Nejvyšší soud Usnesení trestní

11 Tcu 152/2005

ze dne 2005-12-15
ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.152.2005.1

11 Tcu 152/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. prosince 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky B. N., rozsudkem Zemského soudu v Düsseldorfu, Spolková republika Německo, ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. 60 Js 2159/03 XII – 38/03, a to pro trestné činy nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství a dovozu těchto látek podle § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách a § 52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání šesti let.

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Düsseldorfu, Spolková republika Německo, ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. 60 Js 2159/03 XII – 38/03, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2003, byla B. N. uznána vinnou trestnými činy nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nemalém množství a dovozu těchto látek podle

§ 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách a § 52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, za které byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti let.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzená dopustila podle zjištění soudu tím, že pro příjemce vezla dne 24. 4. 2003 vlakem ICE 127 z A., N. k., do D., S. r. N.:

–balíček s celkem 300,5 gramy kokainu s obsahem účinné látky 83,5 %, odpovídající minimálnímu množství hydrochloridu kokainu 250,9 gramů,

–sáček s 10.999 ks papírových čtverečků s obsahem účinné látky 90 mg LSD na jeden čtvereček a 5.000 ks papírových čtverečků s obsahem účinné látky 30 mg LSD na jeden čtvereček, odpovídající celkovému množství 1.139,91 mg LSD a

–6.000 ks papírových čtverečků bez účinné látky.

Uvedené omamné látky obdržela od chorvatského státního příslušníka B. v A. a měla je předat v D. příjemci M. k dalšímu prodeji. Za tuto kurýrní cestu obdržela od B. částku 1.000,- EUR. V D. byla zadržena německými celními úředníky.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro záznam odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky

a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále pak podle § 4 odst. 3 zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů

o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občanem České republiky a byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená B. N. se pro finanční prospěch podílela na přepravě velkého množství omamných látek vysoké kvality, čímž se dopustila úmyslného trestného činu. Jedná se o druh nebezpečné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je navíc Česká republika zavázána mezinárodními smlouvami. Pokud jde o druh trestu, byl odsouzené uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

V Brně dne 15. prosince 2005

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch