11 Tcu 157/2023-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 12. 2023 návrh
Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3
zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a
rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění
pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. G.,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika
Německo, ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, který nabyl právní
moci dne 2. 10. 2015, při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu
Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls
103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková
republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, o kterém
bylo již dříve rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp.
zn. 11 Tcu 18/2016,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika
Německo, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, který nabyl právní
moci dne 27. 11. 2018, při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Frankfurt
nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357
Js 18360/18, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2018,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková
republika Německo, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, který
nabyl právní moci dne 16. 1. 2019,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková
republika Německo, ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, který
nabyl právní moci dne 31. 3. 2021,
hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo,
ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem
Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014,
sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, byl J. G. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným
trestným činem krádeže v souběhu s omezováním osobní svobody a úmyslným
ublížením na těle podle § 242 odst. 1, § 223, § 230 odst. 1, 2, 3, § 22, § 23
odst. 1, § 52 a § 53 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k úhrnnému
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců, a to
za současného nařízení umístění jeho osoby v odvykacím zařízením (kterak bylo
oproti původnímu rozsudku okresního soudu nově rozhodnuto odvolacím soudem).
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Aschaffenburg, sp. zn. 304
Ls 103 Js 1172/13, se J. G. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím,
že
dne 22. 12. 2012 kolem 15:15 hodin odcizil v prodejně XY, XY, XY, dvoje džínsy
zn. Camp David v celkové hodnotě 199,90 eur tak, že je v převlékací kabině
vložil do tašky, kterou si sám vyrobil a vystlal ji hliníkovou fólií a lepící
páskou, aby si zboží ponechal bez zaplacení; taška přitom byla upravena tak, že
by nespustila poplach, pokud by se v ní při opouštění obchodu nacházely
předměty opatřené bezpečnostními etiketami. Svědkyně S. přitom zpozorovala, že
odsouzený vešel do kabinky se dvojími džínsy, které nevrátil, načež událost
okamžitě nahlásila svému nadřízenému, svědkovi S. V tomto okamžiku již
odsouzený scházel rychlým krokem po eskalátoru. Svědek S. jej pronásledoval,
načež mu tento po opakovaných dotazech krátce ukázal obsah přivezené plastové
tašky, v níž se nacházely odcizené věci. Když svědek S. odsouzeného vyzval, aby
mu ukázal obsah tašky, ten se vydal rychlým krokem směrem k XY, načež jej
svědek i nadále pronásledoval. V úrovni XY odsouzený vybalil jedny džínsy z
tašky, na což mu svědek S. dal na vědomí, že nyní zavolá policii. Slovy "žádnou
policii" odsouzený utíkal proti svědku S. a pokusil se jej odstrčit, aby mohl
uprchnout a zabránit tak své identifikaci policií. Svědek D. W., který
přispěchal svědkovi na pomoc, nato odsouzeného, který již nekladl odpor,
zadržel. Svědek S. přitom jednáním odsouzeného utrpěl lehké zranění na ruce,
když měl vyvrácen nehet na prstu ruky, v důsledku čehož pocítil lehké bolesti.
3. Ve vztahu k tomuto rozsudku německého soudu přitom bylo usnesením
Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 11 Tcu 18/2016, rozhodnuto tak, že
se podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění
pozdějších předpisů, na odsouzení J. G. citovaným rozsudkem Okresního soudu
Aschaffenburg ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s
rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js
1172/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Následně byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková
republika Německo, ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, který
nabyl právní moci dne 2. 10. 2015, uznán vinným trestnými činy podílnictví a
krádeže ve zvlášť závažném případě, a to ve čtyřech případech, a trestným činem
zpronevěry podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 1, 3, § 246 odst.
1, § 259 odst. 1, § 21, § 49 odst. 1, § 53, § 55, § 64 německého trestního
zákoníku (StGB) a odsouzen jednak k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání třech roků a jednak k dalšímu nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání sedmi měsíců, a to za současného umístění jeho osoby do ústavu
odvykací léčby, a to při zahrnutí trestu ze shora citovaného rozsudku Okresního
soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304
Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg,
Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13.
5. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Aschaffenburg, sp. zn. 301
Ls 103 Js 13527/13, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru
dopustil v podstatě tím, že
1) v již přesně nezjištěné době mezi 22. 9. 2013 a 24. 9. 2013 odsouzený
obdržel od blíže neznámé osoby jménem „S.“ ve XY notebook zn. MacBookAir
poškozeného M. T., který byl odcizen dne 22. 9. 2013 na adrese XY v XY, a této
neznámé osobě za něj předal neznámé množství drog. Odsouzený v tom spatřoval
dobrý obchod, když skutečnost, odkud notebook pocházel, mu byla lhostejná.
Předmětný notebook poté odsouzený odnesl do zastavárny firmy XY, XY ve XY, kde
mu za něj vyplatili částku 300,00 EUR.
2) dne 9. 10. 2013 ve 13:08 hodin odsouzený v obchodních prostorách
firmy „XY“ na adrese XY v XY odcizil kosmetické výrobky značky Dr. Hauschka v
hodnotě 2.532,12 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
3) v již přesně nezjistitelné době mezi 9. 10. 2013 19:00 hodin a 10.
10. 2013 06:30 hodin odsouzený mimo otevírací dobu vstoupil do obchodních
prostor společnosti XY, XY v XY, a to tak, že vytlačil dvě výkyvná ramena
světlíku nad vstupními dveřmi z ukotvení a díky tomu bylo možné sklopit okno
dovnitř. V obchodních prostorách poté odcizil jednu salátovou mísu a peníze v
hotovosti v hodnotě celkem 500,00 EUR, aby si tyto cizí předměty ponechal pro
sebe.
4) dne 23. 10. 2013 v 15:45 hodin odsouzený odcizil v obchodních
prostorách společnosti „XY“ na adrese XY v Y další kosmetické výrobky značky
Dr. Hauschka v hodnotě 696,00 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro
sebe.
5) dne 12. 12. 2013 v 08:18 hodin odsouzený v obchodních prostorách
společnosti XY, XY v XY odcizil čtyři lahve sektu „Veuve Clicquot“ v hodnotě
171,96 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
6) v již přesně nezjistitelné době mezi 22. 9. 2014 a 26. 9. 2014
odsouzený před centrem pro narkomany v ulici XY ve XY nalezl vkladní knížku
poškozené J. F., která byla odcizena poškozené odcizena z jejích obchodních
prostor na adrese XY v XY v době mezi 22. 9. a 23. 9. 2014. Na vkladní knížce
byl zůstatek ve výši 2.856,53 EUR, což odsouzený zjistil poté, co knížku
otevřel. Jelikož se chtěl k penězům poškozené nějakým způsobem dostat, vzal si
vkladní knížku s sebou, byť mu bylo známo, že na tuto vkladní knížku neměl
žádný nárok.
6. Poté byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem,
Spolková republika Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18,
který nabyl právní moci dne 19. 6. 2018, uznán vinným trestným činem krádeže
podle § 242 odst. 1, § 21, § 49 odst. 1 německého trestního zákoníku (StGB) a
odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 160denních sazeb ve výši 15 eur u každé
jedné denní sazby.
7. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, sp.
zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového
charakteru dopustil v podstatě tím, že
dne 8. 1. 2018 ve 22:00 hodin se odsouzený vydal do obchodu firmy XY na adrese
XY ve XY, kde vzal z výkladu se zbožím pět lahví Irish Cream Baileys v celkové
prodejní ceně ve výši 64,95 EUR, načež si láhve zastrčil do svého batohu, který
si přinesl s sebou, načež dané obchodní prostory opustil, aniž by zboží
zaplatil. S láhvemi alkoholu chtěl přitom disponovat jako vlastník a prodat je
za účelem financování své konzumace drog.
8. Následně byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková
republika Německo, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, který
nabyl právní moci dne 27. 11. 2018, uznán vinným trestným činem krádeže ve
třech případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 3, § 53, § 55,
§ 73, § 73c a § 21 německého trestního zákoníku (StGB) a § 17 odst. 2 německého
zákona o Spolkovém centrálním rejstříku (BZRB) a odsouzen k úhrnnému
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, a to při zahrnutí
trestu z výše citovaného rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem,
Spolková republika Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18,
který nabyl právní moci dne 19. 6. 2018.
9. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Aschaffenburg, sp. zn. 304
Ls 103 Js 3350/18, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru
dopustil v podstatě tím, že
1) dne 10. 1. 2018 v 15:05 hodin odcizil v obchodních prostorách
společnosti XY, XY v XY kosmetiku konkrétně dva oční krémy značky Dr. Hauschka
v celkové hodnotě 90,00 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
2) dne 5. 2. 2018 ve 13:40 hodin odsouzený odcizil v obchodních
prostorách společnosti XY, XY v XY devět tub krému značky Dr. Hauschka v
celkové hodnotě 386,00 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
3) dne 4. 4. 2018 ve 13:03 hodin odsouzený odcizil v obchodních
prostorách společnosti XY, XY v XY šest balení holicích čepelek značky Fusion
Power v celkové hodnotě 179,70 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro
sebe.
10. Posléze byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem,
Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18,
který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019, uznán vinným trestným činem krádeže ve
třech případech v souběhu s pokusem o krádež ve dvou případech a trestným činem
podvodu v jednočinném souběhu s paděláním listin podle § 242 odst. 1, § 263
odst. 1, § 267 odst. 1, § 22, § 23, § 52, § 53, § 56, § 73 a § 73c německého
trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.
11. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, sp.
zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového
charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) dne 23. 8. 2018 v 07:36 hodin odcizil spícímu poškozenému G. S. H. na
cestě ve vlaku ICE 2028 z XY do XY během zastavení ve XY jeho vedle něj
položený laptop značky „Dell“ včetně tašky s dokumenty, peněženkou s EC kartou,
jakož i s dalšími cennými předměty v celkové hodnotě cca 5.000 EUR, aby tyto
předměty použil pro sebe.
2) dne 23. 8. 2018 v 15:24 hodin odsouzený použil odcizenou EC kartu
poškozeného H. v nádražním kiosku na hlavním nádraží, když si jejím
prostřednictvím inkasním postupem zakoupil cigarety v celkové hodnotě 82,15
EUR, a to tak, že předložil danou EC kartu a platební doklad podepsal jménem
poškozeného H.
3) dne 24. 8. 2018 v 17:13 hodin odsouzený odcizil ve vlaku XY na
hlavním nádraží ve XY koženou aktovku poškozeného K., který se nacházel ve
vlaku a svoji tašku, v níž se nacházela kazeta se dvěma plnicími pery značky
Lamy, dvě nabíječky na iPhone, jakož i klíče od domu a od bytu poškozeného, měl
odloženou na lavici.
4) dne 24. 8. 2018 ve 20:15 hodin odsouzený vstoupil na koleji XY do
vlaku XY, ve kterém se zmocnil v oblasti restaurace odložené tašky na laptop
poškozeného R., s níž poté opustil vlak. Poškozený však čin zpozoroval,
odsouzeného pronásledoval, načež mu tento tašku znovu vydal.
5) o přibližně 35 minut později dne 24. 8. 2018 se odsouzený vydal ke
koleji XY do vlaku XY, kde se v posledním vagónu vlaku zmocnil kabelky
poškozené M., která byla odložena na řadě sedadel. Jelikož byl čin zpozorován a
odsouzený byl vyzván, aby tašku vydal, tento tašku opět vrátil.
6) ve 21:00 hodin dne 24. 8. 2018 se odsouzený na koleji XY vydal do
vlaku XY, kde se zmocnil v oblasti kuchyně uloženého batohu poškozeného B., s
nímž poté opustil vlak. Na nástupišti však odsouzeného prozatímně zadrželi
příslušníci policie.
Odsouzený chtěl přitom se všemi taškami včetně jejich obsahu nakládat jako
vlastník, přičemž je chtěl prodat a získat tak finanční prostředky na obstarání
drog.
12. Konečně byl rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem,
Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20,
který nabyl právní moci dne 31. 3. 2021, J. G. uznán vinným trestným činem
krádeže ve dvou případech podle § 242 odst. 1, § 53, § 54, § 73, § 73c, § 73d
německého trestního zákoníku (StGB) a § 17 odst. 2 německého zákona o Spolkovém
centrálním rejstříku (BZRB) a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí
svobody v trvání jednoho roku.
13. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, sp.
zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového
charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) dne 28. 9. 2020 ve 22:59 hodin odsouzený odcizil na hlavním nádraží
ve XY sportovní tašku poškozené T. B., která si svou sportovní tašku odložila
ve vlaku XY na cestě z XY do XY a nechala ji na krátkou dobu bez dozoru.
Odsouzený tuto okolnost využil tak, že vstoupil do vlaku XY na hlavním nádraží
ve XY, cestovní tašky se nejprve nepozorovaně zmocnil a potom se i s ukradenou
kořistí vzdálil z vlaku XY připraveného k odjezdu. V odcizené cestovní tašce se
nacházely různé části oblečení v hodnotě cca 150 EUR. Odsouzený chtěl s
ukradenou kořistí nakládat jako vlastník a prodat ji za účelem financování své
drogové závislosti.
2) dne 30. 9. 2020 v 04:55 hodin odsouzený odcizil na hlavním nádraží ve
XY příruční tašku poškozeného T. W., který si jako pracovník společnosti XY
odložil svou příruční tašku na počátku služby na koleji XY v oddílu bistra ve
vlaku XY a nechal ji po nějakou dobu bez dozoru. Tuto okolnost odsouzený využil
tak, že vstoupil do vlaku XY, zmocnil se tašky a potom i s ukradenou kořistí
čekající vlak XY opustil. V odcizené příruční tašce se nacházely vedle peněžní
hotovosti ve výši cca 140,- EUR i různé průkazní doklady, kreditní, popřípadě
bankovní karty, různé příslušenství k mobilnímu telefonu, léky, osvědčení o
technickém průkazu vozidla a svazek klíčů poškozeného W.. Odsouzený chtěl s
ukradenou kořistí nakládat jako vlastník a dále ji prodat za účelem financování
své drogové závislosti.
14. Dne 24.11. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky
podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle
§ 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení jednak rozsudkem Okresního
soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301
Ls 103 Js 13527/13, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2015, při zahrnutí
trestu z rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze
dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského
soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2
Ns 103 Js 1172/13, o kterém bylo již dříve rozhodnuto usnesením Nejvyššího
soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 11 Tcu 18/2016, dále rozsudkem Okresního
soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn.
304 Ls 103 Js 3350/18, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2018, při zahrnutí
trestu z rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika
Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, který nabyl právní
moci dne 19. 6. 2018, dále rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem,
Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18,
který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019, jakož i rozsudkem Okresního soudu
Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2021, sp. zn.
986 Ds 112 Js 66350/20, který nabyl právní moci dne 31. 3. 2021, ve vztahu k
osobě odsouzeného J. G. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
15. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném
případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3
citovaného zákona.
16. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona
rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na
odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie
hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je
trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností
činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
17. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu
přitom jednoznačně vyplývá, že J. G. je občanem České republiky, byl odsouzen
cizozemskými soudy a jednotlivá odsouzení se týkají skutků, které vykazují
znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky,
konkrétně přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 tr.
zákoníku, pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), dílem též
písm. b) tr. zákoníku a přečinu zatajení věci podle § 219 odst. 1 tr. zákoníku
(v případě rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn.
301 Ls 103 Js 13527/13), dále přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku
(v případě rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 19. 6. 2018,
sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18), pokračujícího přečinu krádeže podle § 205
odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu
Aschaffenburg ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18),
pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), dílem též písm. d),
odst. 2 tr. zákoníku, dílem v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného
opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr.
zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1.
2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18) a pokračujícího přečinu krádeže podle §
205 odst. 2 tr. zákoníku, dílem v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného
opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr.
zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 23.
3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20).
18. Ze skutkových zjištění německých soudů je totiž zřejmé, že si
odsouzený v případě jednání popsaných jednak v rozsudcích Okresního soudu
Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13 [body 2) až
5)], a ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18 [body 1) až 3)], a
jednak v rozsudcích Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019,
sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18 [body 1) až 6)], a ze dne 23. 3. 2021, sp. zn.
986 Ds 112 Js 66350/20 [body 1) a 2)], více dílčími útoky – jež byly ve smyslu
§ 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo
podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem
útoku – přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin dílem spáchal
vloupáním, dílem na věci, kterou měl jiný při sobě, přičemž tímto svým jednáním
způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu § 138 odst. 1
písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. V případě
jednání, jímž byl uznán vinným jednak rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad
Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18 [bod 1)] a jednak
rozsudkem téhož soudu ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20 [bod
2)] si odsouzený současně tímto svým jednáním bez souhlasu oprávněného
uživatele opatřil platební prostředek, který umožňuje výběr hotovosti a který
náleží jinému.
19. Oboustranná trestnost jednání, jímž byl odsouzený J. G. pravomocně
uznán vinným citovanými rozsudky Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 19. 11.
2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, a Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze
dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987
Ds 112 Js 45913/18, a ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, je
přitom dána též jeho bohatou trestní minulostí, ježto se výše uvedených jednání
dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si
cizí věci) v posledních třech letech odsouzen. Z aktuálního opisu z evidence
Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedených jednání dopustil
vždy před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva
rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §
205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg
ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, který nabyl právní moci dne
2. 10. 2015, (popř. rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 19. 11.
2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2018,
či rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn.
987 Ds 112 Js 45913/18, který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019) odsouzen mimo
jiné za trestný čin krádeže podle německého trestního zákoníku [jenž svým
charakterem odpovídá pokračujícímu přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a)
českého trestního zákoníku].
20. Naopak v případě jednání, jímž byl pod body 1) a 6) uznán vinným
rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103
Js 13527/13, je ze skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu zřejmé, že
odsouzený na sebe převedl a poté přechovával věc, která byla výnosem z trestné
činnosti spáchané v cizině jinou osobou [bod 1)], resp. že si přisvojil cizí
věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem [bod 6)]. Za
daného stavu jsou tedy u osoby odsouzeného splněny všechny formální podmínky
předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.
21. V posuzované věci přitom pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3
citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská
škodlivost trestné činnosti odsouzeného J. G. je zvyšována zejména způsobem
provedení dotčených činů, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků,
kterých se odsouzený v jednotlivých případech dopouštěl během krátkého časového
období, přičemž svým jednáním naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných
činů. Přehlédnout nelze ani jeho trestní minulost, když z evidence Rejstříku
trestů je zřejmé, že odsouzený byl již dříve na území Spolkové republiky
Německo opakovaně trestně stíhán a odsouzen, a to výhradně pro trestnou činnost
majetkového charakteru. Z uvedeného tak plynou zjevné sklony jeho osoby k
porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání,
když ani předchozí pravomocná odsouzení tomuto nezabránila ve spáchání
dotčených jednání, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí.
22. Ve vztahu k druhu a výměře uložených trestů lze současně
konstatovat, že odsouzenému byly za jednání, jimiž byl pravomocně uznán vinným
jednak rozsudky Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls
103 Js 13527/13, a ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ze dne 19.
11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, a jednak rozsudky Okresního soudu
Frankfurt nad Mohanem ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, ze
dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, a ze dne 23. 3. 2021, sp. zn.
986 Ds 112 Js 66350/20, ve všech jednotlivých případech uloženy sankce
odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější úhrnný
nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání třech roků, včetně dalšího trestu
odnětí svobody v trvání sedmi měsíců uložených rozsudkem Okresního soudu
Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13 (a to při
zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 4. 6. 2013, sp.
zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg
ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13), dále úhrnný nepodmíněný trest
odnětí svobody v trvání jednoho roku uložený rozsudkem Okresního soudu
Aschaffenburg ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18 (a to při
zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 19. 6.
2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18), dále úhrnný nepodmíněný trest odnětí
svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců uložený rozsudkem Okresního soudu
Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, a
úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku uložený rozsudkem
Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js
66350/20. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném
případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na všechna čtyři
výše uvedená odsouzení J. G. příslušnými soudy Spolkové republiky Německo
hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
23. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva
spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného
zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 12. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu