, Bratislava, jehož se dopustil téhož dne.

6. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

7. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

8. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

9. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že M. R. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku].

10. Co se týče posouzení shora popsaných skutků (tedy jak skutku, jímž byl odsouzený uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu Bratislava III ze dne 5. 8. 2019, sp. zn. 1T 2/2019, tak i skutku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu Bratislava IV ze dne 21. 10. 2017, č. j. 0T/120/2017-53) má Nejvyšší soud za to, že tyto je možné právně posoudit jako jeden pokračující přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku. To proto, neboť v případě obou skutků jsou splněny podmínky § 116 tr. zákoníku, tj. tyto naplňují skutkovou podstatu téhož trestného činu, jsou spojeny podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou, jakož i souvislostí v předmětu útoku, přičemž odsouzený si v případě obou dílčích útoků přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, v případě jednoho dílčího útoku navíc čin spáchal vloupáním a oběma dílčími útoky způsobil na cizím majetku celkovou škodu ve výši 2 646,10 EUR (tj. větší škodu ve smyslu § 138 tr. zákoníku). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

11. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se totiž dopustil trestného činu majetkového charakteru, složeného ze dvou dílčích útoků, jež spáchal v rozestupu osmnácti dnů, přičemž jím způsobená škoda významně převyšuje hranici větší škody, což zvyšuje společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný souhrnný trest odnětí svobody (při zahrnutí trestu již dříve uloženého odsouzenému trestním příkazem Okresního soudu Bratislava IV ze dne 21. 10. 2017, č. j. 0T/120/2017-53, jenž byl následně z důvodu ukládání souhrnného trestu zrušen). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

12. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 10. 2021

JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu

Vypracoval: JUDr. Petr Škvain, Ph.D.