Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 112/2007

ze dne 2007-10-12
ECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.112.2007.1

11 Tcu 112/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 12. října 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. H., rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 2. dubna 2007, sp. zn. 4 KLs 172 Js 4036/07, pro trestný čin daňového úniku podle § 369 odst. 1 č. 1, § 370 odst. 1 č. 2 a 3, § 375 odst. 2 věta 1 č. 1 a věta 2 AO, § 73, § 73a, § 74a a § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 10 (deseti) měsíců.

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 2. dubna 2007, byl L. H. uznán vinným trestným činem daňového úniku podle shora uvedených právních předpisů a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a deseti měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že:

- v období od 22. března do 18. července 2006, na objednávku osoby jménem S. S., přivezl ve dvaceti sedmi případech přes hraniční přechod S. nebo S. na území S. r. N., a dále do B. celkem 29 950 kartonů cigaret ukrytých ve speciálním prostoru dvojité čelní stěny o rozměrech 244 cm na šířku, 239 cm na výšku a 47 cm na hloubku, půjčeného nákladního vozidla tovární značky Iveco, k nimž nevyplnil celní deklaraci. Odsouzený tak způsobil škodu ve výši celkem 817 060,10 EUR a současně získal osobní prospěch ve výši 10 330 EUR.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. H. se dopustil trestného činu, který je závažným trestným činem proti hospodářské a daňové soustavě i podle českého právního řádu, přičemž nebezpečnost jeho jednání je zvyšována tím, že šlo opakovanou organizovanou činnost, která směřovala ke způsobení škody velkého rozsahu. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. října 2007

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík