11 Tcu 133/2014-21
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal dne 29. října 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, B. T. , rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 5 Ls 302 Js 111788/12, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 5 Ls 302 Js 111788/12, který nabyl právní moci dne 13. 9. 2012, byl B. T. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém v souběhu s trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém, podle zákona o omamných látkách německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu Augsburg se B. T. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že ačkoliv věděl, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných prostředcích nutné pro zacházení s omamnými látkami, dne 4. 4. 2012 v době od 11,00 hod. do 12,00 hod. dopravil svým osobním vozem VW Passat, reg. zn. ..... z České republiky do Spolkové republiky Německo, přes hraniční přechod W. , celkem 230,55 gramů marihuany, která byla určena k dalšímu prodeji zvlášť stíhanému O. D. –D. . Téhož dne kolem 14,00 hod. odsouzený v zištném úmyslu tomuto prodal nejprve 107,1 gramů marihuany, která vykazovala obsah THC (tetrakanabinol) 12% za prodejní cenu 900 euro, přičemž k předání drogy došlo na parkovišti u A. , ul. A. S. , L. a. L. Dalších 123,45 gramů marihuany zajištěných u odsouzeného dne 4. 4. 2012 kolem 19.30 hod., vykazovalo obsah THC 8,5% , když i tato droga měla být téhož dne prodána výše jmenovanému O. D. –D. za částku 1.000 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený B. T. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený B. T. se pro svůj finanční prospěch podílel na obchodování s omamnými látkami (marihuanou), když tyto bez povolení držel, pašoval a dále obchodoval. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována množstvím a druhem nalezené drogy, přičemž z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl již v minulosti v České republice opakovaně odsouzen pro úmyslnou trestnou činnost. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení B. T. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2014
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík