11 Tcu 112/2022-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. 4. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. Š., nar. XY, rozsudkem Zemského soudu v Ambergu, Spolková republika Německo, ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 11 KLs 106 Js 7350/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu v Ambergu, Spolková republika Německo, ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 11 KLs 106 Js 7350/18, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. Š. uznán vinným napomáháním k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém v jednočinném souběhu s nedovoleným držením omamných prostředků v množství větším než malém v jednočinném souběhu s úmyslnou nedovolenou přepravou střelné zbraně do Spolkové republiky Německo v jednočinném souběhu s úmyslným nedovoleným držením v jednočinném souběhu s úmyslným nošením střelné zbraně podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 č. 1, § 29 a odst. 1 č. 2 zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou II k § 1 odst. 1 zákona o nakládání s omamnými prostředky, § 52 odst. 1 č. 2 písm. d) ve spojení s přílohou 2 oddíl 2 pododdíl 1 věta 1 zákona o zbraních ve spojení s § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 věta 1, § 52 odst. 3 č. 2 písm. a) zákona o zbraních ve spojení s § 2 odst. 2 zákona o zbraních ve spojení s přílohou 2 oddíl 2 pododdíl 1 věta 1 zákona o zbraních, § 52, § 64, § 27 odst. 1 německého trestního zákona.
Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. Š. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že: odsouzený P. V., který byl zaměstnán u odsouzeného M. Š., jej na jeho přání doprovázel na cestě do XY, kde si chtěl Š. koupit osobní automobil, který měl V. řídit na zpáteční cestě. P. V. s sebou vezl dva sáčky s celkem 2 g metamfetaminu, tj. cca 4 až 6 konzumních dávek v dobré kvalitě, za což v Čechách zaplatil 1.600 Kč. Metamfetamin si chtěl vzít na cestu domů na povzbuzení, aby zůstal vzhůru. V noci z 9. 7. 2018 oba odsouzení vyjeli z XY, M. Š. jako řidič, P. V. jako spolujezdec. Dne 10. 7. 2018 v 10.15 hodin při kontrole celním úředníkem na BAB (spolková dálnice) XY ve směru na XY v oblasti XY, dálniční parkoviště XY, byli zkontrolováni celními úředníky G., H. a B., přičemž bylo zjištěno, že se v osobním automobilu Audi, česká reg. zn. XY, který patřil bratru odsouzeného Š., nacházelo celkem 285,1 gramů metamfetaminu. Metamfetamin byl uložen uschovaný v plastovém boxu v levé úložné přihrádce v zavazadlovém prostoru (159,6 g sušiny), ve skleněné nádobě v pravé úložné přihrádce v zavazadlovém prostoru (102,4 g sušiny) a v krabičce na USB pod sedadlem řidiče (23,1 g sušiny). Metamfetamin získal odsouzený M. Š. krátce předtím od neznámé osoby, podle jeho údajů od nějakého Albánce, který množství nacházející se v zavazadlovém prostoru tam také uložil a Š. jako kurýrovi za odměnu předal 23,1 g, které si uschoval pod sedadlem řidiče. Š. měl metamfetamin dopravit do XY a tam ho předat neznámé osobě, kterou měl kontaktovat telefonicky, přičemž mu bylo známo, že se jedná o větší množství metamfetaminu, který má být dále se ziskem distribuován. Metamfetamin vykazoval ohledně 262 g v zavazadlovém prostoru podíl účinné látky ve výši 187,5 g metamfetaminové báze a ohledně 23,1 g podíl účinné látky ve výši 15 g metamfetaminové báze. S tím byl odsouzený Š. přinejmenším srozuměn. Oba odsouzení přitom věděli, že nemají povolení Spolkového institutu pro léčiva a medicínské produkty, které je nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
Při osobní kontrole odsouzeného P. V. celním úředníkem G. tento spolkl dva sáčky metamfetaminu, které měl v kapse svých kalhot. Celní úředníci G. a H. se mu v tom pokusili zabránit a on poté oba sáčky opět vyplivl, přičemž největší množství metamfetaminu, který se nacházel v obou sáčcích, již spolkl. Krátce poté však zkolaboval a po ošetření lékařem záchranné služby byl následně přepraven do nemocnice v XY, kde strávil několik dnů na jednotce intenzivní péče.
V přihrádce na rukavice v osobním automobilu, který patřil bratru M. Š., který odsouzený řídil, byl nalezen lovecký nůž typu „Eisbar II“ s čepelí dlouhou cca 20 cm, v přihrádce na rukavice v osobním automobilu se nacházel kromě toho v kufříku na zbraně revolver v provedení Double-Action zn. Magnum s pěti nabitými slepými patronami a se šesti projektily z tvrdé gumy. Tento revolver měl provrtanou hlaveň a nenesl požadovaný znak schválení (registrace) podle přílohy 2 oddíl 2 pododdíl 2 č. 1. 3 zákona o zbraních (označení PTB v kroužku). Odsouzený Š. neměl pro tuto zbraň ve Spolkové republice Německo žádné povolení.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku a nedovoleného ozbrojování podle § 279 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. Š. se pro svůj finanční prospěch podílel na nedovoleném dovozu omamných látek (metamfetaminu) z České republiky do Spolkové republiky Německo. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podílel s dalšími pachateli, jednak druhem a množstvím převážené drogy. Rovněž bez povolení přechovával střelnou zbraň. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 4. 2022
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu