11 Tcu 106/2024-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. 12. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky E. J., rozsudkem Krajského soudu ve Wroclawi, Polská republika, ze dne 6. 12. 2021, sp. zn. III K 281/21, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, Polská republika ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. II AKa 76/22, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky A. J., rozsudkem Krajského soudu ve Wroclawi, Polská republika, ze dne 6. 12. 2021, sp. zn. III K 281/21, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, Polská republika ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. II AKa 76/22, a to pro trestný čin podle čl. 18 § 3 polského trestního zákona a čl. 53 odst. 2 polského zákona o boji proti narkomanii (skutek pod bodem I.), a tomu odpovídající část trestu v trvání 20 (dvaceti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
III. Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky A. J.,, rozsudkem Krajského soudu ve Wroclawi, Polská republika, ze dne 6. 12. 2021, sp. zn. III K 281/21, ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, Polská republika ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. II AKa 76/22, a to pro trestný čin podle čl. 62 odst. 1 polského zákona o boji proti narkomanii (skutek pod bodem II.), a tomu odpovídající část trestu v trvání 5 (pěti) měsíců, se zamítá.
Rozsudkem Krajského soudu ve Wroclawi, Polská republika, ze dne 6. 12. 2021, sp. zn. III K 281/21, který nabyl právní moci dne 6. 4. 2022 ve spojení s rozsudkem Apelačního soudu ve Wroclawi, Polská republika, ze dne 6. 4. 2022, sp. zn. II AKa 76/22, byli A. J. a E. J. uznáni vinnými trestným činem podle čl. 18 § 3 polského trestního zákona ve spojení s čl. 53 odst. 2 (a odsouzený A. J. též podle čl. 62 odst. 1) polského zákona o boji proti narkomanii, a odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody, a to A. J. trvání 2 (dvou) roků a 1 (jednoho) měsíce a E. J. v trvání 1 (jednoho) roku.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se A. J. dopustil trestné činnosti tím, že: I. dne 5. 2. 2021 v XY, na ulici XY, v součinnosti a po dohodě s E. J., bez povolení převáželi ve vozidle zn. Škoda Octavia s reg. zn. XY celkem 59. 837 kusů tablet obsahujících prekurzory drog v podobě pseudoefedrinu o hmotnosti 22 942,18 kg, postačující k výrobě nejméně 2.393 g metamfetaminu dalšími osobami, což představuje nejméně 23.930 dávek o hmotnosti 0,1 gramu maloobchodní hodnoty nejméně 430.740 zlotých, čímž usnadnil spáchání trestného činu spočívajícího v nedovolené výrobě značného množství psychotropních látek ve formě metamfetaminu,
II. dne 5. 2. 2021 v XY, na ulici XY, v rozporu s ustanoveními zákona ze dne 29. července 2005 o drogové prevenci držel ve vozidle, které používal, zn. Škoda Octavia s reg. zn. XY, omamný přípravek v podobě 7 kusů tzv. smotků s obsahem sušené drogy konopí jiného než technického (marihuany), v celkovém množství nejméně 4,30 gramů netto.
Odsouzená E. J. se pak dopustila trestné činností tím, že:
III. dne 5. 2. 2021 v XY, na ulici XY, v součinnosti a po dohodě s odsouzeným A. J., bez povolení převáželi ve vozidle zn. Škoda Octavia s reg. zn. XY celkem 59.837 kusů tablet určených k výrobě drogy, obsahujících prekurzory drog v podobě pseudoefedrinu o hmotnosti 22 942,18 kg, postačující k výrobě nejméně 2.393 g metamfetaminu dalšími osobami, což představuje nejméně 23.930 dávek o hmotnosti 0,1 gramu maloobchodní hodnoty nejméně 430.740 zlotých, čímž usnadnila spáchání trestného činu spočívajícího v nedovolené výrobě značného množství psychotropních látek ve formě metamfetaminu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že ohledně E. J. zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona jsou splněny, ohledně A. J. jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona částečně.
Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zák. č. 427/2023 Sb. i nadále aplikuje ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (zaznamenáno do jeho evidence). V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení A. J. a E. J. jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů v případě A. J. dne 26. 5. 2023 a E. J. dne 13. 3. 2023 (viz č. l. 15 a čl. 2 spisu a opisy z evidence Rejstříku trestů ze dne 20. 9. 2024 č. l. 11 a 4 spisu).
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona zamítne.
Ve vztahu ke skutku pod bodem I. ohledně odsouzeného A. J. a pod bodem III. ohledně odsouzené E. J., se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, v němž je u A. J. spatřován pod bodem II. trestný čin nedovoleného dovozu omamných prostředků, podle polského trestního zákona a zákona o boji proti narkomanii, když tento skutek spočívá v podstatě v tom, že „dne 5. 2. 2021 v XY, na ulici XY, v rozporu s ustanoveními zákona ze dne 29. července 2005 o drogové prevenci držel ve vozidle, které používal, zn. Škoda Octavia s reg. zn. XY, omamný přípravek v podobě 7 kusů tzv. smotků s obsahem sušené drogy konopí jiného než technického (marihuany) v celkovém množství nejméně 4,30 gramů netto“.
Lze konstatovat, že toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky.
Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 tr. zákoníku podle trestního zákona České republiky, s poukazem na závěry stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek a přílohy k němu, se za množství „větší než malé“ ve smyslu § 284 odst. 1 tr. zákoníku považuje 10 g sušiny o obsahu účinné látky minimálně 1 g delta-9-tetrahydrocannabinolu. Je tedy zřejmé, že množství drogy přechovávané pro svou potřebu nenaplnilo zákonný znak množství „větší než malé“.
Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty obsažené v trestním zákoně České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona v této části ohledně A. J. a za ni odpovídající část trestu v trvání 5 měsíců zamítl.
V posuzované věci jsou jinak dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení A. J. a E. J. se pro svůj prospěch dopustili trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podílely i další osoby, jakož i množstvím převážených látek určených k další výrobě metamfetaminu. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly uloženy nezanedbatelné tresty odnětí svobody.
Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení E. J. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně E. J. vyhověl v plném rozsahu.
Ohledně odsouzení A. J. Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu A. J., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, činí trest odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 12. 2024
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu