11 Tcu 109/2025-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. 1. 2026 v neveřejném zasedání návrh
Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3
zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění
pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci
přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České
republiky, F. H., rozsudkem Okresního soudu Tiergarten, Spolková republika
Německo, ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. 261 Js 3556/19 (408 Ls 54/19), kterým mu
byl uložen souhrnný trest po zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu
Tiergarten sp. zn. 408 Ls 49/18 ze dne 18. 12. 2018, hledí jako na odsouzení
soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Tiergarten, Spolková republika Německo, ze
dne 29. 10. 2019, sp. zn. 261 Js 3556/19 (408 Ls 54/19), kterým mu byl uložen
souhrnný trest po zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Tiergarten sp. zn.
408 Ls 49/18 ze dne 18. 12. 2018, přičemž rozsudek nabyl právní moci 6. 11.
2019, byl F. H. uznán vinným trestnými činy krádeže v jednočinném souběhu s
poškozením cizí věci ve dvou případech, z toho v jednom případě navíc v
jednočinném souběhu s paděláním úředních listin a úmyslným řízením bez
řidičského průkazu, jakož i z trestného činu nedovoleného přechovávání omamných
látek (MDMA) podle ustanovení §§ 242 odst. 1, 243 odst. 1, 267, 303, 52, 53,
55, 69a, 73, 73c, 73d, 73 StGB (Německého trestního zákoníku), § 21 odst. 1,
číslo (alinea) 1 StVG (Německého zákona o silničním provozu), §§ 1, 3, 29 odst.
1 , číslo (alinea) 3 BtMG (Německého zákona o omamných a psychotropních
látkách) a §§ 1, 105 JGG (Německý zákon o soudnictví pro mladistvé) a byl mu
uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání 2 let.
2. Dne 14. dubna 2019 kolem 22:30 hodin se odsouzený H. a odděleně stíhaní W. a
D. podle předem společně dohodnutého plánu dostali na pozemek dílny poškozeného
D. „XY” v XY v XY, aby zde odcizili osobní automobily, přičemž si rozdělili
jednotlivé pracovní úkoly. Společným cílem bylo odcizená vozidla prodat a z
výtěžku financovat delší pobyt v zahraničí. Přelezli plot areálu, otevřeli
bránu páčidlem a vnikli do nezamčené budovy, kde rozbili dvě zamčené mezibrány.
Tím vznikla škoda ve výši přibližně 240,00 EUR. Zde také odcizili sedm klíčů od
vozidel a doklady ke dvěma vozidlům. Odděleně stíhaný D. pomocí správného klíče
otevřel automobil Renault Kadjar poškozeného P. s registrační značkou XY v
hodnotě přibližně 25 000,00 EUR, který byl zaparkován na pozemku dílny, a poté
s ním odjel, aby jej použil pro vlastní potřebu. Mezitím odsouzený H. a
odděleně stíhaný W. odcizili z automobilu Audi registrační značky XY, otevřeli
osobní automobil Mercedes Benz CLS 350 poškozeného D. v hodnotě přibližně 18
000,00 EUR, a připevnili na něj odcizené poznávací značky, aby předstírali, že
je tento automobil schválen pro veřejný provoz, a v 23:35 odjeli s tímto
automobilem z areálu, aby jej mohli použít pro své účely. Poté do 15. dubna
2019 do 6:40 hodin odsouzený H. a odděleně stíhaný W., z nichž ani jeden neměl
potřebný řidičský průkaz, střídavě řídili tento osobní automobil z výše
uvedeného místa. Projeli různými silnicemi a dálnicemi v Berlíně a Braniborsku,
naposledy dálnicí 24 až k napojení u XY, kde odsouzený H. s tímto osobním
automobilem sjel na krajnici. Když tam měli být odsouzený H. a odděleně stíhaný
W. zkontrolováni svědky policisty O. a B., oba vyskočili z vozidla a utekli,
aniž by byli identifikováni.
3. Dne 17. června 2019 kolem 20:15 hodin měl odsouzený H. ve XY v XY u sebe tři
tablety extáze s účinnou látkou methylendioxymethamfetamin (MDMA) o celkové
hmotnosti 1,3 gramu, ačkoli věděl, že nemá potřebné úřední povolení k nakládání
s omamnými látkami.“
4. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené
věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č.
269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon“).
5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny
zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
6. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod
18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č.
269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1.
7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného
členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a
Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku
trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České
republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení
soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle
právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem
trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije
obdobně.
7. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený
F. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem (soudem
jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno
Rejstříku trestů dne 14. 3. 2023 (viz č. l. 13 spisu).
8. Odsouzení F. H. se týká skutků (útoků), které vykazují znaky
trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky. Pokud jde
o jednání z rozsudku Okresního soudu Tiergarten sp. zn. 408 Ls 49/18 ze dne 18.
12. 2018, jednalo by se o pokračující přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm.
a) tr. zákoníku, s ohledem na to, že hodnota zboží, které odsouzený odcizil,
přesahuje částku 10 000,- Kč. Zde je nutno vycházet z hodnoty odcizených věcí v
době spáchání činu, když podle průměrné kurzovní hodnoty Eura v srpnu 2018,
tedy 25,66,- Kč za Euro, škoda činí celkem 10 314,55 Kč, jedná se tak o škodu
vyšší než nepatrnou ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku. Skutky, které jsou
předmětem rozsudku Okresního soudu Tiergarten, Spolková republika Německo, ze
dne 29. 10. 2019, sp. zn. 261 Js 3556/19 (408 Ls 54/19) je pak podle české
právní úpravy třeba hodnotit jako zločin krádeže podle 205 odst. 1písm. b), 3
písm. a), c) tr. zákoníku, neboť odsouzený se svými dvěma komplici překonal při
vniknutí do areálu plot, který chránil pozemek proti neoprávněnému vstupu, a
společně pak násilím páčili dveře v budově nacházející se uvnitř areálu, aby se
zmocnili věcí poškozeného i jiných osob, jednotlivé úlohy při krádeži měli
rozděleny, takže jejich jednání je nutno posoudit jako trestnou činnost
organizované skupiny tří pachatelů, a odcizením dvou automobilů v hodnotě
celkem 43 000 Eur způsobili škodu 1 104 240,-Kč (podle kurzovní hodnoty Eura v
dubnu 2019 – 25,68,- Kč za Euro), tedy škodu značnou dle § 138 odst. 1 tr.
zákoníku. Jednání spočívající v držení látky methylendioxymethamfetamin (MDMA)
o celkové hmotnosti 1,3 gramu bez potřebného úředního povolení k nakládání s
omamnými látkami pak odpovídá nejméně skutkové podstatě přečinu podle § 284
odst. 2 tr. zákoníku, neboť hmotnost příslušné látky citelně přesahuje (zhruba
třikrát) hmotnost 0,4 g, jinými slovy hodnotu, která je podle české právní
úpravy rozhodná pro posouzení držení této látka bez oprávnění pro vlastní
potřebu, jako trestného činu. Naopak nejsou podle české právní úpravy trestnými
činy řízení vozidla bez řidičského oprávnění ani výměna registračních značek
vozidla (pokud tato jednání nejsou spojena s dalšími okolnostmi zapříčiňujícími
jejich trestnost). V případě odsouzeného však obě tato jednání tvoří součást
skutku, který je třeba posoudit podle českého práva jako krádež, není proto
nutno o nich rozhodovat zvlášť. Tímto jsou splněny formální podmínky ustanovení
§ 4a odst. 3 zákona.
9. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený
F. H. se více útoky dopustil pro svůj finanční prospěch krádeží a tím porušil
zájem na ochraně cizího majetku, dopustil se i trestné činnosti jiného
charakteru. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu
vyplynulo, že odsouzenému byl uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody
v trvání dvou let. Lze proto dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to,
aby se na výše uvedené odsouzení F. H. hledělo jako na odsouzení soudem České
republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 1. 2026
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D.
soudce