11 Tcu 144/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 20. října 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky V. V., rozsudkem Obvodového soudu ve Freiburgu, Spolková republika Německo, ze dne 1. 2. 2005, sp. zn. 17 Ls 641 Js 23155/04 – AK 94/04, a to pro trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nikoli malém množství a trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli malém množství podle § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, § 25 odst. 2, § 6 odst. 1 č. 5 trestního zákona Spolkové republiky Německo, § 1, § 105 zákona pro mladistvé Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců.
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu ve Freiburgu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 1. 2. 2005, byla V. V. uznána vinnou trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nikoli malém množství a trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli malém množství podle shora uvedených právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl jí za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a tří měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila trestné činnosti v podstatě tak, že za slíbenou odměnu ve výši 600 až 2 000 EUR:
- celkem v devíti případech, v období od 12. 4. 2004 do 25. 7. 2004, vlakem nebo letadlem, nezákonně dovezla z A., do různých cílových míst po celé Evropě, drogu - kokain vždy v množství od 350 g do 500 g tak, že ji ukryla ve svých šatech, zavadle nebo knize, přičemž tuto látku v cílovém místě předala neznámému odběrateli,
- celkem ve třech případech v období od 20. 7. 2004 do 5. 8. 2004, kdy byla zadržena, nezákonně převezla osobním vozidlem a dále vlakem, spolu s odsouzeným F. V., z A. do Z., drogu - kokain v celkovém množství 2 523 g (ve třetím případě byl zjištěn obsah účinné látky 40 - 52 %, a to při převáženém množství 1 523 g kokainu) a to tak, že ji ukryla v botách speciálně upravených pro tuto příležitost
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je státní občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená V. V. se ve více případech a pro finanční prospěch podílela na obchodování s drogami, které dovážela k dalšímu prodeji do různých míst po celé Evropě. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík