11 Tcu 117/2022-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 4. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky M. V., nar. XY, a J. Š., nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 3a KLs 424 Js 6883/15 (2), který nabyl právní moci dne 10. 1. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 3a KLs 424 Js 6883/15 (2), který nabyl právní moci dne 10. 1. 2019 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl M. V. uznán vinným trestným činem těžké krádeže spáchané organizovanou skupinou ve čtyřech případech a trestným činem napomáhání k těžké krádeži spáchané organizovanou skupinou ve čtyřech případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 2 a 3, § 244a odst. 1, § 27 odst. 1 a 2, § 25 odst. 2, § 53, § 73 odst. 1 a § 73c německého tr. zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let.
2. Týmž rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 3a KLs 424 Js 6883/15 (2), který nabyl právní moci dne 10. 1. 2019, byl J. Š. uznán vinným trestným činem profesionálně prováděného podílnictví ve dvou případech a trestným činem napomáhání ke krádeži podle § 260 odst. 1 č. 1, § 259 odst. 1, § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 2 a 3, § 27 odst. 1 a 2, § 53, § 73 a § 73c německého tr. zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
v přesně nezjištěné době v roce 2013 odsouzený M. V. se zvlášť stíhanými D. B., T. P., P. H. a J. K. vytvořili spolčení, jehož základem byla přinejmenším konkludentní dohoda, že budou v budoucnu v regionu XY a v okolí při dělbě práce krást vysoce kvalitní jízdní kola, že je budou přepravovat do České republiky a že je odtud budou zpeněžovat, aby tím získali peníze a aby si tímto způsobem obstarali zdroj příjmů zaměřený na delší dobu a na určitý rozsah. Protože všichni členové bandy patřili k drogovému prostředí na okraji společnosti a protože nebyli ani finančně schopni financovat jízdy do Německa sloužící ke krádežím jízdních kol a částečně drahé nástroje, zapojili do uskupení finančně silné podílníky.
Jednotlivé krádeže byly financovány nejprve odsouzeným J. Š. jako členem uskupení, který odcizená jízdní kola i odebíral. Poté, co se zvlášť stíhaný D. B. nejpozději na jaře 2014 nastěhoval do bytu ve výškovém domě na adrese XY, v němž bydlel i zvlášť stíhaný R. G., který byl ve městě znám jako platebně silný odběratel ukradených jízdních kol, původně natrvalo založená spolupráce s odsouzeným Š. skončila. Tento byl od této chvíle zásobován vysoce kvalitními koly již jen příležitostně ze strany uskupení kolem D.
B., zatímco nejpozději na jaře 2014 převzal zásadní financování jízd a potřebného nářadí zvlášť stíhaný R. G., který kromě toho fungoval dále jako hlavní organizátor a šéf skupiny, přičemž se na trestných činech dohodnutých podle zásadní úmluvy podílel jako pachatel. Jedna z nejdůležitějších funkcí R. G. v rámci daného uskupení spočívala v tom, že od odsouzeného M. V. a od zvlášť stíhaných B. a P. odebíral z Německa převážená vysoce kvalitní kola, přednostně značek „Cube“, „Specialized“, „Ghost“, „Canyon“ a „Cannondale“, za jimi pevně dané ceny, přičemž on sám byl v nepřetržitém obchodním styku s velkoodběrateli ukradených jízdních kol.
S ohledem na příslib zajištěného odběru ukradených vysoce kvalitních jízdních kol měl R. G. rozhodující vliv s ohledem na řízení celého uskupení. Dohoda byla uskutečňována tak, že odsouzený V. a zvlášť stíhaný P. předávali jimi samotnými ukradená jízdní kola R. G. přímo, většinou však nepřímo prostřednictvím D. B. Tento zaplatil D. B. – v závislosti na značce příslušného jízdního kola – následující, stále konstantní ceny: u jízdních kol značky Carver 10.000 Kč, u značek Specialized, Cube a Ghost 15.000 Kč, u jízdních kol 26 palců 5.000 až 6.000 Kč a u jízdních kol 29 palců 6.000 až 9.000 Kč. Pokud mu byla nabízena jiná, méně kvalitní jízdní kola, vyhradil si jejich příjem v jednotlivém případě.
Činy byly prováděny vždy podle základního ujednání, aniž by byl vždy vydán (opakovaný) explicitní příkaz R. G.; D. B. si před nastoupením každé jízdy nechal vydat peníze na benzín, mobilní telefony atd. Jak často byly tyto jízdy do Německa podnikány, určoval nakonec R. G. Zvlášť stíhaný D. B., který byl na rozdíl od ostatních členů bandy v bezprostředním kontaktu s odběrateli (J. Š., popř. od jara 2014 R. G.), vždy přijal jimi zaplacenou částku a podle dohody odměnil osoby zaměstnané odcizením jízdních kol na místě (odsouzeného M.
V.
a zvlášť stíhaného P.), jakož i J. K. a P. H., které byly využívány jako řidičky, částkou ve výši 1.000 Kč za každý ukradené jízdní kolo, popř. za každou jízdu. Zvlášť stíhaný D. B. přitom v rámci uskupení fungoval jako prostředník a organizátor krádeží, jakož i jako spojovací článek mezi osobami jednajícími na místě a odběrateli. Takto byla ukradená jízdní kola zpravidla také nejprve předána D. B., který je předal odběratelům. Odsouzený V. měl mimo jiné za úkol jezdit do Německa s T. P. jako jeho dohlížitel, protože tento byl z důvodu své konzumace drog považován za nespolehlivého, přičemž v Německu buď - u dobře zajištěných jízdních kol, popř. u kol s vysokými cenami – „stál na stráži“, nebo v jednodušších případech a u méně cenných kol tato kola sám odcizoval vypáčením zámku.
Páčením zajištění jízdních kol a vlastním odcizením byl ale v zásadě pověřován zvlášť stíhaný T. P., protože tento disponoval potřebnými odbornými znalostmi. Zvlášť stíhané J. K. a P. H., které na rozdíl od M. V. a T. P. disponovaly řidičským oprávněním, sloužily jako řidičky osobních automobilů, kterými byla jízdní kola ve většině případů přepravována zpět do Čech.
V této sestavě odsouzení M. V. a J. Š. spáchali dále popsané činy:
1. dne 28. 8. 2014 jeli odsouzený V. a zvlášť stíhaný T. P., jakož i J. K., která fungovala jako řidička osobního automobilu tov. zn. Renault Laguna, česká registrační značka XY, z pověření D. B. do XY, kde T.P. v době mezi 12:00 hod. a 13:00 hod. na adrese XY násilně otevřel lankový zámek horského kola „Cube Attention“ poškozeného M. S., které bylo tímto zámkem zajištěno a které tento nabyl dne 3. 4. 2010 za cenu ve výši 610 eur a které mělo aktuální hodnotu ve výši cca 205 eur, zatímco odsouzený M. V. zajišťoval místo činu. Zatímco odsouzený V. vyhlížel další vhodná jízdní kola, byl při hledání úspěšný u úřadu zemské rady v XY. Krátce po 13:00 hod. přeřízl v areálu úřadu zemské rady na adrese XY spirálový zámek bílého horského kola „26“ poškozené E. L. v hodnotě cca 200 eur a odjel jím ke svým průvodcům čekajícím v blízkosti u osobního automobilu. Poté T. P. a odsouzený V. jízdní kola naložili a odjeli zpět do XY do bytu D. B., který jízdní kola převzal proti zaplacení dohodnuté odměny a který je předal dále R. G.
2. dne 3. 1. 2015 podnikli odsouzený M. V. a T. P. společně s řidičkou J. K. v osobním automobilu tov. zn. Renault Laguna, česká registrační značka XY, z pověření D. B. cestu do XY, kde M. V. vyslídil jedno vhodné jízdní kolo, načež telefonicky navedl zvlášť stíhaného T. P. k místu nálezu na adrese XY na úrovni pozemku XY. Po příjezdu T.P. pomocí štípacích kleští, které mu přenechal D. B., přeštípl zámek na jízdní kola u horského kola zn. „Scott Genius LT20“ v černé/bílé barvě poškozeného J. O., které bylo tímto zámkem zajištěno, v aktuální hodnotě ve výši přibližně 1.800 eur a na jízdním kole se vzdálil z místa činu. V 15:00 hod. T. P. na ulici XY, která je vzdálena přibližně jeden kilometr od místa činu, s odcizeným kolem a se štípacími kleštěmi zastavila policie předtím, než dokázal dojet k osobnímu automobilu tov. zn. Renault Laguna s tam čekajícími odsouzeným M. V. a J. K. Jízdní kolo bylo policejně zajištěno, zatímco odsouzený M. V. a J. K. se vrátili do Čech bez kořisti.
3. dne 10. 2. 2015 jeli odsouzený M. V. atp. s P. H. osobním automobilem tov. zn. Citroen Xsara, který jim přenechal D. B., s českou registrační značkou XY, do XY, kde T.P. v době mezi 12:00 a 15:00 hod. přeřízl pomocí rozbrušovačky, kterou mu přenechal D. B., zámky horského kola zn. „Ghost“ poškozené Y. V., které bylo odstavené na adrese XY, v aktuální hodnotě cca 440 eur a dále horského kola zn. „Specialized“ poškozeného S. W., které bylo rovněž odstavené v zajištěném stavu na adrese XY v aktuální hodnotě cca 720 eur. Obě jízdní kola převezli T. P. a odsouzený M. V. k nedaleko odstavenému osobnímu automobilu, do něhož byla jízdní kola po demontáži předních a zadních kol naložena. Na zpáteční cestě do Čech byl osobní automobil zastaven příslušníky policie v 16:00 hodin na BAB 17 (Spolková dálnice 17), místo připojení XY, ve směru jízdy na XY, a to s odcizenými jízdními koly, rozbrušovačkou a jedním přeříznutým zámkem na jízdní kola, avšak proto, že jízdní kola nebyla v této době ještě vypsána na seznamu policejního pátrání, mohli T.P., odsouzený M. V. a P. H. po provedeném zjištění identity jet s kořistí dále do Čech, kde se tato kořist dostala ke zvlášť stíhanému R. G., který ji dále prodal se ziskem.
4. poté, co J. Š. předal D. B. zálohu na náklady na benzín, tento jel v průběhu dne 20. 8. 2015 s odsouzeným M. V. a J. K. jako řidičkou do XY, aby tam kradli jízdní kola. Při příjezdu do XY projížděli společně centrem města a hledali vhodné objekty, načež se v 16:00 hodin odsouzený V. postavil u východu z obchodu „Peek & Cloppenburg“ na adrese XY, aby tam posoudil jízdní kola odstavená na protilehlé straně ulice u obchodního domu „XY" a aby popřípadě vyčkal na vhodný okamžik k jednání, zatímco D. B. a J. K. hledali jízdní kola na jiných místech. M. V. se nakonec rozhodl, že odcizí červené horské kolo zn. „Cannondale“ poškozeného V. G. v aktuální hodnotě cca 180 eur, které bylo připnuto u tamního stojanu na jízdní kola, pročež přeřízl lankový zámek jízdního kola pomocí jednoho z nástrojů, které si přivezl s sebou ve své tašce přes rameno a které financoval R. G., vyjmul kolo ze stojanu a později ho přepravil k osobnímu automobilu odstavenému u lidového parku. Poté J. K. toto horské kolo pomocí osobního automobilu přepravila do XY k odsouzenému J. Š. a po úspěšném předání se obratem vrátila zpět do XY, kam přijela opět ve 20:30 hodin.
5. téhož dne, tj. 20. 8. 2015, v době mezi 19:45 a 20:15 hod. D. B. a M. V. objevili ve vnitřním dvoře obchodní galerie „A.“ na adrese XY dvě vysoce kvalitní, ke stromu připnutá horská kola zn. „Simplon Stomp“ karbon a „Cube Ghost“ poškozených F. a T. F. v aktuální hodnotě přibližně 1.000 eur a 418 eur, načež zvlášť stíhaný D. B. přeřízl zámky obou jízdních kol pomocí svého nástroje, který si přivezl s sebou a který mu poskytl R. G., zatímco odsouzený M. V. zajišťoval místo činu. Oba muži potom jeli na jízdních kolech k lidovému parku, kde v osobním automobilu čekala J. K., která se mezitím vrátila zpět z XY. Poté, co byla jízdní kola naložena, se J. K. vrátila osobním automobilem s kořistí do XY a tuto kořist předala odsouzenému J. Š., který jí dal 2.000 Kč jako zálohu (1.000 Kč jako peníze na benzín a 1.000 Kč jako odměnu za jízdu). D. B. a dle okolností i M. V. naopak zůstali v XY, kde pravděpodobně stejného večera u panoramatického kina na adrese XY odcizili ještě dvě další, starší jízdní kola, jejichž místo uložení nemohlo být objasněno a která nebyla předmětem obžaloby.
6. dne 27. 8. 2015 jel odsouzený V. společně s D. B. a J. K. jako řidičkou do XY, když jim tentokrát R. G. dal s sebou vedle telefonů a jedněch bočních štípacích kleští i termosku s kapalným dusíkem, který měl usnadnit vypáčení zámků. Zvlášť stíhaná K. čekala v osobním automobilu u lidového parku, zatímco se odsouzený V. vydal s D. B. na náměstí XY, kde objevili uzamčené odstavené horské kolo zn. „Haibike“ poškozeného A. V., které tento nabyl dne 2. 10. 2014 za 599 eur. Protože se D. B. zdálo vypáčení zámku z důvodu značného provozu veřejnosti příliš riskantní, poněkud se vzdálil, zatímco odsouzený V. otevřel zámek na jízdním kole pomocí bočních štípacích kleští, načež se vydal se svou kořistí do ulice XY, která sousedí s náměstím XY, aby tudy jel k čekajícímu osobnímu automobilu, avšak na ulici ho zastavili dva detektivové z obchodu. Po příjezdu policie bylo u odsouzeného možné vedle horského kola zajistit dvoje štípací kleště, jeden nástrojový modul s různými nástroji a dva otevřené klíče, naproti tomu D. B. se podařilo uprchnout a jel s J. K. zpátky do XY.
7. dne 20. 10. 2015 jeli odsouzený M. V. a zvlášť stíhaná K. T. na rozkaz jejího tehdejšího životního druha D. B. společně vlakem z XY do XY, aby tam odcizili jízdní kola, když zvlášť stíhaný R. G. poskytl stejně jako obvykle jindy před každou jízdou zálohu na jízdu vlakem, mobilní telefony včetně odpovídajících finančních prostředků pro provedení činu. Zvlášť stíhaný B., na něhož byl předtím značně vyvíjen tlak ze strany R. G., byl v telefonickém kontaktu s odsouzeným M. V. a s K. T. a v pravidelných intervalech se nechával informovat o aktuálním stavu, přičemž opakovaně zdůrazňoval, že se nemají opovážit přijet domů bez jízdních kol. V době mezi 19:00 hod. a 21:00 hod. odsouzený M. V. na náměstí XY odcizil tam odstavené a pomocí lankového zámku zajištěné horské kolo zn. „Merida Matts 40“ v barvě červená/černá/bílá poškozeného E. S. v aktuální hodnotě ve výši cca 160, a to tak, že přeřízl zámek jízdního kola pomocí štípacích kleští, zatímco K. T. zajišťovala místo činu. Jelikož večer dne 20. 10. 2015 stále ještě nenašli žádné další vhodné jízdní kolo a protože začalo vydatně pršet, oba přenocovali ve starém polorozpadlém domě.
8. následujícího rána (tj. dne 21. 10. 2015) odsouzený M. V. a K. T. vyrazili již velice časně ráno s jízdním kolem zn. „Merida Matts“ a s jedním dalším odcizeným jízdním kolem, které později nechali u okraje cesty, směrem do Čech. Na cestě odsouzený V. u nádraží XY objevil jedno další jako vhodné se jevící jízdní kolo, načež v době mezi 07:00 a 09:00 hod. rozřízl spirálový zámek odstaveného jízdního kola zn. „Bergamont“ v hodnotě cca 350 eur. V návaznosti na to jel M. V. na krosovém kole zn. „Bergamont“ a K. T. na horském kole zn. „Merida Matts“ podél XY/XY přes XY do České republiky až do XY, kde je vyzvedl D.B. se svou malou dodávkou.
4. Dne 19. 4. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 3a KLs 424 Js 6883/15 (2), který nabyl právní moci dne 10. 1. 2019, ve vztahu k oběma výše jmenovaným odsouzeným hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
5. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.
6. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzení M. V. a J. Š. jsou občané České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně v případě odsouzeného M. V. pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku (jednání popsané pod body 1. až 8.) a v případě odsouzeného J. Š. nejméně pokračujícího zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění učiněných německým soudem je totiž zřejmé, že si odsouzený M. V. více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, daný čin, jímž způsobil větší škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč], spáchal vloupáním a navíc jako člen organizované skupiny. Naproti tomu odsouzený J. Š. více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, na sebe převedl věci, které byly výnosem z trestné činnosti spáchané v cizině jinou osobou, resp. osobami, přičemž daný čin spáchal ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Za daného stavu jsou tak u obou odsouzených splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzených je zvyšována zejména celkovou výší způsobené škody (jež činila v případě odsouzeného M. V. 6.072 eur a v případě odsouzeného J. Š. 1.598 eur), dále způsobem provedení činu, když nelze pominout, že se odsouzení během krátké doby dopustili více dílčích útoků (konkrétně odsouzený V. celkem osmi útoků a odsouzený Š. během téhož dne celkem dvou útoků), jakož i bohatší trestní minulostí obou odsouzených. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů je totiž zřejmé, že odsouzený M. V. byl v rozmezí let 1997 až 2014 na území České republiky celkem desetkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro zpravidla pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Ve vztahu k osobě odsouzeného J. Š. pak z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů plyne, že byl v rozmezí let 1994 až 2007 na území České republiky celkem šestkrát trestně stíhán a odsouzen, a to výhradně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť i v jeho případě platí, že v důsledku zahlazení těchto odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného jsou tak zřejmé zjevné sklony obou odsouzených k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání s tím, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, v případě odsouzeného M. V. pak včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobám odsouzených nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
9. Ve vztahu k druhu a výměře uložených trestů lze současně konstatovat, že oběma odsouzeným byly za jednání, jímž byli pravomocně uznáni vinnými rozsudkem Zemského soudu Drážďany, uloženy sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněné tresty odnětí svobody ve výměře tří let (v případě odsouzeného V.), resp. dvou let a čtyř měsíců (v případě odsouzeného Š.). Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. V. a J. Š. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobám obou výše jmenovaných odsouzených zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 4. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu